Poslanecká sněmovna ve vzrušené atmosféře, k níž přispěly teroristické útoky, rokovala o migrační krizi. Jak už to v české dolní komoře v takových případech bývá, debata byla soutěží o to, kdo pronese více silácký projev.

V situaci, kdy se tok migrantů do Evropy výrazně snížil kvůli uzavření hranic některými zeměmi na Balkáně, a kdy se začínají uvádět v život dohody s Tureckem, kterým by bylo záhodno dát přinejmenším šanci, předháněli se poslanci v malování čertů na zeď.

Těm stranám, které vystavěly na uprchlické krizi plány zvýšit si voličské preference, se možná nelze divit. Konec horké fáze uprchlické krize, v níž do Evropy proudily nekontrolovaně statisíce uprchlíků, a nástup organizovanějšího přístupu, který vedle utěsnění balkánských tras mimo jiné slibují i dohody s Tureckem, nejsou pro ně dobrou zprávou. Pokud hysterie okolo migrační krize odezní, jaká témata jim zbydou?

Činili se ovšem i poslanci reprezentující vládní a umírněnější opoziční strany. I s jejich pomocí Sněmovna schválila usnesení odmítající zavedení bezvízového styku s Tureckem výměnou za jeho pomoc s řešením migrační vlny, jakož i usnesení, že země, které nejsou schopné chránit vnější hranice Evropské unie by měly Schengen opustit.

Na stole byla i řada dalších návrhů, zejména z řad opozice, jejichž jediným účelem evidentně bylo ukázat veřejnosti, jak moc se nevládní strany starají o bezpečnost občanů, když už to údajně nedělá vláda. Sněmovna tak uložila vládě, aby se připravila na možné přesměrování toku migrantů s dopadem na Česko.

Co na tom, že vláda je na tuto variantu už dávno připravená, o čemž svědčí i pravidelná cvičení armády a policie na hranicích. A co na tom, že nic nenasvědčuje tomu, že by se balkánské uprchlické trasy měly opět otevřít a uprchlíci by měli tentokrát, na rozdíl od minulosti, směřovat do Česka.

Vraťme se ale ke dvěma stěžejním usnesením. Není vůbec jasné, proč se Sněmovna rozhodla i za přispění některých vládních poslanců hodit klacky pod nohy vládě, když odhlasovala že je proti bezvízovému styku s Tureckem. Bylo to opravdu nutné? Jednání o takovém kroku se vedou na evropské úrovni. Když už by se chtěla Sněmovna k dohodě vyjádřit, proč nepočká, až bude vše jasnější?

Stejně nedomyšlené je usnesení, podle kterého by země, které nejsou schopné chránit vnější hranice Evropské unie měly opustit Schengen. Co na tom, že v zemích západní Evropy, zejména v Německu, už tahle záliba zemí Visegrádu ve stavění zdí a vylučování jiných zemí z různých evropských spolků, už jednou tvrdě narazila. A je jisté, že by narazila znovu, pokud by se česká vláda snad měla usneseními Sněmovny řídit.

Na západě Evropy sice panuje jisté rozladění z dosavadní malé schopnosti Řecka zvládat nápor migrantů, ale mnohem větší rozladění panuje ve vztahu k nesolidárnímu chování visegrádských zemí.

Sněmovna to ostatně opět podtrhla, když se kromě zmíněných usnesení též usnesla, že je proti jakémukoliv mechanismu na trvalé přerozdělování uprchlíků. Pokud na západ o nás toto sněmovní představení sledovali, musejí se ptát, co vlastně ti Češi přesně chtějí.

ČRo Plus, 23.3.2016