Demise současné vlády, kterou chce podle svého vyjádření podat premiér Bohuslav Sobotka, je řešením současných kontroverzí okolo ministra financí Andreje Babiše, které skoro všechny zaskočilo. Sobotkovu strategii se okamžitě snažili rozšifrovat analytici i politici, přičemž se vyjádření nesla ve dvou základních polohách.

Podle jedněch se Sobotka zachoval zbaběle, když nabízí demisi celé vlády místo toho, aby jednoduše odvolal Babiše. Je to prý neodpovědné jednání, které vytvoří v České republice zbytečnou nestabilitu. Podle druhých Sobotka jen odevzdá řešení celé situace prezidentu Miloši Zemanovi, který je nejen spojencem Babiše, ale je také už z minulosti znám zálibou v neortodoxních řešeních.

Sobotka po oznámení svého kroku poskytl rozhovor deníku Právo, v němž upřesnil, v co doufá. Shrneme-li, doufá, že ať už nechá prezident dovládnout současnou vládu v demisi, nebo bude chtít vytvořit nějakou vládu novou, nebude v takové vládě Babiš na postu ministra financí. Odvolat Babiše sám prý nechtěl proto, že by se z něj stal mučedník. My můžeme dodat, že také neměl žádnou jistotu, že by prezident neprotahoval odvolání Babiše až do voleb.

Sobotka po své tiskové konferenci, na níž svůj plán podat demisi oznámil, nešel s demisí rovnou k prezidentovi, ale oznámil, že se nejprve sejde s představiteli koaličních stran. Evidentně doufá, že současná koalice bude schopná prezidentovi nabídnout řešení, které by ji umožnilo vládnout až do voleb—i když třeba bez Sobotky v čele vlády a zejména Babiše ve funkci ministra financí.

Odstranit Babiše z funkce ministra financí za téměř jakoukoliv cenu je pro Sobotku klíčové. Souboj s Babišem a jeho hnutím ANO totiž Sobotka a jeho sociální demokracie, která momentálně za ANO výrazně zaostává v průzkumech stranických preferencí, nemohou vyhrát, pokud se nepodaří na ministerstvo financí dostat ministra, který se okamžitě pustí do hloubkové kontroly Babišova hospodaření na ministerstvu a bude motivovat Finanční správu, aby skutečně vyšetřila Babišovy machinace s korunovými dluhopisy.

Potíž se Sobotkovou strategií spočívá v tom, že Babiš i prezident dobře vědí, že by bylo pro ně velmi riskantní odevzdat ministerstvo financí na několik posledních měsíců před volbami novému ministrovi, který by mohl spustit hloubkovou kontrolu Babišových aktivit. Politické šachy se tedy budou hrát o to, jak buď v současné vládě v demisi anebo nějaké nové vládě ponechat ministerstvo přímo či nepřímo v Babišových rukou.

Sám Babiš opakuje jako kolovrátek, že z ministerstva nechce odejít, má prý rozdělanou práci. Ví dobře, proč to říká. A dobře to ví i prezident, jenž nepochybně půjde Babišovi na ruku.

Sobotka, zdá se, spoléhá na to, že politické strany ve Sněmovně mohou prezidenta donutit, aby se neuchyloval k nějakému vlastnímu řešení—kupříkladu v podobě vlády expertů, v níž by ministerstvo financí až do voleb kontroloval nějaký spojenec Babiše nebo dokonce sám Babiš. Sobotka počítá možná také s tím, že prezident, který sám usiluje o znovuzvolení, se bude snažit postupovat standardněji než při vládní krizi v roce 2013, kdy vytvořil vládu bez podpory Sněmovny, která sestávala z jeho přátel a spojenců.

Otázkou je, zda Sobotka Zemana nepodceňuje. Prezident má mnoho slabin, ale neschopnost hrát skvěle politické šachy v situacích, kterou Sobotka svým rozhodnutím vytvořil, k nim nepatří. Bude proto jistě vědět, že ať už je jeho konkrétní řešení nastalé situace jakékoliv, nesmí dopustit, aby zejména na ministerstvu financí usedl do křesla ministra někdo, kdo by mohl do voleb s pomocí vyšetřování Babišových finančních aktivit zapříčinit to, v co evidentně doufá Sobotka—tedy dramatický pokles preferencí hnutí ANO.

ČRo Plus, 3.5.2017