Pravicové strany, které u nás tvoří páteř parlamentní opozice, utrácejí většinu své energie na boj s Andrejem Babišem. A to do té míry, že přitom často zanikají jejich vlastní programové priority. I proto je mnozí komentátoři vyzývají k tomu, aby se soustředily více na vlastní program, a méně na Babiše.

Nadcházející evropské volby jsou šancí spojit obojí: vlastní program ve vztahu k Evropské unii, který je odlišný od toho, jaký prezentuje Babišovo hnutí ANO, a zároveň vytvoření jasné anti-babišovské alternativy na personální úrovni. Jenže pravicová opozice, zdá se, i tuto dosti ojedinělou příležitost, jak se Babišovi účinně postavit, promarní.

Ač totiž mohly pravicové strany při troše dobré vůle vytvořit společnou kandidátku, budou nakonec, zdá se, kandidovat odděleně. To je do jisté míry pochopitelné v případě Občanské demokratické strany, jejíž euroskpetický program a dosavadní přináležitost k europarlamentní frakci konzervativců a reformistů, ji v podstatě diskvalifikují coby volebního partnera lidovců, TOP 09 a STAN, protože tyto tři strany jsou jasně proevropské a patří k lidovecké frakci v Evropském parlamentu.

A právě proto, že v Evropském parlamentu působí v rámci jednoho politického uskupení, je jejich neochota domluvit se na společné kandidátce doma, jasným politickým selháním. Měly přitom jedinečnou šanci vymezit se proti Babišovi i programově. Hnutí ANO, ač je členem europarlamentní skupiny liberálů, kteří jsou výrazně proevropští, je totiž poznamenáno Babišovou ambivalencí ve vztahu k EU: v obecné rovině vystupuje k EU vstřícně, ale svojí politikou na poli migrace a svojí podporou pro evropská pravidla-porušující Maďarsko i Polsko, se jeví spíše jako typická středoevropská populisticko-nacionální strana.

Lidovci, TOP 09 i STAN mohli tedy docela snadno nabídnout srozumitelnou proevropskou alternativu. A i když ještě probíhají jednání mezi STAN a TOP 09, zdá se, že už tím, co zatím tyto subjekty při přípravách na evropské volby předvedly, svoji šanci ztratily.

Politické sektářství a neschopnost dohodnout se v pravé části politického spektra dokresluje i oznámení dvou prominentních odpadlíků od hnutí ANO, Pavla Teličky a Petra Ježka, že zakládají hnutí Hlas, které půjde do eruovoleb samostatně. A samostatně bude kandidovat v čele nového subjektu i doposud výrazná tvář TOP 09 Jaromír Štětina, který založil hnutí Evropa společně.

Babiš si musí při pohledu na politickou fragmentaci proevropské liberální a konzervativní pravice mnout ruce. Jeho hlavními soupeři, zdá se, tak nakonec budou Piráti, kteří sice nejsou zatím ve vztahu k Evropě tak čitelní, jako pravicová opozice, ale zato se rychle naučili využívat evropské instituce pro boj s Babišem. Jsou to totiž oni, kvůli nimž nyní Babiš čelí auditu ze strany Evropské komise kvůli tomu, zda podnikatelské impérium, které stvořil a před časem převedl do svěřeneckého fondu, nevyužívá jeho politického vlivu k pobírání evropských dotací.

Jinými slovy: pokud snad chtěla pravicová opozice skórovat u voličů s programem „anti-Babiš“, nechala si i tuto taktiku vyvlastnit Piráty, kteří navíc boj s Babišem pojímají důsledně neideologicky—tedy jako starost o dodržování pravidel hry, k čemuž se právě evropské instituce dobře hodí. Dá se předpokládat, že neschopnost pravicové opozice sjednotit se nakonec přihraje nejvíc hlasů proevropských voličů nakonec právě Pirátům. Už je proto, že nebudou chtít riskovat, že jejich hlasy propadnou.

ČRo Plus, 6.2.2019