Proč má Slovensko Čaputovou, Česko Zemana

18. 04. 2019 | 09:35
Přečteno 2661 krát
V roce, kdy si připomínáme velká devítková výročí (k nimž kupříkladu patří i 600 let, které 30. července uplynou od první pražské defenestrace coby začátku husitské revolty, nebo připomínka nacistické okupace z roku 1939, popřípadě sebeupálení Jana Palacha z roku 1969) se jeví dvacetileté výročí prvního velkého vzepětí občanské společnosti proti politickému establishmentu jako událost okrajová.

Neměla by ale možná na okraji zájmu zůstat. Skutečnost, že hlavní protagonisté tzv. opoziční smlouvy z roku 1998—Václav Klaus a Miloš Zeman—dokázali v roce 1999 ustát občanský tlak vytvořený iniciativami Impuls 99 a Děkujeme, odejděte!, a nakonec v roce 2000 i takzvanou televizní krizi, má totiž dodnes zásadní vliv na českou politiku. Přinejmenším na to, kdo stojí v čele státu.

Slovensko bylo místem podobně velkého vzepětí občanské společnosti o rok dříve. Ve snaze ukončit vládu autokratického Vladimíra Mečiara vznikla celá řada občanských iniciativ, které svoje aktivity koordinovaly. Mečiar volby v roce 1998 nakonec prohrál, období nechvalně známé jako mečiarismus skončilo.

Lze samozřejmě argumentovat, že tehdejší pozoruhodný výkon slovenské občanské společnosti byl do jisté míry vyprovokován právě mečiarismem a s ním související hrozbou, že Slovensko se nestane na rozdíl od středoevropských sousedů ani členem Evropské unie ani Severoatlantické aliance. Česká opoziční smlouva, ač podvazovala parlamentní demokracii a otevírala dveře k dělení moci v zemi mezi dvě největší strany, se jako tak velká hrozba nejevila.

Jenže to, že se české občanské společnosti nakonec nepodařilo donutit Klause a Zemana k odchodu z politiky, jak požadovali ve výzvě Děkujeme, odejděte! studentští vůdci z roku 1989, ba ani výrazněji oslabit opozičně-smluvní souručenství, poznamenalo česku politiku negativně na mnoho lez dopředu.

Zatímco česká občanská společnost se tak ve vztahu k politice stala v dalších letech mnohem pasivnější, ta slovenská se několikrát vzbouřila. Kupříkladu v kauze „Gorila“, nebo naposledy po vraždě novináře Jána Kuciaka. A dokázala nakonec využít přímé volby prezidenta (která tím, že je fakticky plebiscitem, otevírá občanské společnosti větší možnosti než parlamentní volby) k tomu, aby generovala nejprve Andreje Kisku a nyní Zuzanu Čaputovou.

Lze samozřejmě namítnout, že slovenská stranická politika nebyla ani po konci mečiarismu vzorem, kterým by se Češi nutně chtěli inspirovat, pokud jde kupříkladu o korupci či politickou kulturu, i když post-mečiarovské politické reprezentace nakonec Slovensko alespoň úspěšně dovedly do eurozóny. Jenže i to se může změnit, protože odcházející prezident Kiska hodlá založit středovou liberální stranu, a jeho šance na porážku postkomunistického Smeru nejsou malé.

Česká občanská společnost jako by po roce 1999 částečně rezignovala. V poslední době se v ní sice začaly rodit nové politické subjekty, ale nejsilnější stranou je oligarchický projekt, který je svým étosem jakýmsi dosavadním vyvrcholením českého post-komunismu. Zejména v celostátním plebiscitu, jímž je přímá prezidentská volba, nedokázala česká občanská společnost podat stejný výkon jako ta slovenská.

Dokud se to nepodaří, politická atmosféra u nás se ale příliš nezlepší. Václav Havel kdysi v žertu prohlásil, že bývalé komunistické země potřebují dvě revoluce: první proti komunismu, druhou proti postkomunismu. Zatímco Slovensko prošlo oběma, a nyní sklízí první plody, Česká republika na konec postkomunismu stále jen čeká.

ČRo Plus, 17.4.2019

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy