Volal mi politický komentátor, kterého ctím a pravidelně čtu, že by ocenil, kdybych kromě zatím spíše skeptických názorů na výsledek voleb, nabídnul také několik pozitivních postřehů. Přiznám se, že se mi tak činí těžko, a to nikoliv proto, že vyhráli jedni a nevyhráli druzí.

Jakkoliv jsou pojmy pravice a levice v dnešním světě dost rozmazané, vlády ztělesňující spíše pravici či levici se v demokracii mají střídat. Plně respektuji, že vládu sestaví zřejmě strany hlásící se k pravici.

Domnívám se nicméně, že problémy české politiky jsou mnohem hlubší, než aby je mohly vyřešit jedny volby. Psal jsem o tom koneckonců už v lednu 2010 v textu nazvaném „Volby nic nevyřeší“.

Jelikož si ale zmíněného komentátora opravdu vážím, zde je můj seznam pozitiv.

1. Porážka Občanské demokratické strany v Praze a následný odchod Pavla Béma z funkce předsedy pražské ODS. Arogantní způsob vládnutí a korupce se mají trestat.

2.Odchod Jiřího Paroubka z čela sociální demokracie, navíc s noblesou. Jakkoliv jsem byl kritický k démonizování Paroubka, jež překračovalo v některých médiích veškeré meze, Paroubek byl polarizující postavou a jeho odchod otevírá cestu k potřebným změnám v ČSSD. Ostatně na rizika spojená s Paroubkem v čele ČSSD jsem upozorňoval už na podzim 2009 v textu "Je něco shnilého v ČSSD".

3. Noblesní reakce Petra Nečase na Paroubkovu rezignaci, jakož i Nečasova nabídka diskutovat o důležitých reformách i s opozicí. Že by končila stupidní politika „nulové tolerance“ na obou stranách politického středu?

4. Že nevznikne vláda ČSSD s podporou komunistů je dobře.

5. Že nevznikne vláda ČSSD se stranou Věci veřejné jako koaličním partnerem je také dobře, ať si spolupráci s VV klidně užijí jiní, dokud se VV tváří jako pravicová strana. Mají se na co těšit.

6. Vykroužkování některých politiků, například Ivana Langera.

7.Vyšší počet žen v Poslanecké sněmovně. Možná by příště mohla být výzva ke kroužkování doplněna apelem, aby voliči dali preferenční hlasy především ženám.

8. Možnost, že vznikne vláda se solidní většinou, takže voliči i komentátoři si budou moct konečně v praxi otestovat, zda zdrojem našich neduhů jsou především slabé vlády, jež nemohou mít koherentní (pravicový či levicový) program.

9. Naděje, že vznik pravicové vlády a odchod „nenáviděného“ Paroubka umožní mladé „facebookové“ generaci vnímat politiku komplexněji. Možná před příštími volbami bude mladá generace u nás mnohem blíže názorovému spektru známému ze zemí na západ od nás.