Rada ČT by neměla generálnímu řediteli Jiřímu Janečkovi bránit, aby se uplatnil v komerční sféře.

Nejsem členem FITES ani ARAS, se zněním otevřeného dopisu, který adresoval Filmový a televizní svaz a Asociace režisérů a scénáristů v AVD médiích Radě ČT se plně ztotožňuji (plné znění Otevřeného dopisu uvádím na konci těchto poznámek).



V.Bělohradský: Společnost nevolnosti.

Já dodávám: …i v České televizi…
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Před několika dny mne potkal jeden člen Rady ČT. Četl mou úvahu „Konec veřejnoprávnosti v ČT?“ a patrně nabyl dojmu, že i jeho, jako zástupce veřejnosti s povinností kontrolovat, zda ČT skutečně naplňuje poslání veřejnoprávní instituce (tedy instituce ve veřejném zájmu), viním za panující poměry. A protože ČT zná především ze zasedání Rady, případně projednávání „důvěrných“ podkladů pro strategické změny (tzv. restrukturalizaci), zaujímal k vedení ČT a jejímu generálnímu řediteli podstatně vstřícnější postoj, než já.

Na důkaz racionalizace a objektivity řízení mi pak vložil do ruky fascikl stránek s názvem Rozhodnutí GŘ č.68, abych mu sdělil svůj názor.

Ne náhodou tento člen Rady ČT nikdy nic nevytvořil, ani se o to nepokoušel. Jinak by musel při prvním čtení zmíněného textu pochopit, že se v Rozhodnutí GŘ v jazyce „ptydepe“, užívaném byrokraty ve hře V.Havla „Vyrozumění“, nařizuje, jak napříště organizačně řídit, posuzovat, přijímat, či zamítat náměty, či scénáře.

Z celého dokumentu stačí pohled na organizační schéma:
style
Je příznačné, že v celé té kafkovské struktuře se slovo „autor“ tísní v pravém horním rohu a to pouze jako subjekt, jemuž je sdělováno rozhodnutí, a který je spolu se svým záměrem registrován.

Žádný jiný tvůrce není v systému „předprojektové, projektové ani výrobní fáze“ zmíněn. Podle představ pana generálního ředitele Jiřího Janečka patrně není k ničemu užitečný a v zásadě nestojí za zmínku, možná je v jeho představách nepotřebný.

Představa, že nějaký zdeúřední orgán zastrčí do čtverečku vpravo nahoře spisovatele V.Körnera, E.Kantůrkovou, P.Kohouta, J.Stránského, či A.Lustiga, přesahuje vskutku veškeré meze uvažování člověka, který alespoň něco tuší o hodnotách.

Současně s Rozhodnutím GŘ č. 68 by měl pan Jiří Janeček deklarovat, že Česká televize napříště se spoluprací s významnými tvůrci nepočítá.
_______________________________________________________________________________________________


V.Bělohradský: Společnost nevolnosti.
_______________________________________________________________________________________________

Důvodů, proč by měla Rada pro ČT umožnit generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi, aby své schopnosti uplatnil v některém komerčním médiu, nalézám však více.

Ať již z názorové spřízněnosti, či jiné, temnější motivace, má Jiří Janeček velice úzký vztah k byrokratickým strukturám. A to v ČT, či mimo ni.

V praxi se jeho patrně instinktivní odpor k tvůrcům a pohrdlivý vztah k zaměstnancům ČT projevuje především ve jmenování nových členů vedení, kteří nemají s ČT ani s médii žádnou zkušenost (natož s nějakou tvorbou) – stačí nahlédnout na stránkách ČT do CV členů vrcholového manažmentu.

Před zaměstnanci jsou veškeré systémové změny po měsíce utajovány (viz. některá prohlášení Tiskového mluvčího ČT k tzv. restrukturalizaci z počátku roku 2010), což platí v učebnicích řízení k deseti nejmarkantnějším manažerským selháním.

Neláska GŘ ČT k tvůrcům, kteří za každý pořad nesou odpovědnost, vyjádřenou plným jménem v titulcích, je již delší dobu zřejmá. Zatímco s byrokratickými strukturami a většinou členů Rady ČT si Jiří Janeček rozumí, tvorba je pro něj kategorií nejasnou, neuchopitelnou; tvůrci samotní pak nejsou dostatečně loajální a vděční za poskytnuté příležitosti.

Důkaz není třeba příliš hledat, stačí nahlédnout do vyjádření GŘ na webu ČT. Ve „vánočním rozjímání“ s tiskovým mluvčím ČT na otázku, zda by konfliktům nebylo možné předejít „efektivnější komunikací s tvůrci a jejich svazy“ Jiří Janeček objasňuje, proč by to nešlo:

„…A tak jsme stále slyšeli, že ČT omezuje původní tvorbu, protože kupuje málo scénářů, natáčí málo původní dramatiky, dělá málo dokumentů. My pro vás tvoříme a vy jste povinni od nás odbírat. To byla podstata všech jednání. Kupujete málo, platíte málo a tím neplníte roli média veřejné služby. Žádáme jen o to, na co máme nárok. Přiznejme si, že valná část tvůrčí scény takto veřejnou televizi vnímá. Jako peněžní ústav, který spravuje jejich peníze…“

Otevřený dopis, který uvádím na konci těchto poznámek, ukazuje, že GŘ nemluví pravdu a jeho dehonestační věty na adresu tvůrců vyjadřují jen přiléhavost přísloví „podle sebe soudím tebe“. Připomeneme-li si jeho vyjádření po zasedání Rady ČT, která mu nepřiznala plné prémie, v parafrázi Janečkových slov by se lehce dalo říct, že je to pan Jiří Janeček, kdo vnímá Českou televizi jako peněžní ústav, který spravuje jeho peníze. A to v měsíční výši obdobné, jakou má za výkon funkce prezident ČR.

Odvádět polemiku o zjevných problémech České televize tímto směrem je intelektuálně pokleslé a populistické. Pan Jiří Janeček se ucházel o jakési nenárokové prémie, tvůrci dostávají za odevzdanou práci jen honorář v rámci platných sazebníků ČT.

Věcně podstatné je, že si při přípravě tzv. „restrukturalizace“ GŘ ČT vystačil s úředníky, ekonomy, snad právníky. Žádné tvůrce, žádnou tvůrčí organizaci k tomu nepotřeboval, což vyjadřuje jeho elementární vztah k režisérům, scénáristům, dramaturgům, kameramanům, architektům…, prostě ke všem těm, kteří programy ČT reálně vytvářejí a mají tedy s organizací tvůrčí práce velmi bezprostřední praktické zkušenosti. Nebo snad práce v České televizi již přestala být vedením považována za jakoukoli odrůdu práce tvůrčí?

Není těžké pochopit, proč zaměstnanci ČT i tvůrci, kteří pro ČT pracovali a pracují, tak rádi vzpomínají na dobu, kdy generálním ředitelem byl Ivo Mathé (a že se na ředitele v dobrém vzpomíná jen málokdy). Prokázal totiž nejen rozhodnost a ekonomickou prozíravost, ale i schopnost obklopit se lidmi takových kvalit, a přitom tak různorodých názorových založení, jako je J.Pitterman, P.Koliha, Č.Kopecký, H.Sýkorová…atd. Dokázal vést dialog se zaměstnanci i s tvůrci. Neskrýval se v chrámu své kanceláře za hradbou sekundujících byrokratů, ani za bariérou pseudoekonomistických frází, protože se nemusel obávat, že v dialogu s jedněmi i druhými ztratí kredit nedostatečnými vědomostmi.

Věděl, že byrokratický aparát kulturní instituce musí především vytvářet optimální podmínky pro tvorbu, která (jak je zřejmé z nesčetných repríz TV filmů, inscenací, či seriálů, které plní stovky hodin vysílacího času) není jen na jedno použití, a která především dává smysl výběru 6,8 miliard Kč. ročně od občanů ČR.

Statut kulturní instituce bez múzických, tvorbě otevřených osobností na klíčových místech jejího vedení, lze velmi snadno a lehkomyslně ztratit.

ČT má bohatý archív hodnotných hraných i dokumentárních TV filmů. Dnes se ocitá na rozcestí, zda příští generace diváků bude původní tvorbu druhé dekády XXI. století vnímat jako rovnocennou časům, kdy vznikly TV filmy a inscenace Martin Eden, Šachová novela, Modlitba za Kateřinu Horoviczovou, Horečka, Magellan, Ikarův pád, Tajemství velkého vypravěče, Půl penny…etc. nebo jen jako kulturně pokleslý odpad převařených estrád s populárními baviči.

Prof. MgA. Jiří Svoboda, režisér
14.1.2011
______________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________

Otevřený dopis
Filmového a televizního svazu
Asociace režisérů a scénáristů audiovizuálních médií

Vážení členové Rady České televize,

zástupci profesionálních odborových filmařských organizací ARAS a FITES podávají protest proti způsobu, jakým generální ředitel České televize pan Jiří Janeček na zasedání Rady ČT dne 8. prosince 2010 zneužil své funkce.

1/ Jiří Janeček formou nepravd a zmanipulovaných informací uváděl celkové náklady na výrobu pořadů, vydával je za zisk několika málo tvůrců. Součet všech rozpočtů za období mnoha let na vznik i několik set pořadů, na kterých se podílely desítky režisérů a stovky jiných profesí (honorář příslušného tvůrce představuje jen zanedbatelnou část), prezentoval, jako by tyto prostředky byly směřovány přímo několika lidem.
Generální ředitel opomněl uvést, co za to ČT a jak výhodně získala (tato díla navždy a bez dalších autorských závazků ČT zůstávají). Všechny rozpočty pořadů vycházejí z obvyklých podmínek stanovených ČT, kterým se tvůrci zcela podřizují.
Takový způsob záměrně nepravdivého informování Rady ČT považujeme za nedůstojný veřejné instituce. Většina signatářů s ČT navíc nespolupracuje, jsou pouze jejími koncesionáři a jde o osobnosti kulturní veřejnosti nezpochybnitelného charakteru. Pro řadu z nich jsou podobné soudy urážlivé a zcela nepravdivé.
Toto selhání generálního ředitele veřejné instituce s hlavním posláním podávání pravdivých informací však představuje cosi nebezpečnějšího. Buď jako ředitel České televize nezná rozdíl mezi rozpočtem a honorářem, nebo záměrně Radě ČT a veřejnosti lže, aby co nejvíce poškodil některé signatáře otevřeného dopisu předsedům politických stran.
Obě možnosti považujeme za neslučitelné s funkcí ředitele televize veřejné služby, která ze zákona má poskytovat objektivní a ověřené informace.
Tyto kroky Jiřího Janečka měly odvést pozornost od jednoho ze základních selhání vedení České televize, tj. záměru vyvést hlavní zdroj svých příjmů a nezávislosti, správu koncesionářských poplatků mimo ČT do rukou jednoho soukromého podnikatelského subjektu. Česká televize musí zůstat ekonomicky nezávislá nejen na vládě a Parlamentu, ale i na podnikatelských skupinách. Jinak by došlo k plíživé privatizaci ČT a obsah vysílání by mohl být ovlivňován podnikatelskými zájmy.

ARAS a FITES budou sledovat velmi bedlivě další kroky vedení ČT a každý pokus o diskriminaci signatářů – tvůrců ihned zveřejní, aby zabránily návratu praktik totalitního režimu do chodu ČT. Generální ředitel použil – jak sám říká několikrát – citát z Bertolta Brechta „ Moc má ten, kdo platí“. Pan ředitel ale není majitelem ČT, je jejím dočasným správcem a tato televize je ze zákona televizí veřejné služby, kterou si platí veřejnost svými poplatky.

Obracíme se tedy na Radu ČT, aby zvážila všechny možnosti, jak ukončit angažmá Jiřího Janečka v čele České televize, které kompromituje televizi veřejné služby, snižuje její věrohodnost, porušuje své zákonné poslání.

Viz: „Domnívá-li se kdokoliv z české veřejnosti, že Česká televize porušila či porušuje díky činnosti a/nebo nečinnosti generálního ředitele ČT, který je zodpovědný za její řádné fungování, své zákonné poslání, může se podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 483/1991 Sb., O České televizi, v platném znění, obrátit na Radu ČT se stížností na generálního ředitele ČT. Rada ČT o stížnosti rozhodne, zpravidla poté, co přijme od generálního ředitele o obsahu stížnosti vysvětlení.“

2/ Žádný dialog k dramaturgickému profilu veřejnoprávní tvorby, internímu hodnocení tvorby, k hospodaření, programové struktuře a zejména pak konzultace k restrukturalizaci (která byla tajena před zaměstnanci, veřejností, tvůrčími organizacemi…) se nekonal a vedení se o něj nejenom nepokusilo, dokonce ho odmítlo.

Na žádost z května roku 2010 o schůzku byly profesní organizace odkázány na říjen roku 2010. Neuskutečnila se nikdy. Navzdory tomu, že tyto svazy léta vyzývají k zásadní proměně veřejnoprávního média, která by měla přinést nejen ekonomické výsledky, ale i programové přiblížení se k ideálu veřejnoprávní služby ČT.

3/ Zveřejnění honorářů všech autorů vítáme a deklarujeme, že pochopitelně nemáme námitek, aby tento výdaj České televize byl veřejnosti zpřístupněn. Pokud pan generální ředitel Jiří Janeček myslel svá slova upřímně (a nešlo jen o zkratkovité populistické prohlášení), a opravdu hodlá transparentně doložit hospodaření ČT s veřejnými prostředky (se cca 7 miliardami Kč., které má ČT ročně k dispozici z výběru koncesionářských poplatků), jde jen o opožděnou vstřícnou reakci na mnohaleté naléhání tvůrců i veřejnosti, vůči kterému byly vedení ČT i Rada ČT doposud zcela hluší.

Vedení ČT by mělo urychleně zveřejnit finanční rozbor „zpětně, např. za uplynulých pět let“, jak navrhuje GŘ Jiří Janeček, v němž budou jasně definované:

1. Objemy finančních prostředků, investovaných do výroby vlastních programů a nakupovaných programů v rozpočtovém vztahu k celku oněch cca 7 miliard Kč (poměr investic do výsledného produktu – programů, které ČT vyrábí, a celkových disponibilních prostředků ČT):
a) podíl výroby vlastních dokončených pořadů za rok / počet minut (stopáž) těchto pořadů
b) podíl celkových nákladů ČT za rok / stopáž vlastních dokončených pořadů za rok
c) vlastní výroba (externí + tzv. interní peníze)
d) nakupované pořady
e) náklady přímo související s vysíláním a výrobou (přenos signálu Radiokomunikace, správa archivu, atd.)
f) režie ČT (tj. platy vedení, autoprovoz vedení a střední management, právníci, účetní, správa budov, správa IT apod.)

2. Objemy finančních prostředků, které ČT investuje do tvorby a výroby programu a provozu jednotlivých kanálů (zejména pak: poměr financí na tvorbu a výrobu programů sportovních /ČT4/ ve vztahu k programům ostatním /ČT1+2+3/).

(Podotázka: Jak je v ekonomických kalkulacích ČT4 zahrnuta okolnost, že současně s vysílanými programy jsou distribuovány stovky reklam).

3. Objemy finančních prostředků, které ČT investuje do jednotlivých kategorií programů ve struktuře:

a) zpravodajství
b) hraná tvorba
c) dokumenty
d) tvorba pro děti
e) vzdělávací programy
f) publicistika
g) velké zábavné pořady a estrády
h) přenosy a záznamy ze sportovních utkání

4. Poměr objemu finančních prostředků, jakým se podílí náklady na honoráře tvůrčích profesí na nákladech jednotlivých kategorií programů.

5. Celkové náklady na výrobu jednotlivých programů nad určitý finanční limit (kupř. 2, nebo 3 mil. Kč.), s vyčíslením honorářů hlavních tvůrčích profesí v absolutním vyjádření i procentuálním poměru. Předpokládáme, že GŘ ČT J. Janeček měl na mysli vyčíslení honorářů všech tvůrců, nejen signatářů „Otevřeného dopisu“.

6. Objemy finančních prostředků, které byly a jsou v jednotlivých letech investovány do tvorby a výroby programů, zadávaných jednotlivým externím producentům a firmám.

7. Objemy finančních prostředků, které byly a jsou investovány do konkrétních koprodukcí s externími producenty a firmami nad určitý finanční limit (kupř. 500 tisíc Kč) s tím, že bude zároveň zveřejněn celkový rozpočet programu a poměr mezi náklady ČT a vkladem koproducenta a výsledný podíl na právech ČT a externích producentů a firem.

8. Objem finančních prostředků, které byly a jsou investovány do různých druhů externí poradenské činnosti (externí služby účetní, daňové, právní, konzultantské, poradenské, zprostředkování kupř. obchodů nebo služeb, dále studie, odborné posudky, projekty zpracovávané externě; výdaje na propagaci v případech, kde ČT platila za vlastní propagaci někomu druhému a poskytnuté zálohy na všechny výše uvedené kategorie).

9. Rozbor nákladů, dle bodu 8), zveřejnit:

a) v agregované podobě pro jednotlivé kategorie činností;
b) konkrétně u činností nad určitý finanční limit.

10. Objem finančních prostředků, investovaných do zahraniční prezentace vlastní produkce ČT:

a) plné náklady spojené se zahraniční prezentací ČT (služební cesty, hrazené účastnické poplatky, pronájmy stánků apod.)
b) výnosy z prodeje práv k pořadům ČT a z prodeje ostatních produktů do zahraničí

11. Celkové roční odpisy v bilanci ČT a z toho:

a) odpisy technologií a zařízení pro výrobu pořadů a vysílání;
b) celkové roční výdaje na investice a z toho:
c) investice do technologií a zařízení pro výrobu pořadů a vysílání

Uvítali bychom, kdyby součástí takové analýzy z hlediska veřejnoprávních priorit bylo zdůvodnění vedení ČT a Rady ČT pro upřednostnění zřízení kanálu ČT4 v době, kdy veřejnoprávní televize nemá (a patrně v dohledné době ani nebude mít):

a) veřejnoprávní kanál dokumentů (typu Spektrum, Viasat History, Viasat Nature, Nacional geografic, Discovery, Doku cs; BBC Lifestyle, Animal Planet apod.);
b) veřejnoprávní kanál pro děti (typu Disney Channel; CBeebies BBC apod.);
c) kanál pro experimentální tvorbu (typu ARTE, ART Channel apod.).

Taková ekonomická analýza je pro posouzení, jak ČT plní veřejnoprávní úlohu, zcela zásadní. Vytváří přehled nejen o úrovni hospodaření, ale především o hierarchii priorit.

Tvůrčí pracovníci takové rozbory v zájmu transparentnosti požadovali marně již řadu let. Data nebyla vedením ČT nikdy poskytnuta pod záminkou různých „utajovacích“ klauzulí ve smlouvách.

Současně jsme přesvědčeni, že tato analýza by měla být součástí výroční zprávy Rady České televize Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Proto podstupujeme tento dopis předsedům politických stran.

Radu ČT, jako orgán veřejnosti, která má kontrolovat dle zákona Českou televizi žádáme, se vážně naším dopisem zabývala a nehájila jen zájmy své a vedení České televize.

ARAS, předseda Doc.Mgr. Petr Kaňka
Karlovo nám.19, 120 00 Praha 2

FITES, místopředseda Ivan Biel
Pod Nuselskými schody 3, 120 00 Praha 2

Na vědomí:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Předsedové politických stran