Kdo zná britský komediální seriál „Jistě, pane ministře“, dobře ví, že dobrý státní úředník dokáže vysypat z rukávu doslova desítky důvodů, proč něco nejde, i když je to v zásadě dobrý nápad. V USA se rozhodli vytvořit seznam výmluv, proč se stát nebaví se svými občany, aby občanům pomohli těmto výmluvám čelit.

Konkrétně se jedná o výmluvy týkající se poskytování informací, a ještě konkrétněji o výmluvy týkající se tzv. otevřených dat. Jde o informace bezplatně dostupné na internetu ve strukturované a strojově čitelné podobě, jejichž dalšímu využití nejsou kladeny žádné technické ani právní překážky.

Jednoduše řečeno, otevřená data jsou užitečná. Složitě řečeno, na otevírání dat vytvořených veřejnou správou bude v 21. století založen ekonomický růst vyspělých zemí. Příklady využití otevřených dat v praxi najdete zde.

Americká nevládní organizace Sunlight Foundation se rozhodla sepsat katalog výmluv, kterým občané čelí, když se pokouší od nějaké státní instituce získat informace nebo ji přimět, aby otevřela určitá data. Katalog v angličtině najdete zde. Protože s podobnými problémy se setkáváme i u nás, rozhodl jsem se vybrat z katalogu několik hlavních výmluv:

Pár příkladů ze života: Když jsme chtěli po ministerstvu financí, aby otevřelo data o státním rozpočtu z Centrálního systému účetních informací státu, vymlouvali se úředníci na to, že jim nebudeme rozumět. Nakonec jsme je ale přesvědčili a díky tomu vznikl web Budování státu, první rozklikávací rozpočet u nás.

Argument „ale vy tomu nebudete rozumět“ mě zvláště irituje, protože ho lze použít proti poskytnutí jakýkoli informací. Proč Český statistický úřad zveřejňuje výsledky voleb nebo sčítání lidu, když jsou lidé tak strašně hloupí?

Zřejmě nejužitečnější dataset, který státní správa nechce zuby nehty otevřít, jsou jízdní řády veřejné hromadné dopravy. Množství aplikací, které by se na těchto datech daly postavit, je nepřeberné - od vyhledávače spojů, který funguje offline, přes aplikaci počítající dojezdový čas sanitek či taxíků až po modely spádových oblastí obcí a měst. Jenže ministerstvo dopravy je nechce dát. Spekuluje se o tom, že je to díky lobbyistickému tlaku mediální skupiny MAFRA, která provozuje lukrativní web idos.cz a přirozeně nechce žádnou konkurenci.

Hned na několik výmluv najednou jsme narazili, když jsme chtěli zmapovat obměny vysokých státních úředníků na ministerstvech. Chtěli jsme se podívat, do jaké míry je pravda, že nový ministr si obsadí ministerstvo svými lidmi od náměstka až po uklízečku, která vláda byla v tomto směru nejhorší atd.

Zeptali jsme se proto všech ministerstev na jednoduchou otázku: Kdo u vás pracoval na pozici náměstka, ředitele odboru a vedoucího úseku od založení ministerstva? Na běžném ministerstvu jde celkem o cca 200 lidí. Protože organizační struktura úřadů se v čase mění, požádali jsme zároveň o popis organizační struktury ke konci každého roku.

Některá ministerstva (např. průmyslu a obchodu) odpověděla příkladně, ale třeba ministerstvo vnitra řeklo, že neví, kdo pro něj pracoval před rokem 2009, a neví, jak bylo organizované před rokem 2002! Navíc si za vyhledání a zpracování dat, které umí personální oddělení každé normální firmy najít za pár minut, naúčtovalo 30 pracovních hodin.

Hodinová sazba za tuto práci na ministerstvu vnitra je 251 korun, což odpovídá mzdě 40 160 korun! To nám data hledal sám ministr Kubice? Tento úkol bych svěřil tomu poslednímu asistentovi sekretářky a zaplatil bych mu za to stovku na hodinu. Více o tomto případu se dočtete zde.

Nejvíce se mi ale „líbí“ případ Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten zaplatil za software s tržní cenou 1 milion korun hned 255 milionů. Když chtěli občané ze sdružení Acta Non Verba vidět příslušné smlouvy, úřad jim za to napařil 60 tisíc - smlouvy prý hledali dva úředníci tři týdny. A nakonec občané dostali skoro úplně začerněné listy papíru! O tom se více dočtete zde.

Zatím rekordní flastr si nechalo napařit ministerstvo financí – 615 tisíc korun za seznam všech heren v Česku. Za pár dní přitom stejnou informaci zveřejnilo zadarmo. Více o tomto případu se dočtete zde. Co s tím? No, už brzy by nám měli poradit soudruzi z USA :-)

Nevíte koho volit? Zjistěte, který poslanec vás nejlépe zastupoval v minulé Sněmovně pomocí naší Volební kalkulačky:



Fungující Volební kalkulačku si můžete snadno vložit do svého webu nebo do blogového článku, podobně jako zde. Je to stejně jednoduché, jako vložit video z YouTube. Stačí do html editoru (na blogu Aktuálně.cz přímo do textu článku) zkopírovat tento kód:



Více o volebních kalkulačkách u nás i ve světě si můžete přečíst na Wikipedii.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu), DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok)

O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku:

Přidat příspěvek by KohoVolit.eu.