U příležitosti nového roku jsme pro vás připravili variantu populární Volební kalkulačky. V naší aplikaci si můžete vyzkoušet 29 skutečných hlasování od sněmovních voleb v roce 2013. Následně se dozvíte, kteří poslanci hlasovali podobně jako vy.



Kalkulačku připravilo sdružení KohoVolit.eu. Pokud se vám kalkulačka líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu). Více o kalkulačkách se můžeme dozvědět na webu KohoVolit.eu a v mých předchozích článcích (např. zde a zde).

A co dalšího se v roce 2014 ve Sněmovně dělo? Kdy byla Sobotkova vláda při hlasování jednotná a kdy se naopak rozpadala? Které zákony podpořily i opoziční strany? A s kým hlasovali třeba poslanci Úsvitu? Pojďme se nejprve podívat, kdo s kým hlasoval, a pak na poslaneckou docházku!

Kdo s kým hlasoval

K zobrazení hlasovacích koalic používám statistickou metodu nazývanou multidimenzionální škálování (konkrétně model vytvořený matematikem Michalem Škopem).

Jejím výstupem je dvourozměrný graf dole, v němž je každý poslanec zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva poslanci hlasovali společně. Tzn., kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva poslanci jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden "pro" a druhý "proti").


Poznámka: Graf je pohyblivý – animaci můžete spustit kliknutím na ikonu trojúhelníčku (►) vlevo dole.

Jak je vidět, poslanci ze stejné strany se shlukují k sobě, protože často hlasují podobně. Změny v poloze poslanců ukazují, jak se během volebního období měnilo jejich hlasovací chování, tedy to, kdo s kým hlasoval. Podobné analýzy jsme s Michalem Škopem v minulosti publikovali např. pro Poslaneckou sněmovnu, Senát, zastupitelstva v Praze a Brně, ale i třeba pro hlasování států v Radě bezpečnosti OSN. Více o této metodě se můžete dozvědět na webu KohoVolit.eu nebo v tomto videu:



Před necelým rokem jsem představil čtyři možné vývoje hlasovacího chování poslanců ve Sněmovně: 1/ Tři hlasovací bloky (vláda versus pravicová opozice, levicová opozice) pozorované na začátku funkčního období zůstanou zachovány, 2/ zformují se jen dva hlasovací bloky (vláda versus opozice), 3/ vláda se rozštěpí a její část bude hlasovat s opozicí, 4/ některá z vládních stran se rozpadne.

Zatím se naplňuje první scénář - Sněmovna se stále dělí na tři shluky, které odpovídají relativně stabilním hlasovacím koalicím. První a nejčastěji hlasovací koalice odpovídá dělení na vládu a opozici (tedy ČSSD, ANO, KDU-ČSL versus ODS, TOP 09, KSČM, Úsvit) a vymezuje ji vodorovná dimenze grafu.

Příkladem hlasování, kdy se Sněmovně dělila víceméně přesně na vládu a opozici může být hlasování o vládním zákoně o dětských skupinách, kdy došlo k faktickému zrušení tzv. lesních školek. Tady jsou výsledky tohoto hlasování:


Poznámka: Poslanci, kteří hlasovali proti, a poslanci, kteří se zdrželi, jsou sloučeni, protože zdržení se má stejný efekt na výsledek jako hlasování proti (tedy zvyšuje kvórum, ale nepomáhá k jeho překročení). Diagram vizualizující výsledek hlasování najdete na GitHubu. Můžete si dokonce vytvořit vlastní pomocí našeho formuláře.

V grafu dole jsou pomocí úsečky odděleni poslanci, kteří při tomto hlasování hlasovali pro (vlevo) a proti (vpravo):


Poznámka: Rozdělení není téměř nikdy úplně přesné, protože výsledky hlasování promítáme do prostoru, který má pouze dvě dimenze. Na každé straně úsečky se tedy může nacházet několik poslanců, kteří hlasovali jinak (nebylo byli nepřítomní). Úsečka (tzv. cutline) je ale vedena vždy tak, aby dělení bylo co nejpřesnější (tzv. aby se maximalizoval počet poslanců na správné straně).

Druhou hlasovací koalici vymezuje svislá osa a odpovídá v zásadě dělení na pravici (ODS a TOP 09 dole) a levici (KSČM nahoře). Vládní strany a Úsvit se nachází uprostřed. Tato dimenze vzniká tím, že se vláda někdy spojuje s KSČM a hlasuje proti pravicové opozici a jindy se zase spojuje s pravicovou opozicí a hlasuje proti KSČM.

Příklady situací, kdy KSČM stála téměř proti všem, mohou být hlasování o zrušení tzv. lustrací nebo hlasování o zvýšení stipendia vysokoškolským studentům. Tady je výsledek hlasování o lustracích:



Naopak za příklady, kdy proti zbytku Sněmovny stáli téměř osamoceně poslanci ODS a TOP 09, můžeme uvést hlasování o snížení DPH, hlasování o přísnější regulaci kampeliček nebo hlasování o zrušení zdravotnických poplatků. Tady je výsledek hlasování o zrušení zdravotnických poplatků:



V grafu dole jsou takové dvě situace opět naznačeny úsečkami. V případě zrušení lustrací úsečka odděluje od zbytku sněmovny KSČM a několik poslanců ČSSD a v případě přísnější regulace kampeliček zase poslance ODS a TOP 09 (až na několik výjimek).


Většina poslanců TOP 09 se hlavně na konci roku 2014 nachází na okraji svislé osy, zatímco poslanci ODS jsou poněkud blíže ke středu osy. To je důsledkem skutečnosti, že TOP 09 hlasovala méně často společně s ostatními stranami. Např. při hlasování o znovuzavedení kategorie zdravotně znevýhodněných zaměstnanců hlasovala TOP 09 téměř sama proti všem.



Ani vláda ale nebyla při hlasování jednotná. V pohyblivém grafu nahoře je vidět, že zejména na konci roku 2014 se od sebe vládní strany trochu oddělily. KDU-ČSL se na svislé ose grafu nachází relativně nejníže, protože se často stávalo, že hlasovala společně s ODS a TOP 09 proti zbytku vlády. Příkladem může být hlasování o novele zákona o silničním provozu, díky němuž by mělo být snazší vymáhat tresty za dopravní přestupky od cizinců.



Naopak relativně nejvýše se na svislé ose grafu nachází ČSSD, což napovídá, že v řadě případů hlasovala společně s KSČM a/nebo Úsvitem proti zbytku vlády. Za příklad můžeme uvést hlasování o vyhlášení referenda týkajícího se zrušení církevních restitucí.



Poslanecká docházka

Nyní zaměřme pozornost na docházku poslanců na hlasování. Jak přesně se počítá a proč zrovna takhle se dočtete na webu KohoVolit.eu. Následující graf ukazuje průměrnou účast poslanců na všech hlasováních od voleb v roce 2013. Červenou jsou označeni ministři a šedou ostatní poslanci.



Nejnižší docházku měl v tomto období Karel Schwarzenberg, který se tímto problémem potýkal už jako senátor a později ministr zahraničí. Je nápadné, že mezi poslanci s nízkou docházkou najdeme většinu členů vlády. To platí dlouhodobě a není to překvapivé vzhledem k tomu, že ministři musí skloubit účast na sněmovních schůzích se svojí prací na ministerstvu, i když dlouhodobě pozorujeme určité rozdíly mezi jednotlivými rezorty.

Poznámka: V důsledku Sněmovních voleb neproběhla ve druhé polovině roku 2013 skoro žádná hlasování. Hodnoty za ministry chybí v době Fischerovy úřednické vlády, protože většina jejích členů nebyli poslanci.

Pokud jde o průměrnou docházku podle stran, nejlépe si nyní vede KSČM a naopak nejhůře ODS a TOP 09. Obě strany si výrazně pohoršily oproti předchozímu funkčnímu období, zřejmě z důvodu jejich odchodu do opozice, kde při hlasování přeci jen není "tolik v sázce". Průměr v těchto relativně malých klubech navíc v roce 2014 stahovali dolů jednotlivci s extrémně nízkou docházkou - Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil.

Dlouhodobě sledujeme mírný pokles poslanecké docházky s výraznými propady vždy na konci volebního období. To není překvapivé, neboť v té době už je jasné, že projednávané zákony nemají kvůli blížícímu se rozpuštění Sněmovny šanci na schválení, takže poslanci nemají tak silnou motivaci účastnit se schůzí. Docházka klesá i poslancům, kteří nemají šanci na opětovné zvolení, ať už jde o přeběhlíky (typickým příkladem byl Vlastimil Tlustý) nebo o strany, které ztratily voličskou přízeň.


A jak si čeští poslanci vedou z hlediska docházky ve srovnání se svými zahraničními kolegy? Těžko říct, protože většina parlamentů hlasování nezaznamenává. Prošel jsem asi 280 parlamentních komor ze všech zemí světa a ukázalo se, že výsledky hlasování jsou dostupné jen v 70 z nich, hlavně v Evropě a v Latinské Americe. Zatím se mo podařilo získat data ze 34 zemí:


Poznámka: V případě dvoukomorových parlamentů jde o dolní komory. Sledované období je vybráno podle dostupnosti dat. V některých parlamentech nejsou zaznamenávány výsledky všech hlasování.

V rámci tohoto vzorku si nevedeme za až tak špatně, i když třeba na sousedním Slovensku je skoro stoprocentní účast mezi poslanci běžná. Ukazuje se, že účast má tendenci růst, jestliže je vládní většina těsná - v takovém případě se počítá skoro každý hlas. Naopak nízkou docházku vykazují parlamenty praktikující tzv. párování, kdy se poslanec jednoho parlamentního bloku (vlády či opozice) neúčastní hlasování, pokud chybí poslanec opačného bloku. Cílem je udržet relativní poměr hlasů mezi oběma bloky. Párování snižuje docházku, protože vlastně zdvojnásobuje počet chybějících poslanců. U nás bylo párování běžné zejména v 90. letech, postupně se od něj upustilo.

Výsledky hlasování používáné v tomto článku jsou k dispozici ke stažení na webu Poslanecké sněmovny. O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku: