Minulý týden vyšel v HN zajímavý článek k druhému výročí prezidentské volby. Název "Drama na Hradě dva roky poté aneb Teď už víme, jak to bylo doopravdy" mluví sám za sebe. Vím, že zde není příliš populární přetiskovat články jiných autorů, jež je - někdy právem - považováno za lenost, ale přesto bych se s čtenáři Aktuálně.cz rád podělil o blog, který na toto téma napsal můj kolega Lukáš Macek.

Místo komentáře a jako vhodné doplnění bych si ještě dovolil vřele doporučit dva hluboce relevantní články z posledního Respektu: "Klaus Kreml rád" a "Klaus a Zeman tankují Lukoil".

Dva TOP roky Václava Klause

Před dvěma lety byl prezidentem republiky znovuzvolen Václav Klaus. Byl jsem tehdy součástí týmu Jana Švejnara a nemohu si odpustit jisté zadostiučinění, neboť zhruba vše, co jsme tehdy veřejnosti i volitelům a jejich spolupracovníkům říkali, se (bohužel) potvrdilo.

Že Václav Klaus poškodí a možná zcela znemožní české předsednictví v EU.

Že Václav Klaus bude „dělat psí kusy“ kolem Lisabonské smlouvy, kterými poškodí postavení a vliv České republiky v Evropské unii.

Že sliby ohledně vyrovnání s církví zůstanou nenaplněny.

Že vítězství ODS v prezidentské volbě jí přinese masivní porážku v krajských a senátních volbách.

Že Václav Klaus dříve či později „sestřelí“ Topolánkovu vládu.

Že vztahy na politické scéně se ještě vyostří a prezident nehne ani prstem, aby tomu bránil.

Že Václav Klaus si dál bude „privatizovat“ prezidentskou funkci k hlásání svých názorů a i nadále bude vyznávat svérázné interpretace ústavy.

Dnes je v ODS módou říkat: „Klaus je neštěstí, ale Švejnar by byl ještě horší.“ Aniž by následoval jediný věcný argument. ODS stále není schopna pochopit, že Jan Švejnar byl upřímný, když říkal: „Nekandiduji proti ODS, ale proti Václavu Klausovi.“ A že Švejnar na Hradě mohl být pro Topolánkovu vládu dobrým partnerem, zejména v kontextu europředsednictví. A z dlouhodobějšího hlediska možná i nejlepší prevencí proti riziku, že po Klausovi na Hrad nastoupí Jiří Paroubek.

Na druhé straně je příznačné, že v anketě HN řada poslanců ČSSD dnes říká, že už by Švejnara nevolili. ODS a ČSSD mají mnoho podobných rysů a jedním z nich je i to, že zkrátka nedokáží pochopit, že pro republiku i pro ně samotné by bylo dobré mít na Hradě člověka, který není ani „náš“, ani „jejich“. Nezávislou osobnost, která je s to se striktně držet své ústavní role, věcně diskutovat s každým a politické scéně pomáhat v hledání dohody, ne se bavit osobními exhibicemi a přiléváním oleje do ohně stranických (či dokonce vnitrostranických) šarvátek.

Na závěr ovšem připomeňme, že s trochou nadsázky lze říci, že největší zásluhu za znovuzvolení Václava Klause má... TOP 09. Právě Kalouskovo křídlo KDU-ČSL rozhodlo prezidentskou volbu 2008. A v roce 2009 se stalo páteří nové strany. Tento fakt by neměl být zapomínán jen proto, že jej dnes, stejně jako další podivnosti TOP 09, zakrývá billboard s tváří Karla Schwarzenberga.