Už dlouho jsme neviděli ministra Schwarzenberga v českém parlamentu. Není divu. Potom, co prokazatelně nedodržel slovo, které ve věci Kosova dal poslancům zahraničního výboru, se mu zřejmě mezi poslance příliš nechce. Nachází se kdesi v zahraničí, můžeme ale jen tušit, co tam dělá, a možná i někde říká.

Nepamatuji žádného ministra zahraničí, který by tak špatně komunikoval se zahraničním výborem a poslanci českého parlamentu. Karel Schwarzenberg jako by nikdy nepřijal, že jeho mandát se odvozuje od vlády,jejíž fungování v parlamentní demokracii umožňuje, podmiňuje a kontroluje parlament. Ministr v žádném okamžiku není soukromá osoba, která si může dělat a říkat, co se jí zlíbí. Všechny své kroky v této funkci musí být vždy připraven a ochoten veřejně obhájit. Pro Karla Schwarzenberga jako by tohle nikdy neplatilo. Nachází se v jiném světě.

Není přece možné v demokracii, abychom se dovídali až dodatečně, že se pan ministr zúčastnil nějaké konference Bilderberského klubu v USA. Přitom ministři ani premiér o jeho účinkování v této „zednářské lóži“ nevědí nic. Toto fórum je pokládáno za lobbyistickou skupinu, na níž dokonce ani představitelé administrativy USA nemohou vystupovat bez svolení Kongresu. Pan ministr nám pak přes média sdělí, že se zúčastnil debaty o „velkých otázkách světa“, ale že nám o tom nemůže nic říci, protože setkání bylo utajené a o obsahu se nesmí mluvit.

Teď jsme obdrželi od pana ministra vzkaz přes agenturu Reuters, že pan ministr si „není jistý, zda český parlament schválí rozmístění amerického protiraketového systému v ČR“ a zároveň prohlašuje, že by nabídl svou rezignaci, kdyby parlament smlouvu neschválil. Pan ministr nemluví o demisi poprvé.Pokud si dobře vzpomínám, tak jí hrozil i v souvislosti s kauzou Jiřího Čunka. Není proto zřejmé, jak vážně je to míněno.Když se ale dívám na prázdné křeslo pana ministra v parlamentu, připadá mi divné, že pan ministr místo vyhrožování rezignací se raději nesnaží vysvětlit, proč je pro něj radiolokátor v Brdech tak zásadní.

Vůbec panu ministrovi nerozumím a určitě je ve Sněmovně více těch, kteří by se ho na to rádi zeptali. Všechny argumenty dnes přece mluví pro to, aby jednání o této smlouvě s USA byla zastavena. Za prvé, vláda nedokázala vysvětlit a obhájit své důvody před veřejností, drtivá většina je proti. Ve Sněmovně žádnou jistou většinu pro radarovou základnu nemá. Ve Spojených státech budou v listopadu volby a od ledna se ujme moci nová administrativa. I Polsko dospělo k závěru, že s protiraketovou obranou je třeba počkat na nového prezidenta. Navíc, Poláci jasně řekli, že základna protiraketové obrany neznamená automatické zvýšení bezpečnosti Polska, naopak, představuje zvýšené bezpečnostní riziko. Bez posílení polské obrany nechtějí dále o smlouvě jednat.

Nejde jen o to, že s ministrem Schwarzenbergem zásadně nesouhlasím. Jde o to, že zásadně selhává jako partner ve veřejné debatě o zásadních otázkách zahraniční politiky. Ukazuje se to zejména v klíčové oblasti přípravy českého předsednictví v EU. Není dnes důležitější úkol pro českou zahraniční politiku než vytváření politického souhlasu mezi politickými stranami v této věci. Například španělský ministr zahraničí nedávno navštívil zahraniční výbor španělského parlamentu (Španělé se chystají na předsednictví v první polovině 2010) a sdělil, že chce silný mandát všech politických stran pro španělskou pozici. Toto je přirozený a logický postup ministra zahraničí. V Česku se nám o tom může jen zdát. U nás je to tak, že čím je něco důležitější, tím méně je u toho ministra zahraničí vidět. V poslední době již nám dává o sobě vědět jen vzkazy ze zahraničí. Z dálek nám zaznělo dokonce i něco o rezignaci. Beru ho za slovo. Takového ministra nepotřebujeme.