Špatná novela "inkluzivní" vyhlášky

23. 04. 2019 | 14:39
Přečteno 2706 krát
Ministr Plaga zřejmě v nejbližších dnech podepíše špatně připravenou novelu vyhlášky číslo 27/2016 Sb., která - zjednodušeně řečeno - nastavuje pravidla inkluze ve školách. Upravuje totiž vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) a žáků nadaných.

Do meziresortního připomínkového řízení se dostala poprvé již vloni před prázdninami, napodruhé znovu až před Vánoci. Přesto k novele zůstává nevypořádána dlouhá řada připomínek, především od ministerstev spravedlnosti, zdravotnictví i zahraničních věcí, Úřadu vlády i ombudsmanky.

To nejsou dobré zprávy. A to především proto, že novela nepřináší jen kosmetické změny, ale naopak změny zásadní. V běžných školách (mimo jiné) klesne maximální počet asistentů pedagoga na dva v jedné třídě. Zruší se „jednodruhovost“ speciálních škol a umožní se, aby v rámci jedné specializované školy zřizované pro děti s konkrétním postižením vznikaly třídy, oddělení či skupiny pro žáky s jinými druhy postižení. A ve školách pro žáky s lehkým mentálním postižením (dále „LMP“) budou moci být zřizovány třídy, oddělení a skupiny také pro žáky bez tohoto postižení. Což je legislativní návrat k systémové segregaci, za kterou již ČR byla Evropským soudem pro lidská práva odsouzena.

Novela školského zákona v roce 2016 podpořila rozvoj inkluze v praxi. Ve školách, kde se do té doby snažili o maximální podporu dětí se SVP bez adekvátních finančních prostředků, se situace ze dne na den zlepšila, za dětmi přišly spolu s podpůrnými opatřeními i nárokové peníze. I proto se od r. 2016 v mnoha školách rozvinuly, resp. prohloubily stovky dobrých praxí inkluze. Učitelé si postupně osvojují nové metody práce s dětmi, stále více se prosazuje individuální přístup k dětem. Mimo jiné díky práci učitelů v prvním stupni podpůrných opatření doprovázených plánem pedagogické podpory, který se v mnoha školách stal středobodem koordinované podpory dětem se SVP.

MŠMT to teď vzalo za špatný konec. Místo, aby nejlepší praxe zmapovalo a vytvořilo z nich nové metodické zázemí pro práci s dětmi se SVP v běžných školách, a místo toho, aby podrobně zaznamenalo, v čem školy a školská zařízení nejvíce tápou při vzdělávání žáků se SVP, a zaměřilo na to metodickou pozornost, pustilo se bez větších analýz do výrazných změn ve vyhlášce.

Dobře to ilustruje avizované snižování počtů asistentů pedagoga ve třídách. Po zavedení podpůrných opatření se jejich počet zvýšil a zřejmě ustálil na počtu asi deseti tisíc přepočtených úvazků (v ZŠ a SŠ). Neví se však, kde jsou, a v kolika případech jich je ve třídě více než jeden. A o jaké jde případy. Pokud je např. jeden či dva z nich osobní pro konkrétního žáka se zdravotním hendikepem, a jeden sdílený pro více žáků s různými SVP, kterého škrtne? Nebo kterého žáka pošle ze třídy pryč?

Z terénu přitom zní hlas, podpořený tematickou zprávou ČŠI, že asistenti jsou ve třídách přinos. Jejich zapojení si pochvaluje 95 % učitelů. Ale zároveň je jasné, a opět to potvrzuje i zpráva ČŠI a praxe, že teď je důležité věnovat se ustálení spolupráce učitel-asistent, jasnému rozdělení rolí ve třídě, vytvoření metodického zázemí.
Nejen tento příklad ukazuje, že zásahy do vyhlášky musí být dobře připravené, opřené o poznání z dosavadní implementace podpůrných opatření ve školách a poradnách. Měly by být dobře vydiskutované, a naopak by neměly přinášet podezření z účelovosti, jako se nabízí při pohledu na vyprazdňující se (dříve) praktické základní školy, jež s novelou budou moci vzdělávat také žáky s poruchami učení a chování (což v praxi mohou být v řadě případů titíž žáci, kteří byli před lety mylně diagnostikování s LMP, a dnes mohou být označeni za žáky se specifickými poruchami chování nebo i učení).

Vyhláška má být jedním z převodníků koncepčních a dlouhodobých snah ministerstva dále zlepšovat vzdělávání žaků s SVP. Vraťme se proto k tomu, že z cca 900 tisíc žáků základních škol je asi 108 tisíc se SVP. To je každé deváté dítě! A z nich se (dlouhodobě, nikoliv vlivem novely zákona) vzdělává ve speciálních školách asi pětina z nich, ostatní jsou v běžných školách. Novela školského zákona v roce 2016 žádným skokovým způsobem nesnížila počet žáků ve speciálních školách na úkor běžných. Naopak zásadně přispěla k jejich podpoře, ať už v běžných, nebo speciálních školách, především kodifikací podpůrných opatření a jejich financováním.

Co teď musí ministerstvo systematicky dělat, je vyhodnocovat jejich aplikaci, především v dopadech na děti. Ne mechanicky, s potřebou za každou cenu ušetřit, nebo se zbavit administrativní zátěže, aniž by vědělo, jestli tím nebere dětem ve školách podporu, které se jim konečně po roce 2016 dostalo, a která ve vzdělávací soustavě prostě musí zůstat, protože to je v jejich nejlepším zájmu.

Ministerstvo k tomu má zatím jen základní data, a to souhrnné počty všech podpůrných opatření, a také tematickou zprávu České školní inspekce. O čem ministerstvo téměř nemluví, je dramatický meziroční nárůst počtu dětí diagnostikových se specifickými poruchami učení a chování (SPU/SPCh), kterých je aktuálně podle statistik ČŠI v základních školách více než 57 tisíc. Dětí s touto diagnózou bude zřejmě stále přibývat, meziročně totiž narostl jejich počet o deset tisíc a tvoří polovinu všech žáků se SVP! SPU a SPCh jsou přitom v českém pojetí extrémně široké kategorie, od relativně banálních až po závažné problémy při vzdělávání a v chování.

Často jde přitom o děti, za jejichž objektivními potížemi ve vzdělávání stojí velmi rozličné důvody –horší sociální a ekonomické zázemí, ale také například násilí v rodině, zanedbaná péče v raném dětském věku a dysfunkce v rodině. Poruchy soustředění a náročné chování dětí jsou symptomem jejich neošetřených problémů a nereflektovaných potřeb. V žádném případě na ně proto nelze nahlížet jako na děti, které prostě selhávají ve vzdělávání, ale především jako na děti, jejichž potřeby nikdo včas nezachytil. A i tady bude muset hrát škola zásadní roli; děti v ní totiž tráví polovinu svého bdělého času a nelze proto dělat, že se jí to netýká. Učitelům bude muset přijít na pomoc více speciálních pedagogů a psychologů, ale také například sociálních pedagogů, kteří v českých školách zoufale chybí. Bude nutné rozvinout spolupráci s centry duševního zdraví, s poskytovateli sociálních služeb a neziskovými organizacemi, a výrazně proměnit spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí.
A jak k „problematice“ dětí s SPU a SPCh přistupuje novela vyhlášky? Umožní jejich segregaci ve školách pro mentálně postižené děti. A reálná praktická a metodická pomoc učitelům ve školách, kteří již dnes mají ve třídách děti se SPUCh, je v nedohlednu.

Společné vzdělávání je proces. Nenaskočí ze dne na den, zejména pokud bylo české školství po dlouhá desetiletí silně selektivní, preferovalo frontální a memorativní metody vzdělávání, a kompetencemi dětí se de facto nezabývalo. Inkluze je o změně paradigmatu: musíme přestat rozdělovat děti na ty, které se hodí do běžné školy, a ty, které se do ní nehodí. Mimo jiné tím už v raném věku dětí rozdělujeme společnost, což je jeden z jejích největších současných problémů.

Mění se základní princip vzdělávání, které v 21. století už není jednocestným procesem, ve kterém učitel předává své znalosti dětem, které je po něm opakují, a on je z nich pak zkouší. Vzdělávání je nyní mnohem více interakce mezi učitelem a žákem, oboustranný proces, ve kterém sice stále jde o informace, ale ještě více o kritické myšlení a kompetence, a ve kterém se každý žák rozvíjí podle svých individuálních možností a potřeb a učitel je v tom jeho průvodcem. Inkluze je přirozenou součástí této změny v přístupu. Dítě neškatulkuje, ale zjišťuje, co potřebuje za podporu, a tu se mu snaží doručit. A v tom ministerstvo školství udělalo velký skok kupředu, když vydalo obsáhlý a kvalitní katalog podpůrných opatření, se kterými se teď celá vzdělávací soustava učí pracovat.

Pokud tedy dítě ve škole „selhává“, je na místě první otázka: co má škola udělat jinak, aby zjistila, proč se žákovi nedaří, a co udělat proto, aby začalo. Není to snadný úkol, ale vydali jsme se na cestu, na které už máme dost zkušeností a úspěchů. A na nich je dobré stavět základ dalšího rozvoje společného vzdělávání. Z pozice ministerstva není v žádném případě čas přepřahat, ale naopak doručit do škol a učitelům dobře organizovanou, profesionální a bezodkladnou podporu.

Tento článek vyšel v Učitelských novinách č. 16/2019.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy