Na západní a střední Evropu udeřila vlna veder. Klimatizace a větráky běží naplno, lidé se plouží stínem a všelijak se ochlazují. Pro děti a starší lidi je lepší nevycházet. 35 stupňů Celsia v červnu není moc normální, ale pár dní to dáme. Zvládneme ale i 40, 45, nebo třeba 50 stupňů? To není scifi. K těmto teplotám směřujeme, protože nic neděláme proti změně klimatu.

Na Češích mě fascinuje jedna věc – jak málo si většina z nich dělá ze změny klimatu těžkou hlavu. Značná část lidí tak nějak neuvažuje v souvislostech, a předpokládá, že současná vlna veder je něco, co časem pomine, a bude zase líp. Že je to jen nějaká neobvyklá anomálie. Málokdo z nás si dovede připustit, že by teplota v ČR mohla stoupnout do výšek, jaké dosud bývaly běžné pouze na sluncem rozpálené Sahaře. Pořád spoléháme na to, že se počasí umoudří, a bude se zase chovat tak, jak jsme byli zvyklí dříve. Jenže tyhle jistoty jsou dávno ta tam. Vstupujeme do neznámé budoucnosti plné nejistoty. Jedinou jistotou je snad jen to, že pokud okamžitě nezačneme dramaticky snižovat spalování fosilních paliv, teploty porostou dál. Žádná magická hranice, u které by se růst teploty mohl zastavit, přitom není. Stačí se podívat na tento graf, který jasně ukazuje, jak naše produkce oxidu uhličitého přímo koreluje se vzrůstající globální teplotou.



Aktuálně se již v atmosféře nachází 415 ppm (částic na million) oxidu uhličitého, rekordní hodnota v celé lidské historii. Rekordně rychle také taje arktický led, stejně jako permafrost. Což je věčně zmrzlá půda, která by správně tát neměla. Ale taje a děje se tak o 70 let dříve, než vědci předpokládali. Bývalý místopředseda mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN Jean – Pascal van Ypersele varuje, že pokud světová společnost okamžitě nezačne s bezprecedentními změnami ve svém fungování, které by vedly k snížení vypouštění emisí skleníkových plynů, změna klimatu bude mít devastující dopady, které budou náš boj proti změně klimatu dál prodražovat. Stačí se podívat na to, jak se vlny sucha a veder způsobené změnou klimatu dotýkají některých evropských farmářů. Někteří z nich, kteří utrpěli obrovské ztráty na své úrodě, už dokonce obžalovali Evropskou Unii za nedostatečné ambice se změnou klimatu bojovat. Jak v tiskové zprávě organizace Climate Action Network (CAN) Europe týkající se současné vlny veder podotýká ředitel Wendel Trio, Evropané za nedostatečné politické úsilí v boji se změnou klimatu již nyní platí ztrátou domovů, živobytí a riskováním svých životů.

Evropské úsilí je přitom ve srovnání s tím českým jako nebe a dudy. Nebýt zástupců Česka, Polska, Estonska a Maďarska, čtyř nezodpovědných a v záležitostech změny klimatu naprosto naivních a se životy svých obyvatel hazardujících vzbouřenců, Evropská rada mohla minulý čtvrtek na svém zasedání schválit ambiciózní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v EU do roku 2050. Jedině tak máme šanci se vyhnout katastrofální změně klimatu. Katastrofě, která bude stát život miliony a miliardy lidí, možná celého lidstva. Další oteplování spustí efekt „Země - skleník,“ který povede až k neobyvatelnosti planety. Velmi „hezky“ o tom hovořil německý klimatolog Hans Joachim Schellnhuber v rozhovoru pro časopis Respekt.

A co mezitím dělá náš premiér Andrej Babiš? Místo aby lidem řekl znepokojivou pravdu o stavu věcí, kterou nejspíš nezná ani on sám, píše naprosto nesmyslné a zesměšňující statusy o klimatickém Armageddonu, který je plný marketingových lží a pohádek o tom, jak vláda na zdravém klimatu „maká.“ Naprosto přitom ignoruje aktualizovaná zjištění IPCC, podle kterých se do bryndy dostáváme mnohem dřív a rychleji, než jsme původně předpokládali. Pro někoho to může být důkaz toho, že je věda nepřesná. Zároveň je to však i neprůstřelný argument, že pokud teď nic rychle neuděláme, během několika málo let budeme žít v úplně jiném světě než doposud. Ve světě, který možná už nebude k žití. Český premiér ovšem z budoucnosti velký strach nemá. Ačkoliv nerad plánuje, byť i jen 31 let dopředu, s naprostým klidem se domnívá, že i za 80 let ještě pořád bude největším národním zájmem Česka vyrábět Škodovky se spalovacím motorem. Lidi prý mu za to, že cíl dosáhnout uhlíkově neutrální Evropy zablokoval, mají tleskat.

Uvidíme, zda jednou pro lidi bude důležitější zaměstnání v průmyslové zóně, nové auto, či to, zda v obchodě budou k sehnání základní suroviny a budou mít co dát na talíř. Nebo jestli v padesátistupňových vedrech ještě budou sjízdné silnice, po kterých by ta naše zázračná auta, óó dědictví předků, vůbec mohla jezdit.