Vánoční svátky nezastihnou každého z nás v pohodlí domova nebo ve společnosti rodiny. Pro všechny ale představují symbolický konec roku. Možnost začít jinak. Proto v adventním čase krátce navážu na jeden z posledních článků.



Pan Michal O. si odpykal sedmiletý trest odnětí svobody a po propuštění z nápravného zařízení se potýkal nejen s nástrahami života ve svobodné společnosti, ale i s nástrahami našeho sociálního systému. Už to bude skoro rok, co sleduju jeho životní příběh. V souvislosti s výplatou dávky mimořádné okamžité pomoci jsem o něm v listopadu psala blog.

Ve zkratce mohu říct, že po nadějném startu, kdy získal práci, poté přišlo zklamání v osobních vztazích a následoval relaps v užívání alkoholu. Z toho vyplynuly mimo jiné problémy v zaměstnání. Motivace pana Michala byla na nule a přišlo další nejisté období.

Před několika dny mě z pracovních a ryze nevánočních myšlenek a povinností vytrhla příjemná zpráva:

„Pan Michal se snaží co nejlépe fungovat v běžném životě a zvládat svoji životní situaci i nadále. Získal novou práci, pracuje jako kuchař v nemocnici, daří se mu tam výborně. Žije na zaměstnanecké ubytovně, kde platí přes 2.000 Kč měsíčně, tudíž mu po odečtení exekucí zbývá cca 10.000 Kč, což je ještě přijatelná částka na jídlo a další osobní potřeby. Rád by ale časem získal zajímavější místo, aby 'rychleji splatil dluhy a mohl žít kvalitněji', jak sám říká,“ píše mi sociální pracovnice Renata Hovorková z Rubikon centra, z. ú., kam pan Michal coby klient stále dochází.

„Pravidelně navštěvuje i adiktologické služby Prev-Centra, aby minimalizoval riziko jakéhokoliv relapsu užití alkoholu. O víkendech tráví čas na statku, kde se stará o zvířata. Kromě brigády je to pro něj i relax a příjemné trávení volného času. Příroda a zvířata ho nabíjí potřebnou energií. Michal nám též pomáhal s balením dárků pro Andělský strom v Komunitním centru a zahradě Kotlaska na Praze 8. Jde o mezinárodní akci, v jejímž rámci pořizujeme a balíme dárky určené dětem rodičů ve vězení, na které bohužel dopadají důsledky těžké situace, za níž nemohou. Na ně jsme jako zaměstnanci vybírali peníze, a s přispěním městské části Praha 8 jsme pořídili dárky pro děti našich klientů v těžké životní situaci, kteří na dárky pro své děti nemají finance“, píše dále paní Hovorková.

V závěru emailu dodává, že pan Michal bude trávit první Vánoce po propuštění pravděpodobně sám, na ubytovně, netěší se a je z toho všeho smutný. Nejen pro pana Michala a spoustu dalších lidí, kteří v této době řeší jakékoliv těžkosti, tedy nastává velmi obtížné období. To silněji a více než kdy jindy připomene, co všechno ztratili, nebo co nikdy neměli.

Jsem velmi vděčná všem, kteří těmto lidem (ať už se ocitli v těžké životní situaci z jakýchkoliv důvodů) pomáhají. Všechny organizace či jednotlivci, kteří nehledí na nikoho s despektem, odvádí neuvěřitelnou práci. Nepomáhají totiž jen odbornou či materiální pomocí, ale vrací lidem důstojnost, sebevědomí, a tolik potřebnou naději na možnost nových začátků.

Přála bych si, abychom v sobě v době vánoční všichni našli tohle poselství pro sebe - v příběhu ze chléva, který změnil velkou část světa - i pro naši společnost. A kdo můžeme, doporučuju vybrat si na podporu někoho, kdo pomáhá. Je dobré vědět, že zakopnout je v životě někdy až příliš snadné.

Panu Michalovi přeji, aby s trpělivostí a pevnou vůlí přestál nejen tyto Vánoce, ale i celé obtížné životní období. Pracovníkům v pomáhajících profesích a jejich organizacím z celého srdce děkuji za namáhavou a záslužnou práci nejen v tomto korona čase. Kéž nás čeká co nejvíc důvodů k radosti v roce nastávajícím.

Všem čtenářkám a čtenářům pak přeju požehnané vánoční svátky a chvilku zamyslet se nad tím, jaký ten uplynulý rok vlastně byl; a třeba i chuť v nějaké věci začít znovu. Tu příležitost máme každý. I když zvyk bývá velmi železná košile.

Přeju hodně sil.

S láskou Vaše Olga Richterová