Nemáte léčbu? Když všechno selže, čtete zákon

10. 11. 2017 | 00:28
Přečteno 944 krát
Největším problémem zdravotnictví není úbytek doktorů nebo nedostatek peněz, ale nedodržování pravidel, které je všemi považované za normální. Zákon říká jasně, kdy má pacient právo na hrazenou péči a kdy si jí naopak musí zaplatit. Absence vlády práva v tak důležité oblasti, jako je zdravotnictví, je z pohledu běžného občana kritickým selháním demokratických principů, horším a vážnějším než cokoliv, co natropí ústavní činitelé při sestavování vlády.

Dnes jsem se byl podívat do pořadu Máte slovo, tentokrát jen jako divák. Tento díl byl postavený na příběhu pacienta s rakovinou, jehož léčbu neschválila pojišťovna, takže rodina musela za léky zaplatit hodně přes milion korun. Takové případy s kolegy a pacientskými sdruženími pravidelně řešíme, už po několik let. Mají celkem jednoduchý algoritmus:

Buď jde o lék mající stanovenou úhradu, tedy ze zákona nárokový. Pokud se ho pacient nemůže z jakéhokoliv důvodu dobrat, žádá pojišťovnu o zajištění dostupnosti léčby, případně ji na splnění této povinnosti žaluje. Pokud pojišťovna prokáže, že péči řádně nasmlouvala, ale smluvní nemocnice bezdůvodně pacienta odmítla, žaluje se na splnění ta nemocnice. Simple, dear Watson! Funguje to někdy dokonce i bez žaloby, stačí splnit „bobříka znalosti práva“ a být připraven právo použít.

Nebo jde o lék, který úhradu dosud nemá, případně pacient nesplňuje její podmínky; v takovém případě pacient požádá revizního lékaře o výjimečnou úhradu podle § 16 zákona o zdravotním pojištění. Pokud jde o jedinou možnost léčby, revizní lékař žádost schválí. Pokud o jedinou možnost nejde, žádost zamítne a uvede, jakou jinou hrazenou léčbu může pacient využít. Revizní lékař někdy rozhodne opožděně nebo absurdně, ale to lze spravit urgencí, odvoláním nebo soudní žalobou. Není to o moc složitější, než žádat o stavební povolení na garáž, je to standardní správní řízení. Úspěchu lze zdařilo dosáhnout i u velmi drahé léčby, pokud byla jedinečná. Jak to? Protože zákon na to přiznává nárok.

V Máte slovo však opět úředníci a lékaři hodinu diskutovali o tom, že „zákon není jednoznačný“, že „se musí pracovat na tom, aby se změnil“, že „v systému není dost peněz na všechno“, že lékaři „jsou nuceni nepředepisovat nákladné léky“ a podobně. Rolí úředníka ovšem není špekulovat o tom, jestli je zákon dobrý nebo špatný; úředník má zákon dodržovat a naplňovat. Rolí a jediným smyslem existence právníků je zákon uplatňovat a vymáhat; je-li příliš obecný, musí ho umět vyložit podle standardních pravidel vyučovaných na fakultě a obhájit si svůj výklad před soudem, ne si planě stěžovat, že by radši nějaké hezčí a jednodušší paragrafy. Rolí pojišťovny není vymezovat nárok pacienta, ale řádně zajišťovat úhradu všeho, co jí zákon popisuje jako péči hrazenou, a to pokud možno co nejúspornějším nákupem. A rolí lékaře je správně navrhnout svému pacientovi léčbu, nikoliv si hrát na Boha a ekonoma v jedné osobě a rozhodovat, kterým pacientům se přidělí a kterým se nepřidělí. Pokud jsou pravidla úhrad léčby, nastavená Parlamentem v zákoně, ekonomicky neudržitelná, je jen na Parlamentu, aby je změnil. Než se tak stane, musí být dodržován v podobě, ve které je dnes, a to vůči každému jednotlivému pacientovi.

Nepotřebujeme nové zákony. Ty stávající jsou dostatečné. Jsou dokonce i vymahatelné. Problém je, že nejsou vymáhané.

Bohužel, i tato diskuse ukázala, že pacient nalezne při hájení svých práv pomocnou ruku nejsnáze na konci svého vlastního ramene – nebo, s trochou štěstí, v dobře fungujícím pacientském sdružení, které mu k tomu vytvoří návod. Chaos ve zdravotnictví a rutinní nedodržování zákonných nároků se v dohlednu nezmění, asi proto, že to kromě pacientů všem vyhovuje. Reformu zdravotnictví směrem k právnímu státu si musí každý pacient zařídit sám – tím, že se seznámí se svými právy, příště se odmítnout nenechá a nebude si platit to, co může na žádost dostat schváleno od pojišťovny. Když nejsme schopni zvolit si takové politiky, kteří by zajistili automatické dodržování práva institucemi placenými z našich daní, musíme si to odpracovat sami. Pro vážně nemocné v současném českém zdravotnictví proto obzvlášť silně platí: Když všechno selže, čtěte zákon!

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy