Když začátkem roku pozvali našeho prezidenta přednášet o ekonomii do Saúdské Arábie, tak si ve svých zápiscích postěžoval, že se těšil „..na teplo, ale ani to už není to, co to bývalo. Dnes bylo v Rijádu 18 °C a v noci má být jen 8 °C. Potřebovalo by to trošku přidat CO2 a Zemi oteplit.“ Když mohlo Česko daleko chytřejším způsobem vylepšit teplenou pohodu pomocí zateplování a dalších účinných opatření, tak Klaus novou legislativu vetoval. Zřejmě není teplo jako teplo.

Plusy moderních domů

Lepší energetické standardy v domech přinesou podstatné snížení účtů za energii rodinám i podnikům. Stavebnictví by se mohlo rozvíjet moderním směrem dnes již bez problémů zvládnutých pasivních domů i lepších téměř energeticky nulových budov. Podpora lepších stavebních norem vytvoří nová pracovní místa ve stavebních firmách i souvisejících oborech. Obrovskou výhodou je, že jde často o lokální podniky, které pomáhají regionální ekonomice. Prostředky pak zůstávají v krajích a neodtékají do nadnárodních či zahraničních společností. V neposlední řadě tak Česko pomáhá zvyšovat svou energetickou svobodu na nevyzpytatelném Rusku.

Stranou nezůstávají výhody ani pro Klausovu oblíbenou disciplínu - ekonomiku. Miroslav Zámečník, člen vládního NERV, nedávno napsal ve své studii pro iniciativu Šance pro budovy: „Ve srovnání s průměrnými hodnotami fiskálních multiplikátorů pro výdaje státního rozpočtu jsou investice do zvýšení energetického standardu budov jednoznačně vhodnějším nástrojem na podporu růstu HDP, vzhledem k velkému podílu stavebních prací s vysokým multiplikátorem.“ Další významný ekonom, Luděk Niedermayer, bývalý guvernér České národní banky, v reakci na Zámečníkovu práci o podpoře zvyšování energetických standardů budov uvedl, že „Je velmi obtížné nalézt ekonomickou aktivitu se srovnatelně pozitivním dopadem na růst ekonomiky, příjmy státního rozpočtu i zaměstnanost.“

Nemusíme se bát ani zavedení energetických štítků. Podobně jako si dnes vybíráme šetrnou lednici nebo kvalitní pračku, tak i rozdělení budov do energetických tříd usnadní orientaci při nákupu nebo pronajímaní domu, či bytu. Díky energetickým průkazům a jednodušším štítkům můžeme získat přehledné srovnání o kvalitě konstrukce domu a nákladech na spotřebu. Drtivá většina lidí kupuje dům na celý život. Chce tedy získat pohodlí domova a nestresovat se kvůli vysokým nákladům za energii. Informace ze štítků jim umožní dobrou orientaci i bez znalosti technických norem. Navíc nejde o žádnou horkou novinku: Průkaz energetické náročnosti budovy je již od roku 2009 povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov.

Uspořená krajina, zdravý vzduch

České budovy spotřebovávají výrazný kus hnědého uhlí a dovozeného zemného plynu. Pokud se chce stát chovat jako rozumný hospodář, pak je podpora energetické renovace prvním krokem v ochraně naší krajiny i před dovozem zemního plynu z východu. Ochráníme tak Podkrušnohoří, které se již přes dvacet let může soustředit také na jiné činnosti, než hornictví.

Dobře viditelná je proměna na dvoutisícovém městě Horní Jiřetín. Jeho obyvatelé se nevzdávají rodné hroudy, i když jej soustavně ostřeluje ministerstvo průmyslu různými triky, jak porušit dříve deklarované sliby, že se za limity těžit nebude. O čemž se ostatně můžete přesvědčit zde (https://www.youtube.com/watch?v=2Z7G-DUZcmg).

Postupný přechod na pasivní a výhledově na téměř energeticky nulové budovy pak pomůže i v dalších částech Česka. Zateplování a další opatření jako například výměna kotlů za účinnější biomasové zajistí zdravější vzduch v obcích, kde jsou lidé stále odkázaní na topení uhlím. Spalování nekvalitního hnědého uhlí každoročně dusí smogem velkou část krajů a poškozuje zdraví obyvatel. Má na svědomí 38 % emisí škodlivých mikročástic prachu a dokonce 66 % znečištění rakovinotvornými polyaromatickými uhlovodíky.

Energetická nezávislost

Již Pačesova komise spočetla, že součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění. Těžko říci, které z předchozích vyjmenovaných kladů a hodnot spojených s proměnou českého teplárenství vadilo prezidentovi natolik, že zákon vetoval. Rodinám i podnikům tak de facto vzkázal, že mu na nich nezáleží: ať se dál dusí v dýmu ze špatného spalování a padají pod tíhou účtu za teplo. Poslanci mohou ukázat, že jim tyto otázky nejsou lhostejné a veto přehlasovat. Strana zelených prosazovala lepší normy během svého působení ve vládě a závazek má také ve svém programu. Česko může být energeticky soběstačné a přitom neposílat pánubohu uhelný kouř do oken.