Petr Havel

25. 07.

Demagogie o cenách vepřového

Petr Havel Přečteno 3524 krát

Ať se na tuzemském trhu s vepřovým stane cokoli, má pro další vývoj v této komoditě prezident Agrární komory Jan Veleba jediné vysvětlení: Ceny vepřového se zvýší o dvacet procent.
Přesně tak, zhruba již po tisící stejně, komentoval i dnešní statistická čísla o vývoji produkce masa a mléka v ČR za druhé letošní čtvrtletí. V případě vepřového totiž statistici uvedli, že se jeho produkce snížila v ČR o 7,1 procenta. O.K. To ale v žádném případě neznamená, že by se ceny vepřového pro zemědělce a následně pro spotřebitele v obchodech měly zvýšit.
Jednak je třeba také vědět, že kromě poklesu produkce vepřového se naopak u nás zvýšila produkce hovězího (o 2,2 procenta) i drůbežího (o 3,3 procenta). To znamená, že pokles výroby vepřového je kompenzován nárůstem produkce jiných mas a rozhodně tedy nejde například o nedostatek nabídky, která by mohla teoreticky být impulsem k růstu cen. Za druhé je třeba vědět, že spotřeba vepřového v Evropě postupně stále klesá, zejména díky stále se opakujícím tezím dietologů varujících před důsledky příliš pravidelné konzumace tohoto masa. Že se v podmínkách ČR v tomto směru nic moc neděje, je úplně jedno. Jsme na společném evropském trhu a tam v současné době v podstatě platí, že spotřeba klesá více než výroba, což generuje přebytky vepřového a v důsledku pokles jeho cen.
Třetí a rozhodující pro predikci vývoje cen vepřového je reálný vývoj jeho cen na evropském a i tuzemském trhu. V průběhu druhého čtvrtletí sice ceny vepřového skutečně rostly (podle ČSÚ meziročně – opakuji – meziročně o 9,2 procenta), jenže cenový vrchol už je za námi. Ten byl na přelomu června a července, v průběhu července v celé EU i u nás ceny vepřového placené zemědělcům klesají. To se samozřejmě s určitým časovým odstupem, řekněme v srpnu (v některých výrobcích je to ale patrné již dnes), projeví poklesem spotřebitelských cen.
Je tragické, že zpravodajství ČTK , ale i server ihned uvádí, že „analytici předpovídají růst cen“, když v textech není žádný analytik jmenován, takže tím analytikem je prezident Agrární komory. Tragické je to proto, že názor představitele lobystické organizace je novináři brán jako fakt, aniž by si ověřovali, jaká je skutečná realita. Budiž tedy řečeno jasně: Ceny vepřového se nejbližších týdnech nejenže nezvýší, ale naopak poklesnou

17. 07.

Zpolitizované mléko

Petr Havel Přečteno 3292 krát

Existují-li v naší zemi jiné než politické (ideologické) argumenty pro zrušení programu školní mléko (dodávky zlevněného mléka a některých vybraných mlékárenských výrobků žákům prvních až devátých tříd), měl by to někdo říci. Protože totiž jiné argumenty pro ukončení školního mléka prakticky nejsou.
Zábavné, spíše však tragické přitom je, jak se důvody pro odmítání školního mléka hledají. Zavedeným odmítacím evergreenem je především teze o tom, že mléko a zejména jeho složka kasein je alergen, takže se po konzumaci mléka mohou někteří teenageři třeba něčím osypat. K tomu je ale nutné dodat, že alergenem je pro určitou část nejen mladé populace jakákoli potravina, pokud se jí konzumuje nadměrně mnoho nebo pokud organismus k takové potravině alergenní reakci vykazuje. To je však zcela individuální. V případě mléka se takové reakce týkají několika procent populace.
Naprosto manipulační a arogantní pohled na problém ovšem přinesl tento týden sloupek v nejčtenějším tuzemském deníku. Autorka v něm konstatuje, že přestože jí mléko ve škole nikdo nenutil, je zdravá. Úžasné! Až na to, že školní mléko nikdo nikomu nenutí, rozhodnutí o tom, zda žáci budou mléko konzumovat, je zcela na nich, respektive na jejich rodičích. A že se bez programu obejdou? Jistě že ano. Jenže deficit v konzumaci mléka nebo jiných potravinových nosičů vápníku (což je ten důvod, proč projekt školní mléko běží v 80 zemích světa, tedy nejen v byrokratické EU) se projeví až ve vyšším středním a vyšším věku zvýšenou lámavostí kostí. Prostě je člověk stejně jako autorka normálně zdráv, jenže až sebou v padesáti sekne na chodníku, tak jej s vysokou pravděpodobností povezou do nemocnice. Zhruba o tomhle je školní mléko.
Na druhou stranu je projekt školního mléka zcela jistě precedentem, na jehož konci může být povinná skladba školní stravy s přesně definovaným zaoblením banánů a normy stanovující vizuální podobu talířů v národních barvách. To by bylo samozřejmě šílenství.
Bylo by ale vhodné rozlišovat. Takové ovoce a zelenina, která by podle Unie také měla být, dokonce bezplatně, ve školách, je určitě pro vývoj mladého organismu žádoucí, jenže mládež ovoce a zeleninu i bez dotačních pobídek zcela přirozeně a ráda konzumuje. Přesvědčit ale mládež k vypití panáku mléka je docela problém, byť je tato potravina pro organismus stejně žádoucí jako ovoce a zelenina. Zatímco mléko je potravinou univerzální, ovoce a zelenina představuje tak široké spektrum produktů, mimochodem se zcela rozdílnými dietetickými účinky, že jakákoli unifikace je možná až riziková. Podpora konzumace mléka pak má, jak již bylo řečeno, tradici v celém vyspělém světě. To by asi mělo něco znamenat, řekl bych. I když zřejmě ne pro zdravé novinářské sloupkaře.

01. 07.

Přeběhlictví po lidovecku

Petr Havel Přečteno 3810 krát

Nedoporučit, doporučit, vyslovit pochybnosti – to je stručná geneze postojů šéfa legislativní rady vlády Cyrila Svobody k návrhu „zákona o vypořádání majetkových podílů, na něž vznikl oprávněným osobám nárok v souvislosti s transformací zemědělských družstev“.
Tím se má na svém středečním jednáním zabývat Vláda ČR.
Je všeobecně známo, že s majetkovým vyrovnáním obecně a zejména tak, aby jej nemusely plnit nástupnické subjekty družstev, která původně tuto povinnost ze zákona měla, nesouhlasí politická levice, a naopak, že dokončení procesu majetkového vyrovnání je součástí programového prohlášení vlády. Jinými slovy, Svoboda je v tomto smyslu součástí levice a v zásadě je tedy přeběhlíkem – nepřeběhlíkem. Problém je, že přestože má jistě na své názory právo, staví navrhované řešení ještě před rozhodováním kabinetu do pozice nepřijatelnosti, čímž dopředu ovlivňuje výsledný verdikt. Ještě větší problém je, že nemá tak úplně pravdu. Svoboda například tvrdí, že EU, konkrétně evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, se nebude podněty neúspěšných tuzemských žadatelů o majetek zabývat, protože jde v zásadě o vnitřní problém ČR vzniklý ještě před vstupem ČR do EU. Jenže kauzy nevydaného majetku nemají se vstupem či nevstupem ČR do Unie nic společného. Jednak v tom, že dlouhotrvající soudní spory konkrétních žadatelů o konkrétní majetek jsou právě kvůli délce soudního řízení úplně typickým podnětem pro stížnost do Štrasburku, přičemž evropský soud prakticky bezvýhradně rozhoduje ve prospěch těch, kteří jsou touto délkou soudních sporů postiženi. To v praxi znamená, že sankce za tato prodlení bude platit stát, čili daňoví poplatníci. Cyril Svoboda také zřejmě neví, že v rámci tuzemské legislativy existuje institut nemajetkové újmy, který dává osobám domáhajícím se svého majetku právo žádat o újmu ministerstvo spravedlnosti, které ovšem do zákonem stanovených šesti měsíců vyřízení žádostí buď nestíhá, nebo žádnou újmu nepřiznává. Nedodržování zákonů ČR je tak dalším z podnětů, s nímž se mohou po vyčerpání legislativních obran na tuzemské scéně poškození občanů ČR do Štrasburku obracet. Je vhodné podotknout, že ustanovení o nemajetkové újmě bylo přijato po vstupu ČR do EU. Do třetice zřejmě nebere Cyril Svoboda v úvahu skutečnost, že lhůta pro majetkové vyrovnání byla z původního roku 1992 posunuta o sedm let do roku 1999 a následně o dalších deset let do roku 2009. Celá kauza je tedy stále „živá“ a rozhodně neskončila před vstupem ČR do EU.
Je pochopitelně (bohužel) věcí politických dohod, zda se nějaké řešení dokončení majetkového vyrovnání najde nebo nenajde. Nenajde-li se však, pak je třeba zcela korektně říci, že sankce za neřešení zaplatíme my všichni, a podle všeho to budou miliardy. Svobodův postoj tak lze lidově přeložit tak, že zpochybňováním procesu narovnání bere ze státního rozpočtu na další roky peníze, které mohou například chybět na sociální problematiku – a to v zájmu podpory části zemědělských družstev, která v minulosti obcházela zákony. Mimochodem, ty účty nebude podle všeho platit současná vládní garnitura, ale až ta příští….

Archiv článků: červenec 2008

Demagogie o cenách vepřového

Zpolitizované mléko

Přeběhlictví po lidovecku

Blogeři abecedně