Od středy je premiérem Donald Tusk, bude muset přivést zemi zpět k normálu a do hlavního evropského proudu. Nadlidský úkol. Půjde mu to?

V pondělí v Polsku skončilo osm let vlády Jarosława Kaczyńského a jeho strany paradoxně zvané Právo a spravedlnost (PiS). Osm let, které vytlačily Polsko v Evropě na okraj, kdy se s ním politicky přestalo počítat. Osm let, během nichž Kaczyński doma zpolarizoval společnost tak, jak nebyla nikdy dřív. Buď jsi s námi, nebo proti nám, byl princip, který vnucoval Polákům. Princip trvalého boje.

V zemi zavedl nedemokratický způsob vládnutí jako okopírovaný z bolševických praktik. Kromě krátkého období neměl nikdy žádnou ústavní funkci, byl pouze předsedou strany, o všem důležitém ale rozhodoval sám ve stranickém sídle. O premiérovi, o ministrech, o šéfech velkých podniků, a vláda a parlament, a často i prezident, byli jen jeho vykonavateli.

Kaczyński vůbec nepočítal, že 15. října fakticky prohraje, neměl připraven žádný plán B a stále se dál držel moci. V tomto duchu jeho staronový premiér Mateusz Morawiecki po volbách tvrdil, že má zajištěnou v parlamentu většinu a že sestaví novou vládu.

Teď v pondělí se ale při hlasování v Sejmu ukázalo, že nepřetáhl jediného poslance z jiné strany. Dokonce pro něj nehlasoval nikdo ani z krajně pravicové Konfederace. V pondělí se zkrátka ukázalo, že to byl ze strany Morawieckého, tedy jeho stranického šéfa Kaczyńského, jen bluf a že zůstali sami jako kůl v plotě.

Symptomatický byl Kaczyńského odchod od moci. Teď v pondělí, kdy parlament zvolil novým premiérem Donalda Tuska a kdy poslanci na konci zasedání zazpívali hymnu, to s nervy nevydržel a přes slavnostnost okamžiku se prodral k řečnickému pultu a hystericky křičel na Tuska: „Jste německý agent“.

Ukázal tak, že není schopen gentlemansky popřát svému dlouholetému rivalovi k vítězství a předat mu kultivovaně moc. Projevil také znovu svou až chorobnou fobii z Německa. Za svou urážku bude hnán k zodpovědnosti před etickou komisi Sejmu a možná, že na něj Tusk podá i trestní oznámení.

Obtížná mise Donalda Tuska

Ten to jako nový premiér nebude mít vůbec snadné. Úkolem na mnoho let bude zasypávat ten hluboký příkop politické nedůvěry mezi Poláky, navrátit státu demokratický způsob vládnutí a společnosti vrátit usmíření. A v Evropě vrátit Polsko do hlavního proudu. Je to ale pracovitý, houževnatý člověk, volební vítězství celé dosavadní opozice odpracoval do značné míry on osobně. V parlamentu už představil jasný a ambiciózní plán své vlády, oznámil změny, jaké hodlá ihned provést.

Proč nebudou snadné? Narovnat spoustu věcí bude vyžadovat nové zákony, ale ty mu nejspíš prezident Andrzej Duda, který bude úřadovat ještě rok a půl, bude chtít vetovat nebo je odesílat ústavnímu soudu, který je obsazen lidmi PiS.

Tusk bude zároveň premiérem široké koalice od levice po dosti konzervativní katolíky a její lídři mají své vlastní ambice. Včetně předsedy parlamentu Szymona Hołowni. A po Kaczyńského extempore v parlamentu si může být jist, že strana PiS bude totální tvrdou opozicí.

Přes to všechno je velkou nadějí, že v Polsku vyhrála demokracie nad demagogií a populismem. Protože jak mi nedávno řekl bývalý prezident Lech Wałęsa do knihy „Polsko vejpůl“, Kaczyński spěl k diktatuře. A také proto, že v Evropě vyhrávali poslední dobou jen populističtí demagogové. Takže Tusk je nadějí i pro nás.

Více o dnešnímu Polsku, o osmi letech vládnutí Jaroslawa Kaczyńského a o tom, co všechno bude muset Tuskova vláda napravit, si lze přečíst v knize rozhovorů se známými polskými osobnostmi „Polsko vejpůl“ autora tohoto komentáře, jež právě vyšla. Ptal se Lecha Wałęsy, Agnieszky Holland, Adama Michnika a dalších. Je to první a jediná kniha o dnešním Polsku.
http://www.novelabohemica.cz/knihy/polsko-vejpul.html

Psáno s malými obměnami pro ČRo Plus