Macron mění premiéra a vládu ve snaze o změnu své image. Pokud se mu to nepodaří, Le Pen může vyhrát na jaře eurovolby. Což by byl šok pro Francii i pro Evropu.

Francie má od úterka nového premiéra, mladičkého 34letého Gabriela Attala. Člověka z nejbližšího okolí prezidenta Macrona, který stál jako mladý muž vedle něj už při zakládání jeho nové strany Francie v pohybu, se kterou Macron hodlal dobýt prezidentský palác. Od té doby ho Attal bránil kdykoli, ať už měl prezident pravdu, či nikoliv.

Profil nového premiéra je typický pro mladou gardu, která obklopuje Macrona. Úspěšný, dynamický, ambiciózní mladý muž, který umí dobře komunikovat a v tom spočívá jeho úspěch.

Pochází z nikoli chudé rodiny, otec advokát a později filmový producent, matka také v produkční firmě, chodil do nejlepší pařížské střední školy, vystudoval politologii a práva. I jeho genealogie je typická pro určité vyšší střední vrstvy Francie. Z otcovy strany židovští předci z Alsaska a Tuniska, z matčiny ruská bílá emigrace z Oděsy s řeckými kořeny a s vazbou na ortodoxní církev.

Už na studiích se vrhl do politiky, od 17 let v Socialistické straně, tu potom opustil, aby se přidal k Macronovi. Jako mnoho jiných mladých socialistů vnímal ale levicovost podstatně jinak než starší členové; volný trh, soukromá iniciativa a liberalismus nebyly pro něj problémem.

Ve 23 letech je už členem kabinetu ministryně zdravotnictví, ve 28 poslancem za novou Macronovu stranu. Přes svém mládí se v parlamentu ukázal jako výrazná tvář, nechybělo mu sebevědomí a odvaha, byl pracovitý, šikovný orátor, uměl dobře pracovat s médii. Tato šikovnost spolu s absolutní loajalitou vůči Macronovi mu otevřela dveře do nejvyšší politiky.

Brzy se stal členem kabinetu premiéra, žije v registrovaném partnerství s prezidentovým blízkým poradcem. Od loňského července, tedy jen půl roku, byl ministrem školství, za tu dobu stihl zakázat ve školách islámský ženský úbor abaya, který halí celé tělo od hlavy k patě, prosadil vyloučení těch, kdo šikanují spolužáky, a několik dalších reforem.

Proč Macron přesedlal?

A teď klíčová otázka: Proč Macron hodil přes palubu dosavadní premiérku Élisabeth Borne a jmenoval Attala? Má v úmyslu změnit dosavadní politiku, nebo měl s premiérkou konfliktní vztah? Ani jedno, ani druhé.

Élisabeth Borne byla jeho oddaným pěšákem, celý život pracovala ve vysokých funkcích pro stát a pro Macrona posledních 20 měsíců jako předsedkyně vlády. Plnila všechna jeho přání, prosazovala všechny jeho reformy (zvýšení odchodu do důchodu, imigrace a další), schytávala za něj politické rány.

V době, kdy už neměl v parlamentu absolutní většinu, byla schopná dojednat u mnoha zákonů podporu především u klasické pravice. A tam, kde nebyla šance v parlamentu, prosadila reformy formou dekretů, jež spojila s hlasováním o důvěře vládě, jak to umožňuje ústava (článek 49.3). Těžko najít věrnějšího služebníka státu.

Měla ale jedno minus: vzhledem k politice, kterou musela z Macronovy vůle provádět, byla v národě neoblíbená, dvě třetiny Francouzů si přály její odchod. Její nepopularita byla jako spojité nádoby spojená s nepopularitou Macronovou. A proto se prezident ve snaze zvýšit svoji prestiž u veřejnosti rozhodl vyměnit ji za nejoblíbenějšího politika svého tábora.

Je to ovšem riskantní krok. Jednak se ještě neví, nakolik obmění v nejbližších dnech celou vládu, jednak všichni Francouzi vědí, že politiku země určuje Macron a premiér že je jeho pouhým vykonavatelem, takže vyměnit ho či v tomto případě ji, mu nemusí přinést žádné body. Navíc žádnou změnu své politiky neoznámil. Ze všech stran se také na jeho krok už ozývají hlasy kritiky, že to je jen změna, po níž zůstane vše při starém.

V pozadí jeho kroku je obava, že tak jak se to dnes jeví, na jaře by mohla strana Marine Le Pen "Národní sdružení" vyhrát volby do Evropského parlamentu. Macronova dosavadní politika a způsob, jak ji protlačoval, způsobily, že mu klesla popularita téměř na bod mrazu. Takhle razantní změnou doufá změnit svůj image. A jelikož Le Pen nedávno nechala zvolit do čela své strany mladičkého Jordana Bardellu (29 let), zkusil možná podobný krok s Attalem.

Psáno s mírnou úpravou pro ČRo Plus