Nejlepší dobou pro elektromobily byl přelom 19. a 20. století. Tak to platilo uplynulých více než sto let a ještě to minimálně jedno až dvě desetiletí bude platit dále.

Hlad po autech, která nevydávají zvuk a nepotřebují výfuk, což jsou jedny z charakteristických znaků elektromobilů, totiž v posledních měsících značně opadl. Vidět je to na specializovaných automobilových veletrzích, kde je elektromobilitě věnována podstatně menší plocha, než dříve, znát je to i ze stále odkládaných projektů. Například Ford chtěl původně letos prodávat i v Evropě svůj focus electric, v Česku jsme se stále nedočkali příchodu Nissanu Leaf, ačkoli titul evropské auto roku získal již před dvěma lety... Navíc investice do výroby spojené s elektromobilitou už dovedly řadu firem do velkých problémů.

Dnes už se málo ví, že první elektromobil navrhl již v roce 1835 holandský profesor Sibrandus Stratingh z Groningenu, v roce 1900 již elektromobil postavený v Belgii dokázal překročit stokilometrovou rychlost a v roce 1902 dokonce pokořil rychlost 170 kilometrů v hodině.

V Československu profesor Křižík představil elektromobil již v roce 1895. Je tedy o dva roky starší, než oficiálně uznávaný nejstarší automobil vyrobený na našem území – kopřivnický Prezident.

Do doby, než americký továrník Ford zavedl sériovou výrobu modelu T, což automobil se spalovacím motorem zlevnilo na úroveň, že si ho mohl dovolit prakticky každý, jezdilo elektromobilů po USA více, než aut, která spalovala benzín.

Následujících více než 70 let nebylo o elektromobilech vidu ani slechu. Teprve ropná krize v 70.letech minulého století přiměla šéfy automobilek začít opět přemýšlet nad tím, zda by nebylo možné vrátit do útrob osobních automobilů baterie a elektromotor.

Například v roce 1977 vznikl Volkswagen Golf Electric, později mimo jiné dodávkové vozy francouzského koncernu tvořeného značkami Peugeot a Citroën.

Československo bylo na tomto poli také velice aktivní. Elektromobil Ema byl vyvinut dokonce již v roce 1971, ovšem stranické orgány rozhodly o zastavení tohoto projektu. Ve světle dnešních souvislostí se dá říci, že tehdejší komunističtí bossové učinili jedno z mála svých moudrých rozhodnutí.

Sice je a bude mnoho zastánců elektromobility, které jakákoli negativní zpráva o nevýhodách těchto (místně) bezemisních vozidel nadzdvihne ze židlí, přesto je jedna věc naprosto nepopiratelná. I když v posledním desetiletí prakticky všechny velké automobilové koncerny napřely do vývoje elektromobilů velké množství zdrojů, nakonec v průběhu loňska dospěly k přesvědčení, že další velké investice v tomto směru jsou vyhazováním peněz z oken.

Postavila se aerodynamičtější a lehčí auta, jenže co je to platné, když toto úsilí na druhé straně hatí obří bateriové celky s mnohasetkilogramovou hmotností. Když se s touto další etapou rozvoje elektromobility začínalo, všichni počítali s tím, že výrazně navýšený zájem o baterie povede k jejich rychlému vývoji a zlevnění. Zlevnění by se zřejmě dosáhlo, nové (a hlavně bezpečné baterie) ale nejsou k dispozici. Pokud by se do vozu nacpalo dostatečné množství akumulátorů současného typu, aby bylo možné dosáhnout reálného dojezdu alespoň tři sta kilometrů, pomalu by se dovnitř nevešel řidič, natož další posádka.

Také je problém s nabíjením. Rychlé dobíjecí stanice jsou milionovou záležitostí a nelze je navíc postavit všude. Pomalé domácí dobíjení je sice možné, ale ne každý si může dopřát mezi dvěma ani ne stokilometrovými jízdami osmihodinovou přestávku.

A tak je vcelku logické, že z USA letos začaly přicházet zprávy, které předznamenávají velký ústup od elektromobility. Asi tou největší byla reportáž novináře New York Times, který při testování modelu Tesla S uvízl bez elektřiny na cestě. To bylo pro Američany důležitější svědectví, než například zpráva Americké fyzikální společnosti o vývoji baterií, která dospěla k názoru, elektromobil v dohledné budoucnosti nebude schopen nahradit klasický rodinný vůz.

I předtím ale už bylo jasné, že se nenaplní plány prezidenta Obamy o tom, že se do roku 2015 podaří dostat na americké silnice milion elektromobilů. Za poslední dva roky si totiž elektromobil nebo hybrid s možností dobíjení baterií z elektrické sítě koupilo jen něco málo přes 70 000 Američanů.

Špatná sázka na elektromobily má už v USA i přímé ekonomické důsledky. Bankrot již vyhlásili dva američtí výrobci lithium-iontových baterií, čerstvá je také zpráva o kolapsu automobilky Fisker, která hodlá propustit 160 zaměstnanců. Tyto luxusní vozy se přitom teprve před pár měsíci začaly oficiálně dovážet do Česka.

Málokdo také nyní uvěří prohlášením vedení další americké značky Tesla, že se letos dostanou do zisku. Stalo by se tak přitom poprvé za desetiletou existenci firmy.

Evropské automobilky zatím program elektroaut zcela nezastavily. Už kvůli nutnosti snižování flotilových emisí CO₂ se jim vyplatí mít takové vozidlo v nabídce. Zřejmě jen kvůli tomu velmi racionálně uvažující Volkswagen (jehož šéf Winterkorn se jako jeden z mála již před několika lety otevřeně vyjadřoval, že elektromobilům nevěří) zavede v Bratislavě výrobu elektro verze modelu Up a také dvojčete Škoda Citigo. Rozhodně ale nepočítá s tím, že by šlo o výdělečný projekt.

Paradoxně jednou z mála firem, která na krátkém boomu elektromobilou v posledních letech vydělala, je pražská automobilka Avia. Ta dodává podvozky a kabiny vozů pro firmu Smith Electric, která z nich dělá nákladní elektromobily pro Velkou Británii a USA.