Občas se mi otevírá kudla v kapse nad jazykem některých mých současníků, kteří ani netuší, jak čeština pláče a naříká, když oni se na důkaz toho, jak jsou světoví, in a cool, moderně zeptají: vo co gou? Dozvědí se pak, že tam bylo hafo problémů. Ještě lepší jsou pseudovědecké výrazy složené z angličtiny, eventuálně dalších jazyků, opatřené česko-slovenskými pádovými koncovkami.

Miluju všechny tyhle modernizátory-upgradátory (upgraduj svůj projev!) a startupisty jazyka a vyhradil bych jim tichý pokojíček na Špilberku, kde by mohli do smrti bádat a zlepšovat český jazyk. Pak bych jim vystrojil erární pohřeb III. třídy s proslovem státníka nad rakví a jejich celoživotní výdobytky bych jim dal vyrýt na náhrobek (nad kterým, jak doporučuje Jerome Klapka Jerome, bych zpíval komické písně).

Na druhé straně mě badatelské úsilí vede ke kořenům našeho mateřského jazyka, z nichž některé sahají až do Indie, jiné jsou velice nedávné a začínají v nejrůznějších, někdy exotických, zemích.

Přitahuje mě názvosloví, protože to vytváří základní kameny dohod v odborném prostředí. Závidím J. S. Preslovi, kolik nádherných českých názvů prvků vymyslel, přestože některé, jako například ďasík (kobalt) a kazík (fluor) se neujaly, stejně jako hmotozpyt čili lučba.

Nedávno jsem narazil na stránkách psychologii věnovaných na neuvěřitelný „vyšší level daydreamingu“. Chlorpromazin podaný v antiemetické indikaci v koňské dávce nezabral. Nicméně když jsem se vzpamatoval, zašel jsem do minulosti hledat počátky českého psychologického názvosloví a našel. Dušeslowí zkušebné Ferdinanda Hyny (Praha 1844) a Nástin dušewědy H. J. Hanuše (Brno 1849). Pak ještě Powahopisy Theofrastowy vydané v Praze 1839 s poznámkami J. Wlčkowského.

U Hyny jsem zjistil, že předběhl svou dobu téměř o dvě století a jeho dělení věku na Růst, Dospělost a Wěk sešlý odpovídá Bruselem nařízenému dělení 3D – Dětství, Dospělost a Dobře vypadáš. Naopak mysliwost bych ponechal dneska jiným, přestože její zvuk mě dojímá.

Theofrastos začíná úvahou O čtweráctwj, která dí: Pogem čtweráctwj mogl by se wytknauti takto řka, že gest přetwářka w řeči a gednánj ze zlého aumysla. Čtwerák ge wám w stawu, s nahodilým nepřjtelem swým beze wšeho zdanj nenáwisti, milostiwě razmlouwati. Jak vyplývá z dalšího textu, čtwerák byl to, čemu se za mého mládí říkalo psychopat a dnes je to člověk s poruchou osobnosti, ovčáček, čtveráček. Pochlebenstvj mohlo by se nazwat hamižné chowanj se k prospěchu pochlebnjka nastrojené. Zato žwawost gest ustawičné bez razwahy blencowanj (blekotanj, tlampánj). Zatímco posedlačilý půlpán ten gest, kdo newi a nedbá slušnosti městské.

Jakub Hron Metánovský, středoškolský profesor, jeden z mustrů pro postavu Járy (da) Cimrmana, byl jednak velký vynálezce (sestavil si kladkostroj, kterým vytahoval na noc svoji postel ke stropu, kde je větší teplo a tím ušetřil za topení), jednak obroditel češtiny. Filosofie byla v jeho podání a doslovném překladu libomudravna, optimista lepšišťan, pesimista horšišťan a bipolární porucha, tenkrát pro změnu oficiálně nazvaná maniodepresivita byla v jeho překladu zbujanokáť (bujnost vystřídaná kajícným – káti se – obdobím).

Po roce 1948 sem vtrhnul Pavlov, Bykov, Uchtomskij a jejich další soudruzi a všechno ostatní bylo zakázáno (například ještě v roce 1968 se Freudovy spisy prodávaly pouze v jedné prodejně v Praze a pouze po předložení indexu nebo diplomu z lékařské fakulty, aby se veřejnost nezkazila). Pavlovská psychologie měla svůj specifický slovník, který jeho prosazovatelé cpali všude, kam se dalo. I přihodilo se mi, že jsem jednou dostal pacienta s tímto doporučením: 1) doma mu sypou jed do jídla; 2) 2x2=5; 3) slabý typ podle Pavlova; 4) naléhavě prosím o přijetí.

Uchtomského dominantu do praktického návodu jak léčit bolest zubu převedl náš kamarád, tehdy MUC. nyní zasloužilý stomatolog MUDr. Jiří Koťátko. Má blízko k psychologii, jednou vytrhl zub psovi, zaslouží tedy titul psí-stomatolog a začli jsme spolu před padesáti roky tvořit teorii globální veškeré psychostomatologie, nauky to o duševním chrupu, jímž je možné leccos překousat a leccos skousnout. Využití Uchtomského dominanty: bolavému zubu kontralaterální ruku sevřeme do svěráku a svíráme tak dlouho, až bolest prstů převýší bolest zubu.

Slovníky a terminologii nových psychologických sekt v zájmu zachování duševní rovnováhy a psychosomatického zdraví ignoruju, stejně jako slovník takzvaných politiků.