Nevidím nic sportovního v honu na lišku, kdy nekonečná převaha dovoluje lidem, aby projevili naplno a beztrestně svůj sadismus; není mi tedy ani líto postřelených lovců a přál bych lišce, aby měla někde za bukem schovaný kulomet a tu štvoucí smečku pokropila. To už mi přijde sportovnější, ve smyslu fair play, když se dvě superinteligentní tvrdá jádra fanoušků některého ze sportovních klubů, které hrají tak kvalitní fotbal, dohodnou na rvačce v nedalekém parku. Tam jsou šance účastníků vyrovnané a traumatologické týmy blízkých nemocnic si mohou nacvičit bojové situace v mírových podmínkách. Navíc tu nevznikají (ve válce běžné) kolaterální škody a nemocnice, školy a civilní budovy zůstávají stát. Je to sice stejně stupidní, ale mnohem spravedlivější.

Ještě horší než týrat lišku je šikanovat hodné lidi. To teď hrozí poslancům ve sněmovně, kde je ohrožen provoz kantýny, jediného to zařízení, které má poslance rádo a vychází jim vstříc. Chamtiví berní úředníci se na toto zařízení chtějí vrhnout jak supi, přestože nejde vůbec o hospodu (taky tam nikoho nepustí), ale o charitu, která krmí a napájí potřebné. „Není to ekonomická činnost“, tvrdí o poslanecké kantýně sněmovna a má pravdu, neboť je to dobročinná organizace dovolující přežít nejchudším z nejchudších v těžkých ekonomických podmínkách. Kdo z nás by vyžil z ubohého platu poslance?!



A přiznejme si že navíc je to zařízení brilantních duchů, kteří po večerech zlepšují, tvoří a vynalézají. Jejich poslední vynález – šálek pro leváky – kladně zhodnotil i prezident krokadýlů nehledanými (a bohužel též nepublikovatelnými) slovy.

Do shromáždění, která se uskuteční za pár dnů k výročí zmlácení studentů, vřele doporučuji zařadit zpěv písně, jejíž věštecká slova vypustili do světa před dávnými desetiletími Voskovec a Werich, když meditovali nad rozpočtem:

Tak jsem čet...
Co jste čet?
Rozpočet, ten jsem čet,
povídám si, to je prachů!
Ale pak...
Ha copak?
Klopím zrak, taky tak
říkám si, no, počkej brachu:
To se ti snad jenom zdálo,
ono vlastně je to málo
To není legrace,
co stojí sanace
a pak reprezentace!
Je zapotřebí zčerstva
budovy ministerstva
železnic, zemědělstva
V parlamentě adaptace...
A proto ať se spoří
A poplatnictvo moří
Jen když se nerozboří
Poslanecká restaurace.

Věřím, že na 17. listopad je to konečně sjednocující téma.