Londýnské metro zrušilo oslovení, dámy a pánové. Toto oslovení bylo sice milé, ale už není politicky korektní, a tak bylo zrušeno. Faktická náplň toho, čemu se oficiálně říká „korektnost“ opouští hranice určené tomuto pojmu a dostává se někam daleko, do oblasti označované za mého mládí právem jako „idiocie“. Dnes termín idiocie stále známe, byl ale přeložen do jazyka ptydepe a zní mnohem korektněji, takže neznalí nemusí ani tušit, o co se ve skutečnosti jedná.

Božský Kája mě přiměl k prudkému vypnutí stanice Dvojka (dříve Praha, ale mindrák z Brna to neunesl), kde začal urputně dojímat sebe i publikum loučením s bráchou z dětských let, kterému šly počty (Kája zas lépe čet, neprozradil co, rozhodně ale ne Brela). Největší drama celého textu je, že Kája bude muset dospět. Jacques Brel by jim všem nakopal jejich superkorektní zadky, počínaje autorem českého textu, přes všechny čičmundy, co to schvalovali až po kantilénního pěvce. Brelův hrdina totiž umírá a jeho zpověď není nikterak cukrkandlová! Smí se takhle zacházet s dílem, které si převádíme k nám domů? Zřejmě ano.

Zjemňování drsných originálů je zde zavedené (jak stáří radnice v Kroměříži) od nepaměti. And you can tell to friend there with you he´ll have to go Jima Reevese, tedy doslova, že má tomu chlapovi říct, aby vypadnul, převzala česká scéna se slovy, čekej tiše, až mraky mě (tobě) síc rozpletou. I don´t wanna play house přezpívala Naďa Urbánková jako referát o příliš krátké schůzce, která by se stejně
jejímu tatínkovi nelíbila. Možná že je dobře, že současným zpěvákům vesměs není rozumět.

To, o čem mluvím, je ale víc než eufemismus. Zdálo se mi to srozumitelné a jasné za války (té druhé), když Němci neprchali, ale uchylovali se do předem připravených pozic, Také pro mě byl čitelný MUDr. Lukeš a jeho paxismus. Ani třídní boj se nevyhnul některým pojmovým přelakováním, sprosté okradení celého národa 1953 bylo označeno za měnovou reformu. Také pamatuju, že v době kdy okupanti byli pomáhajícími bratry, jednotkou dočasnosti byl jeden FURT, čistkám se říkalo prověrky a všem, co se nehodili, znelíbili, či nebyli dost loajální, se přidělila nálepka třídního nepřítele. Opakem byl, tehdy ale už demódé KLAPOKLIDEZ. Když to neznáte, zde je překlad (eventuálně s dodatkem: okna zdobí i do dvora): Kladný poměr k lidově demogratickému. ano, skutečně všichni soudruzi říkali srozumitelně demogratickému zřízení.

A tak to překřtíváme i dál, když hodně lidí chtělo transparentní poměry, vynořila se neviditelná ruka trhu a protože byla neviditelná, nebylo nikomu, kromě jejích majitelů, jasné, jak vypadá, až to všechno skončilo velkou amnestií. Vědci, aby dostáli své pověsti od reality odtržených pomatenců, si zvolili za svého představitele Sisyfa, největšího podvodníka a gaunera řecké mytologie a teď, když se jim to připomene, nejsou schopni se přiznat, že šlápli vedle a tvrdí, že je to kvůli jeho marnému úsilí. Marným úsilím bylo závěrem všechno jeho švindlování - a jestli to má symbolizovat českou vědu, tak Pánbůh jí pomoz!

Dlouhá desetiletí byl Sovětský svaz našim vzorem, teď se vítr obrátil a když se mohli ke gaunerovi přihlásit čeští vědci, tak si po jejich vzoru, ale ve velkém stylu, vyvěsila jedna moskevská universita desku se Stalinem, kterou našli školníci někde ve sklepě; a vida, jak se hodí! Navíc je to fakulta práva a jest se těšit, že zavládne stalinské právo. Když mě popotahovali estébáci v sedmdesátých letech, visel tam soudruh Stalin na zdi hned vedle soudruha Dzeržinského, ale v praxi to už byl slabý odvar. Stalin nebyl zdaleka tak sentimentální a například usoudil, že popravovat lze i dvanáctileté, protože ti už mají dost rozumu. V Rusku se s tím ani dneska moc nemažou a věřme, že se Moskva zase stane našim vzorem a pojedeme po kolejích, které moje generace pamatuje: bude pár procesů se sionisty (dle diskusí pod blogy lze soudit, že lid je připraven je podpořit svými hlasy), genetika bude opět reakční pavědou a když je možné křísit Kobu, bude možné oživit Mičurina, Lepešinskou i Lysenka. To vše v rámci korektnosti, aby se jim neubližovalo.

Sysifos se přihlásí k třídně chápané vědě a kdyby někteří tápali, mám doma ještě pietně uchovávané dílo Ivana Málka: Boj nového se starým v naší vědě. Tam jsou i návody, jak kádrovat. Kdyby Syfilům – pardon, to byl pastýř odvrátivší se od božstva – tedy Sisyfům došly nápady, zde je jeden kardinální: Nechuť přijímat dialektický materialismus může pocházet z nevědomosti (a není třeba takové vědce hned popravovat, když budou ochotní – VÚML – se přeškolit).

Třeba se vrátíme i k tomu, že žárovku nevymyslel Edison, ale petěrburský student Ladygin, jak nás to učili ve třetí měšťance a že v Pitěru vymysleli Dieselův motor, což prokazuje skutečnost, že mu říkali „pitěrburskij dízel“. Češi, které Heydrichovi psychologové charakterizovali jako smějící se bestie, na to reagovali poznatkem, že ty paprsky X vymyslel Rentgen Rentgenovič Rentgenov, jak je dokumentováno v rjazaňské obecní kronice, kde je popsáno, jak běžel s holí za svou ženou a řval: Ty mrcho, já do tebe vidím!

A třeba tato situace rozpolcenou společnost opět slepí jako v létech, kdy pravda se jevila jako žádoucí hodnota a nikdo se tomu neposmíval. První vlašťovkou by mohlo být, že na nálepku eurosirek se podařilo prosadit Mistra Jana Husa, jehož příklad byl dosud dáván dětem jako odstrašující, aby si se zápalkami nehrály spolu s upozorněním, že pravda se nevyplácí. Mám se přiznat, že o tom sním, když náhodou spím? Raději ne, mohli by mi přisuzovat politické ambice. A jak dopadají černí koně? Rozhodně líp, než ti bílí. A kdyby voliči hodně škemrali, nakonec bych se nechal ukecat a vzal to a tak bych přišel o zbytek volného času. Ne!

Těším se, že nějaká levicová nacionálněsocialistická frakce v SRN v duchu Sisyfa a Stalina nazve spolek bojující za práva pejsků čisté rasy „Hitlerem“, protože o něm bylo také známo, že měl rád psy. A jak! Budeme-li korektní, to mu nemůžeme upřít, to ostatní, stejně jako u Sisyfa, netřeba rozpatlávat. Čo bolo, to bolo, terazky som členom spolku, který si udělil právo děda Vševěda (třebaže ani on nevěděl, ba ani netušil, koho tam matka má)!

Jen mi vrtá hlavou, jestli v té nové době Zlín bude zase Gottwaldov, nebo Babišov.