ÚDL – ILF a nakonec IPVZ – byrokratická brzda péče o zdraví zralá na žalobu nebo alespoň defenestraci či pumový atentát.


Proč je málo specialistů? Protože idioti v IPVZ brzdí jejich rozvoj! Pokud to nejsou idioti, je to o stupeň horší, jsou to škůdci a sabotéři. Buďto jsou úplně blbí, nebo tam mají bordel jak v tanku.

Dosáhl jsem 82 let a od svých necelých padesáti učím v IPVZ. Od začátku tohoto tisíciletí jsem byl s mnoha dalšími řádným zaměstnancem IPVZ. Po rozpuštění IPVZ a ponechání jeho trosek spočívajících z velitelů kateder, jejich sekretářek (často k ničemu), a velkého ředitelství v Praze, jsme se za školitelů stali „call girls“ povolané či povolaní k uspořádání oficiálních kurzů. Protože ani sekretářky to nebyly schopné dát dohromady. Tím méně ředitelství!

Od roku 2014 (oficiální rozpuštění IPVZ) jsem několikrát ještě dodatečně odevzdal všechna potvrzení o promoci, atestacích, asi dvakrát navíc také o maturitě.

Za hodinovou přednášku bereme 800.- Kč, což je mzda instalatéra, který se navíc dostaví, až se mu zachce.

Jestliže po ukončení současného kurzu psychosomatiky po mně vyžaduje IPVZ všechna dosavadní vysvědčení, aby mohla frekventantům dát příslušné razítko, odpovídám slovy Napoleonovy gardy: Merde! Máte to tam nejmíň pětkrát, jste od toho placení, tak si to laskavě najděte! A nezdržujte a neotravujte těmito obstrukcemi!

Vážení spoluobčané, až budete nadávat (právem) na to, jak funguje naše zdravotnictví, uvědomte si, že ryba smrdí od hlavy, která za to navíc pobírá slušný peníz. Ten získává tím, že okrádá lektory i školenty! Nedostatek psychiatrů (a zejména těch dětských, kterých bude sakra zapotřebí; už teď agenti pojišťoven nabízejí psychiatrům pro dospělé proplácení kódů za ošetření dětí, ač to je daleko za hranou zákona) je důsledkem práce této organizace. Její doškolovací akce a podmínky dosažení specializace jsou tak spletité, že je lepší věnovat se něčemu jinému.

Současně zasílám podnět k prověření práce IPVZ příslušným nadřízeným a kontrolním institucím.