Že bude dál pokračovat jeho devastace?

Tohle je zpráva z roku 2021:
I když je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek, které však mohou být pro vodní organismy a ekosystémy velice nebezpečné. MŽP 8.4.2021

V roce 2022 zpráva uvádí: Kvalita povrchových vod se od roku 2000 výrazně zlepšila, avšak v krátkodobém trendu stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Kvalita vody je i nadále hodnocena na většině úseků vodních toků III. třídou (znečištěná voda). Za období let 2000–2022 se ve vodních tocích podařilo nejvíce zredukovat obsah amoniakálního dusíku a obsah celkového fosforu, a to díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a technologicky lepšímu čištění odpadních vod vypouštěných z bodových zdrojů.

Do povrchových vod se také dostává z lidských těl značné množství léčiv a jejich metabolitů. V loňském roce zaznamenala léčiva ve vodě měření v 93,5 % případů. Nejčastěji se ve vodě objevovala látka oxypurinol (lék na dnu), telmisartan (lék na vysoký tlak), oxazepam (antidepresivum), metformin (lék na cukrovku), gabapentin (antiepileptikum, analgetikum) a řada dalších. O hormonech se pro jistotu nemluví konkrétně.

STRUČNÝ ZÁVĚR POVRCHOVÝCH VOD: V posledních pěti letech kvalita vody ve vodních tocích stagnuje a nedaří se dále výrazně snižovat obsah znečištění.

STRUČNÝ ZVĚR PODZEMNÍCH VOD: Počet vybraných objektů mělkých vrtů, kde došlo k překročení limitů pro podzemní vodu minimálně v jednom z vybraných ukazatelů, byl 177, u hlubokých vrtů byl limit překročen u 119 objektů a u pramenů se jednalo o 85 objektů. Výrazné znečištění v podzemních vodách bylo v roce 2022 zjištěno u sumy pesticidů, celkově u 209 objektů (u mělkých vrtů byl překročen limit u 126 objektů, u hlubokých vrtů to bylo 43 objektů a u pramenů 40 objektů).

Uhlíková stopa na obyvatele (11,6 tuny ekvivalentu CO2) je v Česku oproti globálnímu průměru (6,2 tuny) přibližně dvojnásobná. Vysoká emisní náročnost Česka je dána charakterem ekonomiky s vysokým podílem průmyslu na tvorbě HDP a nadále vysokým podílem fosilních paliv v energetickém mixu a ve struktuře spotřeby energie v dopravě.

Přestože meziročně došlo k mírnému nárůstu plochy přírodních biotopů, pokračuje pokles početnosti ptačích populací, které jsou hlavním indikátorem biodiverzity lesní a zemědělské krajiny. Nadále se snižuje rozloha zemědělské (zejména orné) půdy a zvyšuje se rozloha zastavěných ploch. Půda je vzhledem k intenzivnímu hospodaření, nízké heterogenitě zemědělské krajiny a vysokému stupni zornění ohrožena degradací. Početnost běžných druhů ptáků v Česku dlouhodobě klesá, největší pokles je u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se snížila v období let 1982–2022 o 40,1 %.

Do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře bylo jen v roce 2022 investováno 452,4 milionu Kč. Přesto je celodenní hlukové zátěži ze silniční dopravy nad 55 dB vystaveno 2,2 milionu lidí (přibližně 20 % obyvatel Česka). Většina z nich žije ve městech. Hluku ze silniční dopravy, který i v nočních hodinách (tedy v čase 22 – 06 hod.) přesahuje mezní hodnotu 60 dB, je vystaveno 272 tisíc obyvatel Česka; převládají obyvatelé Prahy.

Relativní novinkou je i vnímání světelného znečištění a vlivu nadměrného a nesprávného světla na lidské zdraví, na rostliny a živočichy. Problémem je narušování přirozených biorytmů dané nevhodným používáním umělého světla v noční době. V Česku však žádné normy a limity pro světelné znečištění neexistují – s výjimkou plošného zákazu umisťovat nekryté zdroje světla v národních parcích.

Zpráva má přes 300 stran, chápu, že ji vláda nečetla, jestli však bez dalšího prostě schválila tento výtah, který není nijak příznivý a neřekla k němu nic, posvětila tím další ničení životního prostředí zejména co se týká zacházení s půdou, což je tragické.