Niall Ferguson tvrdí, že za vzestup Západu může 6 zabijáckých aplikací, které si jiné civilizace prostě musely stáhnout.

Architektura a literatura mají mnoho společného. Každá kniha je stavba, myšlenkový konstrukt. Některá sotva stojí, div že nespadne, jak jsou její ideje řídké, slabé a narychlo pospojované. Jiná se ze spojení fantaskních tvarů a odvážných myšlenek vypíná do nekonečna. Píší se knihy umělecky vzletné, zrovna jako suše funkční, nebo moderně odvázané. Autor sám je architekt i stavitel, projektant i stavební dozor a ne vždy se forma pojí s funkcí. Jsou knihy krásné, ve kterých nikdo nechce bydlet, i knihy nevábné navenek, uvnitř však plné vzrušených čtenářských dialogů.


Proslulý britský historik Niall Ferguson napsal v roce 2011 knihu a TV sérii Civilization: The West and the Rest (Civilizace: Západ a ti druzí), která výše zmíněnou optikou připomíná dobře postavené moderní muzeum — zábavné, poučné, srozumitelné, použitelné a přístupné zároveň, přitom ale neztrácí odbornou hloubku a vybízí k přemýšlení.

Ferguson si pokládá otázku, co stojí za závratným vzestupem Západu posledních 500 let, jemuž se musely tak či onak přizpůsobit všechny ostatní říše a civilizace na Zemi. Na rozdíl od Deutsche, který své kontraintuitivní vysvětlení založil na explanačním potenciálu moderní vědy, přichází Ferguson s metaforou 6 zabijáckých aplikací (killer apps), které jiné civilizace postrádaly a byly pro ně natolik užitečné a lákavé, že kvůli nim, ajťácky řečeno, musely upgradovat zastaralý hardware:

1) konkurence
2) věda
3) soukromé vlastnictví a vláda práva
4) moderní medicína
5) spotřební společnost
6) pracovní étos

Feguson bagatelizuje vliv evropského imperialismu tvrzením, že přijetí Západní civilizace bylo z velké části organické a dobrovolné, za což mu pochopitelně mnozí kritici nemohou přijít na jméno. Sám ovšem říká, že přeceňování politiky imperialismu je více než cokoli jiného důsledkem poklesu našeho sebevědomí a špatným svědomím, které nás tlačí. Závěr knihy pak patří úvahám o strmě rostoucím vlivu Číny a jiných částí světa, včetně Afriky, a klade si otázku, jestli tím éra Západu končí. Jeho odpověď nebudu prozrazovat, rozhodně stojí za přečtení.

Tipy na další zajímavé knihy najdete na mém čtenářském blogu Co čtu.