Tvůrci filmu Železná lady prezentují první britskou předsedkyni vlády jako kapku ženské pestrosti v parlamentní záplavě šedých obleků.

Ve skutečnosti ale Margaret Thatcherová zdaleka nebyla jedinou ženou v britské politice – například baronka Shirley Williamsová je uznávanou osobností od chvíle, kdy se začátkem šedesátých let stala poslankyní. Ovšem ženy jsou na britské politické scéně stále v menšině.

Minulý čtvrtek uspořádala nevládní organizace Fórum 50 % v Praze u Poslanecké sněmovny běžecký závod s cílem upozornit na počet žen v politice. Ženy ve Velké Británii i v České republice mají naštěstí stejná práva jako muži. Dostává se nám zdravotní péče v průběhu těhotenství a porodu a máme přístup k čisté vodě. Můžeme volit, vybrat si, koho si vezmeme (nebo nevezmeme) a máme rovné příležitosti ve vzdělávání. V čele dolní komory českého a horní komory britského parlamentu jsou ženy. Také pět ministerských postů v britském kabinetu zastávají ženy. Přesto je před námi ještě kus cesty k tomu, aby byly ženy opravdu rovnoprávně zastoupeny ve veřejném životě. Ženy představují pouhých 22 % poslanců v obou zemích.

Ženy jsou také nedostatečně zastoupeny ve vedení společností v EU. Průměrný podíl žen v nejvyšších funkcích velkých firem je totiž 14 %. Eurokomisařka Vivian Redingová v reakci na nedostatečný pokrok v této oblasti otevřela debatu o zavedení povinných kvót (Spojené království by se raději vyhnulo zavedení kvót, ale vyšší množství žen v představenstvech firem velmi podporuje.)

Ve Velké Británii jsou pro zastoupení žen na nejvyšších postech státní správy stanoveny určité cíle. Mé ministerstvo má splnění některých z nich ještě před sebou. Situace se ovšem zlepšuje. Ještě v sedmdesátých letech musely ženy po svatbě rezignovat na své diplomatické funkce. Ale sdílení pracovních míst, částečné úvazky a další flexibilní formy zaměstnání umožnily ženám (včetně mě) skloubit rodinný život a kariéru. V čele 38 britských diplomatických misí jsou nyní ženy (31 britských velvyslankyň a vysokých komisařek je na obrázku, který doprovází tento blog na webu a facebookovém profilu velvyslanectví).

Nejde ale jen o rovné příležitosti. Ne každá žena (a ne každý muž) si přeje řídit zemi nebo se z porodnice hnát rovnou do práce. Flexibilní formy zaměstnání umožňují zaměstnancům udržet si odbornost a také předcházejí ztrátě jejich praxe a kvalifikace. A jak ve svém vzkazu pro poslankyně či diplomatky, které se vloni sešly u nás na ambasádě, uvedla britská ministryně vnitra Theresa May:

„Úspěšné demokratické státy potřebují správnou rovnováhu lidí z různých prostředí a s různými schopnostmi a zkušenostmi, aby dokázaly zajistit, že jejich rozhodnutí skutečně reprezentují voliče a reagují na potřeby lidí, kterým slouží.“


Girls Allowed

The makers of The Iron Lady, the film about the UK's first woman Prime Minister, present her as a splash of feminine colour in a parliamentary sea of grey suits. Actually Margaret Thatcher was far from the only woman in British politics - Baroness (Shirley) Williams, for example, has been a respected figure since she entered the House of Commons in the early 1960s. But even now women are outnumbered in British political life.

Last Thursday in Prague, the NGO Forum 50%, ran around the Parliament building to focus attention on the number of women members. Thankfully British and Czech women enjoy equal rights with men. We have access to maternal healthcare and clean water. We can vote, choose who we marry (or not) and have equal access to education. Speakers of Czech (lower) and British (upper) parliamentary chambers are women. FIve British Cabinet Ministers are women. Nevertheless, we have some way to go before women are fully represented in public life. Only 22 % of members of both parliaments are women.

Women are under-represented too at the top levels of business in the EU, on average, making up 14 % of boards of large listed companies. EU Commissioner Vivian Reding, frustrated by lack of progress has launched a consultation on introducing compulsory quotas (the UK would prefer to avoid quotas, but strongly supports increasing the number of women on company boards).

The UK has targets for women in senior public service posts. My own ministry has yet to meet some of them. But the situation is improving. Until the 1970s women diplomats had to resign upon marriage. But job sharing, part time and other flexible working options have helped women (including me) combine family and career. 38 Heads of British Diplomatic Missions are now women (31 British Ambassadors and High Commissioners appear in the picture accompanying this blog on the Embassy website and Facebook page). This isn't just about fairness. Not every woman (or man) wants to run the country or rush straight to work from the maternity hospital. But creating opportunities for flexible working helps employees keep skills up to date and reduces loss of experience and expertise from the workforce. And, as British Home Secretary, Theresa May, wrote to women parliamentarians and diplomats meeting last year in my Embassy:

"Successful democracies need a good and fair balance of people with a range of different backgrounds, skills and experiences to ensure that the decisions that are made truly represent the electorate and are responsive to the needs of the people they serve."