Sparta byla velký klub. A v české kotlině je pořád největší. Musí si proto dvojnásob dávat pozor na hrubé chyby.


Vlastními údery raněný obr je vděčný terč. Každý, kdo ho nemiluje, nebo každý, komu se jeho přehmaty hodí do krámu, mu s mimořádnou chutí nasype sůl do rány.

Podvod s dresy na soustředění ve Španělsku byla hloupost (do cizích trik a trenýrek se převlékli jakoby nemocní mládežničtí reprezentanti - simulovali, aby nemuseli hrát za Česko). Sobecká hloupost. Prý jen Chovancova. Zájmy klubu a taky svoje postavil nad zájmy reprezentace do 21 let.

Když se všechno provalilo, Sparta mlžila. Už ne Chovanec. Sparta. A ještě hůř – lhala. A poté, co ji důkazy usvědčily, udělala chybu na druhou.

Místo, aby stáhla pokorně uši, vystartovala po manažerovi reprezentačního áčka Vladimíru Šmicrovi.

Chtěla, aby ho disciplinární komise stíhala za to, že mluvil o podvodu s dresy pravdu. Málo diplomaticky. Ale správně. Proti obsahu jeho sparťanské kritiky by rozumný člověk neřekl ani popel.

Peter Nagy kdysi nazpíval slavný hit Psi se bránia útokom. Jako by tahle písnička uvízla šéfům Sparty v hlavě a nemohli se jí zbavit. Jinak si jejich mozkovou ´mrtvici´ s výpadem na Šmicra vysvětlit nelze.

Kdo ale něco ví o chovu útočných bojových plemen, uvědomuje si, co musí udělat, když se na něj jeho nebezpeční ´chlupáči´ moc dovolují. Musí dostat přes tlamu. Jinak svého pána sežerou.

Tresty pro Chovance, Spartu a také pro Kadlece a s Pekhartem, kteří ´jenom´poslechli svého chlebodárce, vypadají přísně. Ale odpovídají spáchanému činu.

Sparta se v kauze Dresy a ještě více v kauze Šmicer a aktuálně také v kauze Obětní beránek vedoucí mužstva Simon nezachovala jako velká. Byla jen velkopanská. Nafoukaná. Směšná.

Přál bych si, aby jí ´pálky´od svazu pomohly.

Pokud Sparta nepůjde hodně do sebe, a bude dělat stejné vylomeniny jako v uplynulých dvou týdnech ve Španěsku a pak v Praze, zůstane největší jen v české kotlině. Což vzhledem ke všeobecně známým okolnostech zase tak velká sláva není.

Nezměněná Sparta bude v civilizované Evropě navždy jen provinčním klubem.

Tohle bych doopravdy nechtěl, i když ji nemám zdaleka tak rád jako v roce 1983. Přál bych si totiž na stará kolena ještě někdy zažít něco podobného jako Sparta – Real Madrid 3:2 nebo FC Watford – Sparta 2:3.

Miloslav Lubas