Možná uplácející, ale třeba taky úplně poctivý olomoucký brankář Drobisz. Státní zástupce ho již obžaloval. Ale stojí proti němu stále pouze ústní svědectví majitele Kaprovy střížkovské Bohemky podnikatele Kapra a jeho zaměstnanců – hráčů.



Prý je uplatil před utkáním, v němž Olomouc potřebovala body, aby se dostala do Poháru UEFA. Tvrdí oni. Brankář říká pravý opak.

Tahle kauza je určitě další střípek do rozměrné mozaiky o prohnilosti českého fotbalu. Poněvadž někdo těch čtyř lže, až se mu od pusy práší.

Jeden můj známý na Drobisztovo konto uvedl: „Kdyby byl Drobisz politik, tak by až do vyřešení případu musel z funkce pryč. A tak by ho Olomouc měla poslat na lavičku.“

Osobně bych s příkrými soudy o Drobiszovi počkal až na chvíli, kdy případ vyřeší Krajský soud v Olomouci. Proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci se totiž bezpochyby někdo z aktérů sledované kauzy odvolá.

V současné fázi případu Kaprova Bohemka versus Drobisz se mohu pouze ptát, jaké jsou důkazy proti gólmanovi, vláčenému v médiích?

Žádné odposlechy jako proti Zejdovi, Horníkovi a spol. Žádné fotografie a nebo vidozáběry. Žádné zajištěné tašky s penězi.

Nic, kvůli čemu bych si měl občana Drobisze vážit méně než dříve.

Vzpomněl jsem si na proces, při němž vypovídala dívka proti svému nevlastnímu otci. Obviňovala ho ze znásilnění (nebo možná ´jen´ z pohlavního zneužívání...). Podle ní se ho dopustil v době, kdy ještě byla malé dítě. A matka jí hodně srdceryvně přitakávala.

Údajný pedofil dostal tehdy devět let vězení a všechna média uvedla jeho jméno (což se u Drobisze stalo ještě dávno před hlavním líčení i před podáním obžaloby). Zostuzený nevlastní otec se odvolal.

A pak se objevil nový odborný posudek o dívčině výpovědi. Znalec ji na rozdíl od svého kolegy označil za nedůvěryhodnou.

Při novém procesu soudkyně údajného zločince zprostila obžaloby. Ukázalo se, že dívka lhala. S obviněním proti nevlastnímu otci vyrukovala až poté, co se rozešel s matkou.

Proto zachovávám v kauze Kaprova Bohemka – Drobisz velkou opatrnost. Policejní vyšetřování a slovo státního zástupce jistě něco váží. Ale soud má úplně jiné možnosti.

Vzpomněl jsem si na proces, při němž sama státní zástupkyně navrhla konfrontaci klíčového svědka a obžalovaného. Stáli čtvrt metru od sebe.

Muž, najatý na vraždu velkopodnikatele, a objednavatel zločinu. Žalobkyně je přinutila, aby si z očí do očí řekli, jak to bylo.

Objednavatel vraždy dál zapíral, Ale oči klopil k zemi. Hlas se mu ztrácel. Výraz v obličeji měl nejistý a tělo nahrbené.

Ten, kdo vraždu nakonec nespáchal, a vše nahlásil na policii, mluvil jistě. Díval se objednavateli vraždy do očí jakoby nic. Držel se vzpříma.

I naprostí laici tehdy pochopili, že se děje něco velmi významného, co ovlivní rozsudek o vině, nebo nevině obžalovaného

Počkeme tady v kauze Kaprova Bohemka – Drobisz na podobné momenty.

Poradil jsem to i svému známému. Vyhnat obžalovaného Drobisze mužstva na tribunu, to by byl při ´rychlosti´ tuzemských soudů krutý hazard se zbytkem jeho uznáníhodné kariéry.

Miloslav Lubas