Tak nám mají v Brdech postavit radar...

27. 11. 2008 | 17:57
Přečteno 6533 krát
Tak nám mají v Brdech postavit radar. Už byla napsána řada úvah a proběhla řada diskusí, mj. i zde na blozích Aktuálně.cz. Jak se k celému souboru problémů postavit? Osobně vidím tři aspekty, o nichž je třeba přemýšlet. Nebudu volit odborný styl a vyhnu se pokud možno co nejvíce odborným termínům.

Aspekt politický
Kdo je naším spojencem? Komu můžeme důvěřovat? Půjde kvůli nám někdo do konfliktu, nastane-li kritická situace? Jak se budou chovat cizí vojáci na našem území? Opravdu se chceme vymanit z dopadů Jalty?

Otázek si lze položit mnoho. Každý z nás si odpoví podle své letory a politické orientace. Tak kupříkladu já jsem pro radar. Bez nadšení – jistě kolem něj a posádky vznikne celá řada problémů. Vojenského útoku na radar v době míru se nebojím – vojenský útok na cizí území členského státu NATO by byl praktickým vyhlášením války. Teroristický útok na radar nás v podstatě nijak neohrožuje a je v podstatě záležitostí našich a spojeneckých tajných služeb. Nechtít radar – to je také politicky legitimní. Žádný z těchto postojů nemá automatickou přednost, vyplývající z jakéhosi přirozeného práva.

Aspekt vojenský
Bude radar fungovat tak, jak má? Jsou jeho parametry přiměřené? Co všechno je schopen dělat? Bude systém schopen skutečně sestřelit nepřátelské rakety? Je mi líto, ale na tyto otázky odpověď nemáme a mít nebudeme. Možná za 20 let. Takové informace se prostě nesdělují. Je svrchovaně pravděpodobné, že radar je schopen splnit zadané úkoly. Systém vojenského přejímání včetně vojskových zkoušek při zavedení zbraně do armády je dosti přísný a zkoušky radaru jsou celkem snadno proveditelné, problematičtější je asi raketová část. Nedovedu si dost dobře představit spiknutí, které by ozbrojeným silám USA dokázalo prodat nefunkční zbraně a dosud jsem o takovém případu neslyšel. Ze zveřejněných údajů se toho moc vydumat nedá. Nelze očekávat, že nám jako veřejnosti někdo poskytne úplné a pravdivé údaje.

Aspekty technické a technická rizika, související s radarem
Kupodivu, vyjádřit se k této otázce je nejsnadnější. Tak, jak aplikační – vojenské aspekty lze utajit, technický vývoj radaru neprobíhá ve vzduchoprázdnu. Školy vychovávají odborníky, na základních principech se již dlouho nic nezměnilo. Základy – asi nejznámější příručka: Radar Handbook by Merrill I. Skolnik (Author) (ale pozor: "The basic concept of radar is relatively simple even though in many instances its practical implementation is not..."). Mění se technologie, opouštějí se vakuové prvky, zlepšují se polovodiče. Elektronky bylo možno pulsně velmi přetěžovat, to si polovodiče líbit nedají. Takže elektronkové systémy měly velké výkony v impulsu, u polovodičů rostou spíše střední výkony (ty ovšem „pečou“). Již mnoho let jsou známy i všechny potřebné principy číslicového zpracování signálu. Celkem nic na tom není, v teorii se místo Laplaceovy transformace používá z-transformace. Co to všechno umí? Hodně. Podívejte se třeba na Adobe Photoshop. Vymaže červené oči, „zaostří“, upraví gama křivku, přisvětlí, změní kontrast. Tyto znalosti tajné nejsou, proto lze řadu parametrů odhadnout.

Napájení základny
Vyskytla se celá řada dohadů, jak bude základna napájena. Mezi „odpírači“ je poměrně populární názor, že bude napájena atomovým zdrojem, odvozeným od reaktoru ponorky. Přiznám se, že toto řešení si v obydlené krajině vůbec nedovedu představit. Myslím, že s povolováním by nastaly takové problémy, že by to stavbu v podstatě zablokovalo. Podle dosud zveřejněných údajů by k napájení radaru měly stačit jednotky MW. Dále je potřeba nějakého výkonu na topení, klimatizaci a další účely v pomocných provozech. Tyto výkony jsou bezproblémově dostupné z energetické sítě a zálohovat je lze dieselagregáty. Takové dieselelektrárny jsou celkem běžné a pro srovnání se jedná o výkon asi tak pořádné lokomotivy. Problém vysazení sítě do naběhnutí generátorů lze řešit pomocí UPS, které jsou pro tyto výkony dostupné a používají se např. v telekomunikacích a hostingových centrech. Z hlediska celkových potřebných výkonů se nejedná o nic mimořádného a nedosažitelného klasickými prostředky.

Ekologie
Existuje možnost úniků nafty, není jasné, jaké další nebezpečné látky budou používány jako média, pravděpodobně freony v chladicích okruzích (ale třeba už US ozbrojené složky také ekologizovaly...), které ale nemají dopad na místní ekologii, jejich únik poškozuje ozónovou vrstvu.

Není také jasné, jaké další nebezpečné látky mohou být obsaženy v konstrukci a mohou se dostat třeba na smeťák s vyřazenými díly. Není jasná vazba provozu základny na integrovaný záchranný systém ČR. Není jasná povinnost hlášení nebezpečných látek v konstrukci a provozu systému našim orgánům.

Neionizující záření
Tak.. tady to bude maso... Zjednodušíme to, jak se dá. Ono to vzhledem k nedostatku informací uškodit nemůže. A ten, kdo hledá vyloženě odborné informace, ten je holt musí hledat jinde. O co jde v radiolokaci i v radiokomunikacích? O poměr signál/šum, tedy o možnost detekovat a případně demodulovat signály, přicházející na přijímač. Jak to lze udělat? Vysíláním co největšího výkonu, použitím co nejsměrovějších antén, použitím nízkošumových vstupních obvodů a dalším zpracováním signálu. K vysílání velkého výkonu není co dodat. Anténa musí být zkonstruována tak, aby měla co největší zisk, tedy v podstatě činitel směrovosti. Kromě toho musí být konstruována tak, aby měla minimální boční laloky vyzařování. Ty totiž přijímají rušivé terestriální a kosmické šumy. V tom je zájem radaru shodný se zájmem bezpečnosti. Problematika je ještě o něco složitější – anténa tohoto radaru nemá být klasická, ale má to být dvojrozměrná fázovaná anténní řada, jejíž vyzařovací diagram bude syntetizován. Počítač řídí fázi a výkon každého jednotlivého modulu a tím je dán výsledek. Totéž ovšem musí být provedeno pro příjem, jinak by to nefungovalo. Mechanicky se nepohybující anténa tak může skenovat v určitém rozsahu dvojrozměrně, jako paprsek v televizní obrazovce. Do sektoru se anténa natáčí mechanicky.

Nebezpečné oblasti

Tak, zde se v rámci serióznosti nevyhneme alespoň základním vzorečkům. První: ze zadaného výkonu vysilače P a zisku antény G vypočteme hustotu výkonového toku S ve vzdálenosti r. Jedná se o zářivou část pole, která je poměrně jednoduše předvídatelná:

null
null


Nás bude zajímat opačný výpočet, kde z odhadnutých parametrů radaru a hustotu výkonového toku 10kW/m2 podle vyhlášky vypočteme „bezpečnou“ vzdálenost.

null
null


Přejmeme-li odhady pana Hlobila pro výkon radaru v impulsu 4,5 MW a zisk antény 62,3 dB, tj. 1 700 000, dosadíme do vzorečku a vyjde nám, že nebezpečná hustota zářivého výkonu bude cca na začátku vzdáleného pole antény. Vychází mi cca 7800m. Oficiální místa zatím tyto parametry popírají a uvádějí parametry radaru z Kwajatolein. Vzhledem k růstu technických parametrů v průběhu projektu bych se ale nerozpakoval odhad zdvojnásobit. Výkon 10kW/m2 je ovšem ohromný – mikrovlnná trouba má výkon cca 1kW, nabíjející se akumulační kamna 6kW. Oblast nebezpečnou pro avioniku bohužel nedovedu odhadnout.

Výše uvedené hodnoty se vztahují k „hodnotě zářivého toku, která nesmí být ani krátkodobě překročena“. Bohužel nejsem schopen se vyjádřit k mechanismu poškození živých organismů. Pokud jde o poškození elektroniky, relevantní je právě tato expozice, dojde k proražení polovodičových přechodů.

Jako mechanismus poškození živých organismů v mikrovlnném pásmu je uváděno tepelné poškození (mikrovlnná trouba..). To se podle vyhlášky počítá v šestiminutovém průměru. Expozice je ale závislá na momentálním profilu skenované oblasti. Tedy při přehledovém režimu se širokým sektorem sledování je riziko menší, při střeleckém režimu zaměřeném na nepatrný sektor se riziko maximalizuje. Výpočet je jednoduchý: střední výkon radaru se rozdělí do plochy, pokryté skenem v dané vzdálenosti od radaru...

Tyto jednoduché vzorce budou platit a směrovost antény lze uplatnit v oblasti vzdáleného pole vyzařování antény, které se počítá podle empirického vzorce:



kde d je průměr antény (počítal jsem od oka 10m) a lambda je délka vlny (v pásmu X cca 3cm). Mě vyšlo cca 6km, panu Hlobilovi cca 8km. Prakticky to znamená, že v okruhu do cca 10km se o hodnotách síly elmag. pole nelze bez měření vůbec rozumně vyjádřit.

Odrazy a atmosférické jevy
Ve svých článcích pokazuje pan Ing. Hlobil právě na tyto jevy. Já osobně se k riziku těchto jevů stavím trochu rezervovaně.

1. Ano, odraz od velké vodivé plochy, pohybující se v nebezpečné blízkosti radaru, by sám o sobě mohl být nebezpečný pro objekty na Zemi či pro létající objekty. Velmi by záleželo na tvaru a charakteru odrazné plochy létajícího objektu. Vzhledem k pohybu předmětů jde však o velmi krátkou expozici, která je považovaná za nebezpečnou při výkonové hustotě záření 10kW/m2. Prakticky si to dovedu dost těžko představit, vyloučit to nelze. Toto riziko by bylo eliminováno implementací algoritmických ochran.

2. Kanálové jevy vedení elmg. vln v troposféře. Ano, tyto jevy byly pozorovány při komunikaci. Doposud nikdo nezmapoval (alespoň jsem neslyšel) tyto jevy nejen z hlediska vedení ve vrstvě, tam je mechanismus jasně pochopitelný, ale z hlediska vedení směrového. Rovněž nejsou probádány vlastnosti při vedení vyšších výkonů. Každopádně je tento jev v antagonistickém rozporu s funkcí radaru a při jeho výskytu radar „vidí“ zcela něco jiného, než cílovou oblast, kterou vidět má. Je tedy v zájmu uživatele radaru umět výskyt takových podmínek zjistit – jeho využití při nich je bezcenné. Ochranou tedy je znalost a dovednost v používání radaru.

Každopádně za hlavní a podstatné riziko považuji hlavní lalok vyzařování.

Zpracování signálu a ochrany
Základní ochranou na zemi by mělo být rozmístění mikrovlnných senzorů kolem zařízení a napojení na vypínací obvody, aktivované při překročení nebezpečných hodnot výkonové hustoty na zemi. Pokud vím, nic takového ale zatím není projektováno.

Další skupinou ochran by mohly a měly být ochrany algoritmické. Představte si jehlan s průřezem skenované oblasti, dnem tvaru kruhového vrchlíku a povrchem daným hranicemi skenování paprsku. Není tak obtížné identifikovat letící objekty a snižovat výkon (jen v daném paprsku) pro ty, které se přibližují. Není tak obtížné „zarámovat“ skenovaný sektor sníženým výkonem a zde letící objekty zachytit a v hlavním zorném poli je ochraňovat snižováním výkonu v příslušném paprsku. Rovněž je potřeba vymezit povolené sektory natočení platformy. Dovedu si představit i „bojové tlačítko“, které tyto ochrany ve skutečně bojové situaci vyřadí.

Pokud vím, v základní smlouvě není o ochranách nic. Z výše uvedeného je zřejmé, že vývoj, aplikace a provoz ochran budou stát něco navíc. Domnívám se, že je velkou chybou, že se o těchto věcech nemluví a nejedná.

Závěr
Radar je politicky, vojensky i odborně obtížným tématem. Z výše uvedeného vyplývá, že není jakýmsi „bezpečným kukátkem“. Je to krajně nebezpečný stroj, přibližující se svými možnostmi Teslovým „paprskům smrti“. Řada nebezpečných „udělátek“ ovšem leckde funguje a fungovala bez velké pozornosti. Tak třeba na ČVUT-FEL byl koncem 70. let v suterénu instalován iontový implantátor, jehož pracovní náplní byl fosgen. Únik celé připojené láhve by vyhubil pěkný kousek Dejvic. Radary byly leckde umístěny dosti blízko sídel... To ovšem nic nemění na skutečnosti, že v demokratické a svobodné společnosti má veřejnost právo na solidní management všech relevantních rizik. Bez analýzy a eliminace alespoň těch nejpodstatnějších rizik lze projekt považovat za hazard se životy.

bigjirka
(redakce zná jméno autora i jeho mailovou adresu)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

dříve ruda napsal(a):

co se týká technických aspektů, moje odbornost končí výměnou žárovky.
Ze všech ostatních možných důvodů jsem pro. I ty jsou vystiženy dost přesně.
27. 11. 2008 | 18:10

SuP napsal(a):

bigjirka -
Teda chlape, to jste shrnul velmi pěkně!
Škoda jen, že oponenty (míněno oponentama) budou zase známí odpůrci, kteří na žádné argumenty nejsou zvědaví. Stačí podívat vedle pod zaorálka....
27. 11. 2008 | 18:30

Samota napsal(a):

Pěkný článek!! Díky za zajímavé shrnutí.
Na celém radaru mi nejvíc vadí to, že se s námi evidentně nehraje čistá hra. Svědčí o tom mnohá protichůdná vyjádření politiků, zpochybňování seriózních analýz, bagatelizování názorů odborníků atd. nehledě na to, že naše politická reprezentace neumí/nechce vyjednat takové podmínky, aby byly dodrženy a účinně kontrolovány hygienické limity radaru!
27. 11. 2008 | 18:38

sasa napsal(a):

bigjirko: proc fosgen? nebyl to nahodou freon, nebo jiny polychlorovany bifenyl. ty se pouzivaly jako vynikajici vysokonapetove izolatory.
Ale politicky je treba se ptat:
zvysi to nasi bezpecnost? nebo nasich spojencu? Moje odpoved je ne. Protoze rusove voli asymetricke reseni a namiri na nas rakety stredniho doletu, ktere ted nejsou rozmisteny! tecka
27. 11. 2008 | 18:45

max napsal(a):

Díky za blog, který je na daleko vyšší úrovni než blog našeho možná budoucího ministra zahraničí Zaorálka, který v tom má stále větší chaos a někdy již popírá i sám sebe (to co psal dříve, ale to je asi obecná vlastnost většiny politiků).
27. 11. 2008 | 18:53

Selen napsal(a):

"Uaaaaa" <-- to je citoslovce mého zívání. Další totálně ZBYTEČNÝ článek na téma radar. Přeskočme na konec "Bez analýzy a eliminace alespoň těch nejpodstatnějších rizik lze projekt považovat za hazard se životy".

Rizika elektromagnetického neionizujího záření v mikrovlnném spektru působí nanejvýš ohřev tkání. Nemá žádné prokázané dlouhodobé negativní účinky na zdraví. Přesto u nás díky nařízení vlády existují jednoznačné limity, ale to jen "pro jistotu", kdyby se za 50 let zjistilo, že vlivem nadlimitní expozice elektromag.záření a poli dejme tomu ubude mužům 1 spermie za hodinu. Přeháním, ale hazard se životy? Nenechte se vysmát.

Zkrátka další podpora davové hysterie, přitom ať tu radar bude nebo nebude je v zásadě jedno. Vzpamatujte se...
27. 11. 2008 | 18:56

Selen napsal(a):

Ehmm, na mém příkladu se teď ukázalo, jak se nevyplatí vyjadřovat se k něčemu příliš překotně. Nechť je to pro ostatní poučením :) Není nad to přiznat chybu. Nedalo mi to a začal jsem to celé číst a zjistil, že hodnotíte z poměrně neutrální pozice. Čili beru některé předchozí obraty zpět, i když ten závěr je síla.
27. 11. 2008 | 19:04

Mc Cali napsal(a):

Dobrej blog.
Nicmémě musim konstatovat, ře ten radar tady nechci. Přesto, že mě je to houbelec platné. Kdyby byly k dispozici nějaká jeho aktuální data + jak to na tom území bude s ochranou radaru atd., třeba bych změnil názor. Data ale nejsou, takže musim konstatovat, že nevidim nijak velký rozdíl mezi tim, jestli tam bude ruská nebo americká základna. Obě strany se chovají " skoro " stejně. To jest hnusně.
27. 11. 2008 | 19:04

Karel Mueller napsal(a):

Ahoj Jirko,
díky za výborný článek. Tuším, že je to snad na aktuáně poprvé, co k tomu někdo něco z technického hlediska rozmného řekl.
27. 11. 2008 | 19:08

juvel napsal(a):

Možná by se dal doplnit aspekt politický. Radar slouží USA jako zařízení proti vojenské síle Ruska. To pak situaci posouvá dosti v náš neprospěch. Při značných vojenských aktivitách USA ve světě může dojít kdekoliv ke značnému napětí mezi USA a Ruskem nebo Čínou
a kvůli radaru budeme do tohoto případného konfliktu vtaženi. Nedivil bych se, kdyby se naši evropští spojenci v takovém případě od nás odtáhli, protože se jedná pouze o dvoustrannou dohodu mezi námi a USA. Myslím, že USA mohou mít ve světě daleko větší starosti, než o situaci u nás.
27. 11. 2008 | 19:16

Jaroslav napsal(a):

Myslím si,že pan Zaorálek,jako expert přes všechno,by Vám odpověděl vyčerpávajícím způsobem na všechny dohady a nejasnosti.Z Vašeho článku je jasné,že o této problematice dosti víte,ale pan Zaorálek je jistě informovanější.......
27. 11. 2008 | 19:51

Pocestny napsal(a):

Hezké, Jiříku, ale tohle nikdo slyšet nechce......

Ježíšmarjá, co to těm socanům děláš??
Depolitizovat problém!
To se nedělá, to sociálnímu smíru nepřispěje...
Jestli ty nejsi hnusnej pravičák....
27. 11. 2008 | 19:58

Pocestny napsal(a):

No, schválně, jak dopadne souboj návštěvnosti s kuním ksichtem vedle....

...trapně popisné, nikoho nenapadající, skoro bych řekl APOLITICKÉ!
Hnus.... u Luborka se holt dá lépe pindat, to je marné, zde lejno z ničeho nevytepou.... ani není po kom házet...
NUDA!
-)
27. 11. 2008 | 20:03

bigjirka napsal(a):

Každý problém, tedy alespoň nevím o takovém, kde by to nešlo, se dá rozdělit na nějaké porce. Doufám že to se mi v tomto případě podařilo. Je naprosto absurdní pomíchat dohromady politickou, vojenskou a technickou část problému. Jak jsem řekl, politicky jsem pro. Vojensky si nedovedu dost dobře představit, že by ozbrojené síly USA koupily nefunkční nesmysl. Dovede si někdo na něco takového vzpomenout? Po té odborné stránce mi tam zbývají bohužel dost velká rizika. Do vzdálenosti mnoha kilometrů je to oko medúzy. Nechtěl bych být paraglajdistou který v deseti km vlétne do paprsku. Ani ptákem...
27. 11. 2008 | 20:29

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, američani tady měli být už od pětačtyřicátého a ušetřili bychom si pár desítek let front na banány a hajzlpapír, a ne jenom nějaká polní kuchyň či radar, ale pořádná base. Tam kde stojí rozkročený americký mariňák, tam se hordám těžko leze. Leda že by úsloví o říších roznesených na kopytech přestalo letos platit... Jinak modré přilby umí zatím akorát Srebrenicu. Pro ty zapomněli zde:
http://www.rezek.biz/skl.htm
http://warnet.ws/news/25030
http://komap.net.ru/2008/09...
27. 11. 2008 | 20:55

Admirál napsal(a):

Již jsem napsal jinde. Ve při už bylo vše řečeno. Kdo si chtěl názor udělat, už tak učinil.

Mene tekel uforsin.

Přechází se k činům. jako v šachách. Zatím jsme u první části partie.

Jsem jen zvědav, zda radarloby neobětovala příliš mnoho figur. Ty mouhou scházet v koncovce, nezapomeňme, koncovku někdy dohrávají i pěšáci.
27. 11. 2008 | 20:57

bigjirka napsal(a):

Sašo, máte to trochu pomotané. Fosgen je tam jako náplň kvůli chemické reakci. Freon není polychlorovaný bifenyl, je to chlorofluorocarbon a není toxický (pouze nedýchatelný). Polychlorované bifenyly jsou speciální oleje a nejsou to výrazně superisolanty, ale mezi oleji se vyznačují vysokou tepelnou vodivostí. Proto se používaly jako chladicí olej v transformátorech a jako médium přenosu tepla v obalovnách asfaltové drti. Hodinky a holinky nejsou totéž, přestože se natahují a některá slova znamenají něco jiného, přestože podobně zní. Omlouvám se za stručnost výkladu ohledně chemických sloučenin. Nejsem chemik.
27. 11. 2008 | 21:07

Gerd napsal(a):

Dobrý příspěvek, pane bigjirko!

Aspekt politický: Půjde kvůli nám někdo do případného konfliktu, pokud taková situace nastane? Máme zase osmičkový rok a odpověď zní NE. Francie a Anglie nám to již předvedli v r. 1938 v Mnichově, v r. 1968 se na nás také celý svět jen díval (kromě našich "bratrů", kteří nás "osvobodili") a komu by to nestačilo, stačí si připomenout letošní problémy spojence USA na Kavkazu, Gruzie. Nikdo kvůli ČR válčit nebude a jestli tu zbyde díra po granátu, udělají místo ČR hezké jezero. A není náhodou ČR hezkým lidským štítem? Podobná zařízení se umisťují spíše do neobydlených oblastí!

Aspekt vojenský: Problémem je, že mnoho generálů se připravuje na minulé války, ale projevují zoufalý nedostatek fantazie a invence v myšlení (ne nadarmo se vojákům říká vygumované zelené mozky). Nikdo jednu balistickou raketu střílet nikam nebude a celý projekt je pouze předsunutí obrany od dosavadního radaru u Britů dále do střední Evropy.

Napájení základny: Nezávislý zdroj je možný, ale pokud se v případném konfliktu počítá přežití radaru na minuty, postačí opravdu napájení z energetické soustavy ČR a pro krizové chvíle řada dieselagregátů na hodinu provozu.

Ekologie: Ve všech zemích, kde se armády vyskytují, se kolem nich válí spousta odpadu, často nebezpečného. S ekologií si žádná armáda nikdy hlavu nedělala. Bursíkovi asi nevadí, že kvůli výstavbě základny se bude muset vykácet pořádný kus lesa. Nemyslím ten kousek na postavení radaru, ale široký pruh na přivedení vedení vn. Nebo myslíte, že stařičký transformátor k napájení místního kravína postačí na provoz základny?

Nebezpečné oblasti: Radar bude pokrývat 90 °výseč va směru sever až východ. Těžko by tedy někdy zachytil průlet rakety z Íránu a pokud není namířen proti Švédům, zbývá jediný stát Rusko.
Pro letový provoz mně vyšel výpočet bezpečné vzdálenosti 20 - 50 km, na zemi zhruba 5 km. Ne nadarmo kdysi vláda slibovala bezpečnostní pásmo min 5 km od trvale obydlených objektů, pak to snížili na 4 km a nyní .... radar je čím dál blíž vesnici.
Vlnovodné efekty fungují a parazitní laloky za vhodných podmínek pro interakci dvou laloků mohou přesáhnout výkon hlavního paprsku. Přitom minimálně zadní prostor vyzařování lze perfektně odstínit! Je ostudou české vlády jedné ministryně - zpěvačky, že tento snadno splnitelný aspekt není ve smlouvě uveden.

Výkon hlavního paprsku je takový, že pokud se postavíte ve vhodnou chvíli blízko radaru a nad Vámi náhodou vlétne hejno holubů od hlavního svazku vyzařování, naplno zasažení holubi se nejspíš vypaří a holubi zasažení částečně budou padat k zemi. Pokud se správně postavíte a údivem otevřete ústa, budete pak moct tvrdit, že ČR je zemí, kde pečení holubi létají rovnou do huby. Bursíkovi tam přistane pečený mořský orel hnízdící na Padrťských rybnících.

Nikdo netuší (snad kromě vlády), co přesně bude v Brdech instalováno a jaký bude výkon. V hustě zabydlené oblasti Čech se nejedná o radar v Brdech, ale o radar u Prahy, Příbrami, Plzně, Písku, Strakonic a Temelína.

Výstavba radaru přinese pro ČR zvýšená bezpečnostní rizika, která nejsou nijak kompenzována a ze strany české vlády ani řešena (což mě u ní nepřekvapuje). Jestli náhodou ozáří Prahu, možná se české vládě rozsvítí v hlavách. Být Pražákem, spíše bych se bál, až radar ozáří přistávající nebo vzlétající letadlo na Ruzyni. Může spadnout zrovna na Prahu.
V dané chvíli je výstavba radaru hloupost a měl by stát někde na pobřeží Černého moře a směřovat nad něj. Do hustě zabydlené střední Evropy se nehodí a v budoucích válkách bude k ničemu. Pokud má někoho přesvědčit, že vývoj balistických raket je zbytečný výdaj, v USA si vybrali ten nejdražší prostředek.
27. 11. 2008 | 21:09

bigjirka napsal(a):

Pocestný, podíval jsem se na toho Luboše, ale to nejde. Já o něm nemohu psát. Vždycky se mi doň vloudí mezera a pan Stejskal to nemůže udejchat...
27. 11. 2008 | 21:11

Saliven napsal(a):

bigjirka:
Díky za článek, hezky jste to shrnul a to i k pochopení pro laika. Paráda.

PS: Nemá tam být místo toho jehlanu kužel? :-)
Pocestny:
Nejsem si jistý, zdali jste uplně ten článek pochopil. Vůči skalním proradaristům jako jste vy je totiž dost skeptický. :-)
27. 11. 2008 | 21:12

Gerd napsal(a):

Pro wbgarden:
Americký mariňák byl rozkročen i v Gruzii. Minimálně jako poradci gruzínské armády. Podle některých zdrojů prý byli Rusové štěstím bez sebe, když jim do náruče vjelo vozidlo napěchované nejnovější a supertajnou technikou pro radioelektronický boj. A ČR k tomu přidala 30 tanků, ale ty už Rusové předobře znali. Ale možná se americký mariňák rozkorčil příliš zeširoka, proto ty hordy do Gruzie pohodlně vlezly. :-)))
27. 11. 2008 | 21:14

bigjirka napsal(a):

Gerde, přesně tohle se mi nelíbí. Motáte hrušky s jabky.
27. 11. 2008 | 21:16

bigjirka napsal(a):

Ahoj Salivene, ne, sám svazek je kužel, já píšu o skenované oblasti. Skeptický... no.. :-) vidím, že se mi to nepodařilo napsat tak, abych nasral příznivce i odpůrce :-D, zatím jsou reakce z obou stran spíš mitigované, ale fakt jsem chtěl upozornit na potřebu co nejvíce limitovat rizika... třeba si to přečte i někdo zodpovědnej...
27. 11. 2008 | 21:21

Zbyněk Matyáš napsal(a):

bigjirka:
Děkuji za článek. Pro mne o důvod víc být proti radaru.
27. 11. 2008 | 21:32

Zbyněk Matyáš napsal(a):

"třeba si to přečte i někdo zodpovědnej... "
:))))))))))))
Zodpovědnej politik?
27. 11. 2008 | 21:35

Gerd napsal(a):

Pane bigjirko,
podstatou zůstává, že ČR kromě vlastních občanů nikdo další bránit nebude. Bylo tomu tak v minulosti a bude tomu tak i v budoucnosti. Plánovaný X-band radar považuji pro ČR za nebezpečný z politických důvodů i kvůli jeho technickým parametrům, které nikdy přesně znát nebudeme a tak skutečnost může být děsivější než má představa.
Pokud jsem podle Vašeho názoru smotal hrušky a jablka, uvítal bych konkrétní výhrady. Takto těžko mohu odpovědět.
27. 11. 2008 | 21:41

Honza999 napsal(a):

Autor

"Nedovedu si dost dobře představit spiknutí, které by ozbrojeným silám USA dokázalo prodat nefunkční zbraně a dosud jsem o takovém případu neslyšel."

A dokážete si představit spiknutí, které US letectvu dokázalo prodat záchodové prkénko za cenu, za kterou by v oné době byly dva luxusní automobily? V zemi neomezených možností je možné vše.
27. 11. 2008 | 21:44

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, drahý gerde, já ze své lhoty n a rozdíl od vás nevidím do do zákulisí rozmanitých cizích generálních štábů, ani do trezorů světových bank, ani do paprsků rozmanitých radarů, ale jedno vím jistě, američani v česku měli být už odpětačtyřicátého a ušetřili bychom si pár desítek let front na banány a hajzlpapír..elementary, dear watseon....
27. 11. 2008 | 21:45

Admirál napsal(a):

bigjirka - Musím se Gerda zastat, i když už jsem se zařekl, že už se nebudu dál účastnit debaty o hovně. Bylo již asi vše řečeno.

Ale tak jo.

Radar je v první řadě geopolitická volba. Pokud si řekneme, že je pro nás výhodné, byt politicky přívěškem US, můžeme řešit, zda radar dělá dobře na ischias, nebo griluje ptáky.

Za sebe jsem otázku č. 1 vyhodnotil pro radar negativně. Současná, nebo už spíš minulá politika US se nedá rozumně podporovat - tedy pokud nejsem zrovna neoliberál, neokonzervativec nebo jestřáb skalní. Není to jediná volba, kterou máme. Jeto ale volba, přinášející největší rizika - jakmile budou US ve válce (což je immer were), jsme ve válce chtě nechtě taky a nemáme žádnou šanci na tom něco olivnit. Podnikám a jsem zvyklý sám za sebe hodnotit rizika své činnosti - zde mi to jednoznačně vychází riziko vysoké, zisk nepatrný.

To by se jedině za Obamy musela změnit politika US - ale to by jste, vy skalní zastánci radaru radar už nechtěli, nebo by ho taky už nechtěl sám Obama. Co si budeme namlouvat.

A protože mám otázku č. 1 odpovězenou, už nemusím řešit dilema ischias - gril na ptáky. A to bydlím zatraceně blízko.
27. 11. 2008 | 21:47

Saliven napsal(a):

bigjirka:
Blog není ideologicky zabarven, správně suše konstatuje, netvrdí, ale snaží se vyvozovat. Pro mě je to ideální - nevnucuje, ale předkládá argumenty, aby dotyčné čtenářské individuum zaměstnalo palici. :-) Technicky tomu moc nerozumim, ale se zbytkem (vojenský a politický aspekt, apod.) docela souhlasím.
27. 11. 2008 | 21:48

RUMCAJS napsal(a):

Fuj, to jsem se ale zapotil, až tam, kam se to nesmí psát.

Prej pro laiky. Naposledy jse tolik cizích slov viděl, když jsem si prohlížel dceřin herbář.

Ale myslím,že technická i ekologická hlediska nejsou důležitá.
Hlavní je hledisko politické a budoucí sféra vlivu.
I kdyby radar neuškodil ani mouše a dokázal sestřelit raketu na Měsíci, socani budou proti, protože jim to tak nařídil Putin.
27. 11. 2008 | 22:14

stále rebel napsal(a):

Salivene, trochu mne překvapilo vaše vyjádření, já jsem to dočetl jen k této větě:
„Opravdu se chceme vymanit z dopadů Jalty?“
27. 11. 2008 | 22:29

Zbyněk Matyáš napsal(a):

RUMCAJS:
Nejsem socan ani zelený, ani mi to nenařídil Putin, přesto jsem proti (a nejsem sám). Co s tím?
27. 11. 2008 | 22:31

Gerd napsal(a):

Drahý wbgardene, budu neustále opakovat, že USA tu v ČR už několikrát být mohly. V r. 1938 ale převládala izolacionistická politika, v r. 1945, 1948 a 1968 zase platila Jalta. A jestli chcete žít v sousedství pořádné US základny, zkuste se podívat do kosova, prý je tam pořádná base pro 70 tis. mariňáků.
27. 11. 2008 | 22:33

RUMCAJS napsal(a):

Zbyněk Matyáš:

Ještě zbývá rudý ?
27. 11. 2008 | 22:35

Gerd napsal(a):

Admirále,
máte pravdu, podstata problému je v tom, že výstavbou radaru se zvýší všechna rizika, aniž by někde byla nějaká snaha o jejich kompenzaci. Ale možná je to celý účel téhle šarády kolem radaru, aby pak bylo nutné nakupovat další a další zbraně na naši obranu. Pro příklad se stačí podívat na Japonsko a jeho nákupy raket Patriot a Aegis pro posílení obrany, kterou si předtím podobně neprozíravě snížili. Ale možná se mýlím a vše je tak průzračně křš´tálově čisté, že ani čistější být nemůže, jak nám tvrdil kdysi Standa Gross a myslel to upřímně.
27. 11. 2008 | 22:37

Saliven napsal(a):

stále_rebel:
Nejsem zarputilý antiradarista a krom toho se říká "poznej svého nepřítele" :-). Co se týče té Jalty, tak minimálně jeden stát se jejích výsledků moc asi vzdát nechce (a kdyby nebyl na kolenou, nevzdal se jich nikdy).
27. 11. 2008 | 22:39

Čochtan napsal(a):

Bigjirko,
moc pěkný ! Poměrně složitá věc srozumitelně řečená, gratuluju.
Pokud se dobře pamatuji tak už tento radar mají někde v pacifiku. Jaké jsou tam s tím zkušenosti ?
27. 11. 2008 | 22:59

Martin napsal(a):

wbgarden, na pohadky verite ? americky marinak je do dneska rozkrocen napriklad na kube. takze fronte na hajzlak byste se asi nevyhnul, zvlaste kdyz sef americkych marinaku nas odevzdal do ruske sfery vlivu jiz v jaltach a teheranech :) zaklady historie mily pane, zaklady historie
27. 11. 2008 | 23:01

Martin napsal(a):

bigjirka, temer nikdy s vmai nesouhlasim, ale toto se mi opravdu libi, kdyby kazdy zastance radaru pristupoval takto poctive k problemu, tak by cela diskuse mohla vypadat uplne jinak. jeste jednou dik.
27. 11. 2008 | 23:02

stále rebel napsal(a):

Pro Saliven.
Sovětský svaz již neexistuje, Stalin byl Gruzínec, to pravděpodobně myslíte Gruzii?
27. 11. 2008 | 23:09

bigjirka napsal(a):

Martine, zkuste mne číst líp i jinde, třeba přečtete něco i jinak...

Čochtane, na Kwajatolein je cca 20 let stará mašina na stejném principu. Máš ještě doma 20 let starou televizi? Ono se mluví o "stěhování", myslím, že jde spíš o zrušení starého a výstavbu nového? S vyšším výkonem vysílače, lepší citlivostí přijímače a asi i novými IT... Myslím, že ohledně výkonové bilance jsou relevantní odhady Ing. Hlobila. Na Kwajatolein cca 10x menší výkon a menší zisk antény.
27. 11. 2008 | 23:15

bigjirka napsal(a):

nechce se mi diskutovat se zarytými odpírači. já zas nejsem tak zarytý příznivec. co smíchal Gerd? Vojenský, politický a technický aspekt. Na ty tajemné atmosférické jevy nevěřím, kdyby existovaly ve významném měřítku, radiolokace by prostě nefungovala. O těch pečených holubech jsem již psal já pod blogem Ing. Hlobila.

Jinak - ano, snažil jsem se to napsat co nejjednodušeji a srozumitelně. A taky celkem nezaujatě. Byl bych skutečně rád, kdyby existujícím reálným rizikům někdo věnoval pozornost.
27. 11. 2008 | 23:22

Saliven napsal(a):

stále rebel:
Pochybujete o tom, že si Rusko ze SSSR dost vzalo? :-) Z toho jak se chová ke svým sousedům se Putinovi (Medveděv je jen taková figurka) zjevně po Sojuzu dost stýská.
27. 11. 2008 | 23:23

Lex napsal(a):

Jako katechismus. Podobné otázky a podobné odpovědi založené na víře. Vy jste skutečně přesvědčen o tom, jaké úkoly má "radar" plnit ve smyslu osvěty pana Oberinga, pana Klvani a našich "radaristů"?
A co, pane bigjirko, národní bezpečnostní strategie a vojenská doktrina USA. Opravdu tak to tam stojí?
Anebo tak, jak cíle zahraniční a vojenské politiky naznačil projekt PNAC z roku 1997. A je skutečně jen náhoda, že řada jeho tvůrců a signatářů zastávala nebo zastává významné posty v administrativě USA? Já tedy v tomto ohledu rozhodně více věřím kupř. Naomu Chomsky a dalším. Takže moje ne hvězdným válkám sloužícím k budoucímu ovládání světa. Nebo si myslíte, že Rusové, Číňani, Indové a kdokoliv další, kdo se může cítit být oním ovládáním z kosmu ohroženi, věří spíše Klvaňovi, nebo svým i americkým vědcům a vojenským specialistům, aby nešlo o nový start horečného zbrojení? A co například americká vojenská základna s raketami Patriot, která je součástí americko-polské smlouvy. Věci mají své souvislosti.
27. 11. 2008 | 23:24

bigjirka napsal(a):

Salivene, já si myslím, že dnešní Rusko ale není komunistické. Že má blíž k fašismu. Protože ono je pravicové, tvrdě pravicové, v tom nejhorším smyslu, jaký znáš. V tom smyslu pravice z francouzského parlamentu - strana bezohledného velkokapitálu. Kurňa, už jsme zase offtopic.
27. 11. 2008 | 23:27

bigjirka napsal(a):

Salivene, já si myslím, že dnešní Rusko ale není komunistické. Že má blíž k fašismu. Protože ono je pravicové, tvrdě pravicové, v tom nejhorším smyslu, jaký znáš. V tom smyslu pravice z francouzského parlamentu - strana bezohledného velkokapitálu. Kurňa, už jsme zase offtopic.
27. 11. 2008 | 23:28

bigjirka napsal(a):

Sorry za zdvojení. Lexi, já Vás nenutím, abyste byl pro.
27. 11. 2008 | 23:29

Pípa napsal(a):

To se to filozofuje z teploučka, ale chtěl bych vás vidět, kdybyste měli chalupu cca 7 km východně od tohoto plánovaného radaru jako my. Lidé se radaru a základny bojí a už dneska je zde problém s prodejem nemovitostí.
27. 11. 2008 | 23:30

Saliven napsal(a):

bigjirka:
Naprostý souhlas. S komunismem nemají nic společného.
27. 11. 2008 | 23:33

Ivan Hochmann napsal(a):

27. 11. 2008 | 23:42

bigjirka napsal(a):

7 kilometrů je dost blízko na souhlas :-)
27. 11. 2008 | 23:47

Lex napsal(a):

bigjirka
Stejně jako já Vás, abyste byl pro, byť bez nadšení. Moje ne je třeba také bez nadšení. Jenže mne se nikdo ptát nebude, Vás možná ano, možná také ne. Moje soukromé ne je ale opřeno o ty souvislosti, které jsem naznačil a které jste lehce pominul. Naproti tomu nemohu nesouhlasit s poslední větou "Závěru" Vašeho blogu. Jenže Vy ta rizika, tak tomu alespoň rozumím já, vidíte v technické stránce projektu, a já v politické a vojenské. Svět nemůže být bezpečnější tím, že bude více zbraní. Už ty současné stačí bohatě k jeho zničení. A že by "radar" mohl měl sloužit v tažení proti teroristům...?!
Hezký večer. Lex
27. 11. 2008 | 23:48

bigjirka napsal(a):

co blbneš, Ivane? Jestli nevěříš, dosaď si do vzorečků sám. vyhlášku hlavního hygienika si můžeš stáhnout
27. 11. 2008 | 23:49

Honza999 napsal(a):

Všem

Na http://www.ceskenoviny.cz//... je diskuzní příspěvek autora Kohn s názvem Útočný radar.. Argumenty tam uvedené mi též připadají dosti zajímavé.
28. 11. 2008 | 00:02

prirodovedec napsal(a):

bigjirka: Zdravim kolego. Dle mne velmi dobre napsane. Celkem kratce. Strucne usecne vety. Srozumitelne. Dokonce i prvni vzorec na aktualne. (nebo ne prvni? :) ) Zaslouzite jednicku. Co se divim? Vzdyt zkusenost s "vyukou" (viz ..QM) mate. Nebo ne? :)

Pokusil jsem se na Vasi pocest vyjimecne a na chvilku upravit svuj bezny styl. :) Doufam, ze ocenite. :)
28. 11. 2008 | 00:43

Ládik napsal(a):

Mám zkušenosti jen s naváděcím radiolokátorem u raket země-vzduch. Tento radar bude jiné maso. V Brdech by mi nevadil - alespoň na kousku Čech zůstane relativně neporušená příroda (snad tam nebudou exkurze).
Zajímal by mě zdravotní stav personálu radaru v Tichomoří.
28. 11. 2008 | 06:03

Komančov 008 napsal(a):

Jsou jen dvě možnosti bude radar nebude radar a kde bude radar .Škoda mam asi malou zahradu a stejně o ni nikdo neuvažoval jinak nevim asi by na ni stal ja se radaru nebojim i kdyš to taky není uplna pravda některe dokomce kradou body a v peněžence dělají pruvan tak tetkom nevim jak si vybrat asi ten co nestříli a necha na pokoji mou peněženku......
28. 11. 2008 | 06:28

Pocestny napsal(a):

No, Jiřík tu "vynesl kůži" na trh, udělal to koherentně a bez emocí, tak jsem čekal, co se pod tím urodí.

1.Protiradaristi - je to asi poprvé, kdy čtou článek, který se nestaví jako PR ani pro, ani proti..
Nicméně, okamžitě poukazují na chybějící emotivně motivační ocas, tedy politické vysvětlení. Oni jinak ani nemohou, vzpomeňme, kolik dobrých nápadů za bolševika zkrachovalo na politické nepřístojnosti....

Je nabíledni, jak zoufalá je jejich věcní argumentace, třeba hláška o "hustě obydleném území" je peprná. Panstvo, odečtěte od populace okresu PB populaci města PB, Sedlčan, Březnice a vydělte plochou. Zjistíte, jak moc se mýlíte.

Pečení holubi jsou dobrá hláška , hrozně mne pobavil ten orel na Padrti, osobně jsem se domníval, že po půlročním "hnízdění" Greenpease tam nebude ani spárkatá.

Také mne tuhle pobavila ČT1, když se ukázalo, jak pan starosta a konšelé rožmitálští zašmelili kasárna za 300 milionů nějakému komouši, který je za 70M koupil, i když neví, co s tím dál bude dělat.

Tenhle druh samospráv tu usiluje o slyšení v Bruseli, někdo by tam měl poslat malé CV těhle šašků bolševickejch, aby Brusel pochopila, s jakými lumeny si bude povídat.

Je zábavné vidět tyhhle zloděje a negramoty v roli mírových borců, hnes se mi směje lépe.

Ono Rožmitálsko je naprostej sociální provar, dead zone, která vykazuje všechny znaky "deserted area", odkud všichni prchají.

No tu politickou platformu tu krásně vedle vykreslil kuní ksicht, tak tohle téma tu nebudu ventilovat.

2. Proradaristi - to jsou všichni, kdo nejsou PROTI.
Jednomu to může být celkem jedno, může to brát jako apolitický prvek posílení kolektivní obrany - když posílí obranu jeden z členů, posílí ji tím všichni v koalici, může mít pocit, že to je dokonce správně, ale furt bude jedním z těch "uplacených kolaborantů s okupanty" nebo "idiot, který slepě věří...."

Problém je v tom, že v diskusi s lidmi, kteří z radaru nemají ty prvotní bolševické zarděnky už při vyslovení slova, slyším názory, které se tomuto traktátu blíží tou klasickou principielní věcí, která odpůrcům chybí -

- tedy, jsou otevřeni diskusi o všech pro a proti, za předpokladu, že se neventilují ty bolševické pseudoargiúmenty, pomluvy a nesmysly.

Málo z nich je tak "pevně přesvědčeno" o nutnosti radaru, jako je naprostým základem protinázoru být "aproriproti".

Problém je v tom, že v obrazném myšlení komouše a bolševika vezdejšího je to obraz potupy proletariátu a totální porážka životní doktríny, která od roku 48 směřovala PROTI Americe.

Oni nechtějí diskutovat, oni rovnou absolutizovali svou posici do polohy NE!, ale to jim nebrání v tom pyskování na téma "nikdo s námi nediskutuje"....

Otázka, jak se dá diskutovat s někým, kdo k věci má jen to své NE! a podlévá ho omáčkou sraček typu "ti zkorumpovaní slouhové imperialistických koncernů", "ti zrádci, kteří nás vystavují nebezpečí", "ti zločinci, kteří nás chtějí zatáhnout do..."??

No, nijak. Komouš, wahabita, kvaker, to jsou holt lidi, kteří myšlení vyměnili za víru. O myšlence diskutovat lze, diskuse o víře je herezí, ta se trestá. V tom má bolševik u nás dlouhou tradici.

Ne, tohle je názorový střet Homo Sapiens a Homo Erectus, není divu, že se diskuse nedaří.

Nevadí, s delfíny také nemůžeme zavést dialog, i když mají plošně vyšší IQ než běžný komouš u nás.
28. 11. 2008 | 09:54

buldatra napsal(a):

Dialog s delfíny?
Proč?
Proč předbíhat dobu?
Vždyť se neumíme domluvit mezi sebou. Až se to jednou naučíme a delfíni to zjistí, řeknou nám to sami.
28. 11. 2008 | 10:16

pramel napsal(a):

Dobrý den, bigjirko.
Sledoval jsem už vaši diskusi s ing.Hlobilem, takže tenhle článek není nic nového. Zajímá mě spíš váš pohled na oficiální informace - zaregistroval jste, že radar bude mít výkon 170kW v IMPULZU?
http://www.army.cz/scripts/...

Kam může radar s takovými parametry vidět? Rozezná na 4000km tenisák?
(Ve smlouvě o radaru žádné technické údaje nejsou, ani tam není řešen žádný mechanismus kontrolního měření z naší strany...Nechápu, jak může pro takového zajíce pytli někdo zvednout ruku - včetně těch, co jsou přesvědčeni o politické správnosti instalace.)
28. 11. 2008 | 10:36

bigjirka napsal(a):

No, Pocestný, tentokrát se dohodnem. Ještě bych do předposledního odstavce přidal nacistu. Jo, pečené holuby jsem uplatnil v diskusi blogu Ing. Hlobila, který je odborníkem přes radary, ale taky odpíračem a snaží se svůj politický nesouhlas transformovat do odborného vyjádření, které ovšem nemá všech 5P.

Přírodovědče, taky jsem pár hodin odučil na ČVUT-FEL v rámci aspirantury. Nicméně srozumitelnost se snažím cvičit hlavně teď v rámci krátkodobých kursů QM, které si klienti platí - tož je to nesmí nějak extrémně stolicovat. A samozřejmě to zahrnuje i nějaké zásady vyjednávání - např. to rozdělení problému na nějaké funkční celky.

Přečtete-li argumenty "odpíračů", vesměs míchají hrušky s jablky. To se mi nelíbí. Já jako technik bych rád viděl, že někdo řeší technická rizika. O tom bohužel nikde nepadlo ani slovo. Politický kontext řeší politici a je legitimní do něj kecat. Vojenský kontext je nejsložitější, protože k němu nejsou dostupné údaje. Navazuje do jisté míry na ten technický , např. někde zmíněný vliv počasí na šíření 3cm vln je nepopiratelný.
28. 11. 2008 | 10:41

bigjirka napsal(a):

prameli, nepopírám, že smlouva je úplně špatně uzavřená. Rozhodně měla obsahovat výkonovou bilanci a řešení rizik. Také si jistě všímáte, že v oblasti výkonové bilance se ztotožňuji s odhady ing. Hlobila. Domnívám se, že lze mít za jisté, že přemístěna bude lokace radaru, ne šrot z Kwajatolein. Jsem přesvědčen, že rizika radaru je možno udržet na úrovni rizik jiných technických systémů - ovšem v případě jejich řešení. Jak jsem naznačil, řešení existují, ale musel by je někdo do projektu zahrnout.
28. 11. 2008 | 10:49

prirodovedec napsal(a):

bigjirka: Znate muj nazor: Radar bude (ted doplnim: pokud novy USA prezident/jeho poradci bude chtit). Cili idealni situace pro mne, a tedy pro to opet nemit nazor na to, co bud bude shury nebo nebude a zbytecne se necilit. Bude pouze nutne zit bud s jednou ci druhou moznosti a nekdo bude frustrovany vzdy (v pomeru 30%:70%? :) ).

O technicke strance je ale pro mne velmi zajimave cist.

Politicky jde jiste o radu zajimavych otazek, ale to nechavam rad zaujatejsim. Vojensky to neresim - motivace zrejme.

Nicmene k tomu, co jste zminoval - tradice nakupovani suntu a smejdu armadami zemi je casto celosvetovym pravidlem (vojaci budou poslouchat, ne si stezovat; viz nase padaky; viz klasicke pribehy dodavatelu jiz od obcanske valky v USA - najdete si slavneho Camerona), i kdyz v takovem meritku se jiste asi nekona.

Daleko zajimavejsi je pro mne cist vzajemne nalepkovani a argumentovani (Pocestny vyse je napr. skvely :) ).

Jeste zajimavejsi je sledovat tu zdarile a tu mene zdarile manipulace obou zaujatych stran. Rozeznavani zpusobu manipulovani s lidmi je na takovych vyhranenych problemech totiz o dosti snazsi nez jindy, protoze manipulace jsou zretelne a byva snazsi je dekodovat.
28. 11. 2008 | 11:00

Matrix napsal(a):

bigjirka
Nedomnívám se, že je smlouva špatně napsaná. Je to standardní mezinárodní smlouva. A že tam nejsou specifikovány provozní parametry. Proč? Stejně bude nutné dodržet naše normy a u příslušných měřeních určitě budou i odpůrci. Pod by to nevyhovělo máte vážně dojem, že by si to někdo troufl uvést do provozu. To by totiž byl ryk nad konkrétním problémem a ne jako dnes.
Jinak Hlobilovy výpočty bych sem netahal, montuje tam výkony které na tom radaru nikdy nebudou, s ohledem na vzdálenost od Íránu by ani nebyly potřeba.
28. 11. 2008 | 11:18

bigjirka napsal(a):

Matrixi - opakuji znovu, že ač jsem zastáncem radaru, smlouva vůbec neřeší rizika. Ta jsou spřažena s výkonovou bilancí radaru, tedy efektivním vyzářeným výkonem G*P. Tam je to hlavní riziko - pro objekt, na který radar "posvítí". Hygiena bude pravděpodobně měřit někde v okolí domečku, odhaduji, že vlastní okolí nebude cca v 1km problém. Jsem přesvědčen, že nebude měřit v hlavním paprsku. Myslím, že Hlobilův odhad ohledně výkonové bilance je zhruba správný a počítá s vývojem techniky. Za zavádějící považuju jeho atmosférické kanály a odrazy od pohyblivých objektů. Obávám se, že k podrobnější analýze dosahů nemáme dost podkladů o způsobu zpracování signálu. Použité způsoby detekce RL signálu mohou situaci měnit až řádově.
28. 11. 2008 | 11:32

pramel napsal(a):

bigjirko, všímám si.:-)
A mám v tom trochu zmatek.
Zkuste mi to, prosím, polopaticky vysvětlit.
Ten radar má mít výkon v impulzu 170kW. Z toho vychází studie o vlivu na okolí (je neškodný) i stanovení bezletové zóny (7,5 km).
Vy ale tenhle údaj "neberete" a pracujete s jiným.
Kde jste k němu přišel a proč zrovna s tímhle (a ne třeba ještě s 10krát vyšším)?
28. 11. 2008 | 11:33

Hugo napsal(a):

BJ
pekne. Ale nebude problem v tech atmosferickych kanalech? Co by se stalo napr. letadlu kdyby do tohoto kanalu vletelo?
Podivejte, prasknuti primarniho chlazeni jaderneho reaktoru je taky prakticky vylouceno (kdyby k tomu dochazelo, muzem to zavrit), ale presto se uvazuje ze k nemu muze dojit, a tento problem je osetren.
28. 11. 2008 | 11:35

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
Jednoduše? Pro laika? Pes si to musel přečíst 2x. Ale jinak dík, konečně nestranný popis.
Jen dotaz - u Slavkova stojí na pohled obdobný radar NATO. Je i technicky a technologicky shodný nebo blízce příbuzný? Možná jsou někde data o jeho vlivech. Pak by se z toho možná dalo vyčíst něco o rizicích.
28. 11. 2008 | 11:42

Pocestny napsal(a):

Přírodovědče, nebuďte zase za chytrou horákyni a zkuste nám ty manipulace popsat....

Mam tu další stranu věci - vojenské použití.

KDY a JAK ČASTO bude ten cajk v provozu?

Jo a další perla, Jiříku, pokuste se rozebrat teorii sestřelování bratrských stíhačů nad Uralem pomocí tohoto instrumentu. Zbavme se aspoň Pohádek ovčí babičky...
28. 11. 2008 | 11:50

bigjirka napsal(a):

Joj, to je dotazů.. Zkusím to...
Pejsko, radar u Slavkova je radar protivzdušné obrany - detekce letadel na střední vzdálenosti. O jeho konstrukci nemám podrobnější info. :-) má stejnou bílou kuličku. Našel jsem, že tam a v Nepolisích je radar RAT31 na vlnové délce 23cm se středním výkonem 2,5kW. Radar na Kwajatolein má 17kW a brdský bude mít zcela jistě víc, odhaduje se 170kW - na základě vývoje příslušné techniky. Bude mít i vyšší zisk antény, cca o 30 dB, tedy 1000x. Anténa "zaostřuje" paprsek.

prameli, pokud by radar měl těch 17kW středních a 170kw v impulsu, nebezpečnost je samozřejmě řádově menší. Opakuji, že v tomto bodě souhlasím s Hlobilem, že tam nikdo nebude instalovat 20 let starou hračku. Tento radar by měl být současně přehledový i střelecký. Sloučení příslušných vlastností taky není úplně triviální - ale to je "jejich věc". Radary v Nepolisích a u Slavkova tedy hlídají víceméně kruhové území o průměru dejme tomu 300km. Obvykle jejich antény pravidelně rotují. Radar v Brdech se má koukat v malém segmentu a skenovat, při zachycení rakety by se na ni měl zavěsit a vést palbu antiraket. Na vzdálenost řádově větší. Technologie se tedy musí dost výrazně lišit.
28. 11. 2008 | 13:16

bigjirka napsal(a):

Pocestný, v provozu to bude tak často, jak to zapnou. Zařízení musí kontrolovat a musí také cvičit. Z hlediska bojového použití to musí být v režimu stand by, tj. umožňovat naběhnutí max. v řádu sekund, aby to mělo smysl. Spouštět by se to mohlo asi na základě družicové detekce startu rakety.

Sestřelování stíhačů za Uralem mi připadá jako blbost.

Jo, ještě jsem chtěl poznamenat, že technologie umožňuje v jistém segmentu libovolný pohyb paprsku bez mechanického pohybu antény.
28. 11. 2008 | 13:22

pramel napsal(a):

Pane bigjirko, jestli to dobře chápu, ten oficiální údaj o výkonu jste si prostě zrušil jako nesmyslně malý.
Z něj ale vycházejí ty studie (prezentované Pekárkem, Vondrou, Bursíkem i Topolánkem) o vlivu radaru na okolí!
Tyhle vládní studie jsou tedy lživé??
A když tedy uvažujete o vyšším výkonu, proč se tedy ztotožňujete s odhadem, že ten reálný výkon bude větší ausgerechnet 26krát?
Proč ne třeba 47krát?:-)
Např.fyzik Pokorný odhaduje, že má-li tenhle EBR radar detekovat předměty v kosmu na vzdálenost 4000km (tak, jak to předpokládá MDA), musí být jeho výkon v impulzu nikoli v řádu jednotek MW, nýbrž stovek MW...
28. 11. 2008 | 14:31

bigjirka napsal(a):

prameli, já nevím, jestli mne chcete zkoušet nebo co. Bylo by docela těžké kompletně přepočítat bilanci radaru. Ta je daná i přijímací stranou a dá s tam udělat spousta sofistikovaných zlepšení. Každopádně zvýšení výkonu přispívá ke zlepšení poměru signál/šum, takže jej lze v rámci vývoje předpokládat. Dá se dohledat zvyšování výkonů modulů, nelze předpokládat osazení radaru starým typem. Smlouva neobsahuje v tomto směru žádná omezení a tak ty údaje jsou odhadnuté a opakuji Vám, že v tomto směru jsem přejal Hlobilův odhad, který považuji za seriózní a v intencích technického vývoje. Vládní studie myslím, že mají k pravdě poněkud volný vztah a pana Pekárka jsem slyšel v televizi si několikrát cintat pentli dosti málo smysluplně. Kolem radaru Kwajatolein např. měřili, aniž věděli, zda je zapnut a kam se kouká. No mácta. A ti ostatní nemají vůbec šajna, o čem je řeč. Kolik toho ví fyzik Pokorný o radiolokaci jsem nezkoumal, ten radar je XBR, nikdy jsem neslyšel, že by radar měl zkoumat kosmos ve vzdálenosti 4000km a proč. Ptáte-li se obecněji, zda všechno může být jinak, tak odpovídám: ano, myslím, že všechno může být úplně jinak. Ostatně to říkal už rabi Löwe.
28. 11. 2008 | 16:03

sasa napsal(a):

bigjirko: PCB ma vzorec C12H10-nCln, pouzival se jako izolator ve VN kondenzatorech a transformatorech. Freon se pouziva jako zhasedlo. Nebo drive se ve vakuovych aparaturach pouzival k detekci netesnosti. Fosgen muze slouzit jako zdroj chloru. Ale k cemu v iontovem implantatoru? Asi jste se spletl.
Stejne zbrkle uvazujete s radarem.
28. 11. 2008 | 16:20

Zbyněk Matyáš napsal(a):

RUMCAJS:
To mě nenapadlo, nemám rudé v hlavě. :) Možná za dva roky....
28. 11. 2008 | 16:36

bigjirka napsal(a):

sašo, nejsem si 100% jist, že to byl fosgen, možná to byl sarin či něco na ten způsob. Řekl mi to tehdy někdo z lidí z katedry mikroelektroniky, možná se splet. Každopádně to byla bojová chemická látka.

To, co jsem napsal o PCB a freonech platí. Samozřejmě že transformátorový olej zároveň isoluje i chladí. Podstatná tam byla ta vlastnost přenosu tepla. Transformátor olej na nic jiného, než na chlazení nepotřebuje. Rovněž výkonové kondenzátory, např na kompenzaci účiníku, potřebují chlazení (a isolační a dielektrické vlastnosti zároveň). Freony se používaly především jako pracovní médium chladicích strojů. K vytlačení vzduchu při hoření se dá použít i CO2, ale hůř se skladuje. Freony jsou pod tlakem zkapalněné i při pokojové teplotě, takže jich při stejném objemu může být uloženo víc. Na ponorce se to hodí.
Ale ubezpečuju vás že, o podobný typ diskuse nemám zájem.
28. 11. 2008 | 19:12

sasa napsal(a):

bigjirka: dobre, tak diskutujme o tom jak radar zvysi bezpecnost nasi a nasich spojencu, kdyz Rusove chteji pouzit asymetricke reseni a namirit na nas rakety stredniho doletu z Kalinigradske oblasti?
28. 11. 2008 | 21:25

bigjirka napsal(a):

sašo, jste proti radaru a to je legitimní, já vám to neberu. není mou ctižádostí vás přesvědčit. osobně mi stačí, když vůči mě nebudete používat scestné pseudoargumenty. opravdu s vámi nepotřebuji diskutovat za každou cenu, já jsem své názory řekl v blogu.
28. 11. 2008 | 22:28

VK-Can napsal(a):

Zdravim bigjirko.

Nehledate odpovedi, kde se nedaji nalezt a odpovidate na to, na co se da odpovedet.
Navic to delate bez zbytecne "omacky" a srozumitelne.
Podle meho VYNIKAJICI! Gratuluji.
28. 11. 2008 | 22:43

bigjirka napsal(a):

Díky za květin, VK :-)
28. 11. 2008 | 22:46

pramel napsal(a):

bigjirko, ja vás nezkouším, jen se chci dozvědět co nejvíc.
Takhle to vypadá, jako bychom se bavili o dvou různých radarech.
Jeden čeká na schválení, máme na něj studie o vlivu na okolí, má mít výkon v impulzu 170kW...
O tomhle radaru např.profesor Postol tvrdí, že nemá šanci plnit to vojenské zadání, které je mu připisováno.
A i vy (jakožto zastánce tohohle projektu) říkáte, že takovýhle "šrot" se tady stavět nebude.
Uvažujete o jiném, výkonnějším radaru, s impulzem 4,5MW a odvozujete od toho bezpečnou vzdálenost etc.
Tak kde jste tenhle druhý radar vzal?
Pekárek předpokládá, že "ing.Hlobil zřejmě neumí číst", takže oněch 170kW mylně pokládal za střední hodnotu výkonu, z toho pak vzniklo oněch 4,5MW v impulzu a na to navazující řetězec chybných závěrů...
Co vy na to, nepoužil jste stejný postup?
A co se týče toho 4000km dosahu, to je součástí onoho vojenského zadání, nic tajného, i naše ministryně to umí v powerpointu prezentovat: Na rozdíl od radarů XBR v Grónsku či na Marshallových ostrovech (které mají zachycovat balistické střely při závěrečné fázi letu, tedy po návratu do atmosféry) má radar EBR ("E" jako European, jinak samozřejmě taky "x-ray") detekovat střely ve střední fázi, tedy na oběžné dráze. S dosahem nad Írán a za Ural, to jest cca 4000km. A i na tu vzdálenost má být velmi přesný, má rozeznávat balistickou střelu od klamných cílů, tedy "říkat" antiraketám: Na tohle nestřílet, to je jen balónek, TOHLE je raketa.
Zmiňovaný Pokorný z Fyzikálního ústavu odhaduje, že má-li být radar schopný tohle spolehlivě (za každého počasí) plnit, měl by mít výkon o mnoho vyšší, řádově stovky MW...
Co vy na to, dá se z toho, co má radar dělat, odhadnout, jaký zhruba musí mít výkon, aby to dokázal?
28. 11. 2008 | 23:38

bigjirka napsal(a):

prameli, myslím, že se to takhle jednoduše odhadnout nedá. je potřeba počítat s nárůstem technických možností. V tom Hlobil má myslím pravdu, vychází z časopiseckých údajů a nárůstu výkonu moderních modulů a také z vyššího osazení antény. Rozhodně si nespletl střední výkon s pulsním. obrovské možnosti, jak už jsem napsal, jsou ve zpracování signálu na přijímací straně. Tady musíme věřit amíkům, že nechtějí stavět nesmysl. Fyzik rozhodně není v této oblasti relevantním odborníkem. Velmi pochybuji, že zná hřebenové filtry, technologii komprese pulsů a další RL finesy. Každopádně ve hře je výkon vysílače, šumové číslo přijímače, zisk antény, efektivní odrazná plocha cíle a sofistikovanost zpracování signálu v přijímači. To rozpoznávání cílů je kapitola sama o sobě.
29. 11. 2008 | 00:07

Pavel Kroupa napsal(a):

V našem tisku se neustále objevují různé polopravdy a lži o obranném charakteru tohoto strategického radaru, který by měl údajně být zaměřen proti nenadálém, "terroristickému" raketovému útoku "darebáckých" států.
Pomiňme nyní úsměvné úvahy na téma raket Iránu, Sev. Korei apod, zacílené na území Evropské unie a pojďme se soustředit na otázku, zda jde o systém obranný, či útočný.
Velice reálné úvahy na téma útočného charakteru antiraketového systému, který by měl krýt východní pobřeží USA před odvetným jaderným úderem Ruska zbylými střelami, které přežily masivní primární nukleární útok USA, již byly zveřejněny.
Zatím se však nikdo v našem tisku nepokusil zamyslet nad tím, zdali jsou pro takovou spekulaci o útočném zaměření tohoto systému strategických zbraní ještě nějaké další, veřejně dostupné důkazy. Tato krátká úvaha by proto chtěla odhalit další důvody, proč je nutno odmítnout nepravdivé mýty o obranném charakteru tohoto systému.
Základní fyzikální vlastnosti tohoto systému jsou známy. Radar, pracující v pásmu 10GHz ma za účel sledovat rakety, startující z území Ruska a přilehlých států, rozpoznat druh rakety a potom, co se tyto balistické střely budou pohybovat ve střední fázi letu nad hranicí stratosféry, navést na kolizní dráhu antiraketu, vybavenou kinetickou, nebo rovněž taktickou jadernou hlavicí, která by letící balistickou střelu, resp. její jaderné hlavice, zničila.
Vysoký kmitočet, který radar bude používat (vlnová délka 3cm) je nutný z důvodu požadované rozlišovací schopnosti radarového systému - jak z hlediska rozpoznání typu střely, tak i z hlediska přesnosti zaměření s cílem odhalit skutečné reálné nukleární hlavice mezi klamnými cíli, kterými balistická střela maskuje svůj smrtonosný náklad. Vysoká přesnost zaměření je rovněž nutná pro vizi použití pouze kinetické hlavice antirakety, i když v případě skutečného bojového nasazení by tato hlavice již pravděpodobně jen kinetická nebyla.
Vysoký kmitočet radaru má ovšem svá negativa. Radiové vlny o těchto (a vyšších) kmitočtech jsou výrazně pohlcovány v mracích. Z křivek průběhu útlumu, které zveřejňuje CCIR, vyplývá, že v případě vysoké bouřkové oblačnosti, nebo v případě přechodu meteorologické fronty s výraznými dešťovými přeháňkami, bude radar prakticky oslepen a nebude moci plnit účel, pro který byl postaven. Veřejnosti jsou jistě známy efekty výpadků satelitního TV příjmu ve stejném kmitočtovém pásmu v případě přechodu bouřkové oblačnosti se silným deštěm. V případě radaru v pásmu 3cm je situace ještě komplikovanější, než u satelitního příjmu, kde anténa směřuje vzhůru k družici a cesta průchodu signálu dešťovou oblačností je relativně krátká. Stategický radar má za úkol zjistit startující balistické střely co nejdříve a proto je směr jeho vyzařování stlačen do malých elevací (v literatuře se uvádí min. elevace 2°). V případě tak nízké elevace (cca do 15°) ovšem hlavní směr vyzařování protíná potenciálně dešťovou oblačnost v mnohonásobně delší dráze, což jeho útlum výrazně zvětšuje a navíc směrem zpět k přijímači radaru vrací odraženou energii řádově milionkrát větší, než v případě, že by mezi radarem a cílem taková oblast s deštěm nebyla. Praktické použití radaru se tak stává závislé na počasí. Zatímco v případě jasné oblohy může radar pracovat v plánovaných parametrech, v nepříznivých meteorologických podmínkách je jeho použití velice omezené, ne-li zcela nemožné.
A to vede k relevantní otázce, k čemu by asi byl dobrý obranný radar, který funguje jen v případě hezkého počasí. Samozřejmě k ničemu. Protivník by jistě zaútočil právě tehdy, když počasí vyřadí takový systém ze hry.
Existuje nějaké smysluplné východisko z této situace? Samozřejmě. Je to totiž záležitost volby vhodného okamžiku, kdy bude radar použit. A tím se dostáváme k meritu věci: strategický radar XBR, který naše vláda chce umístit v Brdech proti vůli většiny občanů tohoto státu je zbraň, která je součástí plánu USA na zasazení prvního, masivního nukleárního útoku na jiný stát a nikoli obranným systémem vůči nevyprovokovanému útoku druhé strany. Jedině v případě útoku je totiž volba nejlepšího okamžiku na straně agresora a ten si pro svůj útok jistě vybere situaci, kdy všechny jeho systémy mohou mít optimální účinnost a omezit tak pravděpodobnost, že napadený může agresorovi odvetným útokem způsobit fatální škody.
Třetí světová válka tedy pravděpodobně nevypukne, pokud bude nad střední Evropou mizerné počasí.
29. 11. 2008 | 02:02

Aussie napsal(a):

Vite pro nechci radar?
Dovolim si ocitovat:
"...strategický radar XBR, který naše vláda chce umístit v Brdech proti vůli většiny občanů tohoto státu je zbraň, která je součástí plánu USA na zasazení prvního, masivního nukleárního útoku na jiný stát a nikoli obranným systémem vůči nevyprovokovanému útoku druhé strany. Jedině v případě útoku je totiž volba nejlepšího okamžiku na straně agresora a ten si pro svůj útok jistě vybere situaci, kdy všechny jeho systémy mohou mít optimální účinnost a omezit tak pravděpodobnost, že napadený může agresorovi odvetným útokem způsobit fatální škody."
Nejde o nic technickeho, "Kdo se zbrani zachazi, se zbrani take schazi (ze sveta)."

To tem nasim detem pripravujeme peknou budoucnost.
Jeste je CAS vsechno zmenit!
29. 11. 2008 | 06:24

Jedla napsal(a):

Jediný (americký) radar, co bych na našem území bral,

je Radar O'Raily.
(Případně i s ostatními z M.A.S.H.)
29. 11. 2008 | 15:33

Gerd napsal(a):

Prameli,
na počátku diskuze americká strana zveřejnila některé přibližné parametry X-band radaru, ale asi po 1-2 měsících je stáhla.
Známé parametry:
plocha antény 123 m2
střední výkon 170 až 200 kW
špičkový výkon (0,8 –4,5) MW
radom – výška/průměr (31/36) m
maximální dosah v dálce 6700 km
celkový počet T/R modulů fázované anténní soustavy (69 až 81) tisíc
Radar XBR-Brdy nemůže být shodný nebo dokonce „převezený“ radar GBR-P z Kwajaleinu, protože z provedené analýzy oficiálně zveřejněných parametrů vyplývá, že bude mít více než dvojnásobný rozměr antény a o 13 dB, tj. dvacetkrát větší střední efektivní vyzářený výkon ERP v ose svazku v porovnání s GPR-P na Kwajaleinu.
Radar XBR-Brdy bude mít až o 47 dB, tj. 50 000krát větší střední efektivní vyzářený výkon ERP v ose svazku než současný radar NATO typu RAT-31 u obce Nepolisy.
Ze tří XBR radarů máme zatím jen dvě realizace: GBR-P na Kwajalejnu a SBX-1 na plovoucí plošině. Třetí stupeň, XBR radar Brdy, má mít největší vyzářený výkon z uvedených typů, tedy nikde není ověřen jeho vliv na lidské zdraví.
Anténa XBR Brdy může mít například stejný geometrický rozměr jako anténa s SBX-1 (cca 25 m), ale její plocha bude plně osazena 81 000 T/R moduly, což se ziskem antény vede k velkému efektivnímu vyzářenému výkonu.
Na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku velmi vysoká hustota vysokofrekvenčního výkonu P1:
P1 (střední) = (170 000 W/2000 m2) = 85 W / m2
P1 (impulsní) = (4 500 000 W/2000 m2) = 2250 W / m2
S takovými hodnotami vyzařování ve vlnovém pásmu 3 cm nejsou zatím nikde ve světě zkušenosti. Střední výkon se uvažuje 170 - 200 kW, impulzní kolem 4,5 MW.
Radar XBR-Brdy nemůže být shodný nebo dokonce „převezený“ radar GBR-P z Kwajaleinu, protože z provedené analýzy oficiálně zveřejněných parametrů vyplývá, že bude mít více než dvojnásobný rozměr antény a o 13 dB, tj. dvacetkrát větší střední efektivní vyzářený výkon ERP v ose svazku v porovnání s GPR-P na Kwajaleinu.
Radar XBR-Brdy bude mít až o 47 dB, tj. 50 000krát větší střední efektivní vyzářený výkon ERP v ose svazku než současný radar NATO typu RAT-31 u obce Nepolisy.
Dodejme ještě, že útlum atmosféry na dálkách do 100 km můžeme zanedbat, protože nízko nad Zemí činí [1] pouze 0,01 dB/km.
Volně staženo z:
http://www.atmonline.cz/ana...
29. 11. 2008 | 16:08

Gerd napsal(a):

Dodávám, že radar pracuje s vlnovou délkou kolem 3 cm, v takovém rozsahu výkonů a s takovou vlnovou délkou (ani podobnými parametry) žádné zařízení na světě nepracuje a vliv na lidské zdraví není ověřen ani být nemohl, kolem "mořských provedení" nikdo nežije a samotný personál základny je mimo dosah, příliš blízko zdroje nedochází k rozptylu hlavního svazku. 40 km dosah parazitních laloků je dosti značný a tvrzení, že radar nebude mít žádný vliv na lidské zdraví je minimálně nedoložitelné, v horším případě nevěrohodné. Brzy se ale výsledky a pravdu dozvíme, pokusnými králíky budou obyvatelé ČR v 90°výseči na východ až sever od radaru, např. v Příbrami nebo Rožmitálu pod Třemšínem a možná i v Praze.
Tento radar lze nadále modernizovat, i průběžně, např přidáváním výkonových modulů nebo úpravou software a tak jeho technické parametry nemohou být uvedeny ve smlouvě. Neexistenci hraničních technických podmínek ve smlouvě o radaru pokládám za nepřípustný hazard vlády s obyvateli ČR.
29. 11. 2008 | 16:19

Jindra napsal(a):

Ti,co jsou proti radaru, by se měli odstěhovat aspoň na půl roku do Ruska, aby zažili pocit a stav, jaký tady byl za komunistů. Nikdo o ničem nevěděl a byly v Brdech atomové rakety a Západní Čechy byly "pevná hráz socializmu a míru". Západní Čechy měly být první na ráně a to soudruhům v Brdech nevadilo a zřejmě jim nevadí ani ruské střely dlouhého doletu, které se nyní vyzkoušely. V Trokavci a okolí byli a jsou komunisti, kteří převlékli kabáty a škodí České republice a vzpomínají na Varšavskou smlouvu, kde byl po celou její platnost vždy vrchn ím velitelem ruský generál, kterému se nemohlo odporovat, ale jenom přijímat jeho rozkazy a námitky.
29. 11. 2008 | 16:26

bigjirka napsal(a):

Pavle Kroupo, dejte si nicka CtrlCCtrlV.
Gerde, v těch úplně nejzákladnějších údajích souhlasíme. Nejsem si jist, že nějak nezaměňujete 1. Fresnelovu zónu - to je část prostoru, kterým teče 60% výkonu. Při spojení se počítá jako elipsoid s průvodičem d + lambda/2. Tedy prohlásit za Fresnelovu zónu 40km... jaksi... Pokud máte na mysli zónu blízkého pole, tak tu jsme spočetli obdobně s panem Hlobilem pod 10 km. V této oblasti se mohou vyskytnout podivná pole nezářivého charakteru - něco jako jalový výkon. Boční laloky vyzařování musí být co nejpečlivěji potlačeny. To je důležitější než maximalizovat zisk antény, protože boční laloky budou přijímat terestriální a kosmické šumy. Co bude dělat to "jalové pole" si nedovedu představit. Rozhodně nepůjdu do blízkého okolí kuličky na výlet. V oblasti minimálně stovek metrů bych považoval za vhodné plašení zvěře a ptáků (bez ohledu na aktuální azimut svazku). Kždopádně zasažení hlavním svazkem bych považoval za životu nebezpečné do vzdálenosti mnoha kilometrů.

Jindro, ač politicky s Vámi souhlasím, není úplně vhodné problém rizik trivialisovat.

Ohledně funkčnosti systému považuji za nejrozumnější spolehnout na konstruktéry systému.

Každopádně mlha, déšť, sněžení, bouřková oblačnost mají v 3 cm pásmu vliv.
29. 11. 2008 | 19:23

Čochtan napsal(a):

"..Radar bude většinu času ve "spícím" stavu, "vzbudí" ho až signál z družice při odpálení rakety. Kromě toho poběží maximálně několik hodin denně, když budou testy.."
http://houdek.blog.idnes.cz...
29. 11. 2008 | 23:57

bigjirka napsal(a):

Čochane, na testy moderních systémů stačí pár sekund. Více času je potřeba na výcvik osádky radaru i celého systému.
30. 11. 2008 | 11:46

pramel napsal(a):

Gerde, hned v dalším čísle ATM Pekárek z Národní referenční laboratoře (na něhož se odvolává vláda) tyhle data napadl jako nesmyslná a uvedl jiná, oficiální, která uvádí dodnes, tedy že maximální výkon toho radaru bude 170kW.
http://www.atmonline.cz/rad...
Stejné údaje (tedy 170kW "peak power") najdu na stránkách výrobce (Raytheon) i u americké (proti)raketové agentury. Tam se navíc dočtu, a to v češtině, polštině i angličtině, že do Brd bude převezen radar z Marshallových ostrovů, který už deset let září na tamní školu i školku a děti jsou tam zdravé jak řípa..
Bigjirko, lezou mi z toho jen dvě možnosti:
Buď jste na základě svých odborných znalostí zjistil, že v otázce radaru všechny oficiální místa lžou - jak americký výrobce, tak americká vláda, česká vláda, jakož i vládní odborníci...
V tom případě nelze neobdivovat vaši stranickou disciplínu, s jakou tenhle projekt podporujete (alespoň to tvrdíte).
Nechtěl vy jste zakládat nějakou novou stranu?
S jakým programem: "Při sjednávání mezinárodních smluv žádáme co NEJMÉNĚ informací pro poslance, senátory i veřejnost. Hlavně ne žádné pravdivé informace, ještě by poslanci udělali nějakou blbost!"?
Nebo lapidárnější "Amíkům holt musíme věřit, vždyť to s námi myslí dobře."?
Anebo nejúdernější "S USA na věčné časy a nikdy jinak!"?:-)

Ale taky je tady ta druhá možnost, o které mluví BIS: Že se tady hemží ruskými agenty, kteří se snaží na tomhle čistém a veřejně kontrolovatelném projektu pořád hledat nějaké mouchy, malovat čerta na zeď a všelijak manipulovat veřejnost do opozice, třeba poukazováním na (neexistující) zdravotní rizika provozu radaru...
Tak kápněte božskou - kolik vám za to Putin platí?:-)
30. 11. 2008 | 14:20

vašek napsal(a):

Myslím si,že bigjirka popsal zařízení velmi přijatelnou formou i pro méně chápavé. Pokud se týká výkonových parametrů a technických detailů je naprosto pochopitelné,že jsou v utajovaném
režimu. A tvrzení,že radar by byl eventuálně cílem prvních útoků je zcestné,protože má-li sloužit k detekci a zaměření útočníka,tak je zřejmé,že i toho,
který by na radar útočil.
30. 11. 2008 | 14:48

Zbyněk Matyáš napsal(a):

vašek:
"A tvrzení,že radar by byl eventuálně cílem prvních útoků je zcestné,protože má-li sloužit k detekci a zaměření útočníka,tak je zřejmé,že i toho,
který by na radar útočil."
"Já nejsem medvěd, já jsem Vašek!"
30. 11. 2008 | 15:31

bigjirka napsal(a):

Pokud by radar měl 17kW středního a 170kW pulsního výkonu, bavíme se o hovně, jak už jsem napsal pod blogem p. Hlobila. Fyzické převezení 20 let starého radaru z Kwajatolein považuji za vojenský i technický nesmysl. Stejně tak považuji za hloupost vyrobení dalšího kusu musejního vzoru. Nějak mne tento druh diskuse přestává bavit. Ještě jednou tedy: v oblasti technických parametrů radaru jsem převzal od p. Hlobila - považoval jsem je za rozumně odhadnuté
30. 11. 2008 | 15:32

Pepa Řepa napsal(a):

Za takový článek by Vás měl mazací tým aspoň podrbat za uchem.

Zatím Vám jen dával za uši.
30. 11. 2008 | 20:17

bigjirka napsal(a):

Podrbal, Pepo, podrbal :-)
30. 11. 2008 | 21:35

Gerd napsal(a):

Prameli,
tvrzení o veselém záření X-band radaru na Kwajaleinu na místní školu je nesmysl, který vládní propagandě mnoho lidí baští. Odstínit vyzařování parazitních paprsků do zadního prostoru není nic nemožného. Dále i zde platí, že pod svícnem je největší tma a tak v těsné blízkosti radaru ještě nedochází k tvorbě parazitních laloků. Paradoxně jste před radarem bezpečnější, čím blíže němu bydlíte.
Ale testovat jej Američaně budou muset pravidelně a proč neprovést test zrovna v době, kdy se u rusů bude dít něco zajímavého? Takže párkrát za týden bude muset jet naplno. Navíc jde u zařízení unikátní výkonem, tedy i výrobce a armáda si budou chtít provést nějaké funkční testy, např. rozlišení na max. dosahu, přidávání modulů, úprava software, apod. Tedy rozhodně pojede naplno.
Úvahy, že bude spuštěn jen signálem z družice jsou zvláštní. V takovém případě rozhodují vteřiny a tak bude trvale v pohotovostním režimu.
Specialitou X-band radaru je, že sám sebe ochránit nedokáže (zdrojem je samotná US Army). Proto musí mít k sobě ještě jeden radar, normální protiletecký.
30. 11. 2008 | 22:02

Gerd napsal(a):

Bigjirko,
1. Fresnelovu zónu jsem spočítal na nějakých 7,8 km, těmi 40 km jsem myslel max. dosah Fresnelovy zóny, kdy má smysl jej ještě uvažovat.
Bohužel mám tu smůlu, že od kuličky radaru nejsem tak daleko. Možná se zajdu ještě někdy naposled podívat na Padrťské rybníky. Je to krásný kus přírody, díky ruské armádě se k nim dlouho nesmělo, nyní tam zase bude omezený přístup kvůli armádě USA. Další na řadě ve využívání Vojenského újezdu jsou asi Číňané nebo Arabové?

Ostatním: Osobně jsem proti radaru, nikoliv z důvodů politických, ale ryze technických, považuji instalaci tohoto radaru v ČR za neodůvodnitelné hazardování se zdravím obyvatel ČR. Zajímavé bude sledovat statistiku neplodnosti a výskytu rakoviny v okolí radaru.
U příznivců radaru bydlících v Praze doufám, že nějakému letadlu nevypadnou palubní přístroje, až se do něj opře hlavní svazek. Mohlo by totiž místo na Ruzyni přistát u vás doma a to nikomu nepřeju.
30. 11. 2008 | 22:11

bigjirka napsal(a):

Gerde, jak už jsem řek, není to 1. Fresnelova zóna - to je "obal" vektoru hlavního svazku. Zřejmě máte na mysli blízkou oblast pole, to nám vychází podobně. Tam zajisté může pole dělat různé divnůstky. Ale rychle to ubývá se vzdáleností. V oblasti několika set metrů kolem kuličky bych si nebyl jist ničím. Co se týče zdravotních rizik, jak jsem řekl, nejsou známy jiné účinky 3cm vln než tepelné. Vzhledem k tomu, že se cm vln používá už od WWII, moc velkou inovaci nepředpokládám. Ale v hlavním paprsku je nebezpečí opravdu veliké. K Ruzyni mám blíž, než si myslíte... ale pracovní sektor radaru je samozřejmě jednou z těch rizikových oblastí, které je třeba řešit. Nadšením vítačem radaru určitě nejsem, jak jste mohl postřehnout.
30. 11. 2008 | 22:25

Pája napsal(a):

Jediné co je podstatné je politický a vojenský rozměr. Pro mě a mnoho dalších už prostě USA nejsou důvěryhodné, vedou brutální války a už ani neskrývají lživost jejich zdůvodnění. Prostě si myslíme, že to dělají špatně a že tím ohrožují všechny okolo. Taky si myslíme, že jsou možná i schopni rozpoutat světovou válku s Rusama o jejich suroviny. Bojíme se, že tam vládnou dostateční magoři na to aby až budou mít pocit celkové převahy, pak budou schopni něco takového spustit. Pro startégy v Pentagonu jsme zanedbatelnou položkou, oni nás klidně nechají vypařit, klidně i pár svých měst pro konečné vítěztví. Zní to paranoicky? Taky bych před pár lety nevěřil, že země Kerouaka a Jimiho Hendrixe bude schopna rozjet otevřeně kořistnickou válku. To co se stalo v Iráku jsou statisíce loupežných vražd. Vrahové se nám všem smějí do ksichtu, jsme pro ně jen "lidské zdroje".
30. 11. 2008 | 22:28

Honza napsal(a):

Bigjirka je hodne neinformovany, probuh redakce, proc to zverejnujete? Treba uz druhy bod - zda bude system fungovat - spousta informaci o testech je verejna. Clanek necituje zadne zdroje a tak dale.

To obravdu nelze najit autora ktery by byl schopny napsat zasvecenejsi text?
30. 11. 2008 | 23:22

bigjirka napsal(a):

To je panečku diskuse. Komunista?
01. 12. 2008 | 09:22

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Honzo,

Váš názor je jistě legitimní, nicméně jej nesdílím. Mně tento text přijde jako velmi fundovaný (zejména s ohledem na téma, kterému se věnuje, tedy případná rizika při provozování radaru plánovaném na území České republiky). Pokud Vás zajímá odlišný pohled, byl zde též publikován http://blog.aktualne.centru...

Přeji Vám zajímavou, věcnou a korektní diskusi na dané téma.

Libor Stejskal, editor blogů
01. 12. 2008 | 09:32

bigjirka napsal(a):

Děkuji za zastání, pane Stejskale. Z diskuse je vidět, že mi nevadí opačné názory, nevadí mi jiné odborné názory a vcelku trpělivě s nimi diskutuji. Honzův příspěvek nelze označit jinak než jako demagogii.
01. 12. 2008 | 10:24

kája napsal(a):

ad teroristický útok na radar. - Také se jej neobávám. Ovšem obávám se teroristického útoku na jiná místa. Vzpomeňte, proč byl proveden atentát v Madridu nebo Londýně a plánovány v Německu ap? Většinou alkajda vydírá, aby odešli jednoty té které země z Iráku či Afghanistánu a nebo jako msta za podporu USA. V metru zmizely odpadkové koše právě z tohoto důvodu...

ad fungování radaru: američtí vojenští odborníci zpochybňují deklarovaný dosah radaru, připravované reálné testy až příliš často končí neúspěchem a v USA se nikdo netají tím, že radar nechrání území, na kterém stojí, což je naopak hlavní přesvědčovací důvod schvalovačů, nýbrž je předsunutou základnou. Naše území budou chránit protiraketové systémy v severním a baltském moři, jak máme psáno ve smlouvě.

ad spiknutí - politická objednávka byla mít takový systém a protože nic lepšího není, tak se platí toto. Bez ohledu na to, že to prakticky skoro nefunguje..

P.S. systém v ostré praxi nebude nikdy použit, protože by se ukázalo, že nefunguje a zmizel by placebo efekt ;-)
02. 12. 2008 | 12:46

bigjirka napsal(a):

kájo, motáte páté přes deváté. Zkoušky radaru jsou tak lehce průkazné a opakovatelné, že není možné je zfalšovat. To, co dosud bylo problematické, byly zkoušky interceptorů, raket. O tom, že by někdy někdo kterékoli armádě podstrčil nefunkční radar, jsem dosud neslyšel a nebudu takovou blbost komentovat. Co se týče ochrany, tak radarů i raketových základen by mělo být pokud vím několik, spolupracujících v síti. Aktivita jednotlivých prvků systému ba asi taky záležela na místě vypuštění střely. ad P.S. - je hezké, že VÍTE...
02. 12. 2008 | 16:14

ika napsal(a):

Ještě někomu název připoměl Švejka? "Tak nám zabili Ferdinanda."
Akorát teď je ta věta ještě v čase budoucím: "Tak nám mají postavit radar."
Nechci tím říct, že to dopadne podobně jako tehdy, ani že to tak nedopadne - věšteckou kouli nevlastním. Říct tím chci, že se bigjirka k věci staví zrovna tak jako poddaný Rakousko-Uherska;)

Nebo to tak aspoň vypadá, protože v části Politický aspekt, Bigjirko, by se patřilo uvést DŮVOD, proč jste pro radar.
"Podle letory" není důvod, ani argument, jenom vyhnutí se diskuzi (offtopic?)
Z celého blogu pak ale vyplývá, že se s různými nepříjemnými následky (snad) dokážeme vyrovnat. Ale proč vlastně?

Napsal jste: "Vojenského útoku na radar v době míru se nebojím..."
Nezačaly náhodou všechny války v historii vojenským útokem v době míru?
Vycházet z toho, že k nejhoršímu prostě dojít nemůže, je buďto hodně naivní nebo nezodpovědné.
02. 12. 2008 | 21:03

bigjirka napsal(a):

iko,
ad 1) ... :-)
ad 2) jedná se o postoj. co chcete na postoji vyargumentovat?
ad 3) máte pravdu. kdo se bojí, sere v síni
02. 12. 2008 | 22:24

ika napsal(a):

ad 2)O postoji se nediskutuje? Když má někdo racionální a pádné důvody, založené na faktech, když nepotřebujete nic zamlčet nebo zašmodrchat, tak i když jsou to důvody subjektivní - stačí, že je poctivý sám k sobě - kliďánko je v diskuzi vyloží.

ad 2)vaše "nebojím se vojenského útoku na radar" tedy neznamenalo "myslím, že válka nebude"? Zajímavé. A dál?

zatím hezké sny;)
03. 12. 2008 | 00:10

Kája napsal(a):

to bigjirka: mluvil jsem o nefunkčnosti celého systému deštníku a nepovedených testech, nikoli o radaru.
03. 12. 2008 | 07:57

bigjirka napsal(a):

ika - ano, o postoji se nediskutuje. Ten je. Postoj je východiskem jedince v diskusi. Váš postoj je radar ne a můj postoj je radar spíše ano. Diskutovat můžeme o jednotlivostech, ale napadnou vzájemně své postoje nemá smysl.

ad 2) Ano, znamená to, že si myslím, že válka nebude. Z tohoto důvodu ovšem. Tedy že nebude proto, že by nějaká země vojensky napadla obranné zařízení, stojící ne cizím území. To by byl jednoznačný akt agrese se všemi důsledky a ten v žádném případě nebude započat kvůli radaru, pokud by nebyl zamýšlen i bez toho.
Aby bylo jasné, přes svůj všeobecný souhlas s radarem si myslím, že je to vosina v prdeli.
03. 12. 2008 | 10:51

sasa napsal(a):

bigjirka: jestli to dobre chapu plati ad1)postoj=axiom, neni treba dokazovat?
ad2) proc mit navic vosinu v prdeli, kdyz uz tam mame hlavu?
03. 12. 2008 | 17:44

ika napsal(a):

Říkáte, že souhlasíte s osinou v prdeli, ale nechcete říct proč.

Já jen říkám, že mi takový postoj připadá paradoxní;)

Pro mě "proti radaru" není postoj, ale volba.
Postoj je, když mám radši mír než válku, dohody než vyhrožování, demokracii než kleptokracii (mám na mysli v ČR) atd.

Pokud jde o nejhorší možný scénář -
Píšete, "akt agrese...pokud by nebyl zamýšlen i bez toho...", tzn. úplně to nevylučujete. Podle mě je o něco pravděpodobnější ta varianta, že sami majitelé radaru, v souladu s koncepcí preventivního úderu, pokud si budou myslet, že mají dostatečnou převahu, budou za určitých podmínek ve velkém pokušení zaútočit na konkurenční jaderný arsenál. Missile defence by pak podle tohoto scénáře měla za úkol zachytit, co zbyde.

PS pokud ještě odpovíte, je velká šance, že budete mít poslední slovo;)
03. 12. 2008 | 18:33

bigjirka napsal(a):

vy nechápete, že já vás nechci přesvědčit?
03. 12. 2008 | 18:37

sasa napsal(a):

bigjirka: konecne jsem pochopil. vy jste proti radaru, ale nesmite to rici, tak jen naznacujete. to jste ale na tom podstatne lepe nez nekteri, kteri nesmeji ani naznacovat :-)
03. 12. 2008 | 20:11

bigjirka napsal(a):

sašo, já o takovýto druh diskuse vážně nemám zájem. pošťuchujte si svoji babičku. pokud máte problémy s pochopením psaného textu, pilujte to na něčem jednodušším
03. 12. 2008 | 21:20

sasa napsal(a):

bigjirka: s chapanim psaneho textu vetsinou ne (i kvantovku jsem zvladl), ale nemam rad
manipulaci a neochotu diskutovat. toz se mejte ve sve splendid isolation
04. 12. 2008 | 13:58

bigjirka napsal(a):

vámi naznačeným způsobem diskutovat nechci a nebudu. so long
04. 12. 2008 | 17:59

Ivan Sommer napsal(a):

Stejskal.

Jestli si bigjirka plete fosgen a sarin, projevuje nejvýše profesní slepotu s omezeným odborným rozhledem specialisty nebo by se o blog měla zajímat BIS.

O interakci radarového záření na molekulární úrovni zjevně nemá potuchy.
06. 12. 2008 | 21:12

bigjirka napsal(a):

Pane Sommere, nepletu. Jen jsem před 30 lety bez přemýšlení převzal údaj kolegy o iontovém implantátoru, ve kterém byl náplní jedovatý plyn. Ten plyn byl jedovatý. Možná to nebyl ani sarin, ale jiný organofosfát. Neznám detaily - jenom jsem chtěl říct, že v basementu ČVUT-FEL byl zásobník s bojovou chemickou látkou a nikdo ani nepíp. Možná je to tam dodneška? Nevím. Chápete to?

Interakci neionizujícího záření na molekulární úrovni jsem nestudoval. Pokud vím, není dosud prokázáno nic takového, aby se to dostalo do hygienických předpisů. Pokud máte nějaké konkrétní info, napište příspěvek nebo celý blog - myslím, že vám ho Pan Stejskal taky zveřejní. Seriosnost Vašeho příspěvku nebudu hodnotit. Myslím, že jste vědec, tak to zkuste sám.
06. 12. 2008 | 21:25

Ivan Sommer napsal(a):

bigjirka.

Věřím, že jste slyšel něco o jedovatém plynu a uchoval si nepřesnou vzpomínku v paměti. Jedovatý plyn není nic zvláštního, jako první bojový plyn byl kdysi použit chlor, který se nachází v mnoha vodárnách jako desinfekční prostředek na úpravu pitné vody. Jenže nemáte asi povědomí, že v této zemi by mohl někdo vzít vaše tvrzení vážně a na VUT by naklusalo antiteroristické komando, aby přezkoumalo pozůstatek komunistické hrůzovlády.

Závada diskusí o radaru spočívá v tom, že existuje jen velmi málo odborníků, kteří mají komplexní pohled na problematiku, takže se diskuse obvykle zadrhne na dohadech o nějaké technické podrobnosti srozumitelné jen specialistům. Proto byste se měl držet evého oboru, vymzit téma, neužívat ani slovo ekologie. Brdy dosud byly oblastí se zachovalo přírodou a nedávno se promítal v televizi dokumentární seriál o krásách brdské krajiny. Vláda si ani nepovšimla, jakou dělají ekologové propagandu proti radaru. On by se vás někdo mohl na tu ekologii zeptat, kam se přemístí z Brd populace rysů, v České republice vzácných a chráněných.

Co se týče interakce radarového zaření s organismy, existují přece hygienické limity. Potíž je v tom, že byly nedávno značně zvýšeny, aniž někdo podal zdůvodnění. Nejsme všichni stejní, aby jednotný limit byl pro každého bezpečný. To je bohužel obecná nesrovnalost v používání limitů.

Implicitně je zřejmé, proč nepíši, ostatně ve zprávách ma aktualne.cz se vyskytuje tolik odborných chyb, že nemá dobrou pověst.
06. 12. 2008 | 22:29

bigjirka napsal(a):

Pane Sommere, já jsem slyšel něco o fosgenu a proto jsem to opakoval. Vy víte líp než já, co jsem slyšel? Každopádně se nejednalo o chlor, který je v každé vodárně, byl by tam na dreck. Jednalo se o prudce jedovatý bojový plyn.

Hygienické limity jsou zaměřeny víceméně na tepelné účinky, zcela určitě u cm vln. Pokud máte jiné informace, sem s nimi. Působení na buněčné struktury považuji za velmi nepravděpodobné, protože buňka vzhledem ke svým rozměrům vlnění nepřijímá. Jako anténa se chovají předměty s rozměrem alespoň tak desetiny vlnové délky. Zmiňoval jsem se o poškození elektrolytickým působením. Limity byly značně zvýšeny kvůli mobilním operátorům, jejichž vyzařování je z Vámi uvedených důvodů nebezpečnější.

Populace rysů nemá žádný důvod prchat, pokud nesídlí právě v místě. které bude ohrazeno.

Proč nepíšete, je implicitně známo pouze Vám. Navíc to není pravda - vždyť píšete, ale hlouposti bez argumentů. Já myslel, že jste vědec? Zkontrolujte si argumentační úroveň svých poudaček zde.
06. 12. 2008 | 23:07

RF napsal(a):

http://www.newton.dep.anl.g...

"We know that there ARE non-thermal effect: microwaves can cause hearing sensation, can affect behavior (in animal studies), etc. Research is still continuing in this area as well as in the area of RF radiation effects on immune and central nervous system."
07. 12. 2008 | 16:29

RF napsal(a):

A tady je mnoho podrobností, stačí zalistovat v online náhledu knihy:

http://www.amazon.com/Micro...
07. 12. 2008 | 16:46

bigjirka napsal(a):

RF, díky za odkaz, nicméně dostupná část knihy o problému nepojednává. Summary shrnuje něco z teorie pole, ne však z těch interakcí. Opakuji, že v této chvíli znám dva mechanismy, tepelný a elektrolytický. Obávám se, že tu knihu si kupovat nebudu :-). Ale pokud budete něco konkrétního vědět a zrekapitulujete to, bud rád.
07. 12. 2008 | 17:03

RF napsal(a):

bigjirka:

Nejsem bohužel specialista na biofyziku (studoval jsem teoretickou fyziku zaměřenou na pevné látky) a znám proto tyto věci spíše zběžně.

Asi bych mohl něco podrobnějšího dát dohromady, ale myslím, že to v současné době nemá příliš velký smysl. Radar je tak silně zpolitizované téma, že tato rizika s největší pravděpodobností nebudou vůbec brány do úvahy.

P.S. Váš článek se mi líbil, je technicky dobrý a přitom čtivý. :-)
07. 12. 2008 | 17:20

bigjirka napsal(a):

RF, díky za květiny. Kdyby někdo věděl něco konkrétního k těm netepelným účinkům, uvítám to. Zatím vím něco konkrétního k těm tepelným a elektrolytickým účinkům. Ty elektrolytické rozhodně jsou kumulativní, ale ty polovodivé přechody v těle mají nižší mezní kmitočet. Po úrazech stejnosměrným proudem mohou být těžké až letální účinky právě následkem té elektrolýzy.
07. 12. 2008 | 17:58

Ivan Sommer napsal(a):

bigjirka.

Fosgen COCl2, jiným názvem karbonyl(di)chlorid, dichlorid kyseliny uhličité obsahuje v molekule chlor. To se učí žáci již na středních školách. Při iontové implantaci by byl stejně vhodným zdrojem iontů chloru jako elementární chlor, který však kupodivu vylučujete. Proč by se pak fosgen užíval?

Prostě jste něco popletl a místo odborného zamyšlení uhýbáte ad hominem.

Dostal jste velice konkrétní návěstí, ale neodpověděl jste. Kdo nezná, narážku nepochopí. Někdy bývá výmluvnější, co se neřekne, než záplava slov a přinejmenším jste mi tak upřesnil rozsah svého přehledu v problematice.

Zde nepíšu, jen glosuji, rozdíl je zřejmý.
Něco jsem napsal http://www.blisty.cz/art/36...

Těch postižených může být i tisíce, ale je to jistě zanedbatelné číslo ve srovnání se ziskem záchrany milionů. Když se kácí les, létají třísky.
07. 12. 2008 | 19:07

bigjirka napsal(a):

Pane Sommere, já jsem slyšel něco o fosgenu a proto jsem to opakoval. Vy víte líp než já, co jsem slyšel?

Nedostal jsem návěští, dostal jsem sprosťárnu:
Jestli si bigjirka plete fosgen a sarin, projevuje nejvýše profesní slepotu s omezeným odborným rozhledem specialisty nebo by se o blog měla zajímat BIS.

O interakci radarového záření na molekulární úrovni zjevně nemá potuchy.

Vy, pane Sommere, blábolíte nesmysly. Radar ve Skrundě byl radar na 150 MHz (cca 2m vlnové délky) a s pulsním výkonem prý 10MW. To je něco zcela jiného, mechanismy působení 2m vln jsou jiné než 3cm vln. Už jsem pochopil, že jste jedním z těch odpíračů, kteří jsou schopni jakýchkoli lží (stejně jako zuřiví příznivci). Pane Sommere, zkuste to seriózně. Pokud se jedná o přehled v problematice, osvědčil jste 0.
Já Vám právo na nesouhlas neberu.
07. 12. 2008 | 21:10

Ivan Sommer napsal(a):

bigjirka.

Nevím samozřejmě, kdo vám co napovídal, ale možná mohu mít znalosti o iontové implantaci z doby před 30 lety. Jestliže opakujete nějaké zmatené údaje o fosgenu a sarinu, asi nemáte jak základní znalosti chemie tak ani iontové implantace. Vaše vyjádření o chloru to jen dokresluje.

Protože jsem čekal vaši reakci, poznamenávám, že o vlivu záření radaru ve Skrundě na obyvatelstvo se zajímali ministři, presidenti a také se konala mezinárodní vědecká konference, jejíž výsledky byly zveřejněny v renomovaném mezinárodním časopise. Byla to totiž výjimečně příhodná situace dokumentovat vliv radarového záření za dlouhou dobu. Nemyslím, že by se záležitosti věnovala smečka osob blábolících nesmysly, jak se snažíte naznačovat, spíše se mi jeví, že jste naopak vy sám indisponován.

Další údaje u radaru ve Skrundě a zúčastněných osobách viz
http://www.blisty.cz/2008/7...

Snažíte se vyhnout svému argumentačnímu nezdaru tvrzením, že mechanismy působení záření o délce 3 cm jsou jiné (mírnější ?) než o délce 2m a nepochybně uvedený výrok považujete za vědecké tvrzení, aniž uvádíte jediný důkaz. Obávám se, že jste příliš rychle reagoval, abyste mohl učinit závěr z oblasti, kterou jste dle svého vyjádření nestudoval.

Na rozdíl od vás nejsem anonym, v odborné diskusi nemá smysl skrývat identitu.
08. 12. 2008 | 00:21

sasa napsal(a):

bigjirka, Ivan Sommer: kdyz si zadate adresu http://www.ncbi.nlm.nih.gov... narazite na databazi PubMed. Tam si muzete dat napr. vyhledat "microwave hazard".Najdete nekolik desitek clanku o problematice. Treba prehledove clanky, ze nic nehrozi nebo prehledove, ze asi hrozi. Pak najdete odborny clanek, ze 2,45GHz ovlivnuje neuritove vyrustky. Otazka zni: je to dobre nebo spatne?
Muj zaver k radaru:
Slusna vlada by nikdy nedelala neco, co muze poskodit obcany zeme aniz to prinasi nejakou hodnotu. Jako treba mobilni telefony. A dovolila by lidem si vybrat. Jako u mobilu.
Co takhle udelat na radar sbirku. A penize urcene ceskou vladou na ochranu radaru venovat detske onkologii v Motole? :-)
08. 12. 2008 | 10:04

bigjirka napsal(a):

Pane Sommere, Vy jste demagog. Já jsem napsal co jsem chtěl a Vy také pište co chcete. Ohledně plynu: nebyl jsem angažován v technologiích a už nebudu. Not my cup of tea. Jen jsem chtěl jednoduše říct, že v basementu ČVUT-FEL byla na přelomu 70 a 80 let solidní zásobička prudce jedovatého plynu a nikdo ani nepíp. A že různých rizik jsou mraky a o většině se prakticky neví. Nejsem zuřivým zastáncem radaru a nejsem z něj nadšen a kdyby jeho výkonová bilance měla ještě narůst, asi bych jej považoval v dané lokalitě za neprůchozí. Opakuji, že nevím o tom, že by bylo prokázáno jiné působení 3cm (cca 10GHz) vln jiné, než tepelné. Mechanismus působení metrových vln je jiný a u 2,45GHz si nejsem jist, který mechanismus tam bude převládat. To je i pro Sašu. Sašo, to, co říkáte, je v politické oblasti a Váš návrh považuji za legitimní.
08. 12. 2008 | 16:34

Ivan Sommer napsal(a):

bigjirka.

Považuji se spíše za praktika a domnívám se, jak jste mohl dovodit z odkazů, že se mi podařilo posunout situaci podstatně více než stovkám pisatelů s důmyslnými úvahami pro a proti.

Na své profesní dráze jsem dospěl k teoretickému termínu komplexita jako východiska pro orientaci v problémech 21. století. Proces poznání je nutné stimulovat, končí pak až tím posledním vydechnutím. Neustrnul jste dosud někde v minulém století?

Kde jste zanechal vědu ? Jestliže něco nevíme, stává se přece takový stav pro vědce výzvou. V dané kauze je opravdu dost neurčitostí hodných odborné pozornosti.
09. 12. 2008 | 23:49

ups direct napsal(a):

Opakuji, že nevím o tom, že by bylo prokázáno jiné působení 3cm
07. 07. 2009 | 09:32

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy