Ekonom Tomáš Sedláček a komentátor Respektu Jan Macháček polemizují o příčinách současné krize eurozóny.


Jan Macháček napsal výstižnou polemiku k mému argumentu, že hlavní problém není krize monetární, ale dluhová. Jinými slovy: euro za krizi nemůže, není její příčinou, ale jen její obětí.

Nejprve - kde se zřejmě shodneme - ano, Evropa je napůl integrovaná a bojovalo by se nám s krizi lépe, pokud bychom byli "dointegrováni". Proto jsem v tomto smyslu evropským federalistou: Evropa potřebuje více, nikoli méně integrace.

A ano, není to JEN krize dluhová, ale je to krize ZEJMÉNA dluhová. A tady je možná jádro nedorozumění: jedná se o krizi dluhovou v tom nejširším slova smyslu. Tedy nejen na úrovni států, ale i bank a jiných finančních institucí. Pokud se dobře pamatuji, tak krize nezačala v Evropě, ale v USA, kde se eurem moc neplatí. Krize také nezačala v "přeregulovaných" zemích Evropy, ale v relativně liberálních USA. Krize nezačala ve státech blahobytu severského typu ani ve Franci, ani v Řecku.

Naopak. První země, která nákazu v Evropě chytala, byla opět relativně liberální Anglie, konkrétně její banky. Krize dluhová probublala až na státní dluh. A teď tam testuje, z jakého těsta jsou naše dluhy uhněteny. Není to krize technická, ale filozofická a krize víry. Ukazuje se, že filozofie dluhu a úroku je lichá, že jí nerozumíme, že nevíme, s čím si zahráváme a s čím jsme si tak lehkovážně zahrávali. Koneckonců krize úvěrová není nic jiného než krize víry. Úvěr pochází z "víry" stejně tak v angličtině credit pochází z latinského credo, tedy víra.

Banální chyby euroodpůrců

Není to v tomto smyslu krize evropská nebo krize eura, jak je příliš jednoduché a populisticky pohodlné tvrdit. Ono to pak vypadá tak, že když se zbavíme eura (nebo rovnou hned EU?), tak bude problém vyřešen a bude po krizi. I kdybychom se stokrát rozpadli, krize bude řídit dál; a bude mnohem, mnohem horší. Nebo si snad někdo opravdu vážně myslí, že nebýt eura, krize by se nám vyhnula?

Tuto banální chybu zopakoval Daniel Kaiser V LN - prý by si Řecko půjčovalo méně, kdyby euro nemělo, anebo kdyby mělo vyšší úrokovou sazbu. Hm, škoda, že to samé se nedá říci o Španělsku, Slovensku nebo Finsku, kde měli díky euru též nízké úrokové sazby. Ale oni se nezadlužovali, nýbrž naopak své dluhy (ač měli nízké úroky) spláceli. A škoda, že Maďarsko zbankrotovalo, i když euro nemělo. Stejně jako Island. Stejně jako Kalifornie. Takto jednoduché čtení je skutečně mimo. Euro za krizi nemůže, jen musí řešit dopady.

Ještě mi nikdo nevysvětlil, jak by nám to pomohlo, kdyby se euro rozpadlo. Nebo v čem by byla "evropská krize" mírnější, kdybychom euro vůbec nikdy neměli. Řecko by nezkrachovalo, ale devalvovalo? Tak proč nedevalvovalo Maďarsko? Proč Švýcaři navázali svůj silný frank na euro - místo toho, aby jej (jak prosté!) devalvovali? A proč jsme dávno uměle nezdevalvovali českou korunu, když je to dle euroskeptiků tak snadný, levný a všemocný lék na všechny problémy světa? Prostě proto, že to za prvé není tak snadné a za druhé to vůbec není všelék.

Bez obchodních válek je lépe

Kdyby Evropa neměla euro, vedli bychom obchodní války, devalvovali vůči sobě navzájem, zaváděli či zvedali cla, omezovali dovozy a podporovali vývozy. Tak jako pokaždé v minulosti. A když už jsme u té minulosti: Kdyby před padesáti a více lety Řecko, Maďarsko, anebo Irsko bankrotovaly, radily by se hlavy států, jak Řecko a další obsadit. To dnes nikoho ani nenapadne; naopak, dnes se radíme, jak jim nejlépe pomoci. Bez eura by byla krize s nejvyšší pravděpodobností mnohem horší. Ještě že to euro máme!

Psáno pro HN