Proč jsou bohatí mezi sebou mnohem solidárnější než chudí?

Je vyšší solidarita bohatých dána tím, že jich je méně a mohou se více osobně poznat? Je dána tím, že navštěvují stejné univerzity? Bydlí ve stejných čtvrtích? Jsou členy týchž společenských, golfových, tenisových a jachtařských klubů? Zvyky, tradicemi, výchovou? Společnými ekonomickými zájmy?
A teď pojďme k nám domů, k levici, která by měla hájit zájmy „dolních 10 milionů“. Prezidentské volby ukázaly, že levici sjednotit lze. Nicméně levicové strany, Zemanovu výzvu vytvořit jednotný středolevý blok i pro parlamentní volby, okamžitě zamítly. Ukazuje se, že levicové strany jsou mezi sebou mnohem „rozhádanější“, než by se povrchnímu pozorovateli zdálo. Nechci být špatným prorokem, ale nedokážou-li tyto strany vytvořit jednotný blok před volbami, po nich to „mávnutím kouzelného proutku“ dokážou?
Z jiného soudku: lékaři i učitelé se cítí platově nedocenění, a přestože jsou obě profese vysokoškolsky vzdělané, nejsou schopny se domluvit na společné stávce, v níž by jedna profesní skupina podpořila druhou. To samé platí i pro vzájemnou podporu mezi zaměstnanci vědy, školství a kultury. Bohužel, příliš se nedaří ani spojení občanských iniciativ.
Jak si laskaví čtenáři vysvětlují skutečnost, že bohatí jsou mezi sebou mnohem solidárnější než chudí?