Vědci a šumavský kolovrátek

24. 01. 2009 | 00:46
Přečteno 4750 krát
VĚDCI BÁDAJÍ A ŠUMAVSKÝ KOLOVRÁTEK VRŽE DÁL

23. ledna jsem se znovu přesvědčil o tom, že naše média, včetně tzv. seriozních, jsou v některých tématech nereformovatelná: například setrvalé mystifikace o Šumavě, jimiž pravidelně zásobují občany, vydávají za informace dokonce i v hlavních zpravodajských relacích. O co nejnověji jde?

Nejprve jsem si na internetu přečetl oficiální zprávu, že tým renomovaných přírodovědců zveřejnil výsledky pečlivého desetiletého průzkumu samotného jádra šumavského národního parku v oblastí tzv. horských smrčin (Modravsko). Tedy tam, kde člověk nechal v minulém desetiletí výjimečně přírodu na pokoji a přestal ji řídit (jako v v jádru každého národního parku) motorovou pilou. Na základě nejmodernější techniky včetně družicových snímků, přinesl pečlivý komparativní průzkum, srovnávající stav přirozené obnovy lesa z let 1998 – 2008, tvrdá data: pod uschlým patrem lesa připadá na jeden hektar 2 540 mladých stromků. Přitom k obnově pralesa by stačilo pouhých 500 kusů na hektar. Tato nevyvratitelná data definitivně odsunují do říše pohádek (jak jsem se naivně domníval) diletantské strašení ze „zániku Šumavy“, opakované znovu a znovu navzdory faktům některými místními politiky (Tomáš Jirsa, Jan Zahradník aj.). Konečně snad ten kůrovcový kolovrátek přátel dřevařských firem i tradičního lesnického hospodaření zmlkne. Mýlil jsem se!

Téhož 23. ledna po 18. hodině jsem si pustil Události v regionu (redaktor Petr Šuléř, vedoucí vydání Adam Komers), a nestačil jsem se divit: kolovrátek vrčel dál. Ani slovo o vědeckém týmu, konkrétních závěrech i metodice výzkumu, ani slovo o zjištěných počtech mladých stromků a o jejich potěšitelné věkové i druhové rozrůzněnosti, ani slovo o tom, že v Bavorsku docházejí ke stejným výsledkům už řadu let. Opět jen kolovrátek o tom, zda kácet či nekácet, zda si příroda v boji s kůrovcem „pomůže sama“ čili nic. Jako bychom nebyli v národním parku, a jako bychom nemluvili pouze o jeho malé, vyčleněné části (ani ne čtvrtině!), kde se nechává příroda na pokoji, ani slovo o tom, že navzdory mediálnímu strašení nesežral brouk po celou dobu kůrovcové hysterie více než 3 – 4%. stromů v parku. Už takto položená otázka (kácet – nekácet), aniž se uvede kontext (KDE kácet a KDE naopak nekácet) je demagogií. Jedinou starostí komentáře i reportéra bylo to, zda obce přijmou či nepřijmou dané vědecké závěry: jak jinak, nepřijmou! A namísto vědců (ti byli manipulativně nahrazeni pouhými „ekologickými aktivisty“ či „stranou zelených“) dostal slovo opět vrchní kolovrátkář – senátor Tomáš Jirsa, který zalitoval osudu 400 let starých stromů u posvátných Pramenů Vltavy. Věda nevěda,
rozvrzaný kolovrátek skřípe dál. Kolik ještě vědeckých výzkumů bude nutno podniknout, aby ho Kavčí hory konečně přestaly pavědecky roztáčet?

vjust@tiscali.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

skeptický napsal(a):

Zlí jazykové tvrdí,že Němci z druhé strany vytvářejí bezlesé pásmo podél hranice,aby od nás něco nechytli.Tady se to nelíbí,antož nás tím prý otevírají větru.

Novinářům se ani nedivím,kdo si má pořád vymýšlet něco originálního.
Také se někde psalo,že vyvážíme více dřeva,než Švédsko.

Lesy bez stromů jsou zdravější,alespoň hajní a pytláci nedostanou rakovinu z ozonu.
24. 01. 2009 | 02:04

Amos napsal(a):

Hergot, jak to,že ti kolovrátkoví novináři nevědí ,že Vladinír Just a ostatní opravdově zelení vědci mají pravdu? Jestli to nebude tím, že mají oči. Správa Šumavského NP uchvácená nejtvrdšími zelenými fanatiky, jednoduše přivádí rozsáhlé části lesů na Šumavě do stejného stavu v jakém byly Krušné hory a částečně Jizerky nakonci osmdesátých let díky kyselým spadům. Prostě tam vyhynuly lesy. Rozdíly byly dva. Každý, včetně tehdy vládnoucích trochu přitroublých komančů věděl,že je to špatně a je třeba s tím něco dělat a udělalo se, odsiřily se elektrárny a vápnilo se . A druhým rozdílem je ,že tam ty nové rostoucí lesy nemá co sežrat. Největším nebezpečím pro přírodu Šumavy je samotný Šumavský NP. Co přináší přírodě, lidem a regionu? V případě ,že nic, pak se jej zbavme.
24. 01. 2009 | 09:25

Řeřicha napsal(a):

Amos - také jste dostal provize z těžby?

Inu; kdo by je nechtěl, že ano. ;)

Celosvětová ostuda na mezinárodním poli, když už NP nelze považovat za NP... to nebude nic jiného, než podvratná činnost zahraničních ekoteroristických a kryptokomunisticých agentů, viďte.
Proč se nad tím nějak zalamovat, obraťme list.

Přírodomilní těžaři kupodivu nepřispěli k obnově lesa vysazením původních dřevin, které na Šumavu patří. Zůstali skromní a úsporní ve své činnosti, omezili se na užitečné kácení a plundrování.

Na druhé straně aktivisté z hnutí DUHA k obnově středoevropského porostu také nepřispěli… a provize z těžby jim bohudík také unikli.

Proč se otravovat s přírodou, vždyť máte vlastně pravdu - zbavme se Šumavy, vykácet všechno, dokud to jenom jde! Pak na nás bude krize krátká. :)
24. 01. 2009 | 12:23

pgjed napsal(a):

Pane Juste, víte, co je nejhorší, to že vy se od dřevařské lobby lišíte jenom tím, že jste jejich zrcadlovým protipólem.
Začněme u některých údajů, které uvádíte ve svém blogu.

"...brouk nesežral více než 3 - 4% stromů v parku" Ano, pokud to bereme na celý park. Bereme-li to na postižené lokality, sežral oněch pověstných 99,99.

Píšete, že na obnovu lesa stačí 500 stromků na 1 ha. to je spon 4,5 x 4,5 m. Co to bude za les, vydrží-li vůbec a nezačne-li jej žrát brouk znovu, jen co odroste?

"Druhová rozrůzněnost" Původní, trvale udržitelný les na Šumavě je jedlo - kleno - bučina s horským smrkem v těch nejexponovanějších partiích. Kde by se tam ta původní skladba nabrala, když tam tři obmýtí roste jenom cizácká smrčina? Brouk požere zbytky horských smrčin a zůstane jenom cizorodý smrk přitažený z Rakous, sem tam ptáčnice, jeřáb a bez. Z toho asi nový les bez zásahu z venčí nebude. Nehledě na to, že semenáče a laťák spolehlivě zdecimuje vysoká.

Jsem pro aby se tržní kácení omezilo, nicméně napadené dřevo se musí odkornit a kůra spálit. Nebo chemicky ošetřit, čemuž je lépe se vyhnout. Je ale zbytečné, nechat tam ztrouchnivět úplně všechno. Rezonanční dřevo a výběrová kulatina by mohla alespoň částečně sanovat náklady, které s obnovou šumavských holin budou.
24. 01. 2009 | 14:04

arlon napsal(a):

Tady pane Just vidíte co je ČT zač. Je-li navíc pořad pod dozorem jistého Komerse nepotřebuje jíž více komentářů.
Tak si to tak neberte, jeli ta samoobnova na postupu na nich stejně nezáleží.
24. 01. 2009 | 14:06

Sonny napsal(a):

2pgjed
a zase budem na začátku.....
24. 01. 2009 | 14:10

F. Krahulec napsal(a):

Pane pgjd,
váš příspěvek také není pravda. Ten brouk i na těch nejvíce sežraných místech nechá 10-20% nesežraných stromů. To jsou ty odolné, které dají základ další zdravější generaci. Na rozdíl od Vás se podepisuji a za své tvrzení si ručím, jsem jeden z vědců, kteří se angažují (i když citovanou studii jsem nedělal, alejak znám její autory, tak jim věřím). A druhová rozrůzněnost nejsou jen dřeviny...Co je ale nejvíce tristní, je chování a neznalost vrcholných politiků. Ti jsou ze strany, která je proti jakémukoliv sociálnímu inženýrství, ale klidně by řídili mnohem složitější systém.... kde často ani neznáme všechny jeho prvky a hlavně funkce a vztahy. Prostě když chodili do školy, tak se tady i díky komunismu ekologie neučila. Jinak vřele doporučuji Tvorbu ze 70. let. Tam nvycházel celý seriál o nebezpečnosti ekologie.... Tam se můžete inspirovat
24. 01. 2009 | 14:35

Jan Konvalinka napsal(a):

Mimochodem, František Krahulec (příspěvek ve 14:35) je náš přední botanik. Jeho příspěvek zcela podepisuju. Je pro mne naprosto nepochopitelné, jak lze naprosto ignorovat jednoznačný názor celé řady přírodovědných ústavů Akademie věd a vědců z universit, včetně kompletní Vědecké rady NP Šumava ve věci, která se týká Národního parku! Dřevaři mají pro své bohulibé povolání k disposici drtivou většinu rozlohy českých lesů. Výsledky jejich péče o horské smrčiny si může zájemce prohlédnout v Krušných horách, Krkonoších nebo Jizerkách. To nemůžou alespoň I. zónu Národního parku Šumava nechat na pokoji?
24. 01. 2009 | 15:39

Charlie napsal(a):

pgjed

napsal jste:
Jsem pro aby se tržní kácení omezilo, nicméně...... Je ale zbytečné, nechat tam ztrouchnivět úplně všechno. Rezonanční dřevo a výběrová kulatina by mohla alespoň částečně sanovat náklady, které s obnovou šumavských holin budou.

Víte, v Čechách to chodí tak, i kdybyste se na nějakém odvozu a využití té nejlepší kulatiny domluvil, tak tam pánové z firmy přijedou s tou nejtěžší mechnizací, odvezou úplně všechno, co se dá nějak zpeněžit a nechají za sebou rozježděnou půdu.
Jinak - podej prst a přijdeš o ruku.
Takže je lepší tam nikoho nepouštět.

Nejlepší ochranou nakonec bude to, že se trh se dřevem úplně zhroutil.
Starostové mohou nakonec děkovat bohu, že tam ještě nějaká divoká příroda zbyla. Turisté nejsou zvědaví na haldy dřeva a rozježděné cesty.

Celkově si myslím, že dobrým vzorem, jak to dělat je i Bavorský les.
24. 01. 2009 | 16:01

pgjed napsal(a):

Vážený pane Krahulče.
S mým podepisováním si nedělejte hlavu. Za tou zkratkou je ostatně mé celé jméno i adresa a mnozí, na tomto blogu ji znají.
Na rozdíl od vás nejsem v oboru lesního hospodaření vědec, ale praktik. Hospodařím na pár hektarech lesa a vím naprosto přesně, co brouk sežere a co ne. Ty odolnější stromy vydrží do prvního přísušku. Také vím, co naroste na extrémních holinách uprostřed smrkových monokultur a jak přežívají semenáče, pokud se vůbec objeví. V lese jde, světe div se, pokud jde o druhovou skladbu především o dřeviny. To snad, alespoň pokud jde o Šumavu, nepopřete.

K ekologii rovněž nepotřebuji výklad. Rozhodně ne z Tvorby, jak doporučujete. Patřil jsem léta k velmi aktivním členům TIS-u, než nás STB zakázala a založila Český svaz ochránců... Aktivně se ekologii věnuji do dnes.

A pokud jde o Šumavu, na exterémisty obého střihu mám dosti jasný názor.

Tož suchou stezku a jasné nebe.
Petr Gabriel, Jedovnice
24. 01. 2009 | 16:03

pgjed napsal(a):

Pane Konvalinko. Odbornost pánů akademiků nikdo nepopírá. Co je ale matoucí, že jsou akademici těch i oněch názorů. A zatím, co znám spoustu lesů, kterým z mizerie pomohli solidní a zkušení hajní ( ne dřevařští nájezdníci, ale hajní), tak neznám jediný lesní úsek, kterému by pomohl nějaký akademik. Ostatně právě ty Krušné hory, Jizerky a Krkonoše léčili z chemických a entomologických kalamit i akademici. S viditelnými výsledky.
24. 01. 2009 | 16:15

F.Krahulec napsal(a):

Pane Gabriel,
díky za odkrytí identity. Tak se prosím jeďte na ta místa podívat. Citovaná studie popisuje, kolik kde roste semenáčků. Ona ta Šumava je hodně živá, tam není potřeba sázet (na pasekách ale ano). Víte, před lety "extrémisti" hájili na Trojmezné staré stromy. Ty pokácené stromy klíčily kolem roku 1700. Kolik si myslíte, že přestály kúrovcových kalamit. Tady vůbec nejde o nekácení dole, ale v těch nejvíce extrémních podmínkách (9. stupeň) a tam už mnoho dřevin není. A vřele doporučuji se podívat do Bavorska.
24. 01. 2009 | 16:16

pgjed napsal(a):

Milý Charlie. To je pohled optikou Rudého Práva. Skutečnost je taková, že těžby určuje lesní hospodářský plán. Způsob těžby musí vlastníkovi schválit příslušný lesní správce a v CHKO taky správa. No a pak jsou orgány, které mají ze zákona právo a povinnost dohledu, včetně toho, že mohou těžbu okamžitě zarazit. Od lesního správce, přes ČIŽP a Agenturu OP až po správu CHKO. Jen zvednout línou prdel ze židle, dát si filčáky a vaťák, zabalit špek s chlebem a čaj do termosky a být při tom. Bude-li každý dělat vše, za co je placený, není problém.
24. 01. 2009 | 16:23

jogín napsal(a):

Podstatné je něco jiného. Smrkový les pod 900 mnm nepatří a udržet se tam dá jen klasickou lesnickou technikou. Z hlediska ekologie je nejlepší ho vytěžit a osadit jedlí a bukem. Hrát si na přírodní obnovu je nesmysl, jak se tam vrátí původní buky, když žádné nejsou v okruhu desítek kilometrů? Původní smrky byly jen tam, kde ostatní stromy chcíply zimou a není žádná náhoda, že Boubín je v 1150 m a ještě na severozápadním svahu. Prostě dělat národní park z umělého porostu je blbost, smrky patří na vrcholky a tam zůstanou bez ohledu na těžení nebo netěžení.
24. 01. 2009 | 16:30

pgjed napsal(a):

Pane Krahulče, to já ale nerozporuji, to není to, o čem pan Just píše. Ostatně na Trojmezné, pokud neporoste hoprský smrk, tak pak jenom kleč. Ale přístup ktěmto extrémním chráněným plochám nelze aplikovat na kůrovcové holiny na celé Šumavě. Na Šumavu je třeba vrátit smíšený les obhospodařovaný nahodilou těžbou. A v tom si Šumava sama nepomůže, kdyby tam zůstaly stát všechny kůrovcové sucháry a ještě se tam navezly od jinud. O potřebě změnit druhovou skladbu a způsob obhospodařování na Šumavě , se mluví od 60. let. Již tehdy staří fořti varovali, že pokud nepřijde včasný zásah, přiletí z Bavor brouk a odskáčou to nejcenější partie. Dnes došlo na jejich slova.

Já bych nebyl tak nekritický k tomu, co je na Bavorské straně. Vzor bych si bral spíše z klášterních lesů v Rakousích.
24. 01. 2009 | 16:43

Hajný napsal(a):

Plně souhlasím s tím,co napsal pgjed (p.Gabriel)ve všech svých příspěvcích.
Osobně budu nad počtem semenáčků jásat,až uvidím druhovou skladbu.500 ks sazenic po hektaru,to je spon mýtného lesa.Kromě toho,že dřevo z takovéhoto lesa se hodí snad na dřevotříslu,kde jsou ostatní funce lesa.
Tam,kde je bezzásahová zona parku ať si příroda dělá co chce.Ale nelze tyto teorie přenášet do normálního lesa.Ale kácení lesa těžkou technikou není lesnický boj proti škůdcům.
Ona poslední reorganisace lesů,t.j.rozdělení na správce lesa a lesnické firmy a zvláště vznik a vpuštění do našich lesů dřevařských firem,bylo to nejhorší,co mohli naši politici pro lesy udělat.

Pane Juste!S vámi zelenými a ekologickými aktivisty je jeden problém.Nechcete převzít zodpovědnost za své názory.Bojujete za evidentně přestárlou a narušenou topolovou alej a když vám radnice nebo správa silnic ustoupí a shnilý topol potom na někoho padne,tak se ke spoluodpovědnosti nehlásíte.Vsadím se,že kdyby ve Zlíně onen asi přestárlý pajasan chtěla porazit,tak byste řvali jako propíchnutá sviňa.

Pane Krahulec!
K výtvorům akademiků mám skepsi.Shodou okolností se mi kdysi dostala do rukou studie navrhující vozit pražské odpadky do vyuhlených prostor severních Čech.A byli pod ní podepsáni také dva akademici.
Měl jsem také tu čest pracovat dle návrhu Jihočeské university.To nebyl projekt,ale paskvil.
24. 01. 2009 | 17:06

F. Krahulec napsal(a):

Pane Gabriel,
pokud vím, tak boj je pouze o 1. zónu národního parku, tj. olesy v nejvyšších partiích a kolem rašelinišť (rezervací). Kdyby se lesáci snažili, tak byl dávno vytvořen "bezpečnostní" koridor chránící produkční lesy. Je to skoro 20 let.... Ale vše se soustředilo na to, zda les vytěžit či ponechat...A Vy si skutečně myslíte, že 10-20% přežívajících stromů je málo pro selekci odolných genotypů v další generaci? Problém v těch starých porostech v nejvyšších polohách byl zcela jiný: byly vyklizené podle lesnických receptur, a proto tam chyběly tlející kmeny, kde by nová generace smrku zmlazovala. A dalším problémem byl vysoký stav jelení zvěře (teď je situace přece jen lepší, jeřáb již je vyšší než borůvka...
24. 01. 2009 | 17:13

F. Krahulec napsal(a):

P.S. S Vaší skepsí vůči akademikům Vám nepomohu. Já si zase myslím, že jakkoliv dobré lesní hospodářství je jedna věc a ochrana biodiverzity v národním parku je věc zcela jiná. A o tom, že je velkoplošné lesní hospodářství dobré, mám docela často pochyby zase já....
24. 01. 2009 | 17:18

Hajný napsal(a):

to F.Krahulec:
Myslím,že velkoplšné lesní hospodářství tu neobhajuje nikdo.
Podle mne by bylo nejlepší,abychom se v lesním zákonodárství vrátili ke starému tereziánskému lesnímu zákonu,respektive k jeho verzi platné v r.1960.
24. 01. 2009 | 17:52

pgjed napsal(a):

Pane Krahulče. V bezzásahové zóně ná vše zústat tak jak to Pán Bůh dopustí. Souhlas, bez ale.
Pokud vím já, tak je řeč o všech zónách.

Těch 10 - 20%? Až pojedete přes kras, projděte si lesy kolem Macochy. Je jenom otázka letního přísušku v synergii s náletem další generace Brouka.

A až půjdete někdy do lesa, najděte si takový ten čistý hospodářský smrkový les, kde je vše vyklizeno, až na to borůvčí, traviny, bez, kalinu a jeřáb. Na každé holince, stráňce úvozu, mýtince je semenáč vedle semenáče. Samozřejmě, jsou-li pro smrk vhodné půdní a klimatické podmínky. Nejsou-li, neroste ani na hrabance, ani na troudu. A to pak musí přijít jiná dřevina. Když tam není, musí ji někdo dodat. Tak to v kulturním lese chodí.

O tom, že co nesežere brouk, sežere spárkatá jsem již psal. To ale znamená, odložit falešné puritánství a stavět oplocenky. Do oplocenek pak naset bukvice, jedlí a klen. A pro horský smrk jsou dnes oplocenky a kosa rovněž poslední šancí. Soudě podle fotek, které mě ukazoval kamarád ze senátu.

A hlavně rychle, než se podstatně změní hydrologické poměry, pro které je asi téměř nastejno, zda zůstal jenom pařez, nebo celý suchár.

A biodiverzita? Ta je nejlepší v pořádných lesích. To mě múžete věřit, já v nich žiji.
24. 01. 2009 | 17:54

Kritik napsal(a):

Pěkná otázka "Kolik ještě vědeckých výzkumů bude nutno podniknout, aby ho Kavčí hory konečně přestaly pavědecky roztáčet?"

A docela snadná odpověď: Kde vládne demagogie, nepomůže žádný vědecký výzkum.
24. 01. 2009 | 17:58

F.Krahulec napsal(a):

Pane Gabriel, ono to hádání je skutečně jen o bezzásahových zónách. Mimo ně nikdo hospodaření nezpochybňuje. Ani já... A ještě něco k zodpovědnosti: tu má ze zákona Správa národního parku. Ale nejen za smrk, za všechny organismy. A vybrala si určitou cestu, podloženou výzkumem i srovnáním s druhou stranou hranice. Problém je ten, že tuto zodpovědnost jim chce někdo sebrat a i k 1. zóně parku se chovat jako k hospodářskému lesu.
24. 01. 2009 | 18:17

pgjed napsal(a):

Formálně máte zřejmě pravdu. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mám naštudována "šumavská lejstra". Nicméně nepopřete, že si obě smečky lezou do zelí vzájemně. A domluvit se spíše nechtějí, než že by nemohli. Přestože vědí, že bez domluvy to půjde dolů vodou tak, jako tak.

Ještě, že je Šumava tak daleko od Chřibů, Beskyd, Karpat a t.d.

Nic mějte se ptro dnešní večer končím.
24. 01. 2009 | 20:05

občanka napsal(a):

Mne nejvíce překvapuje, jak málo lidí u nás důvěřuje přírodě. Ta tu byla miliony let před námi a bude zřejmě i miliony let po nás a pomůže si bez lesníků i zemědělců docela dobře. Semena se dostanou tam, kam patří i bez toho vysazování.
V 80. letech se v Yellowstonském národním parku vymkl z kontroly lesní požár a shořely 2/3 porostu. Američané nehnuli prstem a dnes je na stejném místě mimo suchých koster také miliony stromků různé velikosti a stáří.
Člověk dokáže jen zlikvidovat druhovou různost tím, že nutí přírodu k monokulturám, pak se diví, že se mu příroda pomstí, třeba kůrovcem.
24. 01. 2009 | 21:09

Jan Konvalinka napsal(a):

Pgjed napsal: "Co je ale matoucí, že jsou akademici těch i oněch názorů."

Já nemluvil o "akademicích" (co to je?) ale o přírodovědcích. Budete se divit, ale mezi nimi v podstatě nikdo nezpochybňuje, že se v první zóně Národního parku prostě těžit nesmí, což konečně vyplývá ze zákona. Kdo to zpochybňuje, je část lesních inženýrů. Ti by ale opravdu do správy nejcennějších zón národních parků neměli mluvit.

Diskuse se tady zčásti nedorozuměním točí o dvou věcech: jednak o bezzásahových zónách Národního parku (opakuji, tam je názor odborníků jednoznačný), jednak o tom, jak vůbec tady v Čechách hospodaříme v našich lesích (i mimo národní parky) a jestli ty "staletími prověřené postupy", kterými se "hajní" starají o naše lesy, nás náhodou taky nevedou do pekla. K tomu se už rozpoutala široká a zajímavá odborná diskuse. O tom ale pan Just nepíše.
24. 01. 2009 | 21:27

vlk napsal(a):

ANo kolovrátek vrčí.. a vrčí.
Ideál lesa podle fanatiků a Justa je mrtvá hilna JAko u Prášilského jezera! Lees si pomůže sám..
Jen s e sivím tomu, že naši předci . nemyslím ty za první rpeubliky nebo dejme tomu za franze Josefa, ale ty ještě dávno před tím, nepěstovali brouka, jen tak z plezíru, aby ozdravili lesy, resp yvtvořili správné lesy. Naopak proti němu bojovali ze všech sil. Při tom neměli s e svou tehdejší technikousebemenší šanci vykácet Šumavu.
Na rozdíl od Justa jsme měl to štěstí, že jsme jezdil na Modrvau od útlého děství. ted ykonkrétně od roku 1957, kd y už to bylo , zmenšením hraničního pásma, možné. A pamatuji, ež s etehdy mohlo bezproblémů na Třijezerní slať . ted y k cedulím, přesněji řečeno. A mohl tam kdo chtěl. A pamatuji krásné husté, naprosto jedinečné modravské smrkové lesy. V jejich plné nádheře.
Pro Jsuta je ovšem daleko cenější pohybovat s e v "smrkové kostnici" zrychtované jeho oblíbeným broukem...

Chápal bych, kdyby psal proti burutálnímu rozkrádání dřeva. včetně Šumavy. Je na to dokonc e studie. Která říká, že je ukradeno 7-15% dřevní hmoty z lesa. Podle lokality. To by bylo záslužné. ne on radši obhajuje brouka. Posledně obhajoval Černého. Předposledně sprostě sjel Zubovou. V souvislostech už s enedivím ničemu.Just zůstává věren sám sobě.
24. 01. 2009 | 21:46

Honza napsal(a):

Vlku, přátelsky Vás upozorňuji, děláte ze sebe hlupáka, a to nemáte zapotřebí. Skoro každá věta, kterou jste tady napsal, je nesmysl. Tak např.: skoro celou Šumavu sežral kůrovec už v 19. století; "s tehdejší technikou" vykáceli lidé skoro celé Krkonoše už v 18. století; o rozkrádání dřeva na Šumavě oan Just právě píše, dlouhodobě a velmi odvážně,... atd.atd. Jste úplně mimo
24. 01. 2009 | 23:19

vlk napsal(a):

Honza
díky za upozornění.

Zalesnění Krkonoš a Šumavyjsou dvě různé věci. I historicky stav porostů byl velmi rozdílný ve prospěch Šumavy.
A pokud kůrovec sežral Šumavu v 19.století jak píšete, tím spíše byhc s e bál dneska.
Masové rozkrádání dřeva v lesích, o kterém hovoří ona studie je jev spojený s tendry těsně před orkánem Kyrill. Kdy "slavně" zvítězil zejména Mičánek a jeho firmy, které "vysoutěžily" skoro 80% zakázek. Za naprosto dumpingové ceny.
Nejsem rozhodně odborník na lesní historii nebo pěstební činnost, ale docela dost vím o obchodus e dřevem v tomhle státu.
Ovšem sotva jsme mimo ohledně Justova zaujetí pro pěstování brouka.Dlouhodobému.
25. 01. 2009 | 09:26

Hajný napsal(a):

to Honza:
Šumavu sežral kůrovec v 19.století po předchozí a nezvládnuté větrné kalamitě.Bližší na stránkách Šumavského nár.parku.
Krkonoše a Rýchory byly odlesněny v 16.a 17.století pro potřeby dřeva pro kutnohorské doly a pro potřeby dřevěného uhlí pro železárny a to především pro tehdejší"zbrojní průmysl".Toto odlesnění nemělo s kůrovcem nic společného.
25. 01. 2009 | 09:49

Hajný napsal(a):

to Jan Konvalinka:
"Staletími prověřené postupy" nemají s dnešními postupy hospodaření v lesích nic společného.Dnešní lesní zákon především umožňuje maximální využití těžkén těžební techniky.To nemá s maloplošným hospodařením,tak jak bylo praktikováno v minulosti,nic společného.Nástup devastace lesů začal reorganisací lesů v polovině sedmdesátých let,přijetím nového lesního zákona umožňujícího zvětšené holoseče.A tlak na maximální využití těžkých těžebních strojů(Logma a pod.) a komplexních čet.A to,že z hajného se stal prakticky dozorce na plantáži.
Jakou ochranou službu můžete vykonávat,když musíte být prakticky nepřetržitě u těžby i pěstebních prací a váš revír má až 2000 ha lesa.?!

A že se krade?Já se nedivím.Mizerně placený hajný využije každou příležitost aby si přlepšil.Dosahovat zisku tím,že budu mizerně platit své zaměstnance je cesta do pekel.
25. 01. 2009 | 10:06

Jan Konvalinka napsal(a):

To hajný: myslím, že spolu nejsme v rozporu, se vším, co píšete, souhlasím. Nejsem odborník na lesní hospodářství, ale od svých přátel, kteří jsou odborníci, vím, že problémy se táhnou dál než k 70. letům 20. století a souvisejí s druhovou skladbou lesa, se stavem lesních půd a jejich dlouhodobým ochuzováním o organické látky, s přemnožením vysoké, atd.atd. Ale to se dostáváme od původního Justova článku daleko.

Caeterum autem censeo: v I. zóně národního parku NEZASAHOVAT!
25. 01. 2009 | 11:29

Charlie napsal(a):

pgjed

Možná bezděky Vaše slova potvrzují má - já přece píši o tomtéž !!
Vy píšete o tom jak to má správně být.
Já píši o tom, že je to zbožné přání, ale že to tak ve skutečnosti není.

V Čechách je zodpovědnost, opravdová snaha, vymáhání předpisů, práva a podobně na velmi nízké úrovni. Chamtivost a bezohlednost vítězí ve všech oblastech, tak proč by Šumava měla být vyjimkou ?
25. 01. 2009 | 11:40

Hajný napsal(a):

to Charlie:
Teď jste na to kápl!Doopravdy.Tady přece vůbec nejde o kůrovce.Ba dokonce si myslím,že mnozí naši politici by jen přivítali,kdyby kůrovec sežral celou Šumavu a Český les.
Chamtivost dvojího druhu.
1.)Chamtivost dřevařských firem toužících si naplnit kapsy z poměrně velké zásoby kvalitního dřeva a současného hladu po t.zv.ekologickém palivu.Tento hlad po plynové krizi ještě vzroste(druhé,nezávislé topení).
2.)CHamtivost t.zv.průmyslu volného času.Šumava je rozsáhlé území s poměrně nízkou hustotou osídlení.Tedy ideální pro dnes módní aktivní trávení volného času.
Takové,které je na druhé straně hranic zakázáno nebo povoleno jen v omezené míře.Tedy pro sněžné skůtry,čtyřkolky,turistický cyklo,moto a autokros ve volné přírodě.Jen jako doplněk sjezdové a běžecké,po případě koňské trasy.

Starostové na toto vábení Tomů ze seriálu Big Ben slyší.Myslí si,že to přinese zaměstnanost a rozvoj.Jenže se mýlí.Zaměstnanci budou Ukrajinci,Číňané,Indové a já nevím kdo ještě a jim zbyde jem randál,bordel a prostitutky.
25. 01. 2009 | 14:02

Řeřicha napsal(a):

Hajný - a lidem, kteří by uvítali návrat bukojedlových porostů či dubo-habrové mozaiky zbudou jen oči pro pláč...

Jedni hájí krádež dřeva a podporu divochů na čtyřkolkách či lyžařů kdekoli, hlavně aby všechny skupiny dobrodruhů ničily terén a plašily zvěř (včetně ohrožených druhů...).

Druzí jen melou pantem o ponechání Šumavy ve stavu smrkové monokultury s občasným okusováním lýkožrouty.

A nějaká obnova k lepšímu je přítomna jen v říši snů...
25. 01. 2009 | 16:35

Hajný napsal(a):

to Řeřicha:
To proto,že zdravý rozum je u nás veliká vzácnost.Především u těch,kteří mají moc rozhodování.
25. 01. 2009 | 16:46

Řeřicha napsal(a):

Hajný - Tak, tak.

Představte si však situaci, kdyby za moudrá rozhodnutí a co nejideálnější řešení existovaly nějaké vysoké provize. Hned by to v praxi vypadalo jinak. :D:D
25. 01. 2009 | 18:32

vlk napsal(a):

Hajný
souhlas moudrý lesní muži.

Nicméně- dřevařské firmy teď mají utrum. Až na další. Dřevo je momentálně /spíše už tak skoro rok/ poměrně obtížně prodejná komodita. Pokdu nejste schopen nabídnout zvláštní ceny...
je ovšem pravda, že v ČR zbylo k privatizaci už jen velmi málo skutečně hodnotných statků:
-letiště Praa
-ČEZ
-zdravotní pojištění
-státní pozemky
-lesy

Víc toho už opravdu není.
Jo zapomněl jsem
-vzduch

Ten jen proto , ež to zatím nenapadlo nikoho ani v zahraničí...
25. 01. 2009 | 20:24

Hajný napsal(a):

to vlk:
Já bych si tím vzduchem nebyl tak jistý.Lidská vynalézavost je bezbřehá.
Dokonce jsem slyšel od jednoho poslance vážně míněný návrh,že by se měly privatizovat příhraniční úseky silnic na nichž by soukromé firmy měly právo vybírat štaflovné od oněch tančících dívek.
25. 01. 2009 | 20:34

Hajný napsal(a):

to vlk:
Moudrý nejsem.Moudrý člověk se nežení.Leda,že by nás utrpení činilo moudrými?
25. 01. 2009 | 21:44

ALT napsal(a):

pro Hajný,
tu odpověď pro vlka jste psal, ale zjevně po večeři, že ano?
26. 01. 2009 | 01:17

Hajný napsal(a):

to ALT:
Proč myslíte?Tu druhou ano,pokud se dá zeleninový salát považovat za večeři.
26. 01. 2009 | 07:54

ALT napsal(a):

pro Hajný,
dobré ráno, děkuju za odpověď, po přečtení vaší diskuse - druhá věta v příspěvku v 21.44. mi to nedalo,
(taky hledím jak mě prsty předběhly vyškrtněte prosím - ,ale )
jak hledím na ten salát tak to bude nejspíš tím, že se paní hajná snaží pečovat o vaše zdraví
26. 01. 2009 | 08:20

Hajný napsal(a):

to ALT:
Také přeji dobrý den!
Od určitého věku a doby trvání manželství nejde o zdravou výživu,ale o to ,jak vás naštvat,nebo se za něco pomstít.

V mém věku ta léta chleba se špekem pár selenino-těstovino-brokolicových salátů zdraví nezachrání.
26. 01. 2009 | 12:03

ALT napsal(a):

pro Hajný,
to snad ne, i když je pravda ,že když ženská ví jak na to, tak z chlapa vydoluje i to co v sobě vůbec nemá, ale s tou zdravou výživou bych to nepodceňoval to má smysl v každém věku
taky nemám nic proti špeku (ale pořádný kus dobře vyuzené bokoviny, (ně nějaký fujtajbl rozplizlý v rychlosoli), nebo kančí guláš, a atd. jenže taky nemám nic proti zelenině,
těstovinám nejlépe z taliánie, a spoustě jiných dobrot po kterých není tak těžko v žaludku a mají tu výhodu, že se dají uvařit rychle, mimochodem jeden Ital mě naučil před pár lety na ty těstoviny a operu - doporučuji obojí ale zpočátku zlehka,
26. 01. 2009 | 12:35

Hajný napsal(a):

to ALT:
Ten špek(za komunistů byl poctivý),respektive doma vyuzený bok to byla nutnost.To je totiž jediné jídlo,které se nezkazí ani v létě při celodenním nošení v tašce.

Jinak gulášek ze zvěřiny.no to je jako lanýže mezi houbami.Nebo medailonky z mladé jelenoviny nebo strnčího.Doma naložené a pak v lese opečené jen tak na kameni!

Proč jsou Italové pořád tak vzteklí?Protože neznají pořádný dlabanec.Jen ty jeji tortelini a špagety.Proto taky prohráli každou válku.I když ta americká kuchyně je také jako trest za hříchy.
26. 01. 2009 | 13:37

ALT napsal(a):

pro Hajný,
no,jo vy mi děláte chutě, i když pozor na tu poctivost už moje babička říkávala,že za císaře pána bylo 10 deka salámu táákováhle hromada, no ale je fakt, že si pamatuju pár lidí kteří si stěžovali před pár lety na kvalitu jídla a dnes by byli rádi kdyby se ta kvalita vrátila

proč jsou vzteklí to nevím, já jsem se jednou zeptal zeptal jestli je pravda, že když se domluví termín tak to až tak neplatí, a po chvíli váhání jsem dostal odpověď jo ,ale jenom dole na jihu

na spoustu italských dobrůtek si ale nenechám šáhnout ovšem přitom kus toho srnčího, nebo tak, mňam
asi to bude v té vyváženosti, a hlvně nepřežranosti jako ve všem

kdybyste sem chtěl dát nějaký recept tak
budu moc rád, už teď se mi vzadu sbíhají sliny

nebo to napište jako blog -
pár receptů pana Hajného
to by šlo ne? a vsadím porci guláše, že o čtenáře ani diskutérynebude nouze

- co vy na to páni editoři?

jestli chcete přihodím recept na jednoduché špagety s trochou bílého je to vysloveně dietní - to překvapíte i paní hajnou
26. 01. 2009 | 14:23

Hajný napsal(a):

to ALT:
To nejde.Každé jídlo je originál.Nakonec v tom je genialita mužského kuchaření.
Jednoduché ingredience.
Do marinády :u ryb trochu bílého suchého vína,u zvěřiny červené víno.U kančího pivo,lépe černé.
No a kvalitní zvěřina(pro laiky maso).
A 90%chuti dodá atmosfera.Je-li nuda,ani jídlo z Pupu nechutná.
Kdysi dávno tu pár receptů běželo.A autoři dostali vynadáno,protože někteří diskutjící slabší nátury neodolali a šli provozovat bílý sex ve dvě v noci,nebo aspoň se přežrali uzeným s chlebem a okurkou.A pak z toho měli týden výčitky svědomí.
26. 01. 2009 | 14:44

Hajný napsal(a):

to ALT:
A zapoměl jsem.Za komunistů v místě sídla lesního závodu bylo i učňovské středisko řezníků a uzenářů.A měli prodejnu svých výrobků.Když si člověk vystál frontu(nebo se dal najmout jako závozník při dodávce bukového dřeva) tak měl uzeninu dle receptů starých mistrů a neošizenou.
26. 01. 2009 | 14:50

Řeřicha napsal(a):

Pánové, na kolenou vás oba prosím... přestaňte mě mučit; obzvlášť nyní, když jsem nucen k dietě!

Jinak to už nevydžííím!!!
(A budete mě mít na svědomí...)
26. 01. 2009 | 14:52

ALT napsal(a):

pro Hajný,
ale jde, podáte ideový návrh a zbytek je na čtenářích, no a se sexem si musí poradit každý sám (ev. s cizí pomocí - jak je komu libo)

jo a vidíte páni editoři se zdržují komentářů,asi aby jim nikdo v redakci nevyčinil, že dělají z blogů
seriál o vaření, ale tuším, že na ten gulášek by taky slyšeli
26. 01. 2009 | 14:57

ALT napsal(a):

pro Řeřicha
hm,řeřicha není to taky k jídlu? :-)
26. 01. 2009 | 15:01

Hajný napsal(a):

To ALT:
Řeřicha je k jídlu!Dobrá do polévky.
Rozmyslím si to a až nastane sezona letního rožnění,tak sem pár receptů propašuji.Jídlo není sprosté slovo,to se nemaže.
To Řeřicha:
Už končím.I když jsem chtěl být vyděrač a napsat,že skončím až se podlíte,aby nám Pánbůh Topolánka zachovati ráčil.Protože za něho,když otevřete noviny,tak nevíte jestli nečtete humoristický časopis.To se opozice i koalice překonává v humorných historkách.
Chtěl jsem přidat recept na dietní rybí pomazánku,ale nechci být Mydlářem.
26. 01. 2009 | 15:50

jirka napsal(a):

Pro uplnost pripomenme, ze podle policejniho protokolu byl Vladimir Just v zari 2000 pristizen pri kradezi boruvek v nejprisneji chranene prvni zone sumavskeho narodniho parku. Odtud jeho posedlost pomstit se ochrancum prirody.
26. 01. 2009 | 15:51

Hajný napsal(a):

oprava:
...pomodlíte...
Už mi tečou sliny tak,že ztrácím pozornost.
Jdu si týden v černém pivě naložený romadur namazat na chleba.A k tomu podříznu jednoho černého kozlíka.
26. 01. 2009 | 15:54

zdeno napsal(a):

Vladimir Just pred listopadem 1989 udaval komunistum komika Vlastu Buriana. Nedavno o tom psali v Respektu a dolozili to citacema z Justovych normalizacnich textu. A tenhle clovek dnes nechodi kanalama a ma jeste tu drzost ze se cpe do verejneho prostoru?
18. 02. 2009 | 01:38

jordan shoes napsal(a):

Jinak - podej prst a přijdeš o ruku.
Takže je lepší tam nikoho nepouštět.
22. 05. 2009 | 10:30

ugg napsal(a):

Chtěl jsem přidat recept na dietní rybí pomazánku,ale nechci být Mydlářem.
22. 05. 2009 | 10:30

Bisnis Online napsal(a):

Such an interesting post, thanks for sharing it, so useful to understand what happen all around us ! regard,
10. 06. 2009 | 01:34

Omega watches napsal(a):

Omega watches not only rule the third planet but have traveled in space as well. In March 1965 NASA chose Omega as the only watch to have cleared the severe test conditions laid down by them. It won the "snoopy awards" in 1970 for helping divert a potential disaster. Omega''s speed master has been the only watch to land on the moon and thus the name moon watch was earned by it. http://www.omegawatchessale...
03. 07. 2009 | 07:26

aion kina napsal(a):

Extravagance to an honest beauty <a href="http://www.game4power.com"><strong>buy wow gold</strong></a> orc was having a permanent place to live with <a href="http://www.cheapaion.com"><strong>Aion Kina</strong></a>at all. They had been nomads or prisoners for <a href="http://www.game4power.com/b..."><strong>buy cheap wow gold</strong></a>so long that the concept of “home”had been all <a href="http://www.game4power.com/">buy gold wow</a>but lost. Several of the massive, greenish figures tilled a <a href="http://www.gold4power.com">cheapest wow gold</a>field. Watching <a href="http://www.metin2sale.com">metin2 yang</a> the tusked, brutish-looking workers<a href="http://www.aionkina.com">aion gold</a>, Krasus marveled at <a href="http://www.bestwarhammer.com">buy warhammer gold</a>the concept of orc farmers. Thrall, however, was a <a href="http://www.aionshopping.com">aion gold</a>highly unusual orc and he had readily grasped the ideas that would return <a href="http://www.aionkinavip.com">aion kina</a>stability to his people. Stability was something the entire world needed <a href="http://www.gold4power.com">wow gold for sale</a>badly. With another wave of his hand, the dragon mage dismissed<a href="http://www.gold4power.com">wow gold cheap</a>Kalimdor, summoning now a much closer location—the once <a href="http://www.itemchannel.com">world of warcraft gold</a>proud capital of his favored Dalaran. Ruled by the wizards of the Kirin Tor,the prime wielders of magic for<a href="http://www.cheapaion.com">cheap aion kina</a>, it had been at the forefront of the Alliance’s battle against <a href="http://www.game4power.com/">Wow Gold </a>the Burning Legion<a href="http://www.game4power.com/">www.game4power.com</a> in Lordaeron and one of the first and most prized targets of the demons on <a href="http://www.cheapaion.com"><strong>aion kina</strong></a> in turn.
20. 08. 2009 | 09:53

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
24. 08. 2009 | 07:51

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy