Rozhovor s Václavem Žákem o zákonu o státní službě aneb co je potřeba si pohlídat

05. 03. 2014 | 13:39
Přečteno 4945 krát
V. D. Nesporně mají pravdu ti, kteří zdůrazňují, že neschopnost našeho státu efektivně řešit problémy, čerpat peníze z Evropské unie, rozsáhlá korupce a všudypřítomný klientelismus, do značné míry souvisí s chybějícím zákonem o státní službě. Zmínit potřebnost tohoto zákona patří již delší dobu k dobrému tónu, prezident dokonce podmiňoval jmenování vlády přijetím tohoto zákona v prvním čtení. Prezidentovu přání se vyhovělo, takže nyní máme již návrh postoupený do druhého čtení, aniž by ovšem návrh prošel úpravou ze strany Legislativní rady vlády. V zásadě se počítá, že bude změněn komplexním pozměňovacím návrhem, který se na vládě horečně připravuje, a do toho ještě budou vstupovat poslanci. Ideálně netransparentní situace pro to, aby se nám do zákona nenápadně „vloudilo“ cosi, co půjde mimo logiku jeho působení. Veřejnost by měla tedy zpozornit, ale diskuse se příliš nevede. A tak jsme se Václavem Žákem dohodli, že si uděláme vlastní diskusi, a protože jako kantorka většinou na dotazy odpovídám, vybrala jsem si pro změnu roli tázajícího.

Václave, nejdříve to nejzákladnější. Ten tolik diskutovaný zákon má přinést profesionální, nepolitickou a efektivní státní službu. Většina lidí dokáže asi pochopit, že chceme odborníky a také, aby stát fungoval (třeba byl schopen vyplácet sociální dávky či registrovat motorová vozidla), proč ale má být „nepolitický“. Politici jsou přece zvoleni a úředníci by měli plnit jejich příkazy?

V.Ž. Teoreticky nepochybně ano. Je ovšem třeba dodat několik ale. V Bibli najdeme pasáž, v níž se praví, že přišel čas překovat meče na pluhy. Ovšem ve stejné Bibli také najdeme, že přišel čas překovat pluhy na meče. V Itálii momentálně řeší problém, co udělat se strnulou státní správou, která je schopna úspěšně odsabotovat jakoukoliv politickou reformu. My máme opačný problém. Státní správu vlastně nemáme, stát řídí političtí diletanti se svými známými a známými známých.
Až doposud si politické reprezentace zvykly se ve státní správě chovat jako na dobytém území. Rozparcelovaly si ministerstva mezi partaje, natahaly si tam fůru poradců. Běžně měnily šéfy odborů, ale třeba v investičních odděleních, kde se rozhoduje o penězích, se změny týkaly až referentů. Aby se věrchušce nikdo nemohl dívat na prsty, pochopitelně. Je zřejmé, že s tím je třeba skoncovat. Proto je omezení vlivu politiky na chod státu úkolem číslo jedna.
Transformace státní správy ale vůbec neznamená, že by měla zmizet politická odpovědnost za řízení rezortu, kterou musí nést ta strana, jejíž ministr rezort řídí.

V.D. Můžeme si odněkud vzít vzor?

V.Ž. Obávám se, že ne. Neexistují dvě země, které by měly stejně organizovanou státní správu. Vždy se vyvíjela v čase a v politickém zápase. Můžeme se pouze inspirovat. Navíc vznik kvalitní státní správy, která by pružně koexistovala s politickou reprezentací, jako je tomu třeba v Kanadě, je záležitostí na léta, ne-li desetiletí, takže ve stávající situaci v České republice má šanci na prosazení spíš relativně jednoduchý transformační zákon, který by odstranil největší stávající excesy a umožnil postupný vznik odborně kompetentní státní správy.
Je totiž stěží představitelné, že Poslaneckou sněmovnou projde návrh, který by zašel do druhého extrému: politiky víceméně vyřadil z rozhodování a nechal ministerstva řídit "profíky". Bohužel, ve stávající státní správě nejsou jenom ctnostní profesionálové, jakým byl Eduard Janota, ale také paní Nagyové. Proto musí být klíčovou součástí zákona přesné nastavení přechodového období, během něhož by se státní správa měla „careven“ typu Nagyové zbavit. Je jasné, že to nebude jednoduchý úkol.

V.D. Zákon o státní službě mění postavení úředníka z hlediska pracovně právního. Proč pro státní zaměstnance nestačí zákoník práce?

V. Ž. Ještě před 20 lety by se na základě příkladů z vyspělých zemí dalo odpovědět mnohem snáz. Není náhoda, že se v anglicky mluvících zemích označuje státní správa termínem civil service doslova tedy občanská služba nebo služba občanům. To slovo civil je třeba číst jako protiklad k political. Zatímco politická scéna je místem stranického zápasu, kde se střetávají strany, které nutně někomu straní, má občanská služba sloužit všem bez rozdílu. Civil servant, doslova sluha občanů, u nás státní úředník, by tak měl být reprezentantem obecného zájmu.
Aby byl motivován se tímhle způsobem chovat, musel být chráněn před dvojím korumpujícím vlivem: Jednak před tlakem politické moci, jednak peněz. Před tlakem politické moci ho chránila definitiva, před tlakem peněz benefity. Státní úředník si mohl být jist, že při změně politické reprezentace ho nikdo nebude moci místa zbavit, relativně slušný plat proti ostatním zaměstnancům, lepší podmínky pro nemocenskou, dovolenou, a pokud neprovedl žádnou nepřístojnost a nezapletl se do skandálu i velmi slušná penze tvořily motivaci proti svodům korupce.
Bohužel, časem došlo k erozi původní představy. Ukázalo se, že definitiva v mnoha případech zabraňuje tomu, aby se státní správa mohla rozloučit se zcela neschopnými úředníky. Finanční svody neoliberálního prostředí po pádu železné opony zase nabouraly odolnost mnohých vůči korupci stejně jako útok na étos státní služby a pokusy o její privatizaci. Benefity zejména v penzijním systému zase začaly zatěžovat státní rozpočet. Výsledkem je mj. už zmíněný politický zápas proti zkostnatění státní služby v Itálii a snaha ořezat výhody státních úředníků v jiných zemích.
Autoři českého návrhu služebního zákona tak stojí skutečně ve složité situaci: chtějí mít kvalitní státní správu, nemají však příliš peněz na benefity a nemohou si dovolit ani definitivu, protože by její zavedení způsobilo víc komplikací než užitku. Ale tento problém jim zákoník práce nevyřeší.
Mohou se spolehnout na jediné: pokud státní úředníky ochrání před svévolí politické reprezentace, pak posílená jistota místa ve státní správě bude v současné nejisté době vytvářet významný motivační prvek. Musí však zajistit, že se svévole nepřesune do zkoušek a výběrových řízení.
Poslední argument. Státní úředník bude mít omezena některá práva, např. nebude moci dělat „melouchy“. To je možné udělat ve veřejném zájmu, tedy nikoliv zákoníkem práce.

V.D. Právě zkoušky a výběrová řízení mohou zcela posunout zamýšlený efekt. Začněme tím výběrovým řízením. Vždy by mely být jasné požadavky na kvalifikaci uchazeče, u vyšších postů pak vždy i požadavek praxe ve státní správě. Ale samozřejmě je podstatné, jak budou vybíráni členové výběrové komise. Nebylo by dobré, aby tam byli i externisté? Třeba kdyby byl veřejně přístupný seznam možných externích členů v daném resortu, které by třeba vybíral los (tedy pokud by to nebyla karlovarská losovačka?)

V.Ž. Těžko říct. Samozřejmě, ve výběrových řízeních může existovat zakopaný pes, vzhledem k tomu, v jakém stavu je v současné době státní správa. Existuje nebezpečí, že služební zákon může zakonzervovat její nepříliš dobré složení, takže ve výběrových řízeních zejména v přechodném období než služební zákon začne platit, bude ležet klíč k jeho úspěchu.
Osobně bych viděl jako záruku, aby se do výběrových řízení pro nejvyšší příčky státní správy zapojili externisti - něco jako dvojčata, která posuzovala připravenost České republiky na vstup do Evropské unie. Sníží se tím šance, že se bude vybírat po známostech.

V.D. A co se týká vzdělávání, nyní se diskutuje hlavně vstupní zkouška. Má být či nemá být vstupní zkouška? A případně v jakém rozsahu?

V.Ž. Trvalé vzdělávání a přezkušování úředníků je pilířem státní správy.
Úřednická zkouška by měla být povinností, v každém případě u představených, tedy u šéfů. U referentů si nejsem jist. A samozřejmě je otázkou, zda vstupní zkouškou by měli procházet pracovníci, kteří působí ve státní správě již řadu let. Podle posledních zpráv nebudou muset všichni úředníci skládat úřednickou zkoušku. Na jednu stranu je to pochopitelné, protože vládu tlačí čas, ale uznávání praxe a vzdělání může notně narušit kýženou kvalitu státní správy. Ale vstupní zkouškou vzdělávání jistě nekončí, přezkušování se bude opakovat. Důležité je, aby všechny záležitosti okolo vzdělávání a zkoušek centrálně řešilo Generální ředitelství státní služby. Víceméně se s tím zatím počítá.

V.D. Já osobně považuji vzdělávání za velmi důležité nejen z hlediska kvality státní správy, ale i z dalších hledisek. Myslím, že o tom něco vím. Kontrola vzdělávání může vytvářet velmi silné vlivové vztahy, zavazovat si pracovníky státní správy. Vezměme jen kauzu Fakulty právnické v Plzni – podivně tam studovali vysocí státní úředníci, policisté, politici. A také, vzdělání je bohužel velký kšeft. Mám obavy, že existovala praxe, kdy se vysokým státním úředníkům platilo školné na soukromých školách, kde pak dostávali titul bakalář či magistr nebo absolvovali kurzy MPA a MBA, které vůbec nejsou akreditované a tudíž ani kontrolovatelné v ČR. Také tzv. celoživotní vzdělávání, které pak bylo uznáváno jako základ vysokoškolského vzdělávání, bylo velmi populární. To znamená, že občané zřejmě přispívali na zisky podnikatelů se vzděláním a na tituly „papalášům“. Myslím si, že by bylo dobré tu minulou praxi analyzovat.

V.Ž. Naštěstí si to vláda uvědomuje. Podle Jiřího Dienstbiera se vláda chce vyvarovat jakémukoliv outsourcingu v této oblasti. Vzdělávání ve všech oblastech bude metodicky vedeno, řízeno a kontrolováno Generálním ředitelstvím státní služby, které zabrání účelovým manipulacím a vyváděním veřejných peněz právě přes vzdělávání zaměstnanců správních úřadů.

V.D. A pro dnešek ještě jedno citlivé téma. Jsou to platy a odměny. Minulá vláda, v rámci svého velmi specifického boje proti korupci, chtěla dosáhnout poměru 60 % tarifního platu a 40 % odměny, přičemž o odměnách vlastně rozhodovali politici. Úředník, pokud by se bránil neetickým či dokonce nezákonným příkazům (písemně se ale nedávaly), tak se mohl dostat do velkých finančních potíží. Na druhou stranu, bylo možné dávat obrovské odměny o nichž nikdo nechtěl dávat informace. Mohou i podle této novely politici ovlivňovat příjmy státních úředníků?

V.Ž. Podle stávajícího návrhu mohou odměny dosahovat 25 % platu bez odměn. Je to skutečně neobvyklé, ve světě se to pohybuje kolem 10 %, ale asi tím vláda řeší problém, že nemá peníze na zvednutí tabulkových platů. Podstatné je, že politici by do jejich stanovování dle stávajícího návrhu zasahovat neměli.

Pokračování zítra…


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

šašek z Jihlavy napsal(a):

Paní profesorko, až se zdejší diskutéři vydovádějí pod blogy s ukrajinskými reáliemi, možná přijdou na kus řeči i k vám.
Mně se líbí, že si profesorka s ž(Ž)ákem (byť odrostlým) vyměnili role, možná, že se to ujme i jinde. Např. ve státní správě by se mohli ředitelé úřadu občas zeptat uklízeček nebo vrátných, jak se na věc dívají oni.
05. 03. 2014 | 14:41

David napsal(a):

"...Aby byl motivován se tímhle způsobem chovat, musel být chráněn před dvojím

korumpujícím vlivem:

Jednak před tlakem politické moci, jednak peněz.

Před tlakem politické moci ho chránila definitiva, před tlakem peněz benefity.

Státní úředník si mohl být jist, že při změně politické reprezentace ho nikdo nebude moci místa zbavit, relativně slušný plat proti ostatním zaměstnancům, lepší podmínky pro nemocenskou, dovolenou, a pokud neprovedl žádnou nepřístojnost a nezapletl se do skandálu i velmi slušná penze tvořily motivaci proti svodům korupce

Bohužel, časem došlo k erozi původní představy. Ukázalo se, že definitiva v mnoha případech zabraňuje tomu, aby se státní správa mohla rozloučit se zcela neschopnými úředníky...."

-----------------------------

Definitiva je naprostý nemysl. Nejsme na počátku minulého století.

Státní úředník by si naopak mohl být jist, že každé jeho špatné jednání a rozhodnutí bude pečlivě zaznamenáno, a když těch "pochybení" bude příliš, tak bude vyhozen z práce.

-----------------------------

"...Autoři českého návrhu služebního zákona tak stojí skutečně ve složité situaci: chtějí mít kvalitní státní správu, nemají však příliš peněz na benefity a nemohou si dovolit ani definitivu, protože by její zavedení způsobilo víc komplikací než užitku...."

----------------------------

Co si stát může dovolit, jak chránit před korumpujícím vlivem, je to, že:

Jeden velmi účinný recept tady je. Každý, kdo se setká s korupcí, zeména u různých úředníků, a chce s ní také

ÚČINNĚ bojovat, nechť se VYZBROJÍ malým digitálním diktafonem

a pořizuje si důkazy skrytou nahrávkou, aby mohl darebácké úředníky usvědčit ze LŽI.

Protože společnost založená na lži, podvodu a krádeži musí zcela zákonitě skončit katastrofou!!!

Stačí si vzpomenout, jak účinné byly odposlechy policie v kauze Rath a spol.

Takže NE policejní agenti proti korupci.

Ale potencionálně "KAŽDÝ" občan, se svým diktafonem může být agentem proti korupci!!!

Dále je nutné, aby stát „hmotně zainteresoval“ všechny ty "práskače",

kteří věrohodným způsobem usvědčí darebáky z korupce. A odposlechy důvěryhodné jsou a jsou tak i přímým důkazem. Každý "úředníček", který bude chtít úplatek apod., tak si dá pořádný pozor, aby nebyl skrytě nahrán třeba i nějakým bezvýznamným bezdomovcem.

----------------------------

"...Musí však zajistit, že se svévole nepřesune do zkoušek a výběrových řízení. ..."

---------------------------

Zkoušky jsou naprostým nesmyslem a i BIS v poslední výroční zprávě varuje, že povinné vzdělávání je zdrojem nebezpečného tunelování a korupce. Aby to nedopadlo stejně, jako na plzeňských právech, kdy si například někteří policisté museli doplňovat vzdělání. A jak to dělali už víme. Taky nezanedbatelné je naprosto neúnosné stresování výborných praktiků nad 50 let, jako třeba v současné době je to u učitelů, kteří si mají doplňovat vzdělání.

Potřebné průběžné vzdělávání by si každý úřad měl dělat prostřednictvím vlastních zkušenějších zaměstnanců, kteří učí praktické věci a ne různé pitomosti typu kolik členských států má EU.
05. 03. 2014 | 15:04

resl napsal(a):

V.Ž. : Osobně bych viděl jako záruku, aby se do výběrových řízení pro nejvyšší příčky státní správy zapojili externisti - něco jako dvojčata, která posuzovala připravenost České republiky na vstup do Evropské unie. Sníží se tím šance, že se bude vybírat po známostech.
---------------------------------
Velmi důležité, protože je řada úředníků velmi dobrých a schopných a hlavně odborně zdatných. Proto je třeba zjistit jejich znalosti z oboru a to nezávislými externisty, jinak vám tam natahaj kamarády, příbuzný a jsme tam, kde jsme byli. Nebylo by na škodu tyto externisty zveřejnit, aby veřejnost mohla v případě závažných nedostatků v charakteru, reagovat. Pavlačové drby lze vyvrátit a manipulátora s pravdou potrestat.
05. 03. 2014 | 15:45

lama napsal(a):

vyborne, dekuji... jsem rad, ze se o tomto tematu rozviji verejna diskuze...videl jsem webovou stranku www.korupcejakoparazit.cz, kde v Receptu 9 ohledne funkcni statni sluzby dochazeji autori teto strany k podobnym zaverum....ted jeste, jak donutit politiky, aby nas v realu zase "neobelhali"?
05. 03. 2014 | 16:06

K .V napsal(a):

Úředníci potrestaní za Opencard jsou první dobrou vlaštovkou.
Úředník je zaměstnanec jako každý jiný, stačí zákoník práce a běžné zákony. Když můžou ztratit práci miliony odborníků v soukromém a život jde dál, proč ne úředníci.
.
Co chybí je zodpovědnost, i trestní
.
Klasická ukázka: Promopro by v soukromé firmě byla vyřešena během 1. dne, prostě by si majitel nechal předložit faktury a porovnával: dne xx, zasedání s yy účastníky, za pronájem sálu, občerstvení , ozvučení..., buď by ceny odpovídaly normálu nebo by zavolal Policii a toho kdo faktury podepsal nechal odvést-
Další příklad
Okresní Soud v Brně, schválený rozpočet 800 milionů, konečná cena 2 miliardy, dosud se stalo to že soud dostal pokutu, pokud by ji zaplatil, přihlásil by se státu že bez těch peněz nemůže fungovat, a stát by mu ty peníze poslal zpět jako mimořádnou dotaci na chod, dál se nic nestalo, jen peníze by chodily přes 4 účty tam a zpět a 1,2 miliardy rozkradeno a nikdo není vinný.
.
To musí skončit, nové zákony nepotřebujeme
05. 03. 2014 | 17:03

Občan napsal(a):

Veřejná správa by měla být stabilní, že...
Pokud v poslední době čtu jakýkoli inzerát hledající někoho do veřejné správy, většinou (cca 80%) se jedná o ZÁSKOK za mateřskou - tedy o místo na dva, max. tři roky; případně za dlouhodobě nemocného, což znamená angažmá v řádu týdnů až měsíců. JAK chce zákon zajistit STABILITU veřejné správy, jestliže většina zaměstnanců budou záskoky za mateřskou nebo nemoc? A JAK asi tak budou takoví "záskokové" motivováni ke kvalitní ODBORNÉ práci, když budou mít 100% jistotu, že mají práci na pár měsíců?

Kdy budou zaměstnanci veřejné správy pracovat, když budou neustále přezkušováni nebo školeni?
JAK bude zákon řešit, aby se "vzdělávání" a "přezkušování" nestalo nástrojem šikany ze strany nadřízených?

Jestliže veřejní zaměstnanci nebudou mít definitivu, současně je známo, že stát nemá peníze ani na dorovnání inflace v rámci stávajících platů a natožpak na nějaké ošatné či cestovné, a zároveň budou minimálně státním úředníkům omezena občanská práva, tak ČÍM tedy vlastně budou motivováni k vysoce nadstandardním pracovním výkonům???

Dvořáková i Žák hovoří výhradně o nejvyšších postech veřejné správy. Řadové úředníky počínaje vedoucími oddělení spláchli jednou větou, přičemž veřejná správa se skládá ZEJMÉNA z řadových zaměstnanců. Nebo se snad domnívají, že veřejnou správu tvoří pouze zaměstnanci na nejvyšších vedoucích postech? To se ale velmi pletou.

Proč nebudou zákonu podléhat sekretářky, elévové, knihovníci, archiváři - tedy všichni ti, již se sice přímo nepodílejí na výkonu veřejné správy, ale mají přesto vliv na její kvalitu?
05. 03. 2014 | 18:01

Liška Ryška napsal(a):

Z celé koncepce nového (dalšího) zákona mi je na zvracení. Co přinese obyčejnému úředníkovi? tomu referentíkovi-mravenečkovi? Referent je ten, kdo pracuje, kdo je prostřeníkem mezi občanem a státní mocí. Ne ti chudáčci, kvůli nimž je zákon tvořen. Odměny ve výši 25%? Pcha - který z referentů je kdy obdržel? Kalousek úředníky okradl oficiálně o 10% jejich platu, ve skutečnosti o víc. A zase jenom ty obyčejné malé. Šéfíci si stačili platy zavčas zvýšit a ministerstev se toto opatření netýkalo. A nový zákon? Referentíku, zase tě vezmeme po hřbetě! Chceš si přivydělat? Chceš se mít lépe? Jak je možné, že plat řadového referenta nedosahuje ani průměrné mzdy? A budeš skládat zkoušky, žádná definitiva, jen povinnosti a zákazy. A veřejnost jásá!!!!!!!!!!
05. 03. 2014 | 19:23

Jana Meždů napsal(a):

Odměny ve výši 25% jsou pro běžného zaměstnance nedosažitelné. Pravda, pí Naďová "dřela jako kůň" a proto si odměny "zasloužila". Nicméně řadový zaměstnanec státní správy si na odměnach za celý rok moc nepolepší. Dostat 2x za rok 2-4 tisíce... Ostatně, stačí se podívat na průměrné platy jednotlivých úřadů - a také si všimnout procentuální zastoupení podle vzdělání.. . Ve státní správě je median kolem 80% průměrného platu. Je běžné, že vysokoškolsky vdělaný zaměstnanec s požadovanou odborností a několikaletou praxi dělá za cca 16 -22 tisíc hrubého a 2x do roka se dočká odměn ve výše uvedené částce.
05. 03. 2014 | 19:41

neo napsal(a):

Občan:

promluvil vyhozený státní ouředníček, který by rád definitivu, aby nemohl být vyhozen pro neschopnost. To by se jim líbilo mít flek, nic nedělat, nevzdělávat se (pozor šikana nadřízených) a ještě brát prachy a nárokovat si odměny.
a záskok za mateřskou nebrat!! to je lepší válet se na dávkách, že? Zlatej Drábek a veřejná služba na takové.
05. 03. 2014 | 20:09

xx napsal(a):

Paní Dvořáková s panem Žákem by si měli především pozorně prostudovat seriál Jistě pane ministře a Jistě pane premiére.
Je to satira BBC vytvořená před 30 lety a pranýřující přesně ten systém státní správy, který by zde paní Dvořáková a pan Žák chtěli zavádět.

Ze současných problémů nás rozhodně nedostane upevnění a zvýšení moci úředníků.

Zde se, i v diskusi i v článku střetávají dva naprosto odlišné světy. Svět byrokracie a svět mimo ni.

A lidé kteří patří do těchto dvou světů mají natolik odlišné myšlení, že téměř nejsou schopni se domluvit. Klasický příklad člověka na straně byrokracie je Občan.

Znám osobně několik lidí, kteří pracují ve státní správě a kdykoli se s nimi bavím, ten střet dvou odlišných světů cítím. Oni prostě docela jinak přemýšlejí o věcech. Někdy je to až děsivé jak moc odlišní jsme.

Není tedy divu, že lidé z prostředí byrokracie horují po služebním zákoně. Upevňuje byrokratizaci státní správy a její moc.

Pro nás ostatní je to ale docela špatná zpráva.

Takže suma sumárum - komu ten zákon poslouží nejlépe ? Státní správě jako celku. Komu nejvíce uškodí ? Nám ostatním občanům, nad kterými má státní správa monopol na násilí.

Oni, tedy ti uvnitř státní správy vnímají korupci a tunelování veřejných peněz negativně. Pro nás ostatní je to celkem jedno. My prostě házíme peníze do černé díry a jenom se díváme, jak se rozházejí za blbosti a buzeraci.
Pro běžného občana je naprosto lhostejné, jestli za ty peníze státní správa nakoupí předraženou dálnici, nebo dálnici nepředraženou a za zbylé peníze třeba opraví budovu ministerstva. Jaký je v tom pro nás rozdíl ? Žádný. Ale pro úředníky podstatný.

Představa, že by se při omezení korupce snížila potřeba státní správy po našich penězích je najivní. Ne. Když státní správa nějakým zázrakem omezí korupci, rozhodně to nezpůsobí snížení daní. Naopak to umožní růst agendy státu, umožní vznik dalších úřadů a dalších povinností pro nás ostatní. Občan se možná dočká svého teplého místečka na doživotí, ale my budeme dál nuceni násilím odevzdávat cca 50% svého výdělku státní byrokratické hydře. Možná si na těch penězích nebudou mastit kapsy Rittigové, Janouškové a podobní gauneři. Ale budou z toho žít stovky jiných lidí, kteří budou vykonávat naprosto zbytečnou činnost.

Ale problémy, které trápí obyčejné lidi se tím nezmenší. Naopak se mohou zvětšit.
05. 03. 2014 | 21:50

Šangala napsal(a):

Napřed by to chtělo audit st. správy. Ale jak a kým? Úřady jsou dnes rodinnými podniky. Je to bludný kruh s absencí morálky, zahraniční recept neexistuje a osvícený král v nedohlednu.
06. 03. 2014 | 00:09

tomeek napsal(a):

Mila pani Dvorakove, mily pane Zaku ---
Tady je muj ideal statni spravy:
1. urednik (az po uroven reditele odboru na ministerstvu vcetne) ma praci jistou, pokud k ni ma odborne predpoklady (slozi zkousku nebo neco na ten zpusob);
1.1. korolar: urednik (tentyz) se nevymeni, pokud se ministra Fialovych po volbach stane ministr Ruzovych;
2. urednik dostane dost penez, aby se dobre uzivil (on i jeho rodina), ne vic, ani ne min; prokazana lepsi kvalifikace mu/ji da trochu vic, aby se prilakali schopni lide, kteri by jinak hledali nejistych hodne vic v soukromem sektoru;
3. pravidelne (a mimo volebni sezonu!!) se dela urednikovo hodnoceni: hodnoti ho primo vedouci, neprimo zakaznici (obcane - napr. knihou stiznosti); 1. negativni hodnoceni znamena podminku (pri zachovani platu) na 2 roky; 2. negativni hodnoceni znamena padaka na hodinu;
4. zahajeni trestniho rizeni vuci urednikovi znamena padaka na hodinu, s minimalnimi pozitky (=zadne odstupne, zakaz cinnosti ve verejnem sektoru);
5. byvaly vyhozeny urednik nesmi zastupoval, jednat (zkratka byt videt!) pri jednani soukrome firmy o statni zakazky nebo v podobnem kontextu;
6. vyssi urednik, ktery opusti svou funkci, uz nikdy nemuze delat nizsi funkci (duvod: napr. vyhozeny ministr nesmi delat namestka svemu byvalemu namestkovi, ktery prevzal jeko funkci - a la duo Putin / Medvedev);
7. na uredniky statni spravy se presumpce neviny po tretim obvineni meni v presumpci viny;
8. po dobu vykonu zamestnani ve statni sprave jakykoliv jiny dalsi placeny i dobrovolny pomer, vcetne prednaskove cinnosti ci clenstvi ve spravni rade (radach) atd. znamena padaka na hodinu;
9. prace v soukromem sektoru od postu reditele (vcetne) nahoru diskvalifikuje kandidata pro praci ve statni sprave na dobu nejmene 3 roky;
10. zmena zamestnani ve statni sprave laternalne (=mezi resorty) je mozna pouze nahoru, t.j. namestek ministra dopravy nemuze delat sekcniho sefa ministerstva financi (nadozovoti!), muze se stat tak akorat ministrem dopravy, bude-li zajem.
11. ... neco dalsiho me jeste napadne...
06. 03. 2014 | 06:32

tomeek napsal(a):

... a taky napadlo: "laternalne" my byt "lateralne", "nadozovoti" ma byt "nadozivoti" a tak...
:-)
06. 03. 2014 | 06:42

K .V napsal(a):

Úředníci si jen chtějí zakonzervovat korýtka a moc, za silné podpory kolegů úředníků z Brusele.
Kapitralismus a riziko ztráty zaměstnání je jen pro ty dole, ta rudá a hnědá pra.sata.
06. 03. 2014 | 07:57

xx napsal(a):

tomeek: aplikujte vaše pravidla na pana Poce - zdejšího blogera.

Pan Poc pracoval jako úředník a vedoucí odboru na MÚ. Za jeho působení se na údržbu zeleně najala firma. Následně pan Poc opustil funkci na úřadě a stal se jednatelem té firmy na údržbu zeleně. Zároveň v té době firma dost rostla. od té doby se pan Poc označuje za úspěšného podnikatele.
Následně se pan Poc rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu. Opustil tedy místo jednatele té společnosti. na jeho místo přišla firma odkudsi z ciziny, jejímž jediným akcionářem je jiné firma, kde opět, světe div se, figuruje pan Poc, nyní už Europoslanec.

To je jen modelový příklad, jak úředníci a politici podnikají na státních pastvinách. Pan Poc je malá ryba, vlastně rybička. Uvádím to jenom jako příklad mechanismu.
06. 03. 2014 | 08:58

xx napsal(a):

K .V: přesně tak.
06. 03. 2014 | 09:06

šašek z Jihlavy napsal(a):

Kdo sledoval dnešní tiskovku ministryně pro místní rozvoj paní Jourové, musel dojít k závěru, že tato dáma to vzala za správný konec. Jsem rád, že mě můj odhad na lidi nezklamal, velký Andrej má na rozdíl od prezidenta mnohem lepší čich, o jaký druh lidí je třeba se opřít. Těším se na další praktická opatření nové vlády, Kalousek má smůlu.
06. 03. 2014 | 15:41

Občan napsal(a):

Tomeeku,
kéž by se Váš nápad stal základní osou zákona o státní službě!
Bohužel to je jen zbožné přání a realita bude úplně jiná...
06. 03. 2014 | 19:26

pepa z depa napsal(a):

"Zákon o státní službě" opsat doslovně od našich sousedů-Německo, Rakousko.Hlavně, aby to zas nevytvořili naši všehoschopní političtí neumětelové.Samozřejmě pro potřebu své rodiny a přátel, viz. současný stav na našich státních úřadech a firmách.
08. 03. 2014 | 09:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy