Máte být jedinečný a přitom nevyčnívající. Taková je norma mezi norskou mládeži.

Mladí se neodvažují vybočovat z davu a být sami sebou a stát si za tím. Všichni mají být pasováni do stejných nudných škatulek. Na to, abyste byli dost dobří, musíte se chovat stejně. Přicházíte o to, co dělá vás tím, kým jste. Pokud jsou všichni úplně stejní, jaký je rozdíl?

Jinak vás odsuzují a vylučují. Vše, co něco znamená, je váš vnějšek. Devět z deseti holek ve věku 16 let si přeje změnit něco na svém těle. A podle norského ústavu národního zdraví má v 3. třídě nadváhu 14 % dívek a 11 % kluků. A posledních čtyřicet let až dosud stále ještě roste počet žáků s nadváhou na 2. stupni základní školy.

Blogy, inzerující a vlastníci portálů ovlivňují svým nátlakem ohledně nutnosti perfektního těla svou propagací botoxu, zvětšování rtů a silikonu. Čtou je statisíce lidí, mezi nimi i 10-12leté děti. 13leté dívky soutěží v tom, která je svůdnější, a jejich těla a probouzející sexualita je prodávána a podléhá logice zboží.

Zároveň se podle deníku Verdens Gang málo rozebírá to, že i kluci pociťují nátlak na to, aby byli „dost dobří“, přesně tak hubení, popř. „při těle“ přesně tak, jak to chce jejich okolí. Mohou být o sobě a svém sebevědomí otevření, ovšem komentují-li neznámí lidé jejich těla negativně, tak jsou zdrcení. Ideálů je několik, ovšem řada dětí a mladých je fixována jen na jednom z nich. Nejistota a nespokojenost s vlastním tělem z toho dělá neřešitelné dilema: ať jste podle ostatních moc štíhlí, či moc tlustí: oboje se stává nesnesitelným.

Pouze jedno z pěti norských dětí a mladých od 11 do 17 let je dostatečně fyzicky aktivní. Uvádí to Světová zdravotnická organizace na základě celosvětových studií. Problém je palčivý zejména u děvčat. Podle studií Norské univerzity sportu tráví norské 15leté děti v průměru tři čtvrtiny dne vsedě a klesá úroveň fyzické činnosti devítiletých chlapců, jež zůstávají v průměru 61 % dne bez pohybu. List Firda hovoří o 20násobku chiropraktických ošetření u dětí ve věku 10 až 19 let během šesti let. Přibývá dětí a mladých s fyzikou 70letých. Mívají psychomotorické stavy a potíže s bolestmi zad, šíjí a ramen. Můžou za to činnosti spojené s moderními technologiemi a také stres.

Rostoucí počet dětí a mládeže s psychickými problémy, a to hlavně v největších městech je znepokojivý. Podle čísel www.ungdata.no má takové potíže každá 4. dívka ve věku 15 až 19 let. Mnohdy o životní kvalitě rozhodují rodinné finance. Symptomy deprese má třetina dětí a mladých z rodin s nižšími příjmy. Propast je velká mezi těmi, co jsou nejméně (45 %) a nejvíce (85 %) spokojení s prostředím, v němž žijí. Stres, nespavost, nízké sebevědomí a pocit beznaděje: Psychické problémy kluků jsou přehlíženy déle. Zatímco dívky se snáze baví s kamarádkami a matkami a dostávají se do kontaktu se zdravotními sestrami ve škole a vyhledávají pomoc jinde, mnoha klukům chybí dospělí, se kterými si mohou promluvit.

Dva z pěti mladých dotázaných ve věku od 18 do 20 let se fotili nazí. Tři ze čtyř z těchto mladých se o tyto snímky dělili. Lituje toho zhruba třetina těch, jež pořídili, ukládali či poslali svůj takový snímek sebe. Skoro dvě třetiny tvrdí, že to v budoucnosti nebudou dělat.

Mnoha mladým se nevede dobře proto, že se jim dostává hodně nenávistných zpráv na sociálních sítích. Někdo udělá pro lajky všechno, devítileté holky dělí sexualizované snímky a videa, na nichž jsou přehnaně nalíčené. Jejich vrstevníci schvalují jejich chování.

Být šikovný a podávat výkony/dokazovat věci je cool. Ve škole, v sportu, mezi přáteli. Na to, aby zvládali nátlak a nepsaná pravidla a požadavky okolí, berou drogy a je stále těžší to odhalit. Na středních školách dělává policie zátahy a v jedné škole v mém rodném Bodø podle tamního listu Avisa Nordland zadržela dokonce 60 žáků. Nejsou to jen mladí žijící v nestálých poměrech, jež to mají ve škole těžké jak se zvládáním předmětů, tak s absencí.

70 % mladých se podle www.ungdata.no ve škole nudí a nevnímají to, co se ve škole děje, jako relevantní pro jejich životy. Ničení věcí a vzdělávání skrze stále tytéž osnovy a fixní postoje ohledně toho, co jsou to kompetence, si vybírá svou daň: norské školství se v mezinárodních srovnáních umísťuje stále níže, k čemuž se zanedlouho vrátím v samostatném článku.

Mládež, jež dnes vyjde ze školy, má podle badatelů větší riziko než dříve, že budou vyloučení nadobro a vytvoří trvalou nižší společenskou třídu. Ti, jež mají kolem sebe méně přátel, volnější či horší vazby na rodinu a komunitu jsou zranitelnější a méně přizpůsobiví, aby se do kolektivu začlenili znovu. Záleží na lidských zdrojích rodičů a na tom, zda mají vzdělání, jsou zaměstnaní atd. Podle badatelů to nejsou mladí, jež se změnili, nýbrž společnost. Někteří ani nechápou dostatečně dobře to, jak se ve škole mluví, poněvadž jim chybí kompetence.

Když se tolika lidem daří a mají se dobře, tak to pak tím spíše může být vnímáno jako silnější selhání pro ty, jež se ocitli mimo. Jsou-li všichni ostatní úspěšní, pak se to zaměří jen na vás, že máte takový problém, za nějž si můžete jen vy samotní a nikdo jiný. Způsob, jakým se v společnosti pojednává o tom, co je hodnotné, způsobuje u mládeže až nepochopitelný nátlak a pocit méněcennosti.

Mnoho dětí a mladých má příliš napilno a přeje si mít více času na rodinu a přátele, a to přesto, že jich 70 % odpovědělo, že jsou s přáteli denně. Mají méně volného času, než měli jejich vrstevníci před deseti lety. Také tráví více času domácími úkoly. Čtyři z deseti se dle vlastního názoru zúčastňuje příliš organizovaných aktivit, zde se projevují rozdíly mezi pohlavími a chlapci se ve větší míře zabývají tréninkem, sportem a televizí, zato děvčata o něco více pomáhají doma nebo si čtou. Počítačové hry hraje denně 40 % dětí ve věku od devíti do dvanácti let. Stejně tolik se ale věnuje sportu či outdoorovým činnostem. Podle šetření mají děti a mládež o hodinu více volného času denně, než mají dospělí.

V Norsku není moc jednoduché získávat přátele, jež s vámi zůstanou v kontaktu a po změně bydliště to často dře, snažíte-li se navazovat nové kontakty. Z těch 37 % mladých, jež se cítí mnohdy osamělých, odpověděla čtvrtina, že samota je mezi mládeží tabu, kvůli kterému se cítí provinile.

Není to jednoduché, když jste ve špatné čtvrti či na špatné škole se špatnými kalhotami či bundou. Myslíte-li si, že vás to správné oblečení uvede mezi spolužáky, tak jste se nemohli více mýlit. Nedá se totiž dost důrazně ukázat, jak je v Norsku veledůležité mít ty správné kusy oblečení ve správné době. Jelikož pak z toho bude pro dotyčné jen velký skandál a výsměch. Tím jste u ostatních skončili a nebudete již nikdy dost cool.