Stará americká anekdota o letadle, jehož posádku přepadne chlap s revolverem a nařizuje:
"Hijacking! Teď poletíte do San Francisca!"
Piloti se diví: "Ale my letíme do San Francisca… "
Chlap: "Jo? Haha! Letím s váma potřetí a vždycky jsme přistáli v Havaně!"


Bártovy úplatky jsou velmi podobného druhu, zdá se mi. Je to trochu legrační, vždycky přece upláceli poslance nějaké jiné strany, zatímco zde se setkáváme s novinkou... Takhle nějak uplácí každý zaměstnavatel své zaměstnance, mám dojem.
Teď si uvědomuju, že zdaleka ne každý...

Především jest však celá ta scéna před soudem ale přeplněná nechutnými postavami egomanů, lhářů, navzájem se fízlujících, nahrávajících a prodávajících, používajících slovník jako Ivánek, atd. Je to až k neuvěření, vskutku.

Pokud byl náš lid dosud politiky poněkud otráven, na tohle se musí dívat jen s hnusem – a jen naivkové si představují, že ty „staré“ strany to nedělají. Jenom se předem profiltrovaly včas…

Zrovna nedávno mi jistý lokální podnikatel rozhořčeně vyprávěl o jednom bývalém senátorovi:
„Ty vole, to je buď blbec, nebo blázen, tak voni ho kluci podpořili, von se tam dostal a nic nevrátil, asi si myslel, kretén, že je tam kvůli svýmu vědomí a svědomí, a potom si přijde, a že chce kandidovat znova, tak mu jasně řekli, ty ses posral, vole, ani vomylem, a taky už se tam nedostane, tak na těch sto, stopadesát litrů zapomene, blbec, o těch vedlejších money ani nemluvě…“
Senátor ani jeho zklamaní podporovatelé nebyli, podotýkám, z rodu veverek.

Kde je v tomto případě soud? Na pravdě boží ))