Ty tam jsou povinné pochody s transparenty, mávátky, tanečky a alegorickými vozy, a přesto se vrátily v podobě daleko barevnějšího bláznivého karnevalu homosexuálních menšin, těch zmalovaných, polonahých těl i tváří třetího pohlaví. Přemítám, co tou parádou chtějí demonstrovat a snad i prosadit. Hrdost? Jak čteme zřejmě kvůli cizincům v anglickém názvu? Staří Řekové by se divili. Aristotéles definuje homosexualitu jako deprivaci, jako slepotu či hluchotu, a tak jako schází zrak a sluch, tak i v této náhradní sexualitě musí něco chybět – vztah dvou sexuálně hluboce odlišných a plodných protikladů lidského rodu.
V divoké vřavě, kterou sociální demokraté svou nepokrytě nacionálně socialistickou plakátovou kampaní rozproudili kolem zákona o částečné restituci a postupné finanční odluce církve a církví od státu, samozřejmě nemá věcná, klidná a rozumná argumentace nejmenší naději. Socdemokraté poškozeni úplatkářskou aférou svého hejtmana Davida Ratha (chycen in flagranti se sedmi milióny v krabici) a z nedostatku volitelného programu před krajskými volbami – těžko slibovat natož prosazovat další výhody sociálního státu, zdaňování a rozdávání v ekonomické recesi - vsadili na české ahistorické nacionální protiřímské zaujetí. Nepochybně jejich manažeři uvažovali: jsme v recesi a církev chce peníze, vyčíslili si, že je 80 % populace proti (přestože 4, 5 milionů voličů, při sčítání lidu neuvedlo žádnou konfesi), a chamtivá ruka preláta s briliantovým prstenem, co přijímá 134 restitučních miliard, bude v převážně světském prostředí českých zemí bomba.
Je to k nevíře, ale už 22 let od převratu chátrá zablokovaný zkonfiskovaný majetek církve, o který se nikdo pořádně nestará, neinvestuje do něj a nepodniká. Kde chybí majitel, vládnou ruiny. Smutná to bilance polistopadových vlád, ty miliardy ušlého zisku.
S mírně poťouchlým zájmem sleduji dlouhodobě neobyčejně vytrvalé pokusy úředníků financministerstva, náměstka L. Minčiče a teď mluvčího zástupce (!) J. Haase (LN, 8. 8. „Kládu v oku svém neuzřel.“), obhájit politiku svého šéfa/resortu/vlády. Nic ve zlém, pánové, předpokládám, že za politiku svého šéfa/resortu/vlády nemůžete, také vím, že jste za svou argumentaci slušně placeni, (a nelze s vámi doopravdy polemizovat, natož přesvědčovat), a vím také, že bych sám nedokázal obhajovat neobhajitelné o nic lépe. Vaše nevděčná zástupná úloha má ovšem špatný cíl, snaží se poplést a mást občany.