Zdeněk Tůma, guvernér centrální banky, ekonom, horolezec, cyklista, introvert (čili samotář) se stal lídrem Top nula devět a v případě totálního vítězství nebo daleko pravděpodobnější koalicí s druhou nejsilnější pražskou stranou Věcí veřejných, by se stal primátorem v hlavním městě. Další z neuvěřitelných strategických tahů politického génia (vše do času neb v politice každý končí fiaskem) a skutečného vládce z Top.

V malé zemi musí být totiž nová tvář v politice mediálně známá (Schwarzenberg, John, Bobošíková), působit solidně a neměla by mít za sebou finanční skandály a většinou ani hereckou kariéru. A guvernér (to zní dobře a velitelsky) takovou personou, alespoň mediálně určitě je. A poptávka občanů po zkorumpované mafijní vládě primátora Béma je jednoduchá: takhle už ne!

Je opravdu guvernér takovou zárukou? To samozřejmě nikdo neví. Česká ekonomika se za jeho dlouhé vlády do žádné krize nedostala, byť na ni pilně sociálně demokratické vlády zvyšováním státního rozpočtového deficitu pracovaly, včetně té podnikatelské vlády poslední. Proto se také odvaha a nezávislost centrálního bankéře projevit nemohla. Neměl vpodstatě co zkazit. Kolem něho se vytvořila aura solidnosti. Málokdo také ví, jak nepatrné možnosti napravovat rozhazovačnost politiků tahle instituce skutečně má – jejím hlavním cílem je nízká inflace, a tu díky ekonomické globalizaci ani historicky nesmyslně nízké úroky (jak dne už víme) ani státní deficit zatím nezvyšovaly.

Proto je opatrný, nekontroverzní guvernér v dnešní antikorupční náladě politickým esem. Jeho pokerová tvář a introverzní nekonfliktní výroky působí promyšleně, a celkově vytvářejí nejen chladnokrevný ale kupodivu i charakterní dojem. Máme-li se vůbec něčeho dopídit, tak to budou především jeho názory ekonomické. Několikrát totiž vyjádřil hluboké přesvědčení, že na rozdíl od některých politických představ, právě omezení státních výdajů vede k hospodářskému růstu. Svatá pravda! Vždyť ekonomický multiplikátor platí ve sféře soukromé a nikoli státní. Čím více stát ušetří, tím více hospodářství poroste! Tohle bylo empiricky dokázáno mnohokrát, nejslavněji Margaretou Thatcherovou na začátku privatizace a proti názorům tehdejších anglických ekonomů. A jedinkrát, kdy se zdálo, jakoby se Zdeněk Tůma veřejně trochu rozčílil, bylo navýšení státního deficitu o šedesát miliard.

Pražský magistrát není jen megalomanie, mafiánská továrna na absolutno, je to finanční propast, na jejímž dně se nadouvají kapsy spřátelených podnikatelů. Existuje zde (ostatně stejně jako v centrální bance) rovněž příšerná přezaměstnanost. Má desetkrát víc úředníků než před patnácti lety a Dopravní podnik má trojnásobek byrokracie v porovnání s technickým personálem. Bude mít guvernér/primátor odvahu a schopnost takový chlív vyčistit? To také nevíme. Zdá se však, že po nekonečné nudě v centrální bance se místo kariéry investičního bankéře v daleké cizině (což mu zřejmě manželka zatrhla) a ve věku (50), kdy člověk potřebuje změnu jako sůl, rozhodl sportovně něco opravdu zásadního dokázat. Vydělávání peněz to jistě není. A proto mu popřejme hodně štěstí.

Pro deník E15