Dobré zprávy
Ekonomické prognózy jsou zpravidla mylné, a pokud se prognostik (šaman) strefí, je to většinou jen čirá náhoda, protože homo sapiens ačkoli ne příliš moudrý, je vynalézavý. Ani geniální sci-fi spisovatel Isaac Asimov si neuměl představit internet.
Za zhruba posledních padesáti let měli šamani naprosto jasno. Ve světě omezených surovin se jednou při trvalém růstu lidstva a spotřeby, musí přece vyčerpat. Staticky vzato, ano. Z dynamiky kolektivní lidské invence, to jisté není. Proti sobě stojí dvě víry. Jedna poněkud dětinsky fundamentalistická, druhá vycházející ze zkušenosti neuvěřitelného vědeckého a technologického vývoje posledních dvou století. Svět je totiž fantastické místo, před nímž bledne veškerá fantazie a má v zásobě ohromná překvapení (černé labutě, jak je nazval jeden duchaplný žvanil).
Štěpení břidlic a nová ohromná naleziště zemního plynu, a s ní technologický rozvoj snižující spotřebu energie, už teď radikálně mění energetický výhled. Lidstvo má za sebou dobu dřevěnou, uhelnou a v nedaleké budoucnosti se zbaví své závislosti na ropě (60 % požírá transport) a nastane doba plynová. Jak to víme?
Fakta. Nejkonzervativnější odhady (IEA) spočítaly zvýšení světových zásob plynu z 50 na 200 let, zřejmě však budou mnohem vyšší. Spotřeba spalovacích motorů se snižuje zhruba o 2,5 % ročně, energetická náročnost průmyslu a lidských obydlí neméně a křivka růstu planetárních obyvatel výrazně zpomaluje. Počet automobilů v rozvojovém světě sice stále stoupá (7% ročně) ale převážně nákupem malých vozů o nízké spotřebě. Poslední elektrárny na ropu se všude zavírají a v Americe skončily i ty na uhlí. Dotace na paliva v mnoha zemích končí a Čína zavádí emisní omezení (6,9 l/km) a je to právě ona, která má zájem své obří zásoby břidlicového plynu plně využít a plynem postupně nahradit uhlí. Číňané se začínají dusit, a proto masivně investují i do drahých alternativ (atom a solár).
Nejrychlejší vývoj (jako vždy) probíhá ve Spojených státech a brzy se (jako vždy) připojí i Spojené království. Během pouhých dvou let se zvýšil v Americe počet autobusů na tekutý zemní plyn na 20% a ještě rapidnější růst teď čeká kamiony a lodě. Neruský plyn je dnes 4x levnější a spalování produkuje o polovinu škodlivin méně.
A tak je pravděpodobné, že se světová denní spotřeba 90 m/b už za čtyři roky zastaví na 92 m/b v roce (Citi, The Economist) a začne pomalu klesat, až nakonec zbude jen pro chemický průmysl a většinou pod zemí.
A u nás? Průzkum plynu z břidlic zakázán, autobusy pražské magistrátní kleptokracie jezdí téměř všechny na naftu a dusí obyvatelstvo, na nových domech a garážích supermarketů vidíme zákaz vjezdu aut na plynový pohon.
LN 14. 8. 13
Za zhruba posledních padesáti let měli šamani naprosto jasno. Ve světě omezených surovin se jednou při trvalém růstu lidstva a spotřeby, musí přece vyčerpat. Staticky vzato, ano. Z dynamiky kolektivní lidské invence, to jisté není. Proti sobě stojí dvě víry. Jedna poněkud dětinsky fundamentalistická, druhá vycházející ze zkušenosti neuvěřitelného vědeckého a technologického vývoje posledních dvou století. Svět je totiž fantastické místo, před nímž bledne veškerá fantazie a má v zásobě ohromná překvapení (černé labutě, jak je nazval jeden duchaplný žvanil).
Štěpení břidlic a nová ohromná naleziště zemního plynu, a s ní technologický rozvoj snižující spotřebu energie, už teď radikálně mění energetický výhled. Lidstvo má za sebou dobu dřevěnou, uhelnou a v nedaleké budoucnosti se zbaví své závislosti na ropě (60 % požírá transport) a nastane doba plynová. Jak to víme?
Fakta. Nejkonzervativnější odhady (IEA) spočítaly zvýšení světových zásob plynu z 50 na 200 let, zřejmě však budou mnohem vyšší. Spotřeba spalovacích motorů se snižuje zhruba o 2,5 % ročně, energetická náročnost průmyslu a lidských obydlí neméně a křivka růstu planetárních obyvatel výrazně zpomaluje. Počet automobilů v rozvojovém světě sice stále stoupá (7% ročně) ale převážně nákupem malých vozů o nízké spotřebě. Poslední elektrárny na ropu se všude zavírají a v Americe skončily i ty na uhlí. Dotace na paliva v mnoha zemích končí a Čína zavádí emisní omezení (6,9 l/km) a je to právě ona, která má zájem své obří zásoby břidlicového plynu plně využít a plynem postupně nahradit uhlí. Číňané se začínají dusit, a proto masivně investují i do drahých alternativ (atom a solár).
Nejrychlejší vývoj (jako vždy) probíhá ve Spojených státech a brzy se (jako vždy) připojí i Spojené království. Během pouhých dvou let se zvýšil v Americe počet autobusů na tekutý zemní plyn na 20% a ještě rapidnější růst teď čeká kamiony a lodě. Neruský plyn je dnes 4x levnější a spalování produkuje o polovinu škodlivin méně.
A tak je pravděpodobné, že se světová denní spotřeba 90 m/b už za čtyři roky zastaví na 92 m/b v roce (Citi, The Economist) a začne pomalu klesat, až nakonec zbude jen pro chemický průmysl a většinou pod zemí.
A u nás? Průzkum plynu z břidlic zakázán, autobusy pražské magistrátní kleptokracie jezdí téměř všechny na naftu a dusí obyvatelstvo, na nových domech a garážích supermarketů vidíme zákaz vjezdu aut na plynový pohon.
LN 14. 8. 13