Ekonomické prognózy jsou zpravidla mylné, a pokud se prognostik (šaman) strefí, je to většinou jen čirá náhoda, protože homo sapiens ačkoli ne příliš moudrý, je vynalézavý. Ani geniální sci-fi spisovatel Isaac Asimov si neuměl představit internet.

Za zhruba posledních padesáti let měli šamani naprosto jasno. Ve světě omezených surovin se jednou při trvalém růstu lidstva a spotřeby, musí přece vyčerpat. Staticky vzato, ano. Z dynamiky kolektivní lidské invence, to jisté není. Proti sobě stojí dvě víry. Jedna poněkud dětinsky fundamentalistická, druhá vycházející ze zkušenosti neuvěřitelného vědeckého a technologického vývoje posledních dvou století. Svět je totiž fantastické místo, před nímž bledne veškerá fantazie a má v zásobě ohromná překvapení (černé labutě, jak je nazval jeden duchaplný žvanil).

Štěpení břidlic a nová ohromná naleziště zemního plynu, a s ní technologický rozvoj snižující spotřebu energie, už teď radikálně mění energetický výhled. Lidstvo má za sebou dobu dřevěnou, uhelnou a v nedaleké budoucnosti se zbaví své závislosti na ropě (60 % požírá transport) a nastane doba plynová. Jak to víme?

Fakta. Nejkonzervativnější odhady (IEA) spočítaly zvýšení světových zásob plynu z 50 na 200 let, zřejmě však budou mnohem vyšší. Spotřeba spalovacích motorů se snižuje zhruba o 2,5 % ročně, energetická náročnost průmyslu a lidských obydlí neméně a křivka růstu planetárních obyvatel výrazně zpomaluje. Počet automobilů v rozvojovém světě sice stále stoupá (7% ročně) ale převážně nákupem malých vozů o nízké spotřebě. Poslední elektrárny na ropu se všude zavírají a v Americe skončily i ty na uhlí. Dotace na paliva v mnoha zemích končí a Čína zavádí emisní omezení (6,9 l/km) a je to právě ona, která má zájem své obří zásoby břidlicového plynu plně využít a plynem postupně nahradit uhlí. Číňané se začínají dusit, a proto masivně investují i do drahých alternativ (atom a solár).

Nejrychlejší vývoj (jako vždy) probíhá ve Spojených státech a brzy se (jako vždy) připojí i Spojené království. Během pouhých dvou let se zvýšil v Americe počet autobusů na tekutý zemní plyn na 20% a ještě rapidnější růst teď čeká kamiony a lodě. Neruský plyn je dnes 4x levnější a spalování produkuje o polovinu škodlivin méně.

A tak je pravděpodobné, že se světová denní spotřeba 90 m/b už za čtyři roky zastaví na 92 m/b v roce (Citi, The Economist) a začne pomalu klesat, až nakonec zbude jen pro chemický průmysl a většinou pod zemí.

A u nás? Průzkum plynu z břidlic zakázán, autobusy pražské magistrátní kleptokracie jezdí téměř všechny na naftu a dusí obyvatelstvo, na nových domech a garážích supermarketů vidíme zákaz vjezdu aut na plynový pohon.

LN 14. 8. 13