Pád české pravice

02. 09. 2013 | 09:09
Přečteno 7530 krát
Zeman na Hradě si ze svých manů vytvořil vládu, sněmovna gaullistický diktát odmítla, ale hned se sama rozpustila a nenechala zemanovce do června politicky vyhnít. Znamená to konec dvou malých stran a osmi přeběhlíků včetně expremiéra Paroubka a dokonce i fiasko popřevratového tahouna pravice „občanské demokraty,“ jimž průzkumy přisuzují sotva třetinu křesel (7- 8 %). Hlavní byť malou stranou pravice, možná jen s 15-17 % , se tak stane výplod Miroslava Kalouska TOP 09 s maskou knížete Schwarzenberga, za jehož aureolou se ukrývá a jehož svorně ekonomové i lid viní za recesi a zpackanou důchodovou reformu. Kalousek je už dvacet let demiurgem české politiky a ovládal i svého koaličního premiéra, na něhož za ekonomickou „katastrofu“ teď padla zloba národa. To on defakto sněmovnu rozpustil, ale „malá domů,“ je pro jeho TOP 09 výhoda. Shrábne sirotky na pravici, kteří na něj ještě mají žaludek.

Do parlamentu se zřejmě protlačí tři malé strany, zcela jistě příznivci prezidenta „Strana práv občanů“ a lidovci, kteří poprvé od roku 1918 z parlamentu vypadli a možná i uskupení „Ano“ slovensko-českého podnikatele a mediálního magnáta Andreje Babiše. Ministrany zatím vypadají jen na 5-7 %, ale po debaklu na pravici mají pravoleví lidovci i nečitelný Babiš nějaké zklamané a méně vyhraněné voliče z pravého spektra jisté. Rozhádaná a zkorumpovaná pravice se rozpadla a teď bude s podporou komunistů vládnout rozhádaná levice a do toho ji šťourat prezident, který je schopen úspěšně podporovat své bratrstvo a přitom dělat lidovou politku.

Mávám tady kvůli zjednodušení slovem pravice, ale na rozdíl od levice, je pojem pravice velmi vágní a středové strany levice i pravice se sobě v Evropě připodobnily jak vejce vejci. Má vůbec smysl mluvit o pravolevém střetu. Co se přihodilo?

Od francouzské revoluce až po šedesátá léta 20. století hájila defenzivní konzervativní pravice aristokracii, církev, podnikatele a továrníky, selský stav a profese a zároveň civilizační tradici; levice bojovala za zájmy námezdní třídy a vyžadovala za slib, že nebude revoluční, stále větší redistribuci (progresivní daně) a sociální stát (zdravotnictví, školství, důchody).

Se zánikem stavů a nakonec i dělnické třídy se kolektivní zájmy levice i pravice setřely, ale pro pravici byl závažnější pokles tradiční religiozity a nástup nové víry liberálního humanismu (nutně levicového charakteru) a právě ta je hlavní příčinou, proč je tak tlačena do role levice. Stát totiž existuje výlučně pro absolutního autonomního jedince a nikoli aby chránil rodinu, kulturu, etiku i etiketu, společenství a jeho budoucnost. Svět ovládl kult liberální sekty humanistického náboženství, který oslavuje od narození danou vnitřní důstojnost a právo každého jedince na společensky a historicky neomezovanou individuální svobodu (Americká deklarace nezávislosti). Proto nesmíme vězně mučit, trestat smrtí nebo doživotním žalářem, porušili bychom lidskou důstojnost. (Evropský soud). Obhajobou zločincova práva na život – oslavujeme důstojnost lidství, které on porušil. Proto mají mít děti právo na vlastní zaneřáděný pokoj a rodiče musí uctivě zaklepat, chtějí-li, vejít. Proto musíme tolerovat ostudnou (po staru nestydatou) reklamní nahotu a veřejnou sexuální či vulgární bezuzdnost. Proto mají učitelé takový problém s prosazením vlastní autority i dogmatické autority vyučovacího předmětu. Nejvyšší politická a etická autorita se nachází v individuální svobodě a lidských právech.

A tak pokusy chránit a upředňostňovat rodinu a církev, kultivaci a kulturu či potlačovat pornografii narážejí na zuřivý odpor zbožštělého jedince. „Budete jako bohové znát (rozhodovat) dobro a zlo. Původně konzervativní strany se ocitly v pasti individualistického humanismu. Normativní vesmír se zhroutil. Ještě Adenauera nebo Churchilla volila dobrá třetina dělníků většinou náboženské orientace. Po nich už vyhrává pravice buď ze setrvačnosti, neohrožuje-li nadřazenou svobodu individua anebo, má-li charismatické vůdce (Reagan, Thatcherová) a společnost krizi. Pravice i levice jsou obě stejně liberální a politická polarizace se zredukovala na spor o ekonomii, ve skutečnosti však na střet rovnosti a podnikatelské svobody.

Ve sporu o ekonomii (a méně rovnostářskou společnost) je pravice v nevýhodě, protože v každé společnosti bez ohledu na životní úroveň mají dvě třetiny občanů průměrný nebo nižší plat. Pravice (ta velmi umírněná) vyhrává když lépe reaguje na momentální rozpoložení občanů (Merkelová), opře se o nějaký, pokud existuje, široce sdílený odpor, který levice odmítá uznat – imigrace, Evropská unie, fotovoltaické dotace anebo a to je obtížnější, dokáže proti levicové demagogii, že vyšší státní výdaje vedou k vyššímu ekonomickému výkonu a prosperitě, přesvědčit, že její program zvýhodní většinu. Ale i tady je v nevýhodě, levici nejde o prosperitu, ale o ideologickou rovnost, která rezonuje s většinovou humanistickou vírou. Stále zuří spor mezi liberté a egalité.

Kalouskova pravice selhala, protože zvyšovala daně až k recesi a v umění možného byla neschopná. Copak lze beztrestně v Česku vracet majetek církvím a v krizi zvýšit daně na potraviny, léky, kulturu, paliva a energie, snížit podporu nejvíce postiženým a zároveň odmítat i jen kosmetickou úlitbu progresivní dani?

Lidé mají parlamentního panoptika stranických a osobních kšeftů právem plné zuby a ozývají se zoufalé hlasy po manažerské nepolitické politice. Pokud jednou po Kalouskovi pravice postaví do čela rétorické osobnosti (neslyšeli jsme jediný státnický projev) a získá punc puritánské poctivosti, má naději, protože limit státních výdajů byl dosažen a každý pokus levice ještě víc zdaňovat a rozdávat skončí fiaskem. Předvolebnímu nadšení socialistů, jak firmám a střední vrstvě (boháčů je málo) zvýší daně, chybí dovětek… a prohloubí recesi. Nastávající hubená léta však daleko ostřeji a demagogičtěji nastolí sociální otázku, a obě strany nejen pravice budou mít velký problém, jak „spravedlivě distribuovat“ klesající životní úroveň.

Týždeň, 2. 9. 2013

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy