Pavla Béma, primátora Prahy, tedy muže zodpovědného za rozvoj města „oblila vlna hněvu“ nad slovy exprezidenta Václava Havla z Lidových novin: “...město se šíří jako rakovina do všech stran a likviduje naši vlast svými sklady, parkovišti a smetišti…Je to skrumáž nahodilých staveb…rozplizlá, konzumní nicota pyšně pohrdající krajinou.”

Na to pan primátor cosi o magickém oparu nad Prahou (nikoli modravý smog!), o charismatu a geniu loci, o tisícileté tradici, a celým světem obdivovavé architektuře.

V úžasu jsem si mnul oči, v úžasu tupě zíral na řádky, v úžasu žasl, jak si inteligentní člověk může myslet, že se snad turisté jezdí dívat na Prahu novou? Nemůže. Tak proč to tvrdí? O chlup dál přišlo vysvětlení: “ taková už je realita a svobodná vůle lidí, kteří rádi (na periférii) nakupují”… o vzhledu domů (zase) rozhodli jejich majitelé.” Pane primátore: není a nerozhodli. Rozhodli tkv. developeři a město a magistrát. I já bydlím v novostavbě, která připomíná ubytovnu, protože nic pěkného prostě k mání nebylo.

Nová Praha je horror! Nebyl projektován jediný park, a zbylé chaotické zeleně denně ubývá. Nebylo zachráněno jediné místečko, kde by nemusely okamžitě vyrůst předimenzované bloky bytů”(teď přijde na řadu žižkovské nádraží). Nové stavby jsou ohavné betonové skleníky, pronikající nejen do stran, ale dokonce i do centra (Karlovo náměstí). Přiznáváte, že městem jezdí (gigantické) kamióny. Proč tedy nebyl za Vaší vlády dávno vybudován severní okruh, a dnes chcete dokonce vést dražší variantu (o 40 miliard) okolo (lidských) sídlišť a okrajem Prahy 6?

Víte, že má Praha nejhorší vzduch v Evropě po Athénách, a v zimě největší počet nemocných dětí? A Dopravní podnik se právě chystá koupit 620 autobusů, z nichž má být většina na naftu (dnes dokonce drahou), zatímco na Západě musí jezdit na celkem neškodný a laciný zemní plyn.

Uplynulo osmnáct dlouhých let. Za tu dobu před válkou postavil osvícený primátor a nejlepší architekti té doby v Hradci Králové “salón republiky,” město s parky, hřišti pro děti a ulicemi šitými na míru lidí, a tedy pro veřejný život.”

Zato orwellovská Novopraha, připomíná betonovou džungli, jež se rozpíná s děsivou, bezduchou a materialistickou energií, které jste se měl vy čelem postavit. Kultura je totiž boj s džunglí. A mýlíte se, když zápasíte s větrnými mlýny levicové inteligence. Vaši zásadní kritici jsou od slova konzervovat, a stojí často napravo.

Pro deník E15