Oni
Nedávné prohlášení ÚV KSČM (kdysi by to znělo hrozivě), v němž si komunisté stěžují na neobjektivní výuku našich dějin a na antikomunismus, vyvolalo značnou nelibost, a zuřiví antikomunisté by je hned nejradši věšeli na oprátkách generála Píky a poslankyně Horákové. Komunisté mají bohužel pravdu, výuka, pokud vůbec je, za mnoho nestojí - nějaké ty koncentráky, pár politických procesů, něco o obětech perzekuce a železné oponě. O sociálních jistotách, o nulové nezaměstnanosti, všeobecné lékařské péči a nízké kriminalitě ani slovo. Takhle se mají učit současné dějiny? Fuj!
Černobílé vidění nedávné minulosti opravdu nestačí. Jak to, že nechápete, proč vzpomínáme na své budovatelské mládí s láskou a nostalgií? Představte si, že se narodíte v chudé početné dělnické rodině. V dětství se nedostanete ani za tovární periférii (Majerová) a v parku madam krmí buřtem pejska, zatím co váš tatínek občas přinese jen rohlík (Malý Bobeš). Nenaštvali byste se, a nechtěli taky střílet bařtipány, jak radila česká inteligence (Olbracht, V+ W, a mnoho dalších)?
A představte si dále, že se vám ve škole nedaří. Jaké máte šance? Nezalíbila by se vám myšlenka, že lze obrátit tenhle pořádek na ruby a místo věčné frustrace zaujmout místa ředitelů, prokuristů, státních úředníků a jednou provždy zlikvidovat buržousty, kulaky a černosotněnce? I školy se dají zařídit, aby i slabší dostali diplom. A přestaňte pořád s tou vaší buržoazní svobodou! Což skutečně nechápete, jak nám bylo dobře? Jenom těch krásných teplých míst, i domovnice mohla mít erární byt, mohli jste pohodlně hlídat socialismus jako kádrovák, estébák nebo pohraničník, a těch tajemníků! Dělník mohl být i ředitelem a podomek i parobek vedoucím družstva. Ach jo, tohle všechno přece musíte dětem objektivně vysvětlit.
A jaké výhody měla organizovaná společnost! V televizi vás neotravovaly reklamy a na veřejnosti se sprostě nemluvilo. Děti poslouchaly a chovaly se slušně. Byl kolektiv, byla družnost, nikdo nebyl nikdy sám a všichni jste si byli rovni.
A byla také naděje, že bude stále lépe, že tábor míru a socialismu, jak jsme tomu říkali, zvítězí na celém světě. Všude zavládne mír, nebude už nikdy krize, inflace ani nezaměstnanost.
Že se to všem nelíbilo je přece nabíledni. Proto se soudilo přísně a podle zákona. Pořádek se sám přece neudrží. Že se to zvrtlo? Nebyli jsme dostatečně bdělí a dostatečně tvrdí. Kapitalismus nelenil a slabší povahy propadli iluzi, že může být každý podnikatelem. Teď už máte, co jste chtěli. Krizi finanční, ekonomickou, sociální, ekologickou. Jak vyšitou podle Marxe: nadvýroba a miliardáři.
Co my na to? Svět hlídačů a hlídaných opravdu za žádné výhody nestojí. Vymysleli jste chudinský ústav pro celou společnost podle svých ubohých představ. Byl to tak trochu blázinec. Schizofrení. Vaše výhody připadaly krásné především vám, vždyť i kápo vnímá koncentrák jinak než vězeň. Jenže člověk není pes a bez svobody je na tom hůř než pes.
Máte pravdu, dětem by se to mělo pořádně a z gruntu vysvětlit.
Psáno pro deník E15
Černobílé vidění nedávné minulosti opravdu nestačí. Jak to, že nechápete, proč vzpomínáme na své budovatelské mládí s láskou a nostalgií? Představte si, že se narodíte v chudé početné dělnické rodině. V dětství se nedostanete ani za tovární periférii (Majerová) a v parku madam krmí buřtem pejska, zatím co váš tatínek občas přinese jen rohlík (Malý Bobeš). Nenaštvali byste se, a nechtěli taky střílet bařtipány, jak radila česká inteligence (Olbracht, V+ W, a mnoho dalších)?
A představte si dále, že se vám ve škole nedaří. Jaké máte šance? Nezalíbila by se vám myšlenka, že lze obrátit tenhle pořádek na ruby a místo věčné frustrace zaujmout místa ředitelů, prokuristů, státních úředníků a jednou provždy zlikvidovat buržousty, kulaky a černosotněnce? I školy se dají zařídit, aby i slabší dostali diplom. A přestaňte pořád s tou vaší buržoazní svobodou! Což skutečně nechápete, jak nám bylo dobře? Jenom těch krásných teplých míst, i domovnice mohla mít erární byt, mohli jste pohodlně hlídat socialismus jako kádrovák, estébák nebo pohraničník, a těch tajemníků! Dělník mohl být i ředitelem a podomek i parobek vedoucím družstva. Ach jo, tohle všechno přece musíte dětem objektivně vysvětlit.
A jaké výhody měla organizovaná společnost! V televizi vás neotravovaly reklamy a na veřejnosti se sprostě nemluvilo. Děti poslouchaly a chovaly se slušně. Byl kolektiv, byla družnost, nikdo nebyl nikdy sám a všichni jste si byli rovni.
A byla také naděje, že bude stále lépe, že tábor míru a socialismu, jak jsme tomu říkali, zvítězí na celém světě. Všude zavládne mír, nebude už nikdy krize, inflace ani nezaměstnanost.
Že se to všem nelíbilo je přece nabíledni. Proto se soudilo přísně a podle zákona. Pořádek se sám přece neudrží. Že se to zvrtlo? Nebyli jsme dostatečně bdělí a dostatečně tvrdí. Kapitalismus nelenil a slabší povahy propadli iluzi, že může být každý podnikatelem. Teď už máte, co jste chtěli. Krizi finanční, ekonomickou, sociální, ekologickou. Jak vyšitou podle Marxe: nadvýroba a miliardáři.
Co my na to? Svět hlídačů a hlídaných opravdu za žádné výhody nestojí. Vymysleli jste chudinský ústav pro celou společnost podle svých ubohých představ. Byl to tak trochu blázinec. Schizofrení. Vaše výhody připadaly krásné především vám, vždyť i kápo vnímá koncentrák jinak než vězeň. Jenže člověk není pes a bez svobody je na tom hůř než pes.
Máte pravdu, dětem by se to mělo pořádně a z gruntu vysvětlit.
Psáno pro deník E15