Profesora ekonomie milánské papežské univerzity Ettore Gotti Tadeschiho ještě dodnedávna mnoho lidí neznalo, dokud si ho nepovšiml britský premiér Gordon Brown. Ten totiž nedávno přijal za svou jeho ekonomickou tezi jak vyzrát na globální hospodářskou krizi. Jednoduše! Globálně!

Nejde jen o to, že západní politici navzdory veškerému zapřísahání koketují s protekcionismem, a že chystají značné dotace průmyslu a spotřebě v rámci národního hospodářství. Taková politika ovšem neřeší základní problém finanční bubliny. Ta musí splasknout tak jako tak. Jde o to, že státní dotace a investice dále zvýší oběh nadbytečných inflačních peněz, a ty budou z principu nejen nehospodárné, ale z ekonomického pohledu přímo škodlivé (dislokační) a nakonec ještě způsobí inflaci. Proč by měla například Evropa a Amerika vyrábět dotovaná auta, když to umí Korejci a Japonci mnohem lépe a levněji? Západní hospodářství a trvale zbyrokratizovaný stát nemá velké skryté rezervy produktivity (inovace), a zatím ani velkou nezaměstnanost (ta začíná až zhruba od deseti procent po odečtu trvale nezaměstnaných). Finanční injekce proto nemají co stimulovat. Světová banka odhaduje pokles HDP v Americe v letošním roce na 3,4% a v Evropě na 1,5%. Navzdory tomu bude tento pokles více či méně vyrovnán růstem v Asii, Brazílii a jinde. Kdyby se však podařilo masivně probudit nevyužitou kapacitu těchto ekonomik, jako se to podařilo v poválečné Evropě Marshallovu plánu, tak by jejich růst „zaplatil“ propad vyspělých zemí a posléze nastartoval i růst věřitelů. Odvrátilo by se tak především nebezpečí inflace, kterou západní finanční injekce dříve nebo později nutně způsobí. Jednoduché. Žijeme v provázaném světě.

Nepochybně by zůstalo jen u teorie, kterou nacionální antiglobalisté zprava i zleva do politiky nepustí, kdyby se nečekaně a s velkým zápalem k ambicióznímu plánu profesora Tedeschiho v Osservatore Romano nepřihlásil britský premiér Gordon Brown: „nejde jen o morální problém pomoci chudým. Již nyní vidíme, že jednotlivé státy samotné nic nezmůžou… Musíme využít mezinárodních finančních institucí (MMF a SB) a také dokončit jednání (Douhá) o likvidaci celních bariér, jež by znamenala okamžitý růst světového HDP… Víme dobře, že právě náboženská energie je schopna mobilizovat světové mínění“ Aby socialista podporoval rozšíření svobodného obchodu a Skot presbyteriánské tradice dokonce chválil papeže je opravdu neobvyklé. Britský premiér je přesvědčen, že dubnová schůzka G20 v Londýně bude slibným začátkem nové éry.

Můžeme se zasmát, že teď překvapený profesor navrhl Gordona Browna rovnou na Nobelovu cenu za ekonomii. Můžeme nevěřícně kroutit hlavou, že je možnost takového řešení z oblasti sci-fi, cožpak populisté někdy pochopí, že „jejich“ peníze na finanční injekci mají pomoci cizím chudákům a tím zpětně i jim samotným, že takové jsou všobecné výhody a pravidla obchodu globální ekonomiky, protože vydělávají nakonec všichni?

Můžeme se divit, že s globálním řešením přichází univerzální instituce poněkud jiného ražení, ale nemůžeme popřít, že to najednou opravdu vypadá jako by náboženské heslo „dej a bude ti dáno“ platilo i v ekonomické teorii.

Pro denník E15