Jak lvice bijem o mříže
V rozsáhlé eulogii „Ženy v managementu se vyplatí“ (LN 17.03.) A. Jachanová Doleželová nadšeně chválí Deutsche Telekom za třicetiprocentní kvóty, které zavádí pro ženy do managementu firmy. Talentované ženy už konečně nebudou přehlíženy! Na odborných studiích dokládá, jak firmy s větším podílem žen lépe prosperují a dodává, že je to logické, protože budou přinášet nové zkušenosti a různé přístupy k řešení problémů a navíc jsou ženy k firmě lojálnější než muži.
Ano, ovšem, tohle je strašlivá a divoká pravda. Ženy skutečně přinášejí do špičkových pozic něco nového, není to však odlišný ženský mozek, empatie nebo odlišné obchodní zkušenosti, na ty mužská polovina lidstva bohatě stačí, je to tvrdý a nelítostný boj amazonek. Muži si na práci jen hrají, chtějí mít i v práci srandu a v porovnání se ženami jsou líní. Jejich kariérní rivalita je často jen zdánlivá, je totiž mírněna vytvářením kamarádských spolků a oligarchií vedení. Avšak inverze mateřství, toho nejsilnějšího instinktu lidstva, z ženy nedělá mužatku, dělá z ní lvici. A ta si s neviditelnou hlavou firmy vytvoří manželství na divoko. Bude pro ni pracovat do úpadu s lojalitou a úporností, jako by bránila ohrožený domov. Podnik je na rozdíl od domova konkurencí neustále ohrožen. Ženy jsou také mnohem silnější a zdravější, žijí déle a stresovaní padesátníci s žaludečními vředy proti nim nemají rovnou šanci. Konec s hloupou mužskou ležérnosti! Přichází tyranská královna, tak jak ji zná každé malé dítě, tentokrát ovšem bez lásky. „Existují jenom tři věci, které ženy nechápou – volnost, rovnost a bratrství“ (G. K. Chesterton).
Autorka pracuje pro organizaci „Gender Studies“(pohlavní studia?), která propaguje svobodu od odpovědnosti za rodinu a dům, o kariéru na úkor rodiny. Je specialistka na pohlaví, ale tím slabým se nijak zvlášť nezabývá, dokonce píše, že ženská konkurence muže neohrožuje. Dávno už ohrozila. Kolik mužů si dnes při platové nivelizaci může dovolit založit malé autonomní rodinné království s manželkou v domácnosti a alespoň se třemi dětmi, aby nepocítil on i rodina nízkou životní úroveň? Muži se dnes začínají dokonce bouřit proti kmenové tradici otcovství. Možná i proto ztrácejí plodnost, ale já se spíš kloním k názoru, že se stresují v práci, kde vládnou ženy a firemní lvice v nich potlačují rodový instinkt. Ovšem ani ženy manažerky na tom nebývají dobře. Moji bezdětnou šéfovou porazila ve čtyřiceti láhev, kterou si otevírala sama doma. A nikdy nezapomenu na údiv svých manažerských kolegyň, když si jejich kolegové vrstevníci brali o tolik mladší a neperspektivní krasavice z recepce.
Vše pro firmu! Ale proč? Žena na rozdíl od muže není určena tím, jak dobře vykonává svou práci, ale tím, jaká je ona sama. Mateřství a autonomní vláda v rodině nikoli ve firmě je jejím slavným majestátem. Propagací manažerek podporuje pí Jachanová Doleželová dlouhodobý trend k odstranění žen a mužů. Jedinou útěchou zůstává jistota, že bezpohlavní společnost nevydrží mnoho generací a zastoupí ji jiná civilizace.
LN 24.03.2010
Ano, ovšem, tohle je strašlivá a divoká pravda. Ženy skutečně přinášejí do špičkových pozic něco nového, není to však odlišný ženský mozek, empatie nebo odlišné obchodní zkušenosti, na ty mužská polovina lidstva bohatě stačí, je to tvrdý a nelítostný boj amazonek. Muži si na práci jen hrají, chtějí mít i v práci srandu a v porovnání se ženami jsou líní. Jejich kariérní rivalita je často jen zdánlivá, je totiž mírněna vytvářením kamarádských spolků a oligarchií vedení. Avšak inverze mateřství, toho nejsilnějšího instinktu lidstva, z ženy nedělá mužatku, dělá z ní lvici. A ta si s neviditelnou hlavou firmy vytvoří manželství na divoko. Bude pro ni pracovat do úpadu s lojalitou a úporností, jako by bránila ohrožený domov. Podnik je na rozdíl od domova konkurencí neustále ohrožen. Ženy jsou také mnohem silnější a zdravější, žijí déle a stresovaní padesátníci s žaludečními vředy proti nim nemají rovnou šanci. Konec s hloupou mužskou ležérnosti! Přichází tyranská královna, tak jak ji zná každé malé dítě, tentokrát ovšem bez lásky. „Existují jenom tři věci, které ženy nechápou – volnost, rovnost a bratrství“ (G. K. Chesterton).
Autorka pracuje pro organizaci „Gender Studies“(pohlavní studia?), která propaguje svobodu od odpovědnosti za rodinu a dům, o kariéru na úkor rodiny. Je specialistka na pohlaví, ale tím slabým se nijak zvlášť nezabývá, dokonce píše, že ženská konkurence muže neohrožuje. Dávno už ohrozila. Kolik mužů si dnes při platové nivelizaci může dovolit založit malé autonomní rodinné království s manželkou v domácnosti a alespoň se třemi dětmi, aby nepocítil on i rodina nízkou životní úroveň? Muži se dnes začínají dokonce bouřit proti kmenové tradici otcovství. Možná i proto ztrácejí plodnost, ale já se spíš kloním k názoru, že se stresují v práci, kde vládnou ženy a firemní lvice v nich potlačují rodový instinkt. Ovšem ani ženy manažerky na tom nebývají dobře. Moji bezdětnou šéfovou porazila ve čtyřiceti láhev, kterou si otevírala sama doma. A nikdy nezapomenu na údiv svých manažerských kolegyň, když si jejich kolegové vrstevníci brali o tolik mladší a neperspektivní krasavice z recepce.
Vše pro firmu! Ale proč? Žena na rozdíl od muže není určena tím, jak dobře vykonává svou práci, ale tím, jaká je ona sama. Mateřství a autonomní vláda v rodině nikoli ve firmě je jejím slavným majestátem. Propagací manažerek podporuje pí Jachanová Doleželová dlouhodobý trend k odstranění žen a mužů. Jedinou útěchou zůstává jistota, že bezpohlavní společnost nevydrží mnoho generací a zastoupí ji jiná civilizace.
LN 24.03.2010