Každý si jistě vzpomene na příběhy moudrého soudce Ti a jeho důmyslné odhalování těch nejkomplikovanějších zločinů. Bohužel soudce Ti dnes nepředstavuje obraz čínského soudce. Čínské soudnictví se potýká s mnoha problémy a na některé z nich upozorňuje i odsouzení Brita Akmal Shaikha za pašování drog v Číně.

Současná diskuse v souvislosti s trestem smrti v Číně mi připomněla jednu z přednášek k čínskému právnímu systému na univerzitě v Hongkongu. Jednu z hodin profesor začal krátkou anketou. Ve třídě seděli převážně studenti z Hongkongu a Číny. Profesor se nás tehdy zeptal: „Myslíte si, že je horší, když omylem uvězní nevinného člověka nebo když omylem propustí člověka, který je vinen?“ Velká část třídy tehdy hlasovala pro druhou možnost. Naopak zahraniční studenti bez ohledu na národnost považovali za větší omyl uvěznění nevinného člověka. Profesor poté potvrdil, že názor ve třídě převládá i v celé čínské společnosti.

Tyto postoje vychází z historických událostí ve 20. století a ze špatného stavu čínského soudnictví. Presumpce neviny představuje pro současnou čínskou společnost novinku. Tento koncept se stal součástí čínského práva až s příchodem Deng Xiaopinga. Soudci, kteří dříve pouze potvrzovali navržený rozsudek, nyní musí zvážit všechny důkazy. Ještě dnes však mnoho čínských soudců potvrzuje, že počet usvědčených případů se pohybuje okolo 95-98%.

Na počátku 80. let se mohlo pochlubit právnickým vzděláním pouze 1-2% soudců. Soudci se stávali političtí činitelé, vojáci nebo absolventi univerzit. Bakalářský diplom z jakékoliv univerzity pro tuto práci stačil. Situace se zlepšuje velmi pomalu. Ještě na počátku 21. století studoval právnickou fakultu alespoň na bakalářském stupni pouze každý druhý soudce a tento poměr se zatím příliš nemění.

Struktura lidových soudů v Číně se skládá z Nejvyššího soudu, provinčních soudů, krajských soudů a okresních soudů. V 80. a 90. letech zodpovídaly za udělení trestu smrti okresní soudy. Zcela jistě se v některých situacích soudci dopustili omylu, protože jim chyběly základy právní logiky a výkladu práva. Soudy na nejnižších úrovních jsou dodnes přetíženy případy a často pak vynáší rozsudky bez důkladného prozkoumání všech předložených informací. Fordova nadace se pokusila ve městě Xian uskutečnit simulaci řešení případu domácího násilí. Čínský soud rozhodl během dvou hodin. Americkým soudcům trvalo celý den, než dospěli k výsledku. Jeden ze soudců dokonce potvrdil, že v USA by se případ pravděpodobně projednával dva dny. Řada čínských soudců, kteří se simulace zúčastnili, označili krátký proces za známku efektivity a americké metody považovali za příliš zdlouhavé a komplikované.

V současné době existuje 68 trestných činů, které jsou trestány smrtí. Patří mezi ně například daňové úniky, hospodářská korupce, opakovaná kriminalita bez ohledu na její povahu, zabití pandy nebo pašování drog. V roce 2007 převzal zodpovědnost za tato rozhodnutí Nejvyšší soud. Mnozí experti se nyní domnívají, že počet udělených trestů smrti v budoucnu poklesne. Konkrétní čísla jsou tajná. Čínské úřady se vymlouvají na komplikovaný sběr statistických údajů. Nejvyšší soud data pravděpodobně zveřejní, až ještě více poklesne počet vykonaných rozsudků za rok. Lidsko-právní organizace se domnívají, že počet vykonaných rozsudků dosahoval 8000 před zavedením kontroly Nejvyššího soudu, a toto číslo se postupně snižuje. Zprávy za rok 2008 udávají přibližně 5200 vykonaných rozsudků v Číně, 346 v Íránu a 37 v USA.

Neobvyklá poprava Evropana, která se odehrála na konci loňského roku tak byla poslední v roce 2009, ale vzhledem k situaci v Číně zcela jistě nepatří mezi poslední. Jejich počet stoupá vždy před významnými výročími a státními svátky. O budoucnosti Číny tak rozhodne nejen stále rostoucí ekonomika, ale i více moudrých soudců podle vzoru soudce Ti, kteří budou vážit všechny důkazy, udělovat spíše vyšší tresty a méně hledat východisko v trestu smrti.