Prázdniny pro mě znamenají především dohánění restů ze školního roku. Jedním z nich, který jsme s kolegou dlužili našim studentům, se nám podařilo zdárně dokončit (Analýzu mediálního zpracování vybraných kauz týkajících se etnických menšin) a ráda bych se s Vámi podělila o výsledky, které podle mého názoru nejsou nezajímavé. Vyučuju na žurnalistice už druhým rokem předmět Novinář a menšinová témata. Otevřela jsem ho proto, že se často potkávám se studenty, kteří se nechtějí věnovat tomu, čemu se věnuje většina, tedy psaní o Topolánkovi s Paroubkem a jejich podržtaškách (rozuměj obecně „velké“ politice), nebo o bolístkách českých hokejistů či fotbalistů (obecně „velkému“ sportu), ale chtějí se zabývat menšinovými tématy.
Nedávno jsem četla, kolik nových bezbariérových tramvají bude už brzo brázdit Prahou. Hurá! Jenže problém je, že na vozíku se do nich na řadě míst nedostanete. Nastupuje se totiž z "nástupních můstků" a ty jsou na hodně místech tak vysoké, že na ně prostě nenajedete. Takže můžete leda tak z chodníku mávat bezbariérovému spoji, který Vám odjíždí před očima. Coby chodící jsem si toho dlouho prakticky nevšímala a jen jsem chválila dopravní podnik, jak nasazuje jednu bezbariérovou tramvaj za druhou.