Británie má nového slavného pravicového kuchaře. Není to kuchař nejlepší, zato je to kuchař nejpravicovější. Je jím nejdéle sloužící thatcherovec a bývalý ministr vlády Thatcherové Norman Tebbit, dnes Lord Tebbit. To je ten, co letos po odhalení skandálů s výdaji poslanců vyzval konzervativní voliče, aby do Evropského parlamentu volili UKIP (Stranu nezávislosti Spojeného království) a málem si za to vysloužil vyloučení z Konzervativní strany.
Václav Klaus by měl poděkovat Bernardu Posseltovi za to, že mimo veškeré další pochybnosti potvrdil obavy z nároků sudetských Němců na restituce majetku v České republice. Kdyby Lisabonská smlouva takové nebezpečí neobsahovala, Posselt by neměl důvod označit Klausův požadavek na českou výjimku z Listiny lidských práv za „omezování lidských práv sudetských Němců a cynickou hru s osudy milionů lidí, zbavených práv, vyhnaných a mnohdy zavražděných, a jejich potomků“.
Na světě je máloco inroničtějšího, než když antisemita označí antisemitu za Žida. Dokazuje si tím, že největší darebáci jsou přece Židé, hlavně ti zakuklení. Podle této šablony měl mít Hitler židovského dědečka, Eichmann židovskou babičku, Lenin židovského tatínka a zakladatel inkvizice Torquemada byl konvertovaný Žid. Většinou to taky znamená, že antisemita označující druhého antisemitu za Žida ho zatracuje přeměňuje ze spojence na nepřítele. Dělá-li to antisemita, který má určitou moc, proti antisemitovi, který má taky určitou moc, prozrazuje to, že nastal mocenský boj.
Když už žádáme prezidenta, aby abdikoval, měli bychom si dát trochu práce zjistit, za co vlastně, než ze sebe uděláme osly. Takže se musím prezidenta Klause zastat proti dalšímu podrazu od novinářů, třebaže si leccos zaslouží za to, jak před volbami do Evropskeho parlamentu podtrhl židli jednomu z mála svých spojenců, Straně svobodných občanů.