Bohuslav Sobotka

12. 12.

Proč učitelé nedostali 3 miliardy?

Bohuslav Sobotka Přečteno 8100 krát

Vláda Mirka Topolánka navrhla v rozpočtu na rok 2008 "zvýšení" platů pracovníků v regionálním školství ( základní a střední školy) o 1,5 procenta. Všeobecně se již počítá s tím, že inflace v roce 2008 dosáhne v celoročním průměru 5 procent. Reálné platy v regionálním školství tak poprvé po deseti letech poklesnou, a to rovnou o 3,5%. Pro srovnání - v roce 2005 reálné platy ve školství vzrostly o 6,5% a v roce 2006 o 6%. I v letošním roce se předpokládá růst reálných platů ve školství o cca 2-3% ( rozpočet na rok 2007 ale ještě připravovala koaliční vláda vedená ČSSD). Současná vláda také naplánovala obdobný negativní platový vývoj i pro léta 2009 a 2010. I v těchto letech má dojít ke „zvýšení“ platů maximálně o 1,5%. Nedivím se opravdu pracovníkům ve školství, že tváří v tvář takové perspektivě stávkovali. Divím se spíše tomu, že stávka nebyla delší…

Při projednávání státního rozpočtu na rok 2008 v Poslanecké sněmovně předložila poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová pozměňující návrh, který by znamenal zvýšení výdajů v kapitole školství o 2,9 miliardy korun. O tomto pozměňujícím návrhu rozhodla Poslanecká sněmovna v hlasování číslo 175. Pro hlasovalo 95 poslanců ČSSD a KSČM, proti bylo 92 poslanců ODS, KDU a SZ. Návrh byl zamítnut, k přijetí by bylo potřeba 99 hlasů.

Za povšimnutí stojí hlasování čerstvého ministra školství Ondřeje Lišky. Spolu s kolegy Bursíkem, Rabasem a Jacques ze strany Zelených hlasoval proti návrhu poslankyně Bohdalové na zvýšení prostředků v kapitole školství. A aby nebylo opravdu žádných veřejných pochybností o jeho postoji, své hlasování navíc Liška doplnil odpovídající mimikou, vztyčený palec po vzoru římských imperátorů otočil před hlasujícím sálem směrem dolů. Návrh tak v souladu s jeho viditelným přáním spadl pod stůl.

Chápu, že se Ondřej Liška chtěl před Mirkem Topolánkem a Martinem Bursíkem předvést jako dobře metoucí nové koště, jako loajální ministr malé, ale disciplinované koaliční strany. Nechápu pak ale, proč učitelům a ostatním školským pracovníkům před stávkou i osobně na jejich demonstraci sliboval, že se bude snažit jejich neutěšenou situaci řešit. Tady měl přece reálnou příležitost pomoci, chtělo to jen trochu více odvahy. Kvůli přesunu 2,9 miliardy na školství by nikdo z koaličních poslanců státní rozpočet při závěrečném hlasování nezboural a i ministr financí Kalousek by se rozčiloval jenom chvíli (to „hlavní“ už v té době měli koaliční poslanci jisté, 2 miliardy poslaneckých pomníčků byly přece schváleny). Myslím, že Ondřej Liška propásl velkou možnost napravit selhání své předchůdkyně i celé strany Zelených při přípravě školského rozpočtu na rok 2008.

Zelení, možná záměrně, ale daleko spíše díky své nezkušenosti a amatérismu, nechali ministra financí a vládu osekat kapitolu ministerstva školství neslýchaným způsobem. Vzhledem ke svému minulému angažmá si troufám tvrdit, že Petra Buzková by nic takového nepřipustila. Ale Zelení se nijak nebránili, pro rozpočet na jednání vlády hlasovala dokonce i takto rozpočtově na hlavu poražená Dana Kuchtová. Ani tato příkladná ( i pokořující) loajalita však ministryni Danu Kuchtovou před odvoláním z funkce nezachránila. Ondřej Liška by si na to měl vzpomenout, až bude příště sbírat odvahu na to, aby se zastal školství. Třeba to dopadne lépe, než při hlasování číslo 175 pátého prosince 2007. Jako mladý člověk si určitě zaslouží ještě jednu šanci.

07. 12.

České dráhy financují časopis kamarádů předsedy vlády-pokračování

Bohuslav Sobotka Přečteno 5039 krát

V jednom z minulých komentářů jsem se zamyslel nad tím, proč státní akciová společenost České dráhy inzeruje masivně v časopise 51 PRO, jehož redakční radu tvoří lidé blízcí předsedovi vlády Topolánkovi a jeho ODS - například Marek Dalík, Ladislav Jakl, Karel Kříž, Andor Šándor. O této záležitosti informovaly také Hospodářské noviny a Aktualně.cz.

V této věci jsem odeslal písemný dotaz do 51 PRO a také ministrovi dopravy za ODS Aleši Řebíčkovi. Slíbil jsem, že odpovědi zveřejním na blogu, což nyní činím. Zajímavý je údaj o tom, že v roce 2007 utratily státní ČD a.s. za inzerci v 51 PRO 2 miliony korun a že není vyloučeno další pokračování inzerce v roce 2008.

Nejprve poněkud tajnůstkářská odpověď z 51 PRO:

Vážený pane poslanče

Dopisem ze dne 14.11. t.r. jste požádal časopis 51 PRO o sdělení informace, kolik prostředků získal v roce 2007 díky inzerci Českých drah. Vzhledem k tomu, že akciová společnost Opportunitas, která měsíčník 51 PRO vydává, má na nákup inzerce uzavřenu smlouvu s mediální agenturou, která se zabývá nákupem a umisťováním inzertních ploch, jde o smluvní vztah mezi dvěmi soukromými společnostmi, podléhající standardnímu režimu obchodního tajemství.

Pokud Vás tedy zajímají výdaje akciové společnosti České dráhy spojené s reklamou, nezbývá Vám, než se obrátit přímo na vedení firmy.

S úctou
Marek Stoniš, šéfredaktor 51 PRO

A nyní otevřenější reakce ministra dopravy pana Řebíčka(ODS):

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci inzerce Českých drah, a.s. v časopise 51 PRO Vám, po prověření dané záležitosti, sděluji následující:

Inzerce v časopise 51 PRO je součást marketingových aktivit Českých drah, a.s., které mají za cíl dlouhodobě zlepšit mediální obraz a posílit dobré jméno společnosti a informovat o poskytovaných službách a produktech. Plán marketingových aktivit schvaluje Představenstvo společnosti České dráhy, a.s. a je předkládán Dozorčí radě.

V časopise 51 PRO České dráhy, a.s. inzerují na základě nabídky společnosti Médea, jejíž součástí je i zmíněný časopis. Čtenáři tohoto časopisu, obdobně jako čtenáři EURO, Strategie, Obchodní týdeník, apod., ve kterých České dráhy, a.s. rovněž inzerují, jsou ze strategického hlediska důležitou cílovou skupinou, neboť patří mezi tvůrce názorů a rozhodnutí.

Titul byl rovněž vyhodnocen jako vhodný k realizaci záměru propagovat služby Českých drah, a.s. směrem k municipalitě, neboť je distribuován v nákladu 1 700 kusů magistrátům a radnicím 206 měst a obcí z rozšířenou působností, adresně na téměř 3 800 představitelů zastupitelských sborů na celostátní a krajské úrovni a dalších osobností ovlivňujících veřejné mínění.

Do inzerce v časopise 51 PRO investovaly České dráhy, a.s. v roce 2007 celkem 2 mil. Kč. Pro rok 2008 je mediální plán připravován.

Součástí marketingové strategie je i kvalifikované oceňování efektivnosti kampaní, hodnocení reálného přínosu a průběžné vyhodnocování poskytovaných mediálních informací. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že současná marketingová komunikace Českých drah, a.s. napomáhá spolu se zlepšující se nabídkou služeb a produktů, modernizací nádraží, obnově vozového parku k nárůstu počtu přepravených cestujících a zlepšování kredibility této společnosti.
Vážený pane poslance, věřím, že výše uvedené vysvětlení je vyhovující odpovědí na Vaše otázky a dostatečným zdůvodněním výběru prostředků mediální komunikace Českých drah, a.s.

S pozdravem Ing. Aleš Řebíček, ministr dopravy

06. 12.

Jak Bursík pomohl "porcovat medvěda"

Bohuslav Sobotka Přečteno 8700 krát

V létě roku 2006 bylo do Poslanecké sněmovny zvoleno poprvé samostatně 6 poslanců za Stranu zelených. Zelení už před volbami slibovali změnu politického stylu a zásadovou, otevřenější a poctivější demokratickou politiku. Demonstrovali také při každé příležitosti svůj odpor k různým praktikám zavedených politických stran. Tuto rétoriku neopustili ani po volbách. Na podzim roku 2006 se postavili v Poslanecké sněmovně proti zavedené praxi individuálních poslaneckých pozměňovacích návrhů investičního charakteru, tedy proti tzv. porcování medvěda.

6. prosince 2006 v Poslanecké sněmovně Martin Bursík tzv. poslanecké pomníčky tvrdě kritizoval v obsáhlém vystoupení . Cituji jen závěr jeho projevu:“ Tento způsob rozdělování , dámy a pánové, veřejných prostředků, je nesystémový, obchází pravidla, je netransparentní, neefektivní, nelze jej kontrolovat a narušuje rovnou politickou soutěž. A navíc, dámy a pánové, zapáchá. Takže, pokud je čas, pojďme toto nesystémové nakládání s veřejnými prostředky změnit a tuto praxi zrušit.“ Tolik Martin Bursík v prosinci loňského roku.

Letos, ve středu 5. prosince, už seděl při hlasování o státním rozpočtu na rok 2008 jiný Martin Bursík. Když poslanec Svoboda (ČSSD) předložil návrh, který by znemožnil přijetí usnesení rozpočtového výboru ( v němž si poslanci ODS, KDU a také někteří poslanci KSČM rozdělili cca 2 miliardy korun, viz seznam v mém minulém příspěvku na blogu), hlasoval Martin Bursík nejprve se všemi poslanci Zelených pro. Návrh prošel. V hlasování číslo 158 pro něj totiž hlasovali také všichni poslanci ČSSD a skoro všichni poslanci KSČM. V řadách ODS a KDU vzápětí po tomto hlasování vypukla značná panika. Pokud by totiž Svobodův návrh skutečně prošel, všechny připravené dotace poslanců ODS a KDU by spadly pod stůl. V nastalé pauze začal tlak na zelené a komunisty, aby své hlasování přehodnotili. Jako první zareagoval předseda zelených Martin Bursík a předcházející hlasování zpochybnil s tím, že chtěl ve skutečnosti hlasovat jinak. V následujícím hlasování č.160 již bylo skutečně všechno jinak. Tři poslanci zelených, tedy Bursík, Liška a Jacques se přidali k „porcovačům medvěda“, Svobodův návrh v opakovaném hlasování nepodpořili a návrh již tentokrát neprošel.

Stojí za to poznamenat, že návrh poslance Svobody, který ve středu nejprve Bursík podpořil a po té nepodpořil, byl věcně zcela totožný s návrhem, který Bursík přednesl při hlasování o státním rozpočtu v prosinci 2006, tehdy ještě jako předseda strany, která tvrdila, že chce s praxí poslaneckých pomníčků skončit. Během 12 měsíců tak Martin Bursík v této otázce otočil tak zásadně, že dokonce zapomněl, co sám kdysi ve Sněmovně navrhoval.

Tím, že se poslanci ČSSD postavili proti tzv. poslaneckým pomníčkům a rozhodli se podporovat v rámci státního rozpočtu důležitější priority ( například školství), dali zeleným slušnou šanci ukázat, že to tato malá strana myslí se zásadovostí v politice vážně. V tomto příležitostném testu ale zelení smutně selhali. V čele s Martinem Bursíkem.

Uvidíme příště.

PS. Všiml jsem si (v pátek 7.12), že se rozvinula diskuse kolem hlasování číslo 159, které rozhodlo o tom, zda se uzná námitka Martina Bursíka proti hlasování číslo 158. V případě, že některý poslanec zpochybní hlasování, je zvyklostí, že sněmovna umožní opakované hlasování bez ohledu na to, zda jde o vládního či opozičního poslance. Je tedy zcela běžné a pravidelné, že se takové námitce vyhoví a že pro ni hlasují poslanci napříč stranami. Jde o čistě procedurální hlasování. Naopak hlasování číslo 158 a 160 byla hlasování věcná a v podstatě rozhodla o akceptaci usnesení rozpočtového výboru. Celou událost popisuje také redaktor Kopecký v dnešní MF DNES na straně 2.

Archiv článků: prosinec 2007

Proč učitelé nedostali 3 miliardy?

České dráhy financují časopis kamarádů předsedy vlády-pokračování

Jak Bursík pomohl "porcovat medvěda"

Blogeři abecedně