Několik posledních dní zmítá českou veřejností kauza okolo sledování politiků z Prahy 11 bezpečnostní agenturou ABL, donedávna vlastněnou stávajícím ministrem dopravy Vítem Bártou. Kdyby snad Vít Bárta před třemi měsíci, kdy Mladá fronta s důkazy přišla, přiznal všechny skutečnosti, nebyl by to takový problém, jako dnes. Kdyby na přelomu září a října nedal premiéru Petru Nečasovi a následně i české veřejnosti své čestné slovo, mohli bychom dnes řešit onu neméně závažnou část celé kauzy, totiž, kdo si toto velmi podrobné sledování „nepohodlných“ politiků (například i u lékaře) vlastně objednal. Nyní můžeme být přesvědčeni i o tom, že za objednávkou mohli stát jiní politici ODS. A pokud je to pravda, sám Vít Bárta to musí dobře vědět. K čemu mu takové informace mohou sloužit, to se můžeme jen dohadovat.
Ačkoliv se zdálo, že fraška okolo výběru policejního prezidenta v režii ministra vnitra Radka Johna došla ve středu verdiktem „transparentní“ výběrové komise do svého finále, zřejmě tomu tak není. V klasicistním pojetí dramatu – tragédii – je poslední dějství hry zváno katastrofou.