Zprávy jsou jako obvykle dvě, jedna dobrá, druhá špatná. Tak nejprve dobrá: Není pravda, že kritika ČSSD zůstává bez odezvy. Když jsme na začátku září požádali o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k několika evidentně korupčním kauzám a zmínili jsme také předražený, nefunkční a prodělečný systém zdravotních knížek IZIP, reakce přišla okamžitě. Špatná zpráva je, že tato reakce nespočívala v sebekritickém přehodnocení jednání na hranicích ekonomické kriminality, ale v tom, že do IZIP byl rychle namočen také zahraniční subjekt, aby se dalo další dojení veřejných peněz vynucovat mezinárodní arbitráží.

Oním zahraničním subjektem je podle veřejně dostupných zdrojů firmička s minimálním kapitálem, jednomužným vedením, bez telefonu, srovnatelná tedy s garážovým s.r.o. Vznikla v srpnu a už v září koupila v polovinu miliardové společnosti (49 %). Koupila? Prý ji dostala zadarmo. Překvapení jsou všichni, ministr zdravotnictví Leoš Heger, správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny. Možná bychom se to vůbec nedozvěděli, kdyby na to nepřišli investigativní reportéři České televize.
„Pro mne je to jasný partner,“ řekl reportérům ředitel VZP, tedy správce jednoho z největších fondů veřejných peněz v zemi. Jsou to peníze, které mu občané svěřují povinně, formou odvodů z přijaté i vyplácené mzdy. Tyto peníze jsou zárukou jejich zdravotní péče, tedy i záchrany života, když dojde na nejhorší. Od ředitele VZP se očekávají služby se špičkovou odborností, proto je také jedním z nejlépe placených manažerů. Rozhodně nebere statisíce za to, že ho kdokoliv překvapí a opije rohlíkem.

Připomeňme si, že IZIP stála přes miliardu a byla zadána – podobně jako Opencard – bez výběrového řízení. Opakovaně se zjišťovalo – tak jako u Opencard – že je k ničemu. Seriózní zájem lékařů a pacientů, kteří by skutečně smluvně naplno využívali její funkce, byl mizivý, až směšný.
Přesto do ní vytrvale tekly peníze VZP. Vysvětlení se najde snadno - stejnojmennou společnost založili, vlastnili a zřejmě vnutili jako partnera VZP dva dlouholetí politici ODS – Miroslav Ouzký a Milan Cabrnoch. Dosáhli toho z pozic zdravotního výboru Poslanecké sněmovny, který má VZP kontrolovat. Oba politici nyní působí za ODS v Evropském parlamentu. Našli bychom v posledních letech v české politice větší příklad střetu zájmů? Mimo kauzu Řebíček/Viamont asi těžko.
Poslední skandální operace, na kterou upozornili Reportéři ČT, souvisela s pokusem VZP o poslední záchranu zprofanovaného projektu. Podmínkou bylo, že VZP získá nad IZIP vlastnickou kontrolu.
Miroslav Ouzký reportérům tvrdil, že akcie předal společnosti, která je ochotna garantovat rozvoj projektu, ale sám za akcie nic nedostal. Předpokládal prý, že akcie budou předány VZP. Bylo však na něm vidět, že je překvapen, když televizní reportéři znali podrobnosti. Tohle se evidentně nemělo provalit.

Podobně úsměvná byla i scénka s ředitelem VZP Horákem. Když se ho investigativní tým České televize zeptal na transakci s polovinou projektu, do kterého už z VZP natekla miliarda, nejprve vypustil standardní mlhu. Teprve když zjistil, že to nepomáhá, zatvářil se statečně a řekl, že je to tak v pořádku. Partner, se kterým Horák jedná, přece má adresu a je v rejstříku. Víc toho neví: „Zatím jsme se zástupcem nesetkali.“
Je to v pořádku? Jak pro koho. Když do něčeho nastrkám miliardu, a pak polovinu projektu někomu prodám, prodávám právo na polovinu příštích výnosů. Pokud to však prodám zadarmo, prodávám právo na výnosy bez sebemenší stopy podnikatelského rizika. A když se jedná o projekt, do kterého tečou státní nebo veřejné peníze, mizí i riziko, že nebude odbyt pro služby, o které by normálně nikdo nezavadil.
Neviditelná ruka trhu, kterou kolem sebe šmátrají naši liberálové, nakonec vždycky neomylně nahmatá státní cecík, a pak už pozornost soustředí na to, aby tekl jen pro ně.
Dejme tomu, že je pravda, že dnes za obchod s akciemi IZIP nekáplo nic. Z toho se však nedozvíme, kudy peníze potečou příště. Těžko se zbavit dojmu, že jde o něco jiného, než jak zaručit další odvádění veřejných prostředků do příšeří neprůhledných podnikatelských struktur.
Dokonce to má nyní nově zajistit klacek mezinárodní arbitráže. Ta je samozřejmě možná, pokud se ve strukturách, které mají chránit veřejné zdroje, najde trojský kůň, jakého tušíme i v pozadí arbitráže s Diag Human. VZP má správní radu, která je volena v Poslanecké sněmovně, tedy podle politického klíče. Většinu odpovědnosti tak má ten, kdo má sněmovní většinu. V tuto chvíli je to pravicová koalice. Vládní většina má také obsazenu funkci předsedy správní rady VZP. Bude to její odpovědnost, pokud se znovu pokusí zamést problém pod koberec.