Odložené školné se dnes skloňuje ve všech pádech. Kdo se v dané věcí neorientuje vůbec mohl klidně dojít k závěru, že odložené školné je odložené proto, že jeho zavedení všechny dosavadní vlády odkládaly. Ano odkládaly, ale proto se školnému neříká odložené. Školnému se říká odložené, protože ho lidé nemají platit jako chudí studenti, ale až později (odloženě) jako úspěšně vydělávající absolventi. Ale ani toto vysvětlení k objasnění termínu odložené nestačí.

Jedna věc je odložené školné z pohledu studentů a druhá věc je odloženost školného z pohledu školy.

Varianta A: Pokud nemá být školné odložené z pohledu škol (z pohledu škol přímé školné), musí studentům někdo na školné půjčit. Může to být stát či banky, kteří studenta v podstatě založí, poskytnou půjčku, aby škola dostala peníze hned. Má to jediný, ale velký problém. Stát na půjčky musí někde schrastit peníze. Pokud je nenajde, může nechat do věci vstoupit banky, které rády půjčí, ale musí se dobře vyřešit regulace, protože banky hodně zajímá zisk a půjčky musí být stejné pro všechny a bezrizikové s nízkým úrokem (o tom v příštím blogu).

Varianta B: Z pohledu školy bude školné odložené tehdy, když stát ani banky studentům na školné nepůjčí a škola bude dostávat školné splácené až z budoucích příjmů svých absolventů. Tato variata má svá pro ale i zásadní proti.

Hodně příjemné pro stát je, že na půjčky v této variantě nemusí shánět žádné peníze. Shánění peněz je totiž pro stát velký problém v současné situaci obřího deficitu a vize dlouhodobě rostoucích nároků penzijního a zdravotního systému. Šlo by řádově o jednotky miliard korun na půjčky ročně pod dobu 10-15 let. Teoreticky jde o systém motivující školy ke zkvalitňování vzdělávací nabídky, protože se jim to na splátkách jejich úspěšných absolventů pozitivně vrátí. V praktické rovině to ale není tak optimnistické, protože manažerský výhled a zodpovědnost dnešního vedení škol je 4- 8 let a nikoliv 15 a více let, kdy se teprve začnou škole splátky vracet.

Z pohledu škol je toto řešení nezajímavé, protože na peníze ze školného by musely čekat dlouhá léta než student absolvuje a potom ještě řadu let než začně pořádně vydělávat a splácet. Z pohledu studentů to také není zajímavé, protože jim sice vznikne závazek splácet školné, ale škola z něho pro studenty nemůže nic pořídit, ani zaplatit kvalitní profesory ani zajistit lepší vzdělávací podmínky. Peníze na to totiž přijdou až když už bude student ze školy pryč. V odborné literatuře se tento model nazýva Human Capital Contracts . Nevím o zemi, kde by to fungovalo celoplošně. Byly pouze pokusy některých škol v USA.

Takže nová vláda musí na misky vah položit uvedené výhody a nevýhody obou variant A a B, zvážit pro a proti a rozhodnout se. Kdyby bylo pouze po mém a měl bych ročne v kapse pár miliard korun, zavedl bych odložené školné pro studenty a přímé pro školy, tedy plnou podporu půjček. Ale věc budou muset posoudit a rozhodnout politici.

Vládě se nabízí i kompromisní varianta. Pokud se sehnání několika miliard ročně (ony se státu vrátí, ale až na splátkách za 10 a více let a to se již současné vlády netýká) ukáže jako nepřekonatelný problém, potom lze půjčovat jen na část školného (přímé pro školy, nepřímé pro studenty) a zbytek řešit odložením splátek (nepřímé pro školy, nepřímé pro studenty). Řešení v celém spektru mezi krajními variantami A a B navrhla již dříve Bílá kniha terciárního vzdělávání (paragrafy č.117 a 118).

Samozřejmě ještě existuje varianta přímého školného z pohledu studenta (platba na dřevo bez půjčky). Takové školné je přirozeně přímé i z pohledu školy. Má výhodu v tom, že stát nemusí nikde shánět peníze na půjčky a nikdo se nemusí starat o výběr a vymáhání budoucích splátek. V jednoduchosti je síla, ale toto řešení má i obrovské negativní dopady na přístup ke vzdělaní, ochotu lidí studovat a vede k promarňování talentů. Možnost splatit školné přímo na dřevo by tedy měla existovat jako studentem volitelná. Student, by ale měl mít vždy možnost si libovolnou část školného odložit.

Variantu přímého školného z pohledu obou - škol i studentů - původně navrhovala TOP09 a také Univerzita Karlova. Ta druhá ovšem měla na mysli velmi nízké částky v řádu jednotek tisíc a zřejmě stejné pro všechny školy a obory.

Všechny varianty které preferuje ODS i VV představují školné odložené z pohledu studentů. Zda uvažují i o určité odloženosti školného z pohledu škol mi zatím není úplně jasné.


=======================================
Z Bílé knihy terciárního vzdělávání (paragrafy č.117 a 118)

Odložené a kontingenčně splácené školné

117. Princip odloženého a kontingenčně spláceného školného, jak funguje například ve Velké
Británii, Austrálii, Novém Zélandu a Holandsku (OECD 2008d/289) spočívá v tom, že studenti
si mohou odložit splátky školného do doby po absolvování školy (odložené školné), a to formou
procentní výměry z jejich příjmů převyšujících určitou minimální úroveň (kontingenční
splácení).26 V následujícím je stručně popsána podstata mechanismu. Poznámky k možnému
rámci institucionální realizace v České republice jsou uvedeny samostatně.
118. Student bude mít možnost školné zaplatit škole okamžitě (přímé školné). Ochota či schopnost
platit školné okamžitě nesmí škola zohledňovat při přijetí studenta. Je možno zvážit zavedení
motivace k okamžitým platbám školného formou snížené sazby školného: (i) čím více
bohatých studentů zaplatí školné hned, tím více prostředků zbude ve fondu půjček na fi nanční
pomoc ostatním potřebnějším studentům, tj. na půjčky pro větší počet zájemců nebo vyšší
stropy půjček, (ii) díky neúročení půjček během studia získávají příjemci půjček slevu také, ač
nepřímo.Student bude mít vždy možnost získat odklad platby školného až na období budoucích
příjmů. V takovém případě škola obdrží část školného za studenta hned ze systému průběžného
fi nancování půjček (záloha na odložené školné). Druhou část školného bude škola získávat se
zpožděním (zpětné platby) z kontingenčních splátek absolventa. Podíl zálohovaného školného je
třeba nastavit. Každé nastavení má svá pro a proti. Čím větší podíl přímého školného, tím více
prostředků budou mít školy okamžitě a s jistotou k dispozici, ale o to větší budou fi nanční nároky
na založení průběžně fi nancovaného systému půjček. Naopak, čím větší podíl budou mít
zpětné platby školného, tím nejistější budou tyto příjmy, ale tím více budou školy zainteresované
na tržní úspěšnosti svých absolventů a na budování svých absolventských sítí. V počátečním
období reformy je žádoucí dát velkou váhu přímému školnému s ohledem na kratší horizont
manažerského rozhodování na školách a s ohledem na nejistoty generované přechodným obdobím.
Posléze, jak se bude usazovat nový systém řízení škol a začnou fungovat nové konkurenční
samoregulační mechanismy, bude možné posilovat váhu zpětných plateb školného.